Fokus: Nechme děti číst, co je baví, budou mít lepší výsledky

ilustrační obrázek. zdroj. by beccaplusmolly (flickr.com)(CC BY-NC-SA 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 16. březnu, obsahují například tato témata: jak u dětí podpořit chuť číst knížky, jak se proměňují knihovny a proč je podnětnější vzájemné učení než výklad autority v oboru.

  1. Knihovny jako místa pro spolupráci, knihovníci jako průvodci
    Informační společnost v éře digitálních technologií klade nové nároky na tradiční instituce, jako jsou veřejné knihovny. Knihovny se otevírají světu vně svých zdí a dramaticky rozšiřují nabídku služeb. Počet fyzických návštěvníků knihoven neklesá – v Bostonské veřejné knihovně (nejstarší v USA, založena 1848) se zvýšil počet fyzických návštěvníků na 1,72 miliónu v roce 2013, přičemž některé knihovny nabízejí kromě tištěných a elektronických knih i řadu dalších inovativních produktů, např. přístup do tvůrčí dílny s 3D tiskárnou, zapůjčení hudebního nástroje nebo pronájem pozemku pro organické pěstování zeleniny. Knihovny se proměňují i fyzicky: nabízejí prostory pro kolaborativní práci, dovolují jídlo a pití – cílem je vytvořit prostředí, které podporuje kreativitu uživatelů. Bostonská knihovna nově vytváří prostor pro dospívající, označený jako „homago“ (hang out, mess around and geek out), kde budou společenské místnosti, stánky s občerstvením, herny a digitální laboratoře, software a zařízení k nahrávání hudby i pro vytváření grafiky a komiksů. Role knihovníků se změnila – jejich úkolem není vyhledat informace, ale pomoci uživatelům vyznat se v přemíře dostupných informací. Elektronické knihy nabývají na popularitě, ale stále převažují čtenáři tištěných knih – v roce 2012 četlo 28 % dospělých v USA elektronické knihy a 69 % tištěné knihy, pouze 4 % četla výhradně elektronické knihy. odkaz

  2. Ruční práce mají vliv na osobnost
    Výchozím bodem novozélandského kurikula je vize mladých lidí jako jedinců učících se celý život, s důvěrou ve vlastní schopnosti, kreativních, propojených a aktivních. U propojení se klade důraz na spojení mezi sebou, ale i s prostředím a přírodou. M. Jones z Auckland University of Technology uvádí, že ruční práce (crafting) a pobyt v přírodě podporují rozvoj řady dovedností a pozitivních charakterových rysů. Zpracování přírodních materiálů a využití tradičních technologií posiluje u studentů úctu k přírodnímu prostředí. Ruční práce často vyžaduje, aby si studenti navzájem pomáhali a sdíleli dovednosti, dává příležitost naučit se vést ostatní, obdarovat někoho vlastním výtvorem. Ruční práce významně podporuje rozvoj atributů spojených s pojmem odolnost (resilience): trpělivost, vytrvalost, péče o detail, dovednost soustředit se a řešit problémy. Řada aktivit posiluje rozvoj jemné motoriky. M. Jones uvádí příklady aktivit spojených s tradiční maorskou kulturou. odkaz

  3. Děti, které se snaží, mají lepší výsledky – motivovat je dokáže učitel
    Březnový zpravodaj PISA in Focus 37 poukazuje podle výsledků šetření PISA 2012 na to, že žáci, kteří jsou vytrvalí, nenechají se odradit překážkami a jsou připraveni pilně pracovat na řešení úkolu, mají mnohem lepší výsledky v matematice. Rozdíl ve výsledcích mezi vytrvalými a usilovnými žáky a žáky, kteří se nesnaží, tvoří nejméně 20 bodů v 25 sledovaných zemích, v zemích s vynikajícími výsledky i více než 30 bodů. Obdobný pozitivní vliv na výsledky má i žákovo přesvědčení, že práci v matematice zvládne, jestliže vynaloží dostatečné úsilí. Vytrvalost a odhodlání učit se jsou podle PISA podporovány určitými strategiemi ze strany učitelů: poskytnout žákům delší dobu na přemýšlení, zadávat úlohy bez jasného a jednoznačného řešení, pomáhat žákům učit se z chyb, poskytovat zpětnou vazbu a stanovit výukové cíle. Tyto postupy však jsou dosud málo rozšířeny, pouze 53 % žáků uvedlo, že jim učitel nechá delší dobu na rozmyšlenou, 47 % dostává od učitelů zadání, v němž řešení není okamžitě zřejmé, a pouze 17 % žáků se setkalo s projektem, jehož splnění trvalo týden a déle. odkaz

  4. Čtení pro radost ovlivňuje studijní výsledky
    Úřad pro kvalitu a akontabilitu ve vzdělávání (Education Quality and Accountability Office) v kanadské provincii Ontario sledoval výsledky žáků ve 3., 6. a 10. třídě ve čtení, psaní a matematice a dospěl ke zjištění, že žáci, kteří čtou nejméně jednu hodinu týdně pro vlastní potěšení, dosáhnou lepších výsledků v testech. 80 % žáků, kteří splnili standardy pro čtení ve 3. a 6. třídě a úspěšně absolvovali test čtenářské gramotnosti v 10. třídě, věnovalo četbě více než hodinu týdně, z toho 46 % četlo tři a více hodin týdně. Čtení pro radost ovlivnilo menší měrou i kvalitu písemných projevů žáků, u matematiky byl rozhodující pozitivní přístup žáků. Odborníci zdůrazňují, že v současné době, kdy upadá zájem dětí o čtení, je třeba se soustředit na pěstování návyku ke čtení a nezabývat se tolik mechanikou čtení a hodnocením. odkaz

  5. Vzájemné učení je podnětnější než výuka vedená odborníkem
    Autor blogu se zamýšlí nad úlohou vzájemného učení (peer learning) a hledá odpověď na dva okruhy otázek: 1. Je vzájemné učení účinné, nepotřebujeme odborníky, aby nás vedli? 2. Může vzájemné učení hrát úlohu v rozšiřování vzdělávání v současném světě? K prvnímu okruhu otázek uvádí, že vědění nám nikdo do hlavy nenalije, sami si jej musíme budovat v procesu promýšlení nových nápadů, aplikace poznatků, zkoušení a chybování. V tomto procesu je spolupráce s ostatními velmi cenná – mohou nás povzbudit, podat zpětnou vazbu, vcítí se do našich problémů a potýkají se s obdobnými překážkami. Mohou lépe porozumět otázkám, které jsou pro odborníka příliš triviální. Ke druhé otázce autor nabízí představu pyramidy, kde na každém stupni budou lidé s většími znalostmi a dovednostmi a vzájemné učení bude probíhat směrem nahoru i dolů v nejbližším okolí jedince. Vzájemné učení nám pomůže rozvíjet i další dovednosti – pracovat s ostatními, komunikovat a chápat myšlenky jiných, zvažovat různé zájmy a úhly pohledu, kolaborativně pracovat. odkaz

  6. Jakou mají strategii vysokoškolského vzdělávání na Novém Zélandu
    Novozélandské ministerstvo vzdělávání zveřejnilo strategii rozvoje vysokých škol pro období 2014–2019. Dokument shrnuje současný stav vysokoškolského vzdělávání – je zde vysoké procento zapojení do postsekundárního vzdělávání, více než 50 % občanů starších 15 let získalo postsekundární kvalifikaci, nadále se zvyšuje podíl žáků, kteří po ukončení střední školy přecházejí na vysokou. Současně vzrůstá mezinárodní konkurence a využívání moderních technologií ve výuce. Dokument uvádí šest strategických priorit rozvoje terciárního vzdělávání: 1. Připravit dovednosti pro průmysl – snaha o to, aby absolventi byli připraveni pro žádané obory (ICT, STEM), a o rozvoj přenositelných (transferable) dovedností – dovednost komunikovat, zpracovávat informace, kriticky a logicky myslet a schopnost adaptovat se na nové podmínky. 2. Zapojit mladé lidi z rizikových skupin – cílem je zvyšovat podíl mladých lidí, kteří získají terciární kvalifikaci, což významně přispěje k možnosti získat zaměstnání. Umožnit další vzdělávání těm, kteří pracují v zaměstnáních s nízkými nároky na kvalifikaci a s nízkou mzdou, a snižovat podíl mladých, kteří nepracují ani nestudují. 3. Zlepšit výsledky maorské mládeže (původní obyvatelé Nového Zélandu) a mládeže Pasifika (obyvatelé tichomořských ostrovů) – podíl těchto mladých lidí, kteří studují v terciárním vzdělávání, se zvyšuje, ale stále nedosahuje podílu obecné populace. Součástí strategie je lépe informovat o možnostech, podpořit rozvoj kultury a jazyka, zapojit pedagogy etnicity Maori a Pasifika. 4. Posilovat čtenářskou a matematickou gramotnost dospělých – instituce terciárního vzdělávání se zapojí do vypracování nabídky kurzů na různých úrovních a různé délky pro všechny skupiny obyvatel, zaměstnavatelé poskytnou specifické kurzy na pracovištích a kurzy pro zvýšení kvalifikace. 5. Posilovat výzkumné instituce – podpora kvality i kvantity výzkumné práce na univerzitách i na vyšších odborných školách a výzkumných institucích a posílení jejich vzájemné spolupráce, podpora stáží. 6. Rozvíjet mezinárodní vztahy – podpora příchozích mezinárodních studentů, finanční podpora mezinárodních studentů na postgraduální úrovni, partnerství se zahraničními institucemi a finanční podpora novozélandských studentů, kteří chtějí studovat v zahraničí.odkaz

Zdroj: Scio.cz

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments