Fokus: Příliš sexy pro univerzitu

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 24. březnu, obsahují například tato témata: 3D tiskárna v dílnách, vysvědčení pro MOOC a co je dobré na tom, když učitel hodnotí učitele.

  1. Předmět dílny tentokrát s programováním a 3D tiskárnou. Vyučovací předmět „dílny“ byl tradičně zaměřen na práci se dřevem a kovem, byl určen především pro chlapce a byl pokládán za doménu žáků méně úspěšných. V několika kalifornských školách lze však pozorovat snahu dílny proměnit v prostor, kde jsou využívány moderní technologie a žáci se vedle práce se dřevem mohou učit i programování, konstruktérství a robotiku. Velkou roli může hrát například zakoupení tiskárny 3D předmětů z plastu: žáci sestavují roboty z dodané sady, kde však některé součásti chybějí a žáci je musí zkonstruovat a vytisknout (více o 3D tisku zde). Žáci se kromě práce s tradičními materiály naučí pracovat s moderními technologiemi, program jim pomáhá uvědomit si význam matematiky a přírodních věd v reálném světě. Žáci se rovněž učí týmové práci. Dílny se tak proměňují v tvůrčí prostory, některé z výrobků se uplatní i na místních „Tvůrčích trzích“ (Maker Faire), kde může autor získat ocenění. Náklady na 3D tiskárnu škola získá od sponzorů z místní komunity a žáci např. zkonstruují plastový obal na mobilní telefon. P. Blikstein, výzkumník ze Stanfordovy univerzity, varuje před příliš jednoduchými projekty, o moderních „dílnách“ napsal odbornou studii. odkaz
  2. Jak se dobrat osmi základních dovedností v matematice. Americké Společné základní standardy pro matematiku zahrnují kromě znalostí konkrétní látky i osm dovedností (standardů) pro matematickou praxi, které by učitelé měli zapojovat do výuky v rámci celého kurikula: 1. pochopit problém a vytrvat při jeho řešení, 2. argumentovat v abstraktních pojmech a kvantitativně, 3. zformulovat platná zdůvodnění a posoudit argumenty ostatních, 4. vytvářet modely s využitím matematiky, 5. využívat strategicky vhodné nástroje, 6. dbát na přesnost, 7. vyhledávat a využívat struktury, 8. vyhledávat a vyjádřit pravidelnost v opakovaných argumentech. V praktické výuce to znamená zaměřit se na následující1. soustředěníse na prioritní oblasti – v těch jít do hloubky, 2. spojitost – učitelé musejí dbát na návaznost látky mezi ročníky a stavět na předchozích dovednostech, 3. plynulost – je třeba u žáků trénovat rychlost a přesnost při provádění základních operací, 4. pochopení principu do hloubky – dříve než se přejde k dalšímu tématu, 5. schopnost žáků aplikovat poznatky a odpovídající koncepty i bez vybídnutí6. dvojí intenzita – žáci procvičují a učí se porozumět a tyto činnosti musejí probíhat v rovnováze a intenzivně. odkaz
  3. Příliš sexy pro univerzitu. V srpnu 2013 bude zahájen první experimentální program projektu Uncollege (neškola, neuniverzita) v San Francisku v USA. Další kampus Uncollege by měl být brzy otevřen v Londýně. Iniciátor projektu Uncollege D. Stephens se sám před dvěma lety rozhodl, že místo studia na univerzitě přijme grant nadace P. Thiela určený pro nadané studenty, kteří si myslí, že pro jejich další rozvoj není studium na univerzitě potřeba. Experimentální program v San Francisku má mít podobu specifického roku přerušení studia (gap year) a bude otevřen pro 40 studentů ze 400 uchazečů. Prvních deset týdnů budou studenti žít pohromadě, učit se, jak najít mentory a vzdělávací zdroje. Potom se vydají na cesty podle svého zaměření a vlastních plánů. Stráví také tři měsíce na pracovní stáži. Na závěr by měli vypracovat projekt, který bude uplatnitelný v reálném světě. D. Stephens vydal nedávno knihu, kde popisuje možnosti, které „unstudent“ (nestudent) má, včetně účasti na řádných přednáškách na univerzitách. Podle představitelů anglických univerzit však Uncollege nemůže nahradit zkušenost z řádného studia, nejen odbornou, ale ani sociální. odkaz
  4. Jak dopadlo hodnocení MOOC. Americký The Chronicle zveřejnil výsledky průzkumu provedeného mezi vysokoškolskými učiteli, kteří jsou zapojeni do výuky v rámci masově otevřených online kurzů (MOOC). Průzkum není vědeckou studií, ale respondenti jsou vysoce kvalifikovaní profesoři z prestižních univerzit. Obecně je jejich hodnocení MOOC pozitivní. 79 % profesorů má za to, že kurzy si zaslouží pozornost, která je jim věnována. Více než polovina respondentů uvádí, že příprava masově otevřených online kurzů zabrala velkou část jejich času, který by jinak věnovali práci na univerzitě, výuce v denním studiu nebo výzkumu, a to na úkor studentů v denním studiu. Téměř polovina profesorů je přesvědčena, že výuka v otevřených kurzech je stejně rigorózní jako výuka v denním studiu, někteří si myslí, že je dokonce náročnější než denní studium. 45 % respondentů věří, že MOOC přispějí ke snížení nákladů na studium obecně. Přesto 72 % profesorů soudí, že absolventi jejich MOOC by neměli získat kredit od jejich mateřské univerzity, a 66 % nepředpokládá, že by univerzita tento kredit poskytla. odkaz
  5. Nové Australské MOOC univerzitní přípravky. Soukromá organizace Open Universities Australia, která působí na poli online a distančního vzdělávání představila novou online platformu pro poskytování masově otevřených online kurzů s názvem Open2Study. Kurzy jsou zcela zdarma, ale nejsou pokládány za variantu terciárního vzdělávání, pouze za jakýsi úvod, který má studenty připravit pro další studium. Kurzy budou čtyřtýdenní a pro začátek bude otevřeno 10 kurzů. Iniciativa je pokládána za dobrý start na poli, kde jsou aktivní především americké univerzity a kde se v blízké budoucnosti očekává velká konkurence. odkaz
  6. Novozélandští matikáři neumí matematiku a jiné konferenční novinky. Na Mezinárodní vrcholové konferenci vyučujících, která se konala v Amsterodamu (bez účasti ČR) v polovině března, bylo hlavním tématem vzájemné hodnocení učitelů (peer-reviewing). S velkým uznáním se hovořilo o novozélandském systému vzájemného hodnocení, který je založen na širokém propojení škol všech stupňů, sdílení informací a zkušeností a ochotě učitelů „otevřít svou třídu ostatním“. Vzájemné hodnocení probíhá v rámci jedné školy a nepřihlíží se při něm k výsledkům studentů. Současná situace ve vzdělávání na Novém Zélandu však není příznivá, v posledním šetření TIMSS 2011 se novozélandští žáci 4. ročníku umístili v matematice na spodních příčkách, zatímco v roce 2009 byli mezi prvními. Kritici prohlašují, že příčinou je zavádění nových metod s důrazem na řešení problémů místo tradičních výpočtů – žáci i učitelé jsou zmateni. Odborník na nové učební postupy poukazuje na to, že učitelé sami mají nedostatečné znalosti matematiky. odkaz
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments