Fokus: The New York Times nabízí učitelům materiály i metody k tomu, jak učit psát

ilustrační obrázek. zdroj: by 24gotham (flickr.com)(CC BY-NC-ND 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 16. únoru, obsahují například tato témata: jak učit děti psát komentáře a přemýšlet o tématu a koncepci textu to učitelům chtějí radit novináři, jak vyloučit protěžování bohatých, kteří si mohou dovolit doučování k přijímacím zkouškám, řeší v Anglii.
 

  1. Jak se učit psát jako v The New York Times
    Americký deník The New York Times nabízí učitelům učební a výukový materiál a nápady založené na obsahu listu. Nejnovější příspěvek přináší na příkladu tvorby redakčních komentářů návod, jak postupovat při psaní úvah/esejů. Postup zahrnuje následující kroky: 1. Brainstorming: na čem vám záleží – volba tématu je zcela zásadní, žáci by měli zvolit to, a) na čem jim opravdu záleží, b) o čem by ostatní rádi četli, c) k čemu mohou polemizovat, d) k čemu mohou najít fakta, která podpoří jejich závěry. Pro úspěšný brainstorming může učitel předložit k diskusi řadu otázek, které žákům pomohou. Celý postup psaní komentářů v The New York Times je kolaborativní, učitelé mohou též zvážit kolaboraci žáků jen u některého kroku nebo v průběhu celého procesu tvorby komentáře. 2. Modelování: co je komentář – žáci se seznámí s tím, jak komentář vypadá, všímají si jazyka, názorů a tvrzení, podpůrných faktů a toho, zda je komentář skutečně přesvědčivý. 3. Výzkum: co říkají odborníci – poté, co žáci zvolí téma, soustředí se na vyhledávání a shromažďování podpůrného materiálu. Pro tento krok se mohou spojit do skupin podle příbuzných témat. 4. a 5. Osnova a pracovní verze, úpravy: jak napsat komentář – zkušený redaktor A. Rosenthal dává žákům následující rady: a) ujasněte si svůj postoj, musíte vědět, co chcete říci, b) pište stručně a výstižně, c) poskytněte svůj názor na problém nebo navrhněte možné řešení, d) prozkoumejte fakta, ověřte jejich správnost raději dvakrát, e) pište jasně a srozumitelně, tam, kde je to možné, používejte příklady a podpůrná fakta, f) každý potřebuje, aby jeho práci někdo redigoval, g) buďte připraveni na reakce čtenářů, obhajujte svůj postoj a svá fakta. 6. Uveřejnění: jak se můj komentář dostane k čtenářům – forma komentáře je určena ke sdílení, žáci mohou své komentáře číst ve třídě nebo v menší skupině, nabídnout je ke zveřejnění ve školním časopise nebo v místním tisku nebo online. The New York Times pořádá každoročně soutěž a nejlepší žákovské práce zveřejňuje.odkaz 
  2. Dva američtí učitelé dějepisu a společenských věd vyvinuli vlastní digitální hru pro výuku historie
    Hra „Historia“ je určena pro druhý stupeň škol a pokrývá 4000 let historie lidstva přibližně od roku 2000 př. n. l. do roku 2000 n. l. Hra je rozdělena do 21 dějinných úseků. Hra obsahuje simulace a lze ji využít nejen pro výuku historie, ale i dalších společenskovědních předmětů: ekonomika, zeměpis, občanská výchova. Žáci nejprve vytvoří vlády, jejichž úkolem je vést obyvatele jejich zemí. Vlády rozhodují v různých situacích a dějinných obdobích a na tom závisí blahobyt zemí a obyvatel. Pro správná rozhodnutí je třeba vědět co nejvíce o lidech, kulturách, životních podmínkách a potřebách lidí té doby – žáci studují každé historické období a na základě znalostí pak řeší situace a tvoří vlastní historii. Vlády sestavují vlastní rozpočet, rozhodují o výdajích a strategických záměrech. V průběhu hry řeší otázky založené na reálných historických událostech. Autoři hry počítají s tím, že součástí hry bude i software pro souhrnné a průběžné hodnocení, hra může nahradit nebo doplnit stávající učebnice, učitel si bude moci nastavit zvolené historické období apod. Hra „Historia“ bude k dispozici učitelům od podzimu 2014.odkaz

  3. Britská gymnázia se snaží vyloučit vliv doučování při přijímačkách
    Řada anglických výběrových osmiletých gymnázií (grammar school) přistupuje ke změně přijímacích testů pro uchazeče o studium. Dosavadní testy zvýhodňovaly žáky z bohatých rodin, kteří byli před zkouškami intenzivně doučováni a po přijetí ve studiu nestačili. Podle posledního šetření je ve státem financovaných výběrových gymnáziích pouze 2,7 % žáků s nárokem na oběd zdarma (podle příjmu rodiny), zatímco v ostatních státních školách tvoří tito žáci 17,5 %. Až čtvrtina žáků v gymnáziích absolvovala primární vzdělávání v soukromé škole. Nové zkoušky by měly být méně zaměřeny na slohové práce a více na dovednosti získané v primárním vzdělávání – pravopis, slovník, matematické úlohy a řešení logických úloh. Zkoušky mají všem žákům poskytnout stejné podmínky a vyloučit vlivy doučování. Je však pravděpodobné, že doučující začnou svou nabídku orientovat na nový obsah testů a praxe doučování bude nadále znevýhodňovat nadané děti z chudých rodin.odkaz 
  4. Absolvent “ideální univerzity“ by měl vymyslet něco nového
    Oblast terciárního vzdělávání prochází řadou změn, studentská základna se mění, finanční zdroje ubývají, proměňují se nároky kladené na obsah vzdělávání i na absolventy vysokých škol. D. Staley z Ohio State University se zamýšlí nad tím, jak by měla vypadat ideální univerzita, která není zatížena vazbou na stávající instituce, jejich pravidla a fungování. Ideální univerzita by byla charakterizována následujícími prvky: 1. Technologie propojená s tradiční výukou – autonomní studující se budou sdružovat ve skupinách podle oborů zájmu, vyučující budou pracovat se studenty individuálně, technologie umožní studium podle vlastního tempa, studium bude přizpůsobené každému studentovi „na míru“. 2. „Generativní“ univerzita – model výzkumných univerzit bude vystřídán modelem generativních nebo tvůrčích univerzit zaměřených na inovace a tvorbu zcela nových konceptů. Vytvoření nových konceptů (nový nástroj, postup, umělecké dílo, využití zdrojů apod.) bude požadováno jako podmínka pro absolvování, vyučující budou hodnoceni nikoli podle výzkumných výsledků, ale podle svých tvůrčích výsledků. 3. Všichni bakaláři budou studovat dva obory – tyto obory budou z disciplín, které nejsou příbuzné, např. přírodovědné a humanitní obory. Studenti získají mezioborový přístup, budou flexibilní a kreativní. Vyučující budou rovněž odborníky ve dvou nesouvisejících oborech. 4. Kultura celoživotního učení – studenti budou mít i po absolvování možnost zapsat se do dalších kurzů své alma mater, budou si zapisovat další kurzy, rekvalifikační nebo zaměřené na vyučování, případně využívat služeb kariérového poradenství. Úspěšní absolventi budou zváni ke spolupráci a vyučování studentů. 5. Žádné nebo minimální náklady – náklady budou pokryty státem a příspěvky zaměstnavatelských podniků a organizací, protože to jsou ti, kteří mají zisk ze vzdělané a dobře připravené vysokoškolské populace.odkaz 
  5. V Asii je malý zájem o studium na univerzitách, mnohým z nich hrozí zánik
    V Jižní Koreji i v dalších asijských zemích
     klesá počet studentů na vysokých školách a mnoha univerzitám hrozí uzavření nebo spojení několika univerzit a jejich restrukturalizace. Na Taiwanu se šest národních univerzit slučuje do tří a v Japonsku 40 % soukromých univerzit nemá naplněné stavy. V Jižní Koreji prudce vzrostl počet univerzit v 90. letech, ale podle korejského ministerstva školství bude v průběhu několika let ze současných 350 univerzit a vysokých škol 30 až 50 uzavřeno. Na korejských vysokých školách bude až 160 000 volných míst. Od roku 2004 byly uzavřeny čtyři univerzity a 40 dalších bylo restrukturováno. S restrukturalizací a snižováním počtu univerzit se spojují i naděje na zlepšení jejich kvality. Akademici se však obávají, že bude-li restrukturalizace závislá pouze na tržním prostředí, neudrží se regionální univerzity, a požadují kontrolu ze strany státu.odkaz
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments