Fokus – V USA testují děti už před nástupem do školy

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 30. září, obsahují například tato témata: Pro úspěšnost žáků je klíčový respekt k učiteli, pět návrhů, jak modernizovat vyučování a z čeho zkoušejí v USA předškolní děti.

1. Studenti lépe řeší úlohy z prostředí, které znají. Série studií prováděných Southern Methodist University v Texasu přináší zjištění o tom, že žáci řeší lépe úlohy v algebře, když je úloha zasazena do prostředí, které žáky zajímá. U slovních úloh mají zejména slabší žáci problém s přenášením postupu řešení do nových úloh. Úloha zasazená např. do sportovní oblasti je pro žáky srozumitelnější slovníkem i problematikou. Slabší žáci tak získají více sebedůvěry a zájmu a úlohu se snaží vyřešit. Výsledky studií ukazují na význam personalizace výuky pro každého studenta.
2. Kanadská studie sleduje, co žáky ve škole zajímá. Kanadská asociace pro vzdělávání (CEA) zahájila v r. 2007 celonárodní iniciativu What did you do in school today (WDYDIST – Cos dnes dělal ve škole) zaměřenou na zkušenost dospívajících žáků se školou. Iniciativy se účastní 60 000 žáků a zkoumá se jejich zapojení do výuky, zaujetí, snaha a to, jak náročná je pro ně výuka. Nově zveřejněné výzkumné zprávy přinášejí zjištění o vztahu mezi zapojením žáků a jejich výsledky a mezi náročností výuky a výsledky žáků. Navíc shrnují trendy v zaujetí žáků výukou. Výsledky studií mají přispět ke zlepšení výukové praxe ve školách.
3. Dbejme při vzdělávání na rozvoj empatie a schopnosti vést druhé. Velká pozornost ve vzdělávání je věnována kognitivnímu rozvoji. Nové výzkumy stále více ukazují na význam získávání a rozvíjení nekognitivních dovedností neboli sociálních dovedností čili empatie. Stres negativně ovlivňuje schopnost učení a rozvoj mozku u dětí a empatické jednání pomáhá stres odstranit. Empatie však není důležitá jen pro děti, ale má význam pro celou společnost. Ekonom J. Heckman poukazuje na možnosti snížení sociálně ekonomických nerovností a možnost tuto dovednost u lidí vypěstovat a poskytnout jim tím více příležitostu uspět v životě. Jako příklad jsou uvedeny dva programy pro znevýhodněnou mládež v Chicagu. One Goal i Changing Worldsse soustředí na pěstování nekognitivních dovedností – empatie a schopnosti vést druhé – a současně pomáhají studentům dosáhnout lepších výsledků ve škole.
4. Jak může rodina dětem pomoci se sebekontrolou a zvídavostí. Tom Vander Ark ve svém blogu rovněž komentuje význam nekognitivních dovedností představených v knize P. Tougha, jako jsou vytrvalost, sebekontrola, zvídavost, svědomitost, výdrž a sebedůvěra. Jak může škola a rodina pomáhat mladým lidem při rozvíjení potřebných dovedností? Autor poukazuje na tři důležité momenty pro pěstování nekognitivních dovedností: 1. attachment (pěstování dlouhodobých vztahů, podpora, empatie, komunikace s lidmi), 2. advisory (psychologické a školní poradenství, schopnost učit se, pomoc při výběru povolání), 3. adversity (výchova k překonávání potíží, schopnost nevzdávat se).
5. Jak modernizovat vyučování. Profesorka M. Levine hovoří o nezbytnosti změn ve vzdělávání právě v době ekonomické nejistoty. Pracuje na programu Challenge Success, do kterého je zapojena stovka škol v USA. Program pomáhá školám modernizovat zastaralé metody a přístupy. Zaměřuje se na pět hlavních okruhů činnosti, v nichž je třeba udělat změny: 1. zavést projektové vyučování pro lepší spojení žáků s reálným světem, 2. zavést alternativní hodnocení a nespoléhat jen na výsledky testů, 3. vyladit rozvržení dne podle potřeb žáků, stejně jako rozvržení zkoušek, 4. vytvářet atmosféru důvěry, žáci musí mít pocit, že učitelům na nich záleží, 5. zlepšit výchovu a péči v rodině.
6. Respekt k učiteli je klíčem k úspěchu v učení. V šesti školách v District of Columbia v USA probíhal v letošním roce pilotní projekt, ve kterém žáci hodnotili své učitele. Projekt navázal na studii Gatesovy nadace z roku 2009 a 2010, která zkoumala efektivitu výuky a snažila se zjistit, proč mají někteří učitelé lepší výsledky než jiní. Sledovaly se především výsledky žáků v testech, byly prováděny videozáznamy z hodin. Profesoři z Harvardské univerzity Kane a Ferguson zkoušeli doplnit tyto výsledky o hodnocení učitelů z pohledu žáků. Žáci zodpověděli otázky a výsledky pak byly porovnány s ostatními ukazateli efektivity učitelů. Ukázalo se, že výsledky dotazníku korelují s ukazateli získanými prostřednictvím testů. S výsledky vzdělávání nejvíce korelovalo těchto pět principů: 1. studenti v této třídě respektují učitele, 2. moji spolužáci se chovají tak, jak vyžaduje učitel, 3. ve třídě máme hodně práce a neztrácíme čas, 4. v této třídě se každý den hodně naučíme, 5. v této třídě se učíme opravovat chyby. Nejdůležitějšími ukazateli je tedy kázeň ve třídě a současně dostatečně náročný obsah výuky. Výsledky dotazníků byly konzistentní, neprojevuje se zde vliv rasové příslušnosti ani sociálně ekonomických poměrů žáků (na rozdíl od výsledků testů). O hodnocení projevilo zájem mnoho škol, učitelé je však většinou nepokládají za důležité pro práci. Je třeba dále zkoumat, zda lze k výsledkům dotazníků přihlížet při hodnocení učitelů.  
7. V USA testují děti před nástupem do školy. Více než polovina amerických států provádí testování předškoláků před nástupem do školy. Testy mají určit, zda jsou děti připravené pro nástup do školy, a ukázat jejich předpoklady pro další studium. Předpokládá se, že obdobné testy by žáci skládali po celou dobu ZŠ a SŠ (8-18). U žáků by tak bylo snazší zachytit jakýkoliv problém nebo opoždění. Odpůrci testování poukazují na stres, kterému jsou zejména malé děti vystaveny, a na to, že výsledky nejsou spolehlivé. Státní orgány podporují vývoj testů, které by hodnotily kognitivní dovednosti i sociální, emocionální a fyzický vývoj. Jen několik států však takové hodnocení připravilo. Ostatní se zaměřují jen na čtenářskou a matematickou gramotnost, někde dokonce začínají hodnotit učitele podle výsledků testů. Testy mohou mít různou podobu. Názory rodičů na testování předškoláků se různí.
8. Odbornice chtějí v diskusi přitáhnout studentky k technickým oborům. V říjnu bude zahájen program mentorování vysokoškolských studentek WitsOn, do kterého se zapojí řada výběrových amerických univerzit. Cílem programu je podpořit vzdělávání žen v technických, matematických a přírodovědných oborech (STEM) tím, že umožní studentkám kontakt s ženami, které v těchto oborech dosáhly významných úspěchů. Okolo 300 odbornic bude připraveno odpovídat on-line na otázky a diskutovat se studentkami o jejich oboru, ale i o tom, jak těžké je skloubit profesionální a soukromý život. Program má posílit sebevědomí dívek v technických oborech a v některých případech může i pomoci najít zaměstnání. Neexistují zde zkoušky nebo kredity ani žádné kurikulum. Strukturou se podobá předchůdcům dnešních masivních otevřených on-line kurzů (MOOC) a vytváří propojenou komunitu podobně odborně orientovaných lidí.
9. Dvanáct zpráv o vlivu vzdělání na život člověka. Zpráva projektu Hamilton poukazuje na to, jak je život člověka ovlivněn dosaženým vzděláním. Přináší pohled na podmínky vzdělávání v USA a přibližuje některé možnosti zlepšení života lidí. Základní zjištění jsou následující: 1. nižší dosažené vzdělání může ovlivnit výši výdělku, 2. vzdělání přispívá jedinci a společnosti jako celku, 3. vyšší dosažené vzdělání zvyšuje pravděpodobnost, že se člověk vdá nebo ožení a vychová děti v dostatku, 4. vyšší vzdělání může vést k delšímu a zdravějšímu životu, 5. USA už nejsou v čele států v míře absolvování SŠ a VŠ, 6. dosažené vzdělání se stále liší podle rasy, 7. vzdělávání zaostává za ostatními sektory v investicích do inovace, 8. rodiče s vyšším vzděláním jsou schopni více investovat do vzdělání svých dětí, 9. na dobrých učitelích záleží víc, než si myslíte, 10. některé charterové školy (placené státem, nezávisle řízené) přinášejí velmi dobré výsledky a mohou sloužit jako příklad veřejným školám, 11. ke zlepšení výsledků studentů mohou přispět i menší zásahy, 12. ke zlepšení výsledků by velmi přispěla lepší informovanost a transparentnost ve školství.