Fokus – vzdělávání za hranicemi Česka

Nabízíme již potřetí ve spolupráci s výzkumným oddělením společnosti Scio rubriku Fokus, která chce zájemcům zprostředkovat aktuální informace o vzdělávání v zahraničí, jež pocházejí z anglicky psaných zdrojů. Tentokrát jde o přehled k 23. 9. 2012.

 

  1. Nová metoda výuky matematiky bez výkladu a bez známek. Ve střední škole HSC v americkém New Haven (Connecticut) zavádějí novou metodu výuky, která má zásadně zvýšit vzdělávací výsledky. Studenti v hodinách matematiky pracují ve skupinkách na řešení problémů, učitel se pohybuje mezi nimi a pomáhá. Studenti píší test teprve tehdy, až úsek látky zvládnou. Nedostávají známky, ale jsou zařazeni do čtyř úrovní, úroveň I pro ty, kteří problém samostatně nevyřeší, a úroveň IV pro mistrné ovládnutí látky. Pro postup k nové látce je třeba zvládnout předešlou látku na úrovni min. III. Každý postupuje podle vlastního tempa. Studenti si sami zadávají, co vypracovat za domácí úkol, podle úrovně, na které pracují. Ne všem studentům nová metoda vyhovuje, některým chybí úvodní výklad učitele. Zůstává-li někdo významně pozadu s látkou, učitel upozorní rodiče a student musí zůstat po škole na doučování. odkaz
  2. Méně internetu, více kritického myšlení. Škola v kanadském Waterloo (Ontario) zkouší omezit závislost žáků na internetu. Učitelka 6. třídy zadala žákům otázky a odpovědi nesměly být vyhledány elektronicky. Cílem je ukázat dětem, jak pracovat bez využití webu, získat informace od lidí, v knihovně, na poště apod. Neznamená to, že by žáci nepracovali s technologiemi, ale snahou je rozvíjet kritické myšlení a zvídavost i mimo práci s internetem. odkaz
  3. Počítačová hra může dobře posloužit i ve škole. Digitální hry mohou mít své využití i při výuce jazyka a literatury. Autor uvádí tři nápady pro využití technologie: 1. přehrát různé scény a situace pro přiblížení atmosféry, způsobu vyjádření, 2. diskutovat s žáky o dějích a zápletkách ve hrách, které hrají, 3. nechat žáky inspirovat se ve hře, protože to přispívá ke zvýšení jejich aktivity a zájmu obecně. odkaz
  4. 5 mýtů o mozku a učení. Výzkum mozku přináší stále nové poznatky o tom, jak se děti učí a vyvíjejí. Profesor Wang z univerzity v Princetonu upozorňuje na pět obecně přijímaných, ale ale nepravdivých domněnek o mozku a učení: 1. ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) vůbec neexistuje nebo je naopak trvalá – ADHD je příznakem pomalejšího vývoje prefrontální části mozku a asi polovina dětí s tímto příznakem toto opoždění do dospělosti dožene. 2. odklad nástupu do školky je pro děti prospěšný – odkládání nástupu do školky kvůli nezralosti dítěti neprospěje, případný náskok staršího dítěte se vyrovná do konce 6. třídy, mladší dítě se rozvíjí kontaktem se staršími. 3. IQ je nejpřesnější pro predikci žákovy úspěšnosti – schopnost sebeovládání a silná vůle je dvakrát přesnější pro predikci, je třeba chválit úsilí, nikoliv vrozené schopnosti. 4. metody výuky se mají zaměřit na učební styl dětí – mozek se rozvíjí procvičováním a tím, že děláme věci různým způsobem. 5. roste počet dětí s autismem, je to vliv životního prostředí – zlepšuje se diagnostika a tím narůstá počet případů, hlavní příčina je především genetická. odkaz
  5. Co mají vědět rodiče o sociálních médiích. Rodiče, kteří nerozumějí technologiím, se kterými žijí jejich děti, přesto nemusí a nemohou rezignovat na jejich výchovu a mohou je připravit na pohyb ve veřejném prostoru. Sociální sítě jsou veřejný prostor a děti mají být poučeny o jejich bezpečném využívání. Rodiče by s nimi měli prodiskutovat následující témata: 1. veřejný charakter sítí, přístupné i cizím lidem, obsah může být pochopen různě podle kontextu, 2. empatie, i vůči cizím lidem, být si vědomi, že můžeme ublížit, 3. sex a sexualita a jak se může projevovat, základní pravidla respektu k člověku. Tato témata nejsou nutně vázána na technologie a souvisejí s dospíváním, i s dospíváním ve věku sociálních sítí. odkaz
  6. Nový program na podporu start-upů ve vzdělávání. Zapojení technologií do vzdělávání a jejich role se rozšiřuje, vznikají nové digitální produkty zaměřené na oblast vzdělávání. Na podporu nových projektů se zaměřuje americká společnost Imagine K-12, která pořádá dvakrát ročně soustředění pro nové projekty, účastníkům poskytne finanční zdroje pro rozjezd projektu, nabízí poradenství v marketingu apod. Z letošních 250 žadatelů o účast bylo vybráno 11 pro letní tříměsíční tvůrčí dílny. Společnost Imagine K-12 pomáhá získávat počáteční kapitál. Organizuje také prezentaci projektů pro učitele, ve svém týmu má také učitele z praxe, který přináší cenné připomínky pro zaměření a využití projektů, někteří z autorů projektů jsou rovněž učitelé. odkaz
  7. Nová maturita v Británii se už nedělí na jednotlivé předměty. Oproti GCSE, SŠ zkouškám, které angličtí studenti (16 let) skládali v průběhu dvou let na SŠ v několika termínech, nová zkouška EBC (English Baccalaureat Certificate) by měla být skládána na konci dvouletého období a pokrývat všechnu látku najednou.Nová zkouška nezahrnuje žádnou práci v hodinách a má přispět ke zpřísnění standardů. Odborníci poukazují na to, že v případě jediné zkoušky bude mnohem více záležet na štěstí než v případě postupně skládaných zkoušek z jednotlivých modulů (tematické okruhy v předmětech). První kurzy angličtiny, matematiky, chemie, fyziky a biologie začnou v r. 2015, první zkoušky proběhnou v r. 2017. V r. 2016 budou zahájeny kurzy jazyků a dějepisu a zeměpisu. Žáci, kteří neuspějí, musí zkoušku složit do konce SŠ studia (18 let). Při opakované zkoušce bude student muset složit celou zkoušku, nikoli pouze jeden modul jako dosud. odkaz
  8. Jak přimět rodiče a studenty k diskusi o vzdělávání. Skotská vládní agentura pro vzdělávání zveřejnila první dvě zprávy ze série Vliv kurikula ve výuce (Curriculum Impact), a sice zprávy týkající se výuky přírodních věd a společenských věd. Zprávy jsou založeny na nezávislé inspekci, analyzují a hodnotí konkrétní vyučovací praxi a poukazují na inovativní přístupy. Zprávy jsou veřejně přístupné a budou doplňovány o nové poznatky. Zprávy obsahují doporučení a příklady dobré praxe. Agentura vydala i shrnutí zpráv určené pro rodiče a pro studenty. Zprávy mají sloužit jako základ pro veřejnou diskusi o vzdělávání. odkaz
  9. Co způsobuje neúspěch britských maturantů a co může pomoci? Britský Institut pro výzkum veřejné politiky (IPPR) zveřejnil výsledky výzkumu zaměřeného na rozdíly ve výsledcích studentů na SŠ na úrovni zkoušek GCSE. Výzkum zjistil obecně horší výsledky studentů ze špatných sociálně ekonomických podmínek (zisk 5 dobrých známek GCSE : 34% chudých studentů, 62% lépe situovaných). Studentům z horších podmínek může pomoci dobrá škola, ale kromě toho potřebují individuální podporu. Jejich zaostávání je patrné už na začátku druhého stupně, takže intervence by měla být zaměřena na školku a první stupeň v podobě doučovacích hodin. Problém je zejména ve velkém rozsahu na škále zaostávajících studentů. odkaz

 

Titulky a zvýraznění doplnila redakce

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments