Fokus – vzdělávání za hranicemi Česka

Intro: Nabízíme již podruhé ve spolupráci s výzkumným oddělením společnosti Scio rubriku Fokus, která chce zájemcům zprostředkovat aktuální informace o vzdělávání v zahraničí, jež pocházejí z anglicky psaných zdrojů. Tentokrát jde o přehled k 16. 9. 2012.

 

  1. Jak naučit žáky zvládat emoce a vztahy. Na konferenci americké Společnosti pro výzkum efektivity ve vzdělávání (Society for Research on Educational Effectiveness) byly představeny výsledky tříletého sledování programu „Vnímavá třída“ (responsive classroom), v němž se školilo 10 000 učitelů ročně. Program Vnímavá třída je jedním z programů zaměřených na sociální a emocionální stránku vzdělávání. Program se zaměřuje na to, aby žáci zvládali své emoce a své chování a jednání s ostatními. Studie přináší zjištění, že při poctivě vedeném programu sociální a emocionální výchovy se zlepšily výsledky žáků zejména v matematice i chování žáků k sobě navzájem. V programu Vnímavá třída záleží na tom, jak ho ředitel a učitelé vezmou za svůj, a na kvalitní přípravě učitelů. odkaz

     

  2. Tři pravidla, jak individualizovat výuku. Podzimní (38.) číslo dvojměsíčníku SingTeach (vydává National Institute of Education v Singapuru) je věnováno otázkám diferencované výuky ve třídě s žáky s rozdílnými předpoklady. Úvodní článek se soustředí na tři základní principy, ze kterých musí učitel vycházet: 1. je třeba znát úroveň a připravenost každého žáka a u každého přizpůsobit učební postupy, 2. je třeba rozvíjet zájmy jednotlivých žáků, zdůrazňovat, proč se látce učí, zároveň vést žáky k tomu, aby brali ohled na zájmy jiných, 3. je třeba vědět, jakému způsobu učení dávají žáci přednost, využít jejich preferovaný způsob. odkaz

     

  3. Literatura faktu je důležitá stejně jako beletrie. Zatímco mladým čtenářům je ve škole běžně ke čtení předkládána převážně krásná literatura, autor článku vyjadřuje přesvědčení, že čtení literatury faktu by mělo být povinné, stejně jako zdravá strava nebo cvičení. Doporučuje v hodinách číst životopisy a skutečné příběhy. odkaz

     

  4. Sedm pravidel pro formativní hodnocení. Zářijové číslo časopisu Educational Leadership se zabývá zpětnou vazbou ve vzdělávání jako základní součástí formativního hodnocení. Jeden z článků přináší výčet sedmi základních rysů, které by měla mít účinná zpětná vazba: 1. vždy se vztahovat k cíli, který je sledován, posoudit, zda práce k tomuto cíli vede, 2. obsahovat konkrétní definovatelný cíl a jasné vyjádření, 3. má obsahovat konkrétní informace, podle kterých lze jednat, 4. být srozumitelná pro příjemce obsahem i jazykem, 5. být včasná, ne nutně jen od učitele, ale např. od spolužáků, 6. být průběžná, aby se žák mohl učit z chyb a stále se zlepšovat, 7. musí být konsistentní, přesná a důvěryhodná. odkaz

     

  5. Je PISA dobrou informací o kvalitním vzdělání? Profesor Zhao z Oregonské univerzity poukazuje ve svém eseji na nesoulad mezi akademickými výsledky a podnikatelskými schopnosti států ve světě. V tabulce uvádí výsledky zemí podle hodnocení PISA a výsledky Global Enterpreneurship Monitor, uvádějící procento obyvatel, které se zabývá podnikatelskou aktivitou. Autor poukazuje na negativní korelaci mezi výsledky PISA a podnikatelským indexem. Je třeba se zamyslet nad tím, zda výsledky PISA jsou dobrým měřítkem vynikajícího vzdělání a úspěchu národa. Je třeba se zamyslet také nad tím, zda standardizované a uniformní vzdělávání může být příčinou malé kreativity a podnikavosti – zde je hrozba pro americké vzdělávání. Ideálem má být vzdělávání cílené na podnikavost, inovace, kreativitu. odkaz

     

  6. Důležitější než vybavení je atmosféra školy.Kvalita školy nezáleží tolik na nové budově a vybavení nebo počtu vysoce kvalifikovaných učitelů, dobrá škola nemusí nutně dosahovat ani nejlepších výsledků v testech svých žáků. Kvalitní škola má podle autora článku mít následující rysy: 1. škola má být transparentní a otevřená veřejnosti, 2. učitelé i ředitel mají být poctiví sami k sobě i k ostatním, přiznat i nedostatky, 3. učitelé i vedení by na první místo měli klást výuku a potřeby žáků, 4. škola musí klást vysoké nároky na práci žáků i učitelů, 5. atmosféra ve škole musí být pozitivní, učitelé musí být přesvědčeni, že vzdělávání má smysl. odkaz

     

  7. Co dělají studenti, když opustí vysokou? Evropská univerzitní asociace (EUA) zveřejnila studii zaměřenou na potřeby sledování studijní dráhy a další profesní dráhy studentů VŠ na evropských univerzitách. Představuje projekt TRACKIT, metodologické přístupy a sběr dat. Sledování dráhy studentů má přinést významné informace školám i zaměstnavatelům, lépe osvětlit např. případy, kdy studenti nedokončí studium. Systematický sběr dat by měl umožnit školám lépe zacílit podpůrné mechanismy pro studenty. Autoři studie varují před špatnou koordinací sběru dat a špatným využitím dat, zdůrazňují nutnost zpětné vazby. Součástí studie je přehled iniciativ ve sledování dráhy studentů v 31 evropských zemích na národní a institucionální úrovni. odkaz

     

  8. Může mít třída tvar kruhu? Harvard Business School otevřela novou učebnu kruhového tvaru „Úl“ (Hive). Uspořádání učebny je zcela flexibilní s ohledem na potřeby vzájemné spolupráce a komunikace. Pro týmovou práci jsou vyčleněny stoly po obvodu místnosti, učitel má ze středu dobrý přehled. Ne všichni přednášející jsou však schopni přizpůsobit svou výuku novému prostoru a stylu. odkaz

Titulky a zvýraznění doplnila redakce

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments