Fokus: Žáci, kteří dobře pracují v hodinách, nemusejí uspět v testech, ukazují studie

ilustrační foto. World Bank Photo Collection (CC BY-NC-ND 2.0)

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 22. září, obsahují například tato témata: výsledky testů nemusí odpovídat celkovým studijním výsledkům žáků, zatímco chlapci jsou v testech lepší, mají dívky lepší výsledné známky v jednotlivých předmětech včetně matematiky a přírodních věd; jak finské školství léčí své slabé stránky a odkdy by se děti měly učit podnikatelskému myšlení?

  1. Dívky mají lepší studijní výsledky, než chlapci
    Studie kanadských psychologů z University of New Brunswick přináší výsledky metaanalýzy 369 studií věnovaných školním výsledkům více než miliónu děvčat a chlapců po celém světě. Zjištění uvádí, že děvčata mají lepší výsledky než chlapci ve všech předmětech včetně matematiky a přírodních věd, které byly vždy pokládány za doménu chlapců. Další studie ukazují, že děvčata předčí chlapce v dovednosti sebekontroly, disciplíny a schopnosti soustředit se už v mateřské škole. Tato výhoda přetrvává až do střední školy a současná školní výuka a hodnocení zvýhodňuje ty, kteří zvládají tyto dovednosti. Podle dalších odborníků lze sledovat odlišný přístup chlapců a děvčat k učení: děvčata se zaměřují více na zvládnutí látky, zatímco chlapci se soustředí na výsledek, například výkon u zkoušky nebo v testu. Tento rozdíl se projevil např. v Ellis Middle School (2. stupeň ZŠ) ve státě Minnesota: žáci, kteří dobře pracovali ve třídě, nebyli úspěšní v testech, a naopak ti, kteří v práci ve třídě nevynikali, měli v testech výborné výsledky. Učitelé následně upravili systém hodnocení a dávali žákům dvě známky – jednu za „life skills“ (dovednosti pro život) a druhou za znalosti. Pro chlapce může být prospěšný i trénink studijních návyků a sebeřízení.odkaz 
  2. Měly by se děti na základce učit podnikat?
    Britský podnikatel a miliardář Sir R. Branson prostřednictvím vzdělávací charitativní organizace Young Enterprise podporuje rozvíjení podnikatelského ducha u dětí na základní škole. V programu „Fiver Challenge“ (pětilibrová výzva) mohou žáci základní školy získat pět liber základního vkladu na vytvoření vlastního podnikání během jednoho měsíce. Podnikání by nemělo být ztrátové, protože po měsíci musí být pět liber vráceno spolu s 50 centy do fondu. Veškerý případný zisk si mohou žáci ponechat nebo jej věnovat na charitu. Odpůrci projektu kritizují to, že děti jsou seznamovány s koncepty kariéry a vydělávání peněz příliš brzy, R. Branson však uvádí, že žáci získají řadu užitečných dovedností, jako jsou vytrvalost, odolnost proti neúspěchu a motivace. Zdůrazňuje také význam praktické zkušenosti dětí s podnikáním oproti školnímu vzdělávání zaměřenému na testy a odtrženému od reálného života.odkaz 
  3. Mluvící plyšový robot TROBO bude pomáhat dětem objevovat svět přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM).
    TROBO a aplikaci pro iPad vyvinuli dva otcové v Orlandu pro své děti. Z původní představy programovatelného robota vznikl nápad propojit hračku s iPadem a spojit tak fyzickou zkušenost s emočním prožitkem k posílení zaujetí dětí pro nové poznatky. Děti v doprovodu robota pracují na iPadu a dozvídají se např. o raketách, internetu, základech přírodních věd apod. V rámci aplikace mohou rodiče vytvořit avatara se jménem dítěte a zapojit ho do příběhů robota TROBO. Příběhy jsou prokládány hádankami, hrami a kvízy. Tvůrci uvažují o tom, že by rodiče měli možnost sami namluvit vyprávění, takže by TROBO mluvil jejich hlasem, dále chtějí nabídnout jeden typ robota pro chlapce (Edison) a jeden pro dívky (Curie). Projekt je ve fázi shromažďování prostředků cestou crowdfundingu (o dalších robotech pro dětskou hru viz zde).odkaz 
  4. Neexistuje jeden nejlepší způsob, jak učit
    Dnešní učitelé musejí reagovat na mnoho nároků, které jsou na ně kladeny: očekává se od nich zapojení inovativních přístupů, zvládnutí technologií, naplňování vzdělávacích cílů. Učitelé však mohou podobných výsledků dosahovat různými způsoby, liší se jejich metody výuky, což je v pořádku, protože naprostá jednotnost v postupech není prospěšná pro personalizaci výuky a hledání nových cest. Portál TeachThought radí učitelům, jak překlenout rozdílné přístupy a posilovat spolupráci mezi kolegy1. soustřeďte se na porozumění, standardy a hodnocení – všichni nedělají úplně totéž, ale mají stejné cíle, 2. zdůrazňujte, co má vaše práce společného, nehledejte rozdíly, nýbrž styčné body, 3. zkoušejte nové věci – zkuste některý z postupů svých kolegů, možná pak oni zkusí váš, 4. propojte kurikulum s místní komunitou – obracejte se k žákům, rodičům a místní komunitě jako svému publiku, vaše úsilí je napřeno na ně, nikoli na vaše kolegy, 5. vytvořte si globální profesionální vzdělávací prostředí (PLN) – neomezujte se na profesionální styky ve své škole, propojte se s pedagogy v rámci okresu, kraje i mezinárodně – s lidmi, kteří uvažují stejně jako vy, ale i s těmi, kteří uvažují jinak, 6. přijměte za svou myšlenku, že neexistuje žádné nejlepší řešení – buďte otevřeni změnám (zásady vycházejí z principů konektivismu, viz zde).odkaz 
  5. 10 problémů finského školství a jejich řešení
    T. Laitio, ředitel Agentury pro záležitosti mládeže města Helsinek a bývalý prezident finské studentské unie, přibližuje deset problémů finského základního školství a deset možných cest k jejich řešení. Finské základní školství se potýká s následujícími problémy: 1. přechod ze šesté do sedmé třídy (přechod z nižšího stupně do vyššího, obdoba přechodu z páté do šesté třídy u nás), 2. mladí lidé nemají rádi školu/učení, 3. nejslabších 10 % zaostává ve vzdělávacích výsledcích, 4. mladí lidé nedůvěřují svým schopnostem, 5. mladí lidé považují školu za nepříjemné místo, 6. digitální prostředí je zastaralé, 7. škola se nerozvíjí jako komunita, 8. poměrně pevně stanovené genderové role, 9. většina dalšího vzdělávání učitelů je pedagogicky zastaralá, 10. učitelé jsou na práci sami. Autor uvádí, že možné změny se týkají především změny myšlení a pedagogických přístupů, nikoli přidání více peněz. Návrhy možných změn jsou následující1. dát žákům za úkol mentorovat mladší spolužáky – i slabší žáci se zlepší, zvýší se jejich sebevědomí a pozitivní obraz o sobě samých, naučí se jednat zodpovědně, 2. v dalším vzdělávání učitelů vést učitele ke skupinové spolupráci – interaktivní trénink a vzájemná diskuze pomáhá učitelům zvládat náročné situace ve třídě, 3. udržet strukturu rozdělení do tříd, kdy žáci mají jistotu, že znají své spolužáky a že existuje dospělý, který se o ně zajímá a stará, 4. zapojit žáky do spolurozhodování o prostředí školy, do projektů pomoci komunitě – posílit školy jako zdroj participativní demokracie, 5. více učení založeného na jevech – nerozdělovat učení do předmětů, ale propojovat v rámci studia jednotlivých jevů, námětů, témat, posílit spolupráci mezi učiteli při takovém studiu, budovat holistické pojetí světa, 6. každá třída by měla mít celoroční projekt – projekty umožní kombinaci předmětů, učí trpělivosti a spolupráci, dávají příležitost žákům k uplatnění různých dovedností, 7. sbírat a využívat zpětnou vazbu od žáků – s cílem zlepšení, nikoli soutěžení, 8. vnést do školy myšlenku služby a povinnosti prostřednictvím zapojení v komunitních projektech – žáci se v praxi učí empatii a odpovědnosti ke společnosti, škola je musí naučit rozpoznat rozdíl mezi občanem a konzumentem, 9. platit učitele měsíční mzdou nikoli hodinovou – pedagogové věnují své práci mnohem víc času než pouze hodiny výuky, 10. vytvořit programy, ve kterých jsou si učitelé navzájem rovnocennými mentory, nejen v rámci jedné školy – starší učitelé sdílejí s mladými zkušenosti, mladší seznamují starší s novinkami.odkaz 
  6. Snižuje se procento lidí, kteří dosáhli vyššího vzdělání než rodiče
    Nejnovější zpráva OECD Education at a Glance poukazuje na trend zpomalování vzestupné mobility ve vzdělávání v rozvinutých zemích a na rostoucí nerovnost mezi vysokoškolsky vzdělanými osobami a zbytkem společnosti. Procento lidí, kteří dokončili nižší stupeň vzdělávání než jejich rodiče, je 9 % v populaci ve věku 55–64 let, 12 % v populaci 35–44letých a 16 % v populaci ve věku 25–34 let. Současně 42 % lidí v nejstarší zmíněné kategorii získalo vyšší vzdělání než jejich rodiče. Toto procento se v dalších dvou kategoriích snížilo na 38 % a 32 %. Zpráva uvádí, že asi 84 % mladých lidí v současné době získá středoškolské vzdělání a asi 40 % dokončí vysokou školu. Podle A. Schleichera je rostoucí nerovnost jednou z největších hrozeb současné společnosti. Terciární vzdělávání dokončí 65 % lidí, jejichž alespoň jeden rodič byl vysokoškolsky vzdělaný, ale pouze 23 % těch, jejichž rodiče měli jen střední a nižší vzdělání. Zvětšuje se také rozdíl v příjmech i v procentu nezaměstnanosti vysokoškoláků a středoškoláků. Absolventi nezískají dovednosti požadované zaměstnavateli a nemohou najít práci a zaměstnavatelům chybějí pracovníci.odkaz

 

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na