Hodnotitelka vysvětluje: Proč jsou výsledky písemných prací z ČJL tak katastrofální.

Publikujeme text ředitelky gymnázia v Čakovicích a hodnotitelky maturitních prací Daniely Hochmanové, která vysvětluje genezi vzniku letošních potíží při hodnocení písemných prací z Českého jazyka a literatury a cizích jazyků. Z textu vyplývá, že zásadní míra subjektivity byla jasná už při přípravě celého procesu, přesto CERMAT jeho přípravu nezastavil. Navíc jeho pracovníci údajně nutili pod finanční sankcí jednotlivé hodnotitele, aby zpětně upravovali výsledky svého hodnocení. Důvodem byla snaha Cermatu, aby konečný výsledek odpovídal křivce, kterou si CERMAT stanovil jako cíl nového způsobu hodnocení písemných prací. Text autorky v původní podobě si můžete stáhnout ZDE. Diskusi k textu naleznete také pod tímto článkem ZDE.

 Co se děje v hodnocení písemných prací z češtiny?
 

CERMAT rozjel na podzim projekt CeHOPP, tj. Centrální HOdnocení Písemných Prací.
 

Úkolem tohoto projektu bylo zamezit tomu, aby v Gaussově křivce pravděpodobných výsledků docházelo ke skokům v bodě, kdy student již dle hodnocení PP písemku neudělal (letos 11 bodů a méně) a kdy písemku udělal (12 bodů). Celý projekt vychází z názoru, že hodnotitelé PP v roce 2011, kdy opravovali práce vlastních studentů, svým studentům přidávali body právě na tomto rozmezí „udělal – neudělal“.
 

Proto údajně vznikl projekt CeHOPP. Na podzim 2011 probíhala školení budoucích trenérů projektu. Již na těchto školeních bylo naprosto zřejmé, že celý projekt je scestný. Účastníci školení se lišili ve svých hodnoceních až diametrálně. Za stejnou práci dal jeden 10 bodů, jiný 30 bodů atp. To si však autoři projektu nechtěli uvědomit.
 

V prosinci 2011 proběhly tzv. kalibrační zkoušky budoucích trenérů. Na základě těchto zkoušek byli vybráni trenéři pro následné školení hodnotitelů PP, kteří se ke školení přihlásili. I na těchto školeních probíhaly velmi ostré diskuse o hodnocení a jeho objektivitě. Bohužel už rozjetý projekt nešlo zastavit.
 

Školení v týmech probíhala od ledna do března. Koncem března proběhly zkoušky hodnotitelů.
 

Každý trenér měl ve svém týmu cca 20 hodnotitelů. Dle instrukcí CERMAT měla Česká pošta dodat hodnotitelům balíčky s písemnými pracemi v pátek 4. května. (Psalo se ve středu 2. května.) CERMAT však situaci nezvládl, dodání balíčků odložil nejdříve na úterý 8. května. Pak však náhodně zjistil, že je tento den státní svátek a Česká pošta nepracuje.
 

Balíčky s pracemi došly tedy hodnotitelům nejdříve ve středu 9. května.
 

Každý hodnotitel obdržel vždy balíček celé školy – ne náhodně zvolené práce. Někdo opravoval jen jednu školu, byla-li velká, jiný třeba 3-4 školy. Každý hodnotitel opravoval 150 -200 prací. Hodnotitel nevěděl, jakou školu opravuje – i jemu tato skutečnost zůstala utajena.
 

Vedoucí HOPP ČJ CERMAT ještě několikrát v průběhu hodnocení měnili tzv. očekávání. To je vysvětlení, co vlastně měl student dle zadání napsat. (Najdete v IS CERTIS v knihovně.) Dle instrukcí nesměli například hodnotitelé opravovat tzv. palačinky /téma č. 10), protože se teprve vytvářelo „očekávání“. Pak zase nesměli opravovat práce o výstavě fotografií, protože nebylo jasné, jak to CERMAT vlastně s tím zadáním myslel.
 

Sporné práce konzultoval hodnotitel se svým trenérem. Často se stávalo, že hodnotitel a trenér se výrazně lišili. Zpočátku totiž trenéři vedli své hodnotitele k tomu, aby hodnotili práce spíše na 12 bodů a více, aby student tzv. prošel.
 

V průběhu hodnocení však vedení HOPP ČJ zjišťovalo, že nevychází ona Gaussova křivka, že zde opět vzniká onen SKOK mezi body 11 a 12. A nastalo peklo. Hodnotitelé dostávali výhružné maily, že musí znovu otevřít práce, které ohodnotili 12 body, a byli nuceni k tomu, aby svá hodnocení přitvrdili. Pokud by to neudělali, bylo jim vyhrožováno, že za svou práci nedostanou zaplaceno.Hodnotitelé pracovali tedy ve velkém stresu, navíc byli manipulováni k hodnocení, které rozhodně nebylo správné. Proto zřejmě nyní vychází výsledné hodnocení češtiny tak slabé, tj. s průměrem 2,5 u gymnázií.
 

Proč jsou tedy letošní výsledky písemných prací z ČJL tak katastrofální?

  1. každý hodnotitel má jiné měřítko hodnocení – podle toho, jak sám látku učí – žádná „kalibrace“ to nezmění

  2. hodnotitelé byli nuceni hledat v pracích nedostatky, nikoliv to dobré a správné

  3. hodnotitelé byli manipulováni do takového hodnocení, které se hodilo CERMAT do jejich „křivky“, kterou si zdůvodňuje celý tento mnohamiliónový projekt

  4. hodnocení písemných prací nikdy nemůže být 100% objektivní, protože každý hodnotitel je přece subjekt

  5. vedoucími projektu CEHOPP v ČJ jsou mladé ženy, které se za katedrou téměř „neohřály“ – nemají zkušenosti s tím, že by studenty dovedly od 1. ročníku k maturitě – tolik let totiž ve škole neučily


Celý projekt CeHOPP musel stát miliónové částky, navíc de facto zcela odstavil od hodnocení PP všechny učitele, kteří rok či dva předtím prošli školeními hodnotitelů PP a získali osvědčení k výkonu hodnotitele PP příslušného jazyka. Kdo se tedy do projektu nezapojil, je už dnes doslova „mimo mísu“. Že má na hodnocení napsáno, že platnost není omezena a pod tím podpis ředitele CERMAT Zeleného, je dnes zřejmě zbytečné připomínat.
 

Věřte, že si stojím, za tím, co jsem zde napsala. Školením budoucích trenérů jsem prošla, zkoušky složila na 3 výborné, ale smlouvu s CERMAT jsem již nepodepsala. Projektu jsem nevěřila od začátku, ale do těchto školení jsem šla z toho důvodu, abych získala zkušenosti pro svou výuku a pro své maturanty na gymnáziu.
 

Jsme proti zvůli CERMAT opravdu tak bezmocní?
 

PhDr. Daniela Hochmanová, ředitelka Gymnázia Čakovice

 „kalibrovaná“ vedoucí týmu hodnotitelů PP ČJ, číslo osvědčení VTH000033

lektorka pro školení hodnotitelů PP a ÚZ z češtiny a němčiny

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
64 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Petra Maňáková
Petra Maňáková
8 years ago

Tak po pasáži…V průběhu hodnocení však vedení HOPP ČJ zjišťovalo, že nevychází ona Gaussova křivka, že zde opět vzniká onen SKOK mezi body 11 a 12. A nastalo peklo. Hodnotitelé dostávali výhružné maily, že musí znovu otevřít práce, které ohodnotili 12 body, a byli nuceni k tomu, aby svá hodnocení přitvrdili. Pokud by to neudělali, bylo jim vyhrožováno, že za svou práci nedostanou zaplaceno.Hodnotitelé pracovali tedy ve velkém stresu, navíc byli manipulováni k hodnocení, které rozhodně nebylo správné. Proto zřejmě nyní vychází výsledné hodnocení češtiny tak slabé, tj. s průměrem 2,5 u gymnázií…. by snad mělo být hodnocení plošně zrušeno… Více »

Gustav Sázel
Gustav Sázel
8 years ago

Táži se – má EDUin v ruce e-mail/y, v němž/nichž se hodnotitelům v textu uvedeným způsobem vyhrožuje? Jestliže ano, podnikne právní kroky k nápravě? Jestliže ne, je si vědom toho, že se možná dopouští křivého obvinění nebo šíření poplašné zprávy?

Gustav Sázel
Gustav Sázel
8 years ago

A dodatek – proč byla z textu vypuštěna pasáž upozorňující na nízký věk vedoucích projektu HoPP a jejich pedagogickou nezkušenost? Čtenáři neobeznalému s originálem také není nikterak sděleno, že text byl upraven, protože jeho autorka uváděla nepravdivé údaje. Nejde tady o sprostou a bezskrupulózní manipulaci?

sestra maturantky
sestra maturantky
8 years ago

Dobrý den, pane Sázel, já tam tu pasáž stále vidím, žádných změn oproti původní verzi jsem si nevšimla.

Ondřej Hausenblas
8 years ago

Když čtu, jaké opravné procesy Cermat musel nad testy provádět, vidím v tom běžný způsob toho, jak se začínají tvořit testy, když na nich pracují nezkušení, málo zaškolení nebo vůbec nezaškolení, v oboru testování nevzdělaní zaměstnanci nebo najaté osoby. Řeší se tu problémy, které by v civilizované společnosti byly řešeny už řadu let předtím, a na jejich řešení by se byli podíleli skoro všichni učitelé středních škol. Tak by se totiž umožnilo, aby taky všichni rozuměli tomu, jak se tvoří úloha, kterou bude možné spravedlivě hodnotit, i co to znamená takovou úlohu coby žák zvládnout, a taky by mnohým došlo,… Více »

Gustav Sázel
Gustav Sázel
8 years ago

Mea culpa, mea maxima culpa, omlouvám se a beru poslední příspěvek zpět.

Petra
Petra
8 years ago

Jsem učitelkou češtiny na střední soukromé škole a tomuto typu školy také odpovídají schopnosti žáků. Pokud bych maturitní slohové práce opravovala já, prošel by málokdo. Proto mě velice překvapilo, že ze slohu letos prospěli všichni. Od dvou rozhořčených hodnotitelů písemných prací vím, že byli nuceni k tomu, aby všechny práce byly hdnoceny velice mírně tak, aby žák za každých okolností uspěl. Je jasné, že má Cermat předem stanovenou hranici, přes kterou se neúspěšnost v žádném případě nesmí přehoupnout. Výsledky jsou vytvářeny uměle, systém státních maturit poškozuje mnohdy nadanější žáky, naopak zvýhodňuje tupce, kteří tak přichází k maturitnímu vysvědčení jak slepí… Více »

Laďka
Laďka
8 years ago

Někoho překvapilo, že u slohu uspěli slabší žáci, pro mnohá gymnáziia byl překvapením neúspěch jejich žáků. Podle dostupných informací (ústních) od hodnotitelů je zřejmé, že nároky (nebo spíše míra subjektivity hodnocení) se měnily každý den podle toho, jak se Cermatu zdálo únosné procento neúspěšných studentů.
Jsem učitelka českého jazyka na střední škole a nepropůjčila jsem se k tomu, aby byla letošní hodnotitelkou a součástí podivného divadla zvaného společná část maturitní zkoušky – písemná práce.
Letošní hodnotitelé si musí srovnat se svým svědomím, kolika žákům svým rádoby erudovaným hodnocením opřeným o nezmapovatelná hodnotící kriteria Cermatu ublížili.

Pavel
Pavel
8 years ago

Pokud jste učitelkou českého jazyka, měla byste vážit slova určená hodnotitelům. Školení údajně nebyla až taková procházka růžovým sadem. Už chybí jen se do hodnotitelů obout skrze finanční ohodnocení. Oddělte prosím kritiku vůči hodnotitelům a vůči Cermatu. Jste generálem (spíše vojínem) po bitvě:)

Laďka
Laďka
8 years ago

Za svými slovy si stojím. Rozhodnutí stát se letošním hodnotitelem bylo dobrovolné a po loňských zkušenostech museli hodnotitelé vědět, s jakou organizací (Cermat) se spojují.
Zúčastnila jsem se letos různých seminářů, na kterých jsme se setkala s mnoha učiteli českého jazyka. Naprostá většina sdílela můj názor – tedy do letošního projektu se nezapojila. Kdyby tak toiž učinili všichni, vyhnuli bychom se současnému neprůhlednému hodnocení písemných maturitních prací, vůči jejichž výsledku se těžko odvolává.

ver.valikova
ver.valikova
8 years ago

Naprosto souhlasím s paní Laďkou.

Ze stejného důvodu jsem se aniá já nestala centrální hodnotitelkou, ačkoli základní certifikát mám.

Ondřej Hausenblas
8 years ago

To, co píše Laďka, je podle mě moc důležité. U nás není prozatím běžné, že člověk ve své profesi odmítne účast v akci nebo v projektu, který se týká jeho práce, který si žádá jeho dovednosti nebo znalostí, ale který není promyšlen ani řízen důvěryhodně. Projekt vhodný ke spolupráci musí mít: Vyjasněný a solidní cíl, přesně a inteligentně stanovený postup s dostatečnými důvody pro zvolená řešení, dlouhodobý průhled do budoucích následků a přínosů, průhledný rozpočet, osobně zodpovědného vedoucího (který při zpackání ztratí místo, a bez padáku). Když tohle schází – nebo když se toho nemůžeme doptat, pak máme spolupráci odmítnout.… Více »

ver.valikova
ver.valikova
8 years ago

Paní Laďko, připravujeme dopis za češtináře a hledáme hodnotitele „pětkových prací“. Máteli zájem, ozvěte se. Na blogu máte mou mailovou adresu.

http://valikova.blog.idnes.cz/c/245698/Vec-Projekt-Maceta.html

Oldřich Botlík
8 years ago

Nechci příliš komentovat to, o čem paní ředitelka Hochmanová píše, protože jsem tím stále vyveden z míry. Sleduji a komentuji vývoj státní maturity od okamžiku, kdy se ten záměr objevil. Za ty roky už vím, v čem jsou pracovníci a spolupracovníci Cermatu neschopní, a myslel jsem, že také vím, čeho jsou schopní – například zapírat vlastní chyby, odbývat kritiku arogancí nebo dělat mrtvého brouka. Tohle je však něco jiného daleko horšího. To je záměrné a zcela bezcitné manipulování osudy mladých lidí v zájmu pochybných „vyšších“ cílů. Nedokážu si představit, že by ředitelka gymnázia něco takového napsala, aniž by mohla svá… Více »

M.Urubek
M.Urubek
8 years ago

Taky paní ředitelce děkuji. Jsem rád, že se letos konečně začalo mnohem více mluvit v médiích o kvalitě státní části maturity. Protože mi od samotného počátku bylo jasné, jaká bude úroveň a jaký výsledek, nabídl jsem řediteli školy k dispozici své místo s tím, že se nehodlám na nové podobě maturit podílet, protože s ní nesouhlasím. Pochopil to, výpověď jsem nedostal, a to jsem vyučoval v loňské maturitní třídě. Zpětně mu za to děkuji. Samozřejmě na můj nekompromisní postoj doplatili kolegové, kteří za mě museli „mé“ maturanty vyzkoušet a rozdělit si opravu jejich prací. Přestože jsem jim pomáhal s vytvářením… Více »

MA
MA
8 years ago

Děkuji paní ředitelce, že měla odvahu se ozvat (obdobný text je dnes 6.6. na webu Neviditelný pes). Celý systém je absurdní, nekvalitní a neobhajitelný, rozhodně by neměly být stresovány a poškozovány další ročníky studentů.

Karel
Karel
8 years ago

V textu autorky článku je řada nepravd, polopravd a hloupostí. Jen se divím, že se k tomu snížila a že to EDUIN převzal. Takto se diskuse nevedou. Pane (paní) MA – to není o odvaze, ale o tom, kdo se sníží ke lžím. Je to asi stejné, jako když napíši: „Včera zasáhlo naši zemi zemětřesení. Země se zachvěla, přístroje seismologů otřesy zaznamenaly, ale nebyly zaznamenány žádné škody. Zjišťujeme, jaká opatření udělal Ústecký kraj k tomu, aby větším škodám předešel.“ Sdělení paní autorky textu má stejnou vypovídací hodnotu. A všichni tady na to skočili.

El
El
8 years ago

Připojuji se k p. Karlovi. Z pocitu zhrzenosti občas vznikají různé reakce, a jedna z nich je i tato, ale za asi horší než text pí ředitelky považuji skutečnost, že je vyvěšen všude možně na internetu – od facebooku až po Eduin (jak jinak, samozřejmě) či Českou školu. Kdyby byla paní ředitelka tak přesvědčena o tom, že je celý projekt CeHOPP špatný, tak proč by se ho účastnila a připravovala se na to, až bude školit „své“ hodnotitele…? Pokud má zásadní připomínky vůči státní maturitě, proč dělala pro CERMAT školitelku? Asi by ji dělala i dál, kdyby nedošlo k tomu,… Více »

Vladimír N.
Vladimír N.
8 years ago

Milý pane Karle a tajemný El,
rád bych se seznámil s nějakými důkazy, byť jen v psané podobě, které by mne přesvědčily o tom, že paní ředitelka Hochmanová publikovala klamavé informace. Pokud je tedy máte, uveďte je zde. Jinak je to jen tvrzení proti tvrzení, a protože mne paní ředitelka sama v uplynulém roce jako hodnotitele připravovala a na tomto základě jsem ji mohl poznat jako rozumnou ženu s nadhledem, tak stále logicky věřím více její verzi, ačkoliv mi řada faktů v ní obsažených připadá poněkud děsivá, jsou-li pravdivé…

Karel
Karel
8 years ago

Když důkazy, tak třeba: pátral jsem např. po tom, kdo koordinuje zmiňovaný projekt CeHOPP. Paní ředitelka uvádí, že „vedoucími projektu CEHOPP v ČJ jsou mladé ženy, které se za katedrou téměř „neohřály“ – nemají zkušenosti s tím, že by studenty dovedly od 1. ročníku k maturitě – tolik let totiž ve škole neučily“. Není to pravda , neboť jednou z „mladých žen“ (hlavní koordinátorkou hodnotitelů) je žena, která má za sebou 16 let praxe ve školství, přičemž prošla 2. stupeň, učiliště a gymnázium, dvakrát byla třídní učitelkou, která dovedla studenty od 1. ročníku k maturitě. Dále: pátral jsm např. po… Více »

Jeden CeHOPP
Jeden CeHOPP
8 years ago

Očekávám, že se k tomuto článku plném lží postaví CERMAT, což asi nemůže vzhledem k závažnosti obvinění, které jeho autorka uvádí, udělat hned, a navíc rozhodně ne formou diskusního příspěvku na tomto webu. Za sebe jako hodnotitelku mohu uvést, že mnou nikdo nemanipuloval, sama jsem dala hodně „dvanáctek“, a to proto, že tyto práce k takovému hodnocení zkrátka směřovaly, a rozhodně mnou nikdo nemanipuloval, natož pak s výhrůžkou finančních sankcí!!! Práce jsem mohla samozřejmě opravovat dříve, než přišly poštou (vytisknu z počítače), a fakt, že hodnotitelé (právě v zájmu jednotnosti) mají opravovat podle metodických pokynů, je naprosto logický. Zde je… Více »

Jan Alexander
8 years ago

Dobrý den, dnes jsem se dozvěděl výsledky písemné práce základní úrovně obtížnosti. Nevím, co je pravdy na výše uvedeném textu, ale můžu zcela potvrdit, že hodnocení písemných prací je zcela subjektivní. Nedokážu si například vysvětlit komentář „jedná se spíše o popis smyšlených událostí“ u vypravování. Odkdy vypravování nemůže být smyšlené? Chybí smysluplná zápletka. Jak se hodnotí smysluplná zápletka? Opravujícímu se snad nelíbila zápletka? Představoval si jinou? Byla netradiční? Ano, byla netradiční. Na základě děje usuzuji pouze fakt, že opravujícímu se nelíbilo drastické pojetí vypravování a byl jím zhnusen a proto mám takřka vše za 1 bod kromě pravopisu, ačkoliv na… Více »

El
El
8 years ago

Jde o slovo popis, víc za tím nehledejte. U vypravování je penalizováno, pokud místo tohoto žánru píšete popis děje. To by vám měli vysvětlit i češtináři ve škole…

Jan Alexander
8 years ago

Jednalo se o vypravování. Samozřejmě, že k jednotlivým postavám účastnících se děje jsem dal i kratičký popis. Odkdy nemůže být ve vypravování popis pro hlubší představení si prostředí, ve kterém se nachází hlavní postava. Odmítám, že by celá práce byla napsaná ve slohovém postupu popisným. Dodržoval jsem čas minulý. Dodržel jsem zachování časových sledů dějů a tak dále. Chtěl jsem pouze, aby příběh ve vypravování nepůsobil stroze ve stylu „přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.“ Chcete mi říct, že celá práce je založená na tom, abych jako stroj napsal osekaný text na jednu A4 a liboval si, jak jsem přesně… Více »

LeRenard
LeRenard
8 years ago

Dobrý den, tak se dívám, že diskuse je v plném proudu, ale nesena převážně na vlně emocí. Projekt HOPP má sice své mouchy, ale principiálně je v pořádku. Pokud student není schopen napsat jednoduchou úvahu, popis pracovního postupu či krátký a výstižný úřední dopis, prostě se musí s maturitou rozloučit. Bohužel v předchozích letech bylo hodnocení PP zcela v rukou vyučujících dané školy a z vlastní mnohaleté zkušenosti vím, co se všechno u tohoto hodnocení dělo (ředitel SOU nařídil, že nejméně 80% PP musí projít, kolega se nepodřídil a byl odejit, maturuje nám dcera kolegyně-MUSÍ odmaturovat atd. atd.). Chápu, že… Více »

Stanislav Zajíček
Stanislav Zajíček
8 years ago

Děsím, děsím se toho, že by El mohl být např. hodnotitelem písemných prací. Pevně věřím, že je jen laikem. Věta z jeho textu: U vypravování je penalizováno, pokud místo tohoto žánru píšete popis děje. Jak tato premisa může sloužit k penalizování, to naprosto nechápu a pokusím se vyložit podstatu tohoto nechápání. Tisíckrát zde i jinde bylo řečeno, že náš klíčový problém spočívá v neexistenci jakéhosi ústředního katechismu stylů, v němž by žáci byli jednotně vycvičeni – a posléze prozkoušeni nacvičeným tedy způsobem (který pan Jan Alexander dobře vystihuje ve fiktivní části svého posledního příspěvku; snad se katechismu a věcí následných… Více »

Vladimír N.
Vladimír N.
8 years ago

Děkuji El i panu Karlovi za vyjádření. K Le Renardově příspěvku jen dodám, že pan Zajíček má ohledně terminologické neukotvenosti některých pojmů používaných zaměstnanci Cermatu rozhodně pravdu. A dále – vysvětlíte mi jako proškolený hodnotitel, co je to úvahový text? Úvaha to explicitně rozhodně není, tudíž je mi divné, proč byly texty o projevech rodičovské lásky, s nimiž jsem se mohl setkat, hodnoceny jako striktní úvaha. A jak už jsme zmínil u jiného článku – kdo proboha došel k nápadu zadat na základní úrovni referát o tom, jak by mělo vypadat mé první auto? To ten člověk o stylistice nic… Více »

Vladimír N.
Vladimír N.
8 years ago

A ještě několik dotazů na proškolené hodnotitele. Existuje jen jediná bodová škála hodnocení písemných prací pro obě úrovně zkoušky? A pokud ano, na základě čeho je stanoven rozdíl v její interpretaci pro obě úrovně zkoušky? Podle čeho je určována alespoň přibližně objektivně invence, s níž je text vytvořen (podle na webu novamaturita.cz dostupné bodové škály nezbytná pro udělení plného počtu bodů v oblasti hodnocení 1B) a podle čeho to, že jde o text vyzrálý (1A)? Podle čeho lze alespoň přibližně objektivně definovat práci jako obsahově povrchní či banální (1A)? Jaká je přesná definice čtenářského komfortu (3A)? Předem děkuji za poučené… Více »

Oldřich Botlík
8 years ago

Se státní maturitou spojují lidé nejrůznější přání a očekávání: například dostat víc žáků do učňovských oborů bez maturity, zvýšit prestiž maturity, srovnat nároky pro její dosažení, nahradit jedny testy u přijímaček na vysoké školy druhými apod. To je zpravidla legitimní, byť ne vždy úplně rozumné. NELZE však dopustit, aby zkouška poškozovala žáky. Stejně jako se lékaři snaží nepoškodit pacienta. Jsem ovšem přesvědčen, že centrální hodnocení slohových prací zatím prostě MUSÍ žáky poškozovat. Důvod je zřejmý a dostatek důkazů obsahuje už tato diskuse: vy češtináři jste se zatím neshodli na jednotném výkladu hodnotících kritérií a na jejich jednotné aplikaci . A… Více »

Karel
Karel
8 years ago

Pane Botlíku, proč to tak dramatizujete?

Pavla
Pavla
8 years ago

Myslím že v tomhle případě vůbec nic nedramatizuje. Jsem taky žákem – maturantem. Maturitou jsem prošla, ale také nejsem spokojena s výsledkem, v rodině máme dokonce i jeden propad. To vše když dotyčný měl jedničky jak z didaktického testu tak z ústní zkoušky. Chce se to vzbouřit více, pořád je moc velký klid a studenti nemohou nic pořádného udělá, nikdo za nimi pořádně nestojí!

Oldřich Botlík
8 years ago

Nerozumím, co podle Vás dramatizuji.

sestra maturantky
sestra maturantky
8 years ago

Pane Karle, myslím, že byste mluvil jinak, kdyby poškozeným bylo Vaše dítě. Moje sestra si nechala práci ohodnotit dvěma češtináři z jiných škol, kteří byli certifikováni minulý rok, její práci obodovali o 9-10 bodů výše, než centrální hodnotitel CERMATu. Dost velký rozdíl, nemyslíte? Ona ale následkem špatného systému hodnocení nebude připuštěna k přijímacím zkouškám na vysokou školu, protože tato škola požaduje předložit u zkoušky maturitní vysvědčení, které ona bohužel nemá, vzhledem k tomu, že ze slohu bylo ohodnocena nedostatečnou. ¨Nějaké odvolací řízení školu nezajímá.

sestra maturantky
sestra maturantky
8 years ago

Jen dodám, že po celou dobu studia patřila k nejlepším žákům a z ostatních maturitních přemětů byla sestra ohodnocena kromě jedné dvojky jen jedničkami, z písemné práce z angličtiny měla 35 bodů z možných 36. Zvláštní, že by opravdu uměla česky o tolik hůře než anglicky?

Karel
Karel
8 years ago

Sestře maturantky (i Pavle): Na naší škole také jeden ze dvou žáků, kteří neudělali písemku, patří k těm lepším, dvojkař. Ale sám usoudil, že místo reportáže napsal úvahu (navíc docela pěknou). Moc nás to mrzelo, ale všichni jsme dali za pravdu anonymnímu hodnotiteli a žák to sám uznal, i když zpočátku to vypadalo na atentát na pana Zeleného. Prosím, uveďte název vysoké školy, kde bezpodmínečně vyžadovali maturitní vysvědčení. Naši studenti také dělali zkoušky, vysvědčení měli předložit ti, kteři ho již měli, kdo ne, musí dodat, až ho bude mít. Pokud vím, tak na některých školách ještě tento týden maturity probíhají,… Více »

sestra maturantky
sestra maturantky
8 years ago

Jedná se o Českou zemědělskou univerzitu v Praze.

Iveta Salamonová
Iveta Salamonová
8 years ago

Milý pane Karle,
pan Botlík nedramatizuje, ono to drama je!!!! Pokud se student pečlivě připravoval celé 4 roky, ze slohových prací neměl nikdy horší známku než za 2, z ústní maturity a testu má za 1 a teď nemůže pokračovat ve studiu kvůli neobjektivnímu hodnocení slohové práce, pak jej to poznamená na celý život. Pravděpodobně jste člověk, který měl celý život zametené cestičky a nedostalo se Vám takového příkoří, jinak byste tuto situaci takto neznevažoval.

Jiřina V.
Jiřina V.
8 years ago

Mám dotaz konkrétně k Zadání č. 6: Festival fotografie v Mánesu. Výchozí text k zadání byl napsán v budoucím čase ačkoli se jednalo o slohový útvar ZPRÁVA. Syn se bohužel, dle obecného doporučení, tohoto výchozího textu držel a svou práci psal v čase budoucím. Dostal nedostatečnou. Zpráva se dle obvyklých pravidel píše v čase minulém. Byl snad zmiňovaný výchozí text chytákem?? Jinak si to nedovedu vysvětlit. Děkuji za odpověď.

Lukáš Foldyna
Lukáš Foldyna
8 years ago

Pane Karle, vy si děláte srandu? To je promyšlený systém, ve kterém kdyby si „těch 5 dalo odvolání (…), může se stát, že třeba 3 uspějí“? Chtěl byste za takových podmínek třeba vést soudní spor? Tady není debata o práci, která je reportáží, zatímco v zadání byla úvaha. Tady jde o toto (zopakuji to, i když to zaznělo v této debatě několikrát; podle mě je to zásadní problém celého sporu): Při školeních jsme se před časem naučili nějak hodnotit. Podle tohoto modelu jsme připravili studenty k maturitě. Řekli jsme jim: Když napíšeš práci takhle, máš šanci dostat dvojku, trojku, nebo… Více »

Milan
Milan
8 years ago

Paní Jiřino V., díval jsem se do zadání tématu a zjistil jsem, že je v pořádku. Jsem češtinář a také jako jednu z úloh na procvičení slohových útvarů zpráva a oznámení podobná zadání používám. Žáci dostanou oznámení (tedy informaci o tom, co bude) a mají za úkol napsat zprávu z akce, která proběhla. Jde o banální úkol, který kupodivu žáky baví. Navíc se mýlíte ve své připomínce: výchozí text k zadání byl skutečně napsán napsán v budoucím čase, ale nejednalo se o zprávu, jak píšete. Zprávu teprve měli maturanti vytvořit, úkolem bylo tedy na základě „oznámení v budoucím čase“ vytvořit… Více »

Michal B.
Michal B.
8 years ago

Po přečtení několika článků tady, v MF Dnes („Jak jedničkáři propadají ze slohu“) a reportáži v České televizi jsem před dvěma dny nabyl dojmu, že nemám šanci odmaturovat. Všechny informace z článků a koneckonců i těchto diskuzí nasvědčovaly tomu, že CERMAT nechává systematicky propadnout všechny jedničkáře a vyzdvihuje trubky plnící bezmyšlenkovitě zadání bez špetky vlastní invence. Jelikož jsem si byl moc dobře vědom, že jsem téma fejetonu, které znělo „Když teenager dostane knihu podle vkusu své babičky“, během psaní rozšířil na problematiku dnešních teenagerů, kteří si místo čtení raději vyrábí brka a píšou T4KHL3 (s myšlenkou toho, že fejeton má… Více »

Michal B.
Michal B.
8 years ago

A co se týče zde diskutovaného rozdílu mezi vypravováním a popisem děje – když jsme se učili psát vypravování, dostala spousta mých spolužáků vynadáno, že píše popis děje. Vypravování jako takové by mělo obsahovat přímé řeči (nebo některé její modifikace jako polopřímá, nevlastní přímá apod.), měla by tam být patrná zápletka, gradace a rozuzlení, v případě uměleckého vypravování pak třeba rámcová (či jiná) kompozice… Tedy přesně ty důvody, proč po zkušenostech z mnoha olympiád – narozdíl od spousty spolužáků – považuji vypravování za jeden z nejnáročnějších typů slohových prací (je tam nejvíc formalit, které se musí splnit, aby se neřeklo… Více »

Kateřina
Kateřina
8 years ago

Reaguji na tento příspěvěk: Paní Jiřino V., díval jsem se do zadání tématu a zjistil jsem, že je v pořádku. Jsem češtinář a také jako jednu z úloh na procvičení slohových útvarů zpráva a oznámení podobná zadání používám. Žáci dostanou oznámení (tedy informaci o tom, co bude) a mají za úkol napsat zprávu z akce, která proběhla. Jde o banální úkol, který kupodivu žáky baví. Navíc se mýlíte ve své připomínce: výchozí text k zadání byl skutečně napsán napsán v budoucím čase, ale nejednalo se o zprávu, jak píšete. Zprávu teprve měli maturanti vytvořit, úkolem bylo tedy na základě „oznámení… Více »

Karel
Karel
8 years ago

Kateřino, dovoluji si upozornit, že „zpráva v budoucím čase“ je nonsenc jako hrom (jednoduše česky – pitomost). A já věřím tomu, že Vašim spolužákům takovou blbost by nemohl ani opilý učitel uznat. A že by střízlivý certifikovaný hodnotitel Cermatu? Ani tomu se mně nechce věřit :-) Nebude, milá Kateřino, ve Vašem případě problém v něčem jiném?

Kateřina
Kateřina
8 years ago

Řešili jsme to s třídní učitelkou i učitelkou češtiny. Proč jim byl budoucí čas uznán a mně ne. Jediné co češtinářka našla (kromě toho, že opravdu byly práce psány v budoucím čase) bylo, že já měla v písemné práci slovo „zveme Vás“ a oni ne, popřípadě měli formulaci „přijďte se podívat“. Bylo mi řečeno, že mi to nebylo uznáno právě kvůli slově „zveme Vás“. Připadá mi divné, když už budoucí čas někomu uznali, tak by ho měli uznat všem. A nevidím nějaký extra rozdíl mezi slovem „přijďte se podívat“ a „zveme Vás“. Obojí bych hodnotila jako pozvánku, tak je mi… Více »

Jiřina V.
Jiřina V.
8 years ago

Ano, je pravda, že „zpráva v minulém čase“ je nesmysl. Ale proč bylo tedy to zadání tak nejednoznačné??Nebo měl tento výchozí text za cíl studenty totálně zmást uvedeným budoucím časem a způsobit tak odklon od slohového útvaru a přivodit jim nedostatečnou??!! Chytáky u maturity by snad být neměly…A uváděné údaje v textu zadání jako např. výše vstupného a otevírací doba výstavy – v tisku podle mne novinář nepíše tyto údaje, pokud už akce proběhla, už by čtenářům nejspíš k ničemu nebyly! Proč je tedy CERMAT uvádí ve výchozím textu??! V článku nad touto diskuzí p. Hochmanová jasně píše, že CERMAT… Více »

Jiřina V.
Jiřina V.
8 years ago

Pardon, měla jsem samozřejmě na mysli, že nesmysl je „zpráva v budoucím čase“ :-). Už z toho blbnu :-)).

Pavel
Pavel
8 years ago

K Vladimíru N. Souhlasím, že dát na základní úroveň referát je blbost, nicméně urážka jedné z vedoucích celého projektů z vás dělá typického diletanta neznalého pravého stavu věcí (školení hodnotitelů, dílčí pokyny v hodnocení květnových maturit apod.).

Milan
Milan
8 years ago

Paní Jiřino V., Vy jste asi to asi nepochopila. Výchozí text je normální oznámení (v budoucím čase, tak jak má oznámení být). A studenti dostali za úkol zpracovat na téma jakoby proběhnuté akce zprávu. Jednoznačné, bez problému, běžného žáka střední školy nematoucí. Věřte mi, není to vůbec žádný chyták. Ještě trochu pomohu: novinář dostane uvedné oznámení (např. v podobě pozvánky, že se někde něco koná, jsak tam je otevřeno, jaké je vstupné). On se tam jde podívat a na základě toho napíše zprávu v čase minulém. Je to opravdu záležitost, s kterou by si měl i normální žák základní školy… Více »