Hospodářské noviny: Dětské skupiny stále nevědí, kolik peněz dostanou od státu. A kolik budou muset připlatit rodiče

"IMG_2235.JPG" by mikemacadaan is licensed under CC BY-NC-ND 2.0

Jak to bude s dětskými skupinami, jejichž financování z Evropských fondů v dohledné době skončí? Tomu se ve svém textu, který vyšel 14. července v Hospodářských novinách, věnuje Markéta Šrajbrová.

Ohledně názvu už je jasno. Dětské skupiny by se vnásledujících letech měly přejmenovat na jesle. Jejich provozovatele ale víc trápí jiná otázka: odkud budou čerpat peníze na provoz a v jaké výši. Vláda Andreje Babiše (ANO) o tom dosud nerozhodla. Pokud si nepospíší, zástupci provozovatelů odhadují, že by až tři ze čtyř skupin mohly zavřít.

Dětských skupin je v Česku kolem tisícovky. Vznikat začaly v roce 2014, původně jako alternativa k přeplněným školkám. Peníze na vznik a provoz dostávají především z eurofondů – dosud šlo o 7,5 miliardy korun. Za necelé dva roky ale toto financování skončí nebo se přinejmenším omezí. O dotacích na další sedmileté období se teprve jedná. Není jisté, zda Česko peníze na skupiny znovu dostane, případně kolik.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), pod jejíž úřad dětské skupiny spadají, proto sepsala návrh, který by nastavil financování ze státního rozpočtu. Slibuje si od toho, že stabilní přísun peněz povzbudí provozovatele, aby zakládali více jeslí. Česko patří k evropským zemím s nejhorší dostupností předškolní péče. Podle ministerské analýzy tu pro děti do tří let chybí asi 20 tisíc míst ve školkách i skupinách. Vládě ale Maláčová svůj návrh dosud nepředložila.

Šéfka Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí Daniela Celerýnová upozorňuje,že čas se krátí. Pokud se pravidla co nejdříve neodešlou do parlamentu, hrozí, že přechod mezi evropským a národním financováním nebude plynulý. „Bez toho by spousta dětských skupin zanikla. Dle našeho průzkumu až 75 procent,“ varuje Celerýnová. Obává se, že obzvlášť nyní, kdy je státní rozpočet kvůli koronavirové krizi napjatý, by se na dětské skupiny mohlo zapomenout.

První variantu návrhu ministryně představila na podzim 2018, o rok později přišla s novou verzí. Do třetice ministerstvo předlohu upravilo tento měsíc. Žádná z variant ale dosud na jednání vlády nedoputovala. Minulý týden přitom Maláčová uvedla, že koalice už se na finální podobě novely shodla a v pondělí ji schválí. Nakonec se ale dětské skupiny na včerejším jednání vlády vůbec neprobíraly. „Vlády se dnes bohužel nemůžu zúčastnit,“ napsala včera HN ministryně a dodala, že návrh kolegům předloží příští týden.

Jesle podle něj budou určené dětem od půl roku do čtyř let. Zákon by měl být účinný od července příštího roku, počítá ale s tříletým přechodným obdobím, v němž by se stávající dětské skupiny řídily dosavadními pravidly. Maláčová v návrhu počítá se dvěma možnými výšemi státní dotace pro provozovatele – pět tisíc nebo 7,5 tisíce na místo. Ministerstvo spočítalo, že levnější varianta by rozpočet stála necelých 923 milionů ročně a dražší 1,38 miliardy. Na odvodech a daních od rodičů, kteří by díky jeslím mohli pracovat, by ale rozpočet podle ministerské analýzy získal 1,57 miliardy.

Na jaké ze dvou navrhovaných částek se koalice shodla, Maláčová neuvedla. „Detaily představíme, jakmile bude návrh schválen na vládě,“ uvedla minulý týden.

Ministerstvo financí v minulosti preferovalo pětitisícový příspěvek s argumentem, že jde o stejnou částku, jakou stát dotuje školky. Podle Celerýnové je ale nereálné, aby jesle s tak malým příspěvkem fungovaly. „My máme jednu chůvu maximálně na šest dětí. V mateřské škole máte jednu učitelku na 24 dětí,“ vysvětluje rozdíl mezi oběma typy zařízení. Dodává, že se 7,5 tisíce by asociace byla spokojená. Tato částka se přibližuje výši dotace z evropských fondů. Jde zhruba o osm až devět tisíc.

Provoz za pět tisíc od státu nepovažuje za schůdný ani ekonom z institutu CERGE‑EI Filip Pertold, který se tématu dětských skupin věnuje. I on varuje, že skupiny by kvůli tomu zanikaly, případně by se měnily na soukromé a rodiče by museli platit výrazně víc než dnes. Nyní se příspěvky od rodičů podle ministerské analýzy v jednotlivých regionech pohybují od 700 korun do 5,5 tisíce korun.

S tím, že rodiče budou na provoz jeslí přispívat i nadále, Maláčová počítá. Částku chce ale nastavit tak, aby pro ně služba zůstala dostupná. V minulosti plánovala příspěvek zastropovat na třetině minimální mzdy, což nyní odpovídá necelým pěti tisícům. Nyní návrh hovoří o tom, že výši příspěvku bude pravidelně stanovovat vláda.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments