Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 5.3. v Hospodářských novinách pod názvem Vzdělávání podle krále Klacka (ZDE). Komentuje v něm názory prezentované šéfem svazu průmyslu Jaroslavem Hanákem a podporované ministrem školství Marcelem Chládek na to, jak měnit vzdělávací systém ve prospěch podpory technického vzdělávání. Rozhovor s Jaroslavem Hanákem, který vyšel také v Hospodářských novinách, si můžete přečíst ZDE, duel Tomáše Feřteka s Jaroslavem Hanákem v ČRo Plus, si můžete poslechnout ZDE.
Potřebujeme více učňů. Na gymnázia pouze elita, ne „blbci se čtverkami“. Matematiku (a gramotnost s tím spojenou) vyučujme pouze ty šťastné, kteří se dostanou na gymnázia, učně „osvoboďme“. Manipulace s dětmi ve prospěch „technického vzdělávání “ od předškolního věku. Vzdělávání nastavené podle aktuálních požadavků zaměstnavatelů, tedy některých.
Tuto vizi společně sdílejí zástupci českého průmyslu, kteří našli pozorného posluchače na místě, odkud je možné pro to hodně udělat: v ministrovi školství Marcelu Chládkovi. Společně představili svou nikým neschválenou koncepci vzdělávání na konferenci věnované technickému vzdělávání (proběhla v úterý 4. 3. 2015), kterou by bylo možné nazvat „průmysl sobě „.
Demagogie se nejlépe utvrzuje tehdy, není-li připuštěn dialog. Ministr školství ho nepřipouští. Místo toho popírá obecně známá fakta a lehkomyslně ignoruje svou společenskou odpovědnost, kterou z podstaty své funkce nese. Zrekapitulujme si, co ministr školství nechce slyšet. ČR má učňů dost, bezmála 30 % v každém ročníku, mezi zeměmi OECD vedeme. Vyučení zároveň tvoří největší část nezaměstnaných. Problém tedy nespočívá v kvantitě, ale v kvalitě. A v aktivitě samotných průmyslových podniků, které místo aby vyvíjely aktivitu lokálně, tam, kde působí, spoléhají na to, že stát za ně „odhadne“, jaké obory jsou kde třeba.
Omezování studia všeobecných znalostí a dovedností na gymnáziích a jejich nulová podpora na odborných školách a učilištích jsou v rozporu s expertními doporučeními poukazujícími na fakt, že zvyšování jazykové, čtenářské, matematické či informační vede k mnohem větší adaptabilitě na trhu práce. Podle mezinárodního monitoringu PIAAC právě v tomto čeští absolventi učilišť zcela selhávají. A proto jim ministr školství naordinuje úlevu od matematiky? A budeme se opírat o známky, které jsou v mnoha případech zavádějící? To je vzdělávání podle krále Klacka…
Žijeme ve 21. století, automatizace proliferuje rychlostí dosud nevídanou, ale ministr školství touží po dílnách, nejlépe už v mateřských školách. Projektuje tak společenské důsledky na dlouhá desetiletí dopředu, kdy nikdo, natož český průmysl, neví, jak bude strukturována místní ekonomika.
Český průmysl (vlastněný zahraničním kapitálem) pochopitelně má co mluvit do vzdělávání, a je to silný hlas. Není ale jediný a ani nejsilnější. Nepochopitelnou otázkou proto zůstává, proč ministr školství reprodukuje přání průmyslníků jako příslovečný „his master voice“. Tópry fojak tento Chladek, nicht gebildet aber gut…
Pane Kartousi, dozvěděl jsem se z článku, co je špatně. Rád bych věděl, jak by to mělo být dobře. Jestli tedy vzdělávat více dětí na gymnáziích, kde se zároveň „ztíží“ učivo, nebo jestli „ztížit“ učivo na učilištích. Obávám se, že ztížením učiva na učilištích se sice sníží nezaměstnanost jejich absolventů, ale též se sníží počet absolventů, takže se nezaměstnaost nijak nesníží, jen se posune jinam. Dodám, že sám jsem příznivcem udržení, nebo i zvýšení kvality výuky jak na gymnáziích, na na učilištích,resp. rozhodně bych nesouhlasil se snížením nároků, ale že by tento problém měl nějaký vliv na zaměstnanost mladých lidí,… Více »