Hospodářské noviny: Ředitelům kvůli papírování nezbývá čas na zlepšení výuky. Na zkoušku teď mají pomocníky

(c) Wesley Tingey, unsplash

Anna Brzybohatá bilancuje ve svém textu pro Hospodářské noviny fungování pilotního projektu Středního článku pod metodickým vedením ministerstva školství. K čemu je střední článek, který aktuálně běží na Semilsku a Svitavsku v koncepci MŠMT, prospěšný a kde jsou jeho limity? Paralelně k ministerskému projektu pilotují střední článek školské soustavy také na Kutnohorsku v rámci projektu Eduzměna a svůj koncept připravuje také platforma Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Rozpočet, výkazy, faktury, opravy ve školách nebo řešení koronavirových opatření. Ředitelé škol v Česku jsou přetížení administrativou. Musí jí věnovat více času než jejich kolegové z ostatních zemí Evropské unie. Kvůli tomu nemají ředitelé čas na vedení učitelů či další praxi. S „úředničinou“ by jim měl však do budoucna pomoci ministerský program nazvaný Střední článek podpory. Ten se nyní testuje v malých týmech na Semilsku a Svitavsku.

„Dáváme všem k dispozici třeba právní výklady, což v době změti nejrůznějších opatření ředitelé oceňují. Ale pestrost požadavků ze škol je veliká, není to jen covid,“ popisuje náplň projektu Hana Fučíková, která jej vede na Svitavsku. Žádat o pomoc či radu ministerstvo či radnice, které školy zřizují, je totiž komplikované.

„Ministerstvo je hodně vzdálené, někteří zřizovatelé nemají školství jako prioritu a pro ředitele je tak rada daleko. Na nás se mohou obrátit ti, kteří potřebují pomoci, což je v dnešní době především spojené s pandemií covidu a různými opatřeními, ve kterých se ředitelé někdy ztrácí,“ líčí Jaroslav Jirásko, který několik let vedl základní školu v Lázních Bělohrad a nyní vede tým na Semilsku.

Velká pomoc v citlivé době

Podporu od lidí z projektu proto využívají i ředitelé, kteří v projektu primárně zapojení nejsou. Například ředitel ZŠ Plaňany na Kolínsku Martin Šmahel na konci ledna řešil neshodu s rodičem, který nechtěl, aby dcera ve škole nosila roušku.<

„Po měsících, kdy je ve společných prostorách nosíme. Místo toho, abych dvě hodiny hledal, kde je doporučení vyvěšené a jak mohu rodiči argumentovat, jsem zavolal na Semilsko a do pár minut jsem měl v ruce odpovědi. V takto vypjaté době, kdy se právníky ohání skoro každý druhý rodič, je to skutečně velká pomoc,“ říká Šmahel.

Školy navíc během zimy pořádají lyžařské zájezdy, kde jim lidé v rámci Středního článku pomáhají s organizací spojenou s covidovými opatřeními nebo dennodenními problémy. Na Semilsku a Svitavsku poběží pilotní projekt, do něhož je nyní zapojených devět lidí, ještě rok. Do budoucna by se mohl rozšířit do více míst. Jelikož je v Česku necelých 80 okresů, vyšel by projekt během šesti let na nižší jednotky miliard korun.

Podle ředitele Šmahela je to ale vítaný servis hlavně pro malé školy. V současnosti spadají základní školy většinou pod obce a v Česku jsou tak tisíce zřizovatelů. Malé školy ale nemají tolik zaměstnanců. Chybí jim tak třeba ekonom či právní poradce na plný úvazek, na které by ředitelé mohli byrokracii odklonit.

Pro některé ředitele je zatím podpůrný ministerský projekt zklamáním. Vadí jim, že se zaměřuje převážně na byrokratickou zátěž a snížení velkého množství papírování. Projekt by se měl podle kritiků zaměřit i na pedagogické vedení, jako jsou hospitace ředitelů v hodinách a zpětná vazba učitelů. Do takové podoby by se měla akce do budoucna rozšířit. Počítá s tím vedoucí oddělení podpory na ministerstvu školství Martina Běťáková (STAN), která má projekt na starosti.

„Teď taháme kostlivce ze skříně, ale s postupem času očekáváme, že se po uspokojení základních potřeb škol bude vyvíjet i náplň práce našich metodiků. Vidíme to na školách, které selhávají na té základní úrovni. Ředitelé nemají čas se s námi bavit o vzdělávacím programu nebo vizi školy, protože řeší uklízečku nebo upadlý okap,“ líčí Běťáková.

„Jsou ale školy, které fungují dobře. Mají zástupkyni pro provoz, ekonomku a díky tomu i prostor otevírat pedagogická témata. Očekáváme, že přesně tímhle stylem se to bude dál posouvat,“ dodává.

Situaci může zlepšit spojování škol

Nadstavbou programu by mohla být nabídka externích služeb pro vícero škol najednou. Tak už nyní funguje příspěvková organizace Jihomoravského kraje Vzdělávací institut pro Moravu. U ní si mohou ředitelé najímat IT servis nebo účetnictví. I tak je to ale jen náplast na problém.

„V Česku je třetina základních škol, kde je méně než 50 žáků. Ty jsou rozdrobené po celé republice,“ popisuje Běťáková. Ředitelé takových škol ale mají úplně stejné povinnosti jako ty velké, protože vyplňují stejné výkazy.

Řešením by podle Běťákové mohla být větší podpora takzvaných svazkových škol, které by se mohly s projektem ze strany ministerstva začít více podporovat. „Šlo by o jednoho ředitele pro více škol či detašovaná pracoviště, ale aby to bylo strategické a koncepčně udělané. Rozhodně ne takové školy zavírat, ale spojovat,“ říká.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments