Hospodářské noviny: Školní negramotnost pro 21. století

21. 6. 2017
EDUin
6660067753_7a21593a52_z

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 19. 6. na zpravodajském webu Hospodářských novin. V některých školách momentálně probíhají Týdny mediálního vzdělávaní, které pořádá Jeden svět na školách Člověka v tísni V rámci nich školy navštěvují novináři a znalci médií, aby se žáky diskutovali na témata mediální propagandy, fake news a konspiračních teorií. Autor popisuje svou zkušenost z návštěvy školy.

Schválně, kolik je v ČR v současnosti uprchlíků z Blízkého a Středního východu? Skupinu žáků z osmé a deváté třídy jedné základní školy otázka, kterou dostali v rámci Týdnů mediálního vzdělávání, nezaskočila. „Pět tisíc,“ zněla odpověď.

V rámci akce vyrazilo do škol několik desítek novinářů a me­diálních profesionálů, aby s dospívajícími lidmi vedli diskuse na témata týkající se fake news, propagandy, konspiračních teorií a informačního chaosu, v němž se ocitáme. Ilustrativní příklad shora dokládá, do jaké míry jsme v tomto informačním chaosu ztraceni, konkrétně jak dezorientovaná je současná nastupující generace.

Žáci nebyli schopni najít konkrétní zdroj mylné informace, kterou mají v hlavě. Byli velmi zaskočeni, když zjistili, že počet uprchlíků lze v současné době počítat na jednotlivce. Někde mezi stavem jejich povědomí a skutečností je třeba hledat vliv současného informačního světa, který v lidech vytváří určité dojmy a představy, jež už často nejsou ani tím baudrillardovským simulakrem, od reality vzdáleným, ale přesto odvozeným konstruktem. Jsou prostě zcela nereálným falzem, které okupuje vědomí lidí, kteří na tom staví své postoje k dění v současném světě.

Na světě dospělých vidíme zcela bezpečně, jak naprosto nepřipravená je společnost uvržená do středu oka informačního hurikánu. Informační manipulace, které opustily oblast souboje o diskurz a rozhodly se místo toho vytvářet „alternativní reality“, ovlivňují globální dění spektakulárním způsobem. Velká část dospělé populace podléhá fake news a propagandě na základě absence kritického uvažování: dostatečně pevné znalostní báze, zdravé skepse k informacím, jejich konfrontace, posouzení věrohodnosti zdroje. ­Banální, leč zoufale nedostatečné.

Ačkoliv můžeme všude okolo sebe vnímat alarmující signály, jako na pomyslné lodi bláznů necháváme děti ve školách na pospas digitálnímu světu, v němž se neumějí orientovat. Patnáctiletí nejsou samozřejmě hloupí a nechápaví. Stačí vysvětlit několik principů a dokážou velmi dobře usuzovat a vyvozovat relevantní závěry. Jenže jim ve školách připravujeme úplné minimum příležitostí, v nichž by si svoje kritické uvažování, na němž stojí jakákoliv mediální či informační gramotnost, mohli pěstovat. Věnujeme tolik času a tolik úsilí, aby si žáci na základních a středních školách vštípili znalosti, které z drtivé většiny zapomenou, ale výbavu pro sebevědomou sociální existenci jim odpíráme. Je to trestuhodné a vymstí se nám to. Brzy.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články