Hospodářské noviny: Školní negramotnost pro 21. století

ilustrační foto by Brad Flickinger (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 19. 6. na zpravodajském webu Hospodářských novin. V některých školách momentálně probíhají Týdny mediálního vzdělávaní, které pořádá Jeden svět na školách Člověka v tísni V rámci nich školy navštěvují novináři a znalci médií, aby se žáky diskutovali na témata mediální propagandy, fake news a konspiračních teorií. Autor popisuje svou zkušenost z návštěvy školy.

Schválně, kolik je v ČR v současnosti uprchlíků z Blízkého a Středního východu? Skupinu žáků z osmé a deváté třídy jedné základní školy otázka, kterou dostali v rámci Týdnů mediálního vzdělávání, nezaskočila. „Pět tisíc,“ zněla odpověď.

V rámci akce vyrazilo do škol několik desítek novinářů a me­diálních profesionálů, aby s dospívajícími lidmi vedli diskuse na témata týkající se fake news, propagandy, konspiračních teorií a informačního chaosu, v němž se ocitáme. Ilustrativní příklad shora dokládá, do jaké míry jsme v tomto informačním chaosu ztraceni, konkrétně jak dezorientovaná je současná nastupující generace.

Žáci nebyli schopni najít konkrétní zdroj mylné informace, kterou mají v hlavě. Byli velmi zaskočeni, když zjistili, že počet uprchlíků lze v současné době počítat na jednotlivce. Někde mezi stavem jejich povědomí a skutečností je třeba hledat vliv současného informačního světa, který v lidech vytváří určité dojmy a představy, jež už často nejsou ani tím baudrillardovským simulakrem, od reality vzdáleným, ale přesto odvozeným konstruktem. Jsou prostě zcela nereálným falzem, které okupuje vědomí lidí, kteří na tom staví své postoje k dění v současném světě.

Na světě dospělých vidíme zcela bezpečně, jak naprosto nepřipravená je společnost uvržená do středu oka informačního hurikánu. Informační manipulace, které opustily oblast souboje o diskurz a rozhodly se místo toho vytvářet „alternativní reality“, ovlivňují globální dění spektakulárním způsobem. Velká část dospělé populace podléhá fake news a propagandě na základě absence kritického uvažování: dostatečně pevné znalostní báze, zdravé skepse k informacím, jejich konfrontace, posouzení věrohodnosti zdroje. ­Banální, leč zoufale nedostatečné.

Ačkoliv můžeme všude okolo sebe vnímat alarmující signály, jako na pomyslné lodi bláznů necháváme děti ve školách na pospas digitálnímu světu, v němž se neumějí orientovat. Patnáctiletí nejsou samozřejmě hloupí a nechápaví. Stačí vysvětlit několik principů a dokážou velmi dobře usuzovat a vyvozovat relevantní závěry. Jenže jim ve školách připravujeme úplné minimum příležitostí, v nichž by si svoje kritické uvažování, na němž stojí jakákoliv mediální či informační gramotnost, mohli pěstovat. Věnujeme tolik času a tolik úsilí, aby si žáci na základních a středních školách vštípili znalosti, které z drtivé většiny zapomenou, ale výbavu pro sebevědomou sociální existenci jim odpíráme. Je to trestuhodné a vymstí se nám to. Brzy.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
3 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Ennio Kocourek
Ennio Kocourek
5 years ago

Kdyby učitel vysvětloval žákům situaci kolem ilegálních migrantů (nějaké „uprchlíky“ si mohou sluníčkáři strčit …), bude oprávněně vyhozen ze školy, protože politika do školy nepatří. Akorát sluníčkáři a lháři v tísni si mohou na školách beztrestně šířit svoji propagandu (např. o těch „uprchlících“), a nejspíš jim za to školy ještě musí platit. ////

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
5 years ago

40 000 nekvalifikovaných prý po sobě zanechala maturita. Zda byli odečteni vyučenci, kteří sice neuspěli v nástavbopvém studiu, ale kvalifikaci mají, mi mísní mediální mág neodpověděl. Informační manipulace?

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

„Stačí vysvětlit několik principů …“ Kdyby to bylo tak jednoduché, pak by ani svět dospělých nepodléhal v takové míře fake news. Navíc škola je v tomto ohledu v těžké defenzivě, je dnes atakována jako zastaralá, zkostnatělá instituce, která žákům často nemá co říci (pan Kartous by o tom mohl vyprávět), takže její autorita je u žáků předem zpochybněna; což se pak promítá i do jejich ochoty zabývat se činností, která vyžaduje kritické myšlení, duševní námahu, soustředěnost a vytrvalost… A aby to už vůbec nebylo jednoduché, před důsledky působení alternativní reality varují i ti, kteří ji – např. v případě inkluze… Více »