Hospodářské noviny: Školy úzkým zaměřením připravují děti na minulost, nejhůř jsou na tom učiliště

ilustrační foto (c) KL

Publikujeme text Šárky Mrázové, který shrnuje zjistění týkající se stavu vzdělávacího systému ČR, která byla uveřejněna ve studii Aspen Insttitute za rok 2018. Text vyšel 23. 11. pod názvem Školy úzkým zaměřením připravují děti na minulost, nejhůř jsou na tom učiliště. V moderní době se ale uchytí jen lidé se všeobecnými dovednostmi v Hospodářských novinách. Celou studii Aspen Institute si můžete stáhnout ZDE.

Závodíme s časem, školství se nestíhá přizpůsobovat potřebám nové doby, moderním technologiím ani rychle se rozvíjející automatizaci, upozornil americký ekonom Harry A. Patrinos ze Světové banky, když před dvěma týdny přednášel v think-tanku IDEA v pražském Národohospodářském ústavu AV. Ve Spojených státech může automatizace za několik let ohrozit až polovinu profesí. Výrazně pak poštovní služby, dopravce, sekretářky, obsluhu šicích strojů, počítačové programátory či kuchaře, vypočítával Patrinos. Nedá se vyloučit, že potíže bude mít za pár let i Česko.

Na stav zdejšího školství a jeho nepřipravenost na budoucnost upozorňuje i nová studie nezávislé platformy Aspen Institute CE. Český vzdělávací systém podle ní kopíruje zastaralou nebo už neexistující strukturu ekonomiky. Jako by nevnímal technologické, ekonomické a společenské změny. „Ručičky hodin posledního soudu – naštěstí – ještě nepřekročily dvanáctku. Pokud bychom ale podobnou zobrazovací metodu aplikovali na české školství, máme důvod k obavám, že jsme již překročili hranici znamenající nenávratnost,“ píše v úvodu studie její autor Bohumil Kartous ze vzdělávacího centra EDUin.

Až 70 procent dětí stále navštěvuje odborně úzce zaměřené střední školy, ačkoliv ekonomika předpokládá šířeji a všeobecněji vzdělané studenty na střední úrovni, kteří budou dále pokračovat v pomaturitním vzdělávání, uvádí studie. Řada učilišť pak nabízí neperspektivní obory a potýká se se špatnou kvalitou mistrů odborné praxe, s jejich nízkými platy, nedostatečným a zastaralým vybavením a nakonec i s neatraktivností pro samotné uchazeče.

Nepomůže ani aktuální návrh Asociace krajů na zavedení minimální bodové hranice v testech pro přijetí na střední školy, takzvané cut-off skóre. Cílem je, aby se na maturitní obory dostaly jen nadanější děti a snížil se podíl neúspěšných u maturity. Situaci učňovského školství, kam by mířil zbytek žáků, to podle Kartouse nevyřeší. „Když přilejete do zkažené polévky o desetprocent více smetany, ničemu nepomůžete,“ oponuje představě některých hejtmanů, že přesunem větší části uchazečů do nematuritních oborů se zlepší kvalita vzdělávání.

Průměrný plat učitele činí 31 632 korun hrubého měsíčně, na učilištích je to ještě méně. Studie Aspen Institutu připomíná, že dosahuje pouhých 56 procent průměru platu vysokoškolsky vzdělaného člověka v zemi. V rámci srovnání zemí OECD je průměr kolem 96 procent.

Skutečný stav středního odborného školství se těžko hodnotí. Podle oslovených odborníků chybí komplexní analýzy. „Bohužel máme spíše kusé informace. Na některé nedostatky občas upozorní zprávy školské inspekce, zajímavé, ale částečné a hodně sdružené informace lze vyčíst z různých statistických ročenek Národního ústavu pro vzdělávání,“ říká ředitel think-tanku IDEA Daniel Münich. I to podle něj dokládá, že česká společnost včetně vlád stále odbornému a učňovskému školství nevěnuje patřičnou pozornost. Zároveň však upozorňuje, že kvalita středních odborných škol je hodně rozmanitá – patří sem velmi výběrové průmyslovky a odborné školy stejně jako učební obory s maturitou a někdy až zoufalé učební obory s výučním listem či bez něj.

Střední odborné školy s maturitou navíc podle Münicha trpí rozdvojeností mezi přípravou ke studiu na vysoké škole a přípravou na trh práce. Učitelé někdy stále kladou důraz na encyklopedické a mnohdy zastaralé znalosti, některé odborné školy a učiliště nemají dostatečný kontakt s reálnou moderní praxí. „Těžko ale můžeme čekat zázraky, když učitelé a hlavně mistři odborného výcviku jsou stejně špatně honorováni jako učitelé na základních školách. Mají omezený přístup k moderním technologiím, peněz na motivační odměny je strašně málo a role ředitelů jako koučů vzdělávacího procesu a odborné přípravy je zatím zapomenuta úplně,“ dodává Münich.

Kvalitních kantorů a odborníků z praxe se nedostává. Ministerstvo školství se snaží situaci zachránit novelou zákona, která má zmírnit podmínky pro doplnění základního pedagogického vzdělání, jež norma po učitelích žádá. Školy sice nyní mohou najímat odborníky, kteří nemají patřičné učitelské vzdělání, ale maximálně na poloviční úvazek. Novela má umožnit, aby „neučitel“ mohl rovnou nastoupit na plný úvazek. Kritici ale poukazují na to, že mladší odborníky stejně odradí plat.

Dovednosti 4C 

Experti také apelují na to, že střední odborné školy by se měly více zaměřovat na všeobecné a dlouhodobě užitečné dovednosti – čtenářskou gramotnost, vyjadřování vlastních myšlenek i skupinovou a samostatnou práci, schopnost řešit problémy, schopnost se dále učit. Podle ekonoma, sociologa a strategického poradce Marka Havrdy ze společnosti GoodAi, která se zabývá výzkumem a vývojem univerzální umělé inteligence, jde o takzvané dovednosti 4C – kritické myšlení, kreativitu, komunikaci a kooperaci. Havrda poukazuje na to, že se žáci často příliš brzy specializují a to snižuje do budoucna jejich možnosti a konkurenční pozici.

Na kvalitu vzdělávání má vliv i region. Mezi nejslabší patří Karlovarský a Ústecký kraj. Jak vysvětluje Daniel Münich, důsledkem je slabá vzdělanostní struktura obyvatelstva, odchod mladých vzdělaných lidí, vysoké procento neúspěšnosti u maturit, propadovost a nedokončování základní a střední školy.

„Pokud dojde k vlně automatizace v nějakém větším závodě, může to mít na region podobné dopady jako uzavření uhelných dolů,“ upozorňuje Havrda. „V lepším případě dojde ke krátkodobé nezaměstnanosti, v horším k dlouhodobé stagnaci daného regionu,“ varuje. Nerovnost však podle Havrdy roste i v globálním měřítku. Analýzy GoodAI naznačují, že tento trend bude s rozvojem umělé inteligence sílit. „Pravděpodobně se to bude týkat nejen dnešních školáků, ale i nemalé části zaměstnanců. Školy by měly na takovou budoucnost žáky připravovat již dnes,“ míní sociolog.

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na