Hospodářské noviny: Víceleté gymnázium? Pouhá vizitka rodiny

Publikujeme komentář Julie Hrstkové, komentátorky Hospodářských novin, k tématu víceletých gymnázií a jejich roli ve vzdělávacím systému. Text vyšel 15. 12. na zpravodajském webu Hospodářských novin a je doplněn reakcí čtenáře Bedřicha Kocmana.

Řada základních škol tak musí už šesté třídy spojovat, protože v nich leckdy zbývá po odlivu na gymnázia jen minimum žáků. A pokud se ve sportu tvrdí, že se síla mužstva měří podle nejslabšího článku, o školství platí to samé. I rodiče, kterým připadají víceletá gymnázia nesmyslná, se snaží dítě dostat pryč ze základní školy za každou cenu. Platí to teď a tady, stejně jako kdykoliv v minulosti ve všech zemích, které podobný systém měly.

Finsko zrušilo víceletá gymnázia v 70. letech a nyní má jeden z nejlepších vzdělávacích systémů na světě. Česko před rozmachem víceletých gymnázií varovala v roce 1996 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která upozornila, že se ve výsledku ze základních škol stanou školy pro žáky s průměrným a špatným prospěchem. S návrhem na zrušení víceletých gymnázií přišel už ministr školství Eduard Zeman v roce 2000, ale neprošlo to parlamentem. Spíš než argument „nemůžeme zrušit kvalitní školy bez náhrady“ měla větší vliv obava poslanců rodičů, že by jejich potomci už nechodili do školy se stejně „elitními“ dětmi. O rok později ministerstvo školství představilo dlouhodobou koncepci, jejíž součástí bylo i zrušení víceletých gymnázií.

Diskuse o zrušení víceletých gymnázií pokračuje. Mezitím klesá úroveň základních škol a vzdělání dětí se stále více liší podle rodiny. V zásadě se současným typem veřejného školství placeného z daní všech blížíme elitářskému systému soukromých škol. Jen je pro ty „lepší lidi“ zdarma. Což asi není to, co bychom od veřejného školství měli očekávat.

NÁZORY ČTENÁŘŮ

Jako otec dívenky v tercii gymnázia nemohu souhlasit s výše uvedeným článkem. A už vůbec ne v době, kdy plánujeme inkluzi ve školách. Podle našich zkušeností má paní učitelka na ZŠ velké problémy naučit požadovanou látku (a to už v době, kdy ještě existovaly speciální školy a děti ještě nebyly všechny sloučeny), tak, aby ji pochopil průměr třídy (nemluvím o podprůměrných žácích). Dcera se v té třídě nudila.

Když dcera chtěla před přijímačkami na osmileté gymnázium od paní učitelky doplnit vědomosti, které měly být v přijímacích zkouškách a třída je nestihla pro pomalejší postup probrat, dostalo se jí odpovědi, že to není možné, že by se pan ředitel zlobil, že škola přijde o ty lepší žáky, kteří odejdou na osmileté gymnázium.

Samozřejmě, problém je v tom, že po přijímacích zkouškách na osmileté gymnázium stejně pan ředitel přijal i ty zájemce, kteří požadované body v přijímačkách nesplnili, byli tzv. pod čárou, a to proto, aby zaplnil třídu. Vždyť škola má prostředky 25 000,- Kč na jednoho studenta. Potom tedy studují v jedné třídě studenti, kteří měli přijímačky na 80-100 bodů, ale i ti, co byli pod čárou a měli 20 bodů… To je špatně!!! Tyto děti poté opět „brzdí“ nadané studenty a dokonce je (bez napomenutí paní učitelkou) nahlas nazývají při hodině šprty. Tím ty opravdu nadané a ochotné se učit týrají a tato výuka postrádá smysl.

Řešení vidím v tom, že na okrese nebudou tři osmiletá gymnázia ale pouze jedno, které sdruží a bude mít skutečně nadané studenty, kteří mají opravdový zájem studovat a ne týrat či šikanovat poznámkami ty, kteří chtějí studovat. Osmiletá gymnázia určitě ano ale s řádnými, náročnými přijímacími zkouškami, které nebudou obcházeny nějakým pseudo komerčním důvodem, že se nezaplní třída. Studenti přece mohou dojíždět a také v rámci okresu skutečně dojíždějí.

Mám pocit, že naše školství jde ode zdi ke zdi, chybí mu dlouhodobá nadstranická koncepce. To vše na úkor vzdělanosti mladé generace.

Bedřich Kocman