Hospodářské noviny: Žáci píší jednotné přijímací testy. Snaha omezit přijetí slabšího žáka se zatím míjí účinkem

ilustrační foto by Leonora Giovanazzi (flickr.com) (CC BY-NC 2.0)

Publikujeme text Markéty Hronové, který vyšel 12. 4. v Hospodářských novinách a reflektuje záměr jednotné přijímací zkoušky na střední školy a její dopad na chování žáků při volbě maturitních a nematuritních oborů.

Ve středu ráno zasedají všichni deváťáci hlásící se do maturitních oborů do lavic a začínají vyplňovat úplně stejné testy z matematiky a českého jazyka. Dostat se na střední školu s maturitou bez přijímacích zkoušek třeba jen na základě prospěchu ze základní školy už nebude možné.

Více než 86 tisíc žáků tak čeká hledání chyb v textu, určování vedlejších vět či řešení slovních úloh a krácení výrazů. „K jejich úspěšnému absolvování by proto mělo stačit dobré zvládnutí učiva základní školy,“ říká Jiří Zíka, ředitel Cermatu, který státní testy připravuje. Pokud je někdo nervózní a test se mu nepovede, ještě není nic ztraceno. Za týden se oba testy píší znovu. Započítá se lepší výsledek.

Čeho by se žáci měli zaleknout?

Povinné přijímací zkoušky navrhl bývalý ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Chtěl omezit praxi některých škol, které přijímaly žáky jen podle prospěchu a braly v podstatě každého, kdo o to stál. Jako problém se to ukázalo u maturit.

„Čtyři roky jim stát platí školu a oni pak neudělají maturitu,“ říkával Chládek. Podle současné ministryně Kateřiny Valachové (rovněž ČSSD) školy přijímaly studenty do počtu, protože za každého přijatého získaly peníze.

Od povinných přijímacích zkoušek si tak slibovali, že slabší studenti se zaleknou a na maturitní obor se ze strachu, že nezvládnou přijímací zkoušky, nepřihlásí. A pokud ano, nebudou mít šanci. Jenže to se nestalo.

„Máme stejný poměr přihlášených do maturitních i nematuritních oborů jako loni. Čeho by se žáci měli zaleknout? Stát nestanovil žádnou minimální hranici pro přijetí, je tak úplně jedno, kolik bodů získají. Navíc mají dva pokusy, a pokud se jim ani ty nepodaří, můžou se přihlásit do druhého kola, které je bez přijímacích zkoušek,“ rozčiluje se ředitelka Středního odborného učiliště gastronomie v Praze Kateřina Mrvová.

Stejný názor má i předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. „Bez minimální hranice to nemá cenu, ředitel může přijmout, koho chce,“ říká Dvořák. 45 ředitelů učňovských škol při svém setkání zkonstatovalo, že výrazný úbytek zájemců o maturitní obory na úkor učňovských nezaznamenali.

Pevně stanovená hranice, pod kterou už by školy žáky nemohly přijímat, byla původně součástí návrhu, nakonec se ale ukázala jako politicky neprůchodná, a tak zmizela.

„Je to zvyšování nákladů a přihrávání práce pro Cermat, který zkoušky připravuje a vyhodnocuje,“ míní Dvořák. Ministerstvo školství odhadlo náklady spojené s jednotnou zkouškou na 21 milionů korun za první rok. Dříve si kraje buď kupovaly testy od firmy Scio, které vyšly na statisíce, nebo školy dělaly vlastní zkoušky, případně nedělaly žádné.

Trénujeme testy

Zatímco školy považují zkoušky v této podobě za zbytečné, žáci nenechali nic náhodě. Velký zájem zaznamenaly nejrůznější společnosti, ale i samy školy, které přípravu k přijímacím zkouškám nabízely. Cermat sám uveřejnil pár zkušebních testů, žáci se dožadovali dalších. Přestože před tím odborníci varují a ani ministerstvo si to nepřeje, drilování testů je způsob, jak se na ně většina žáků připravuje.

Valachová doufá, že ředitelé sami začnou minimální hranici pro přijetí určovat od příštího roku, kdy se změní financování škol. Peníze už nebudou dostávat podle počtu žáků, a nebudou se tak snažit přijmout každého, aby získali více peněz.

Dokud je k tomu nic nenutí a žáky potřebují, nestanoví hranici, která by odlákala zájemce do jiných škol. „To bych byla sebevrah, všichni by se přihlásili jinam, kde hranice není, a já bych přišla o žáky i zaměstnance,“ říká Mrvová.

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na