iHNed.cz: Plán otevření škol stále chybí, žáci zůstávají doma

4. 11. 2020
EDUin

Publikujeme text Markéty Hronové a Ondřeje Housky, který upozorňuje na to, že stále neznáme jasný plán pro návrat žáků do školních lavic. Text vyšel 1. listopadu na zpravodajském webu iHned.cz.

V pondělí se měli žáci prvního stupně bezmála po třítýdenní pauze vrátit do lavic. V půlce října, kdy vláda kvůli zhoršování koronavirové pandemie školy uzavřela, prohlásil tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO), že pokud nevybuchne jaderná elektrárna, budou se děti od 2. listopadu znovu učit ve třídách. Žáci však dál zůstávají doma a naopak není vůbec jasné, kdy se do lavic vrátí.

Uzavření škol přitom nekomplikuje jen samotnou výuku, která se musí odehrávat na dálku, ale zhoršuje i už tak tíživou situaci mnoha firem. Kromě zásadního omezení jejich byznysu, jež přinesla další opatření vlády Andreje Babiše (ANO), nemohou počítat s řadou pracovníků, kteří musí doma hlídat děti.

„Výpadky zaměstnanců kvůli zavřeným školám jsou jedním z největších problémů, kterým momentálně firmy čelí,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Právě proto je přechod na výuku z domova velmi choulostivé téma také v dalších zemích. Česko je však s rozhodnutím zavřít všechny stupně škol v Evropské unii osamocené.

Už v době Prymulova ohlášení pondělka 2. listopadu jako dne návratu do škol přitom experti upozorňovali, že pevný termín není možné slíbit. Modely na přelom měsíce předpovídaly nejvyšší nárůst nakažených koronavirem a naplnění kapacit nemocnic až k jejich hranicím. Čísla se zatím skutečně výrazněji srazit nepodařilo, jen za sobotu přibylo téměř 11 500 nových nakažených.

Ministerstvo školství už sice ví, že nejdřív pustí zpět do škol prvňáky, druháky a žáky speciálních škol, klíčové informace ovšem nadále neřeklo. Vláda zatím nepředstavila přesný plán, jak musí epidemická situace vypadat, aby se opatření začala uvolňovat.

Podrobný scénář návratu dětí do škol měl kabinet zveřejnit v pátek. Znovu s ním ale nepřišel a řešení odsunul až na tento týden. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) pouze oznámil, že školy zůstanou zavřené minimálně do konce nouzového stavu, tedy do 20. listopadu, a nově přejdou na dálkovou výuku i žáci speciálních škol.

K situaci se v posledních týdnech různě vyjadřují jednotliví ministři. Jedná se však jen o jejich názory, nikoliv o jednotný postoj vlády. „Žáci by se měli do škol začít vracet v situaci, kdy bude denně přibývat mezi 2500 a 3000 nakažených,“ řekl naposledy v nedělním pořadu Partie televize Prima vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Přístup vlády k uzavření škol se nijak nevymyká její celkové strategii boje s pandemií. Při zavádění opatření kabinet opakovaně nesděloval, o jaká data se opírá.

Z pátečního vyjádření ministra školství Plagy navíc vyznělo, že ministr si vůbec není jistý, zda vláda situaci ohledně uzavření prvních stupňů vyhodnotila na základě správných podkladů.

„Mě přesvědčily modely pana Řeháka a Jana Kulveita z Oxfordu. Podle nich byl zásah do prvních stupňů nezbytný i přesto, že jde v rámci Evropy o bezprecedentní krok. Ale jiní matematici v médiích mluví jinak. Ministerstvo zdravotnictví nyní vytvoří expertizy na základě upřesněných dat,“ vysvětloval.
Podle ekonoma Daniela Münicha z CERGE-EI je chyba, že vláda nedala dohromady vědecké kapacity z různých oborů hned na začátku krize.

„Český stát financuje miliardami ročně desítky ústavů Akademie věd, masivně podporuje vědu na veřejných vysokých školách a vládu ani nenapadlo tuto zlatou žílu know-how systematicky vytěžovat,“ míní.

První stupně se navzdory zhoršující se situaci v celé Evropě nadále učí přímo ve třídách na Slovensku, ani Belgie, podobně postižená jako Česko, školy nezavírá. Žáci jsou ve třídách také ve Francii, která jinak velmi tvrdě omezila pohyb lidí.
Německý vědec Ingo Isphording zabývající se výzkumem trhu práce vypracoval studii, podle níž za rychlé šíření nákazy školy nemohou. „Za použití celé řady různých metod jsme nenašli jediný důkaz, že by se počet nakažených zvýšil kvůli opětovnému otevření škol,“ řekl HN.
Podle Isphordinga z německého vědeckého střediska IZA případy nakažených studentů souvisí spíše s mimoškolními aktivitami, jako je sportování či návštěvy, nebo s faktem, že žáci do škol jezdí v době, kdy je v hromadné dopravě hodně lidí. Samotné vyučování je bezpečné, pokud školy dodržují přísné hygienické předpisy, jako jsou povinné roušky, výuka v menších skupinách nebo častá dezinfekce.
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články