Inkluze podle Rakouska

Publikujeme reportáž Karin Marques, která navštívila několik rakouských škol, aby zjistila, jakým způsobem přistupuje rakouské školství k vytváření proinkluzivního prostředí ve školách. Text vyšel původně na webu Nadace OSF (ZDE).

Zástupci osmi členských škol Ligy komunitních škol navštívili 1. a 2. 12. školy ve Vídni

Nadace OSF v posledních letech uspořádala pro školy a školské úředníky dvě studijní cesty do Velké Británie. Letos jsme si řekli, že se podíváme k našim sousedům. Rakousko má totiž stejně jako my silnou tradici speciálního školství a velmi podobnou strukturu škol. Zajímalo nás, jak se vypořádali s inkluzivní reformou školského systému. A když do Rakouska, tak do předvánoční Vídně.

Studijní cesta byla organizována ve spolupráci s Ligou komunitních škol. Zájem členských škol byl tak velký, že jsme museli několik posledních podaných přihlášek bohužel odmítnout. V Praze nastoupili do vlaku zástupci čtyř škol z Čech (ZŠ Školní nám. v Ústí n/Labem, ZŠ Trmice, ZŠ Regionu karlovarský venkov a ZŠ Praha – Slivenec). V Brně k nám přistoupili zástupci moravských škol (ZŠ Družby v Karviné, ZŠ Deblín, ZŠ Křenová a 28. října v Brně). Druhý den se k nám přidal ještě zástupce Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství, kterým Nadace OSF vždy nabízí účast na studijních návštěvách škol.

V každém ročníku pracuje jeden speciální pedagog na plný úvazek

Oba dva dny našeho pobytu nás kromě předvánoční nálady provázela ve Vídni také větrná vichřice, která dokonce i hučela některými okny hotelu. První den jsme navštívili dvě školy 1. stupně a druhý den školy 2. stupně. Každá škola měla dvě ředitelky – kromě ředitelky školy také ředitelku speciálně pedagogického centra. Místo asistentů jsou do tříd přidělováni speciální pedagogové. Třídám, ve kterých je 5 až 6 žáků s výraznější potřebou podpory (např. kvůli autismu či intelektovému postižení), říkají integrační třídy. Mají maximálně 21 žáků a pracují v nich vždy dva: učitel a speciální pedagog. Tento speciální pedagog pak kromě práce ve třídě ještě pomáhá se vzděláváním integrovaných žáků v běžných třídách daného ročníku. Zpravidla má tedy jeden speciální pedagog na starost 4 třídy, přičemž v jedné z nich kmenově učí. Žáci jsou vždy primárně zařazováni do běžných tříd. Pětkrát za rok se schází případová konference, která vyhodnocuje integraci žáka. Nejdříve po dvou letech může u těžších případů doporučit zařazení do tzv. integrační třídy (viz výše), která je ovšem stále běžnou třídou školy. Aby integrace dětí ještě lépe fungovala, bude od roku 2019 na vysokých školách spuštěn nový program přípravy budoucích učitelů.

Obdobou našich asistentů pedagoga jsou zde dobrovolníci z řad studentů či seniorů (převážně babiček). Jsou registrováni na městském úřadě, proškoleni v pravidlech a bezpečnosti a pak přidělováni do škol podle potřeby. Jejich úlohou je individuální procvičování jako podpora rozvoje gramotnosti u dětí, které zaostávají ve čtení.

Přestože je Rakousko pátou nejbohatší zemí Evropské unie, neviděli jsme ve třídách interaktivní tabule či jiné oslňující vybavení. V každé třídě byly obvykle dva počítače, kde si děti po dohodě s učitelem mohou individuálně procvičovat nebo vyhledávat informace. Spíše se investuje do lidských zdrojů.  Mladý učitel dostává v Rakousku 2 500 EUR hrubého měsíčně.

Děti s odlišným mateřským jazykem a kulturou tvoří většinu žáků v hlavním městě

Na rozdíl od nás zde nejsou děti s odlišným mateřským jazykem a kulturou považováni za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, protože vzhledem k jejich počtu by tvořili většinu žactva. Ve Vídni totiž němčina není rodným jazykem pro 62 % dětí ve věku 6 až 14 let. Systém se jim tedy automaticky přizpůsobuje a kromě aklimatizačního období, kdy mají intenzivní výuku němčiny, nabízí také hodiny jejich rodných jazyků (turečtiny, albánštiny, srbochorvatštiny a arabštiny). Na výuku náboženství se dělí zpravidla do pěti skupin (dvě křesťanské, dvě muslimské a bez vyznání). Rakouští odborníci, podobně jako to známe z Velké Británie, neustále sbírají data a vyhodnocují úspěšnost jednotlivých národnostních skupin.

Rakousko přijalo na počet obyvatel více uprchlíků než Německo. V přepočtu na obyvatele tu žije více muslimů než ve Francii. Zatímco ve Vídni je přírůstek obyvatel 15%, zbytek Rakouska zažívá 20% úbytek obyvatelstva. A tak ve Vídni je obvykle ve třídě  22 – 25 dětí, ale v ostatních rakouských školách jich jen mezi 10 a 19 na jednu třídu.

Všichni čeští učitelé diskutují a aktivně se ptají rakouských kolegyň a kolegů na jejich každodenní praxi. Zajímá je, jak vypadá individuální vzdělávací plán, jak známkují žáky s postižením apod. Otázky nemají konce, ale my se musíme rozloučit. Před odjezdem nakupujeme suvenýry pro naše rodiny a spolupracovníky a cestou zpět sepisujeme poznámky o tom, co nás nejvíce zaujalo.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Josef Soukal
Josef Soukal
3 years ago

„Místo asistentů jsou do tříd přidělováni speciální pedagogové. Třídám, ve kterých je 5 až 6 žáků s výraznější potřebou podpory (např. kvůli autismu či intelektovému postižení), říkají integrační třídy. Mají maximálně 21 žáků a pracují v nich vždy dva: učitel a speciální pedagog. Tento speciální pedagog pak kromě práce ve třídě ještě pomáhá se vzděláváním integrovaných žáků v běžných třídách daného ročníku. Zpravidla má tedy jeden speciální pedagog na starost 4 třídy, přičemž v jedné z nich kmenově učí. Žáci jsou vždy primárně zařazováni do běžných tříd. Pětkrát za rok se schází případová konference, která vyhodnocuje integraci žáka. Nejdříve po… Více »

Sovová Alena
Sovová Alena
3 years ago
Reply to  Josef

27 dětí, asistentka ( s výpovědí, kterou dala) , 3 mimořádně nadaní, 2 ADHD, 6 s SPU, 1 s Aspergrovým syndromem a třídní učitel, který to vše zajišťuje…Je třeba něco dodat?

Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
3 years ago

Když čtu tyto informace (které jsem v podstatě znala, ale je nutné se stále utvrzovat), je mi do pláče. jestliže jsme měli jako stát v podstatě u nosu dobrý systém inkluze, proč jsme si zvolili cestu paskvilu? Co s tím OSF hodlá dělat zde ,v ČR? K čemu je nám dobré se dívat do Rakouska, když doma si na inkluzi jen hrajeme? lehké shrnutí stavu inkluze v prosinci 2016: 1/do škol přišlo přesně 0,-! ,slovy NULA korun na inkluzivní vzdělání (zeptejte se v které škole chcete, je to všude stejné 2/ školní speciální pedagog je vzácné zvířátko. Je jen na… Více »

Katka
Katka
3 years ago

dozvěděla jsem se, že foukal vítr a nakupovali suvenýr… :-D

Jakub Malinovský
Jakub Malinovský
3 years ago

Když tu před čas někteří tak horlivě argumentovali PISou 2016 jako argumentem pro nekvalitu českého školství: Ve vědě 495:493 pro Rakousko, ve čtení 487:485 pro ČR a v matematice 497:492 pro Rakousko. Rakousko se dvakrát propadlo o 5 míst a jednou propadlo o 2 místa, ČR se propadla o 5 míst, zlepšila o 5 míst a propadla o 6 míst. V zásadě, stejně jako žebříčková umístění obou zemí, nula od nuly pojde, což vzhledem k většímu bohatství Rakouska a většímu množství peněz, které tam do školství tečou, nepředstavuje pro Rakousko příliš lichotivý výsledek. To má být pro dotyčné vzorem?