Jan Zeman: Z maturantů se nesmí stát jen cvičení králíci

Publikujeme komentář Jana Zemana, který se věnuje aktuální podobě maturitních testů a jejich potřebným změnám. Text vyšel na zpravodajském webu Seznam Zprávy.

Minulý týden byl pro maturanty ve znamení didaktických testů. Ministr Gazdík by za rok chtěl představit plán, jak maturitu změnit. Bylo by dobře, aby se současná podoba zaměřená na cvičení paměti rozšířila o další dovednosti.

Se současnou podobou zkoušky „zapamatuj si a zopakuj“ nemůžeme očekávat od maturantů zázraky. U maturity, jak ji známe dnes, si student vystačí se stručnými, z internetu staženými materiály. A žádné nároky a kritéria ho nevedou k rozvoji jeho dalších stránek, jako jsou kritické myšlení nebo plánování práce.

Máme předpokládat, že se žáci budou snažit získávat tyto dovednosti automaticky? Podívejte se na sebe. Chodíte ve volném čase na kurzy efektivní komunikace nebo programování? Dovolím si tvrdit, že ne všichni. Většinu lidí musí k dalšímu vzdělávání také něco motivovat, ať už je to plat, pochvala, nebo hrozba, že se stanou pro svoji profesi nedostatečně kvalifikovanými.

Důkazy, že jsou požadavky u maturity nastaveny nesprávně, můžeme vidět na chování maturitního davu. Například z výsledků slohových prací z roku 2016 vyplývá, že téměř 34 tisíc z 62 tisíc maturantů se rozhodne pro vypravování a 13,5 tisíce ze stejného počtu píše úvahu. Náročnější fejeton, úřední dopis, referát nebo rozhovor nepřekonaly tisícovku. Princip svobodné volby a chuť naučit se něco nového zde mizí kvůli strachu z neúspěchu. To je potřeba změnit.

Proč zbytečně riskovat. S tímto prohlášením by souhlasilo 52 % maturantů, kteří si v roce 2013 zvolili angličtinu místo matematiky (39 %). V roce 2021 už byl tento poměr 78 % pro angličtinu a 19 % pro matematiku (zdroj: Cermat). Rady, jak přežít u zkoušky dospělosti, se šíří rychle.

Znát nestačí, musíme porozumět

Pokud si položíme otázku, co chceme dnes od právníka, ředitele nebo truhláře, patrně dojdeme k závěru, že odbornost je samozřejmostí a rozhodujícími faktory budou například lidský přístup, porozumění našim potřebám nebo včasné dokončení zakázky. V mezinárodním kontextu už se o této „nadstavbě“ uvažuje jako o samozřejmosti.

Světové ekonomické fórum pokládá za nejdůležitější výbavu pro trh práce digitální dovednosti, měkké dovednosti a podnikavost. Automechanik může být sebelepší, ale pro úspěšnou dílnu potřebuje umět spravovat i webové stránky, jednat se zákazníky a mít plán pro své podnikání.

Nebude lehké odpovědět si, jak přizpůsobit zkoušku každého oboru, aby rozvíjela různé kompetence od kreativity po celoživotní učení, ale změna finálních nároků na studenta, které tyto kompetence ověří, se zdá být správnou cestou.

Některé školy se tento rok přestaly spoléhat na ústní zkoušky a nabídly maturantům zpracovat absolventskou práci, do které žáci zahrnou všechny ověřované předměty a své vlastní téma. Na příkladech z různých středních škol lze vidět, že jakmile se změní podoba závěrečné zkoušky, ihned se jí začnou studenti a učitelé přizpůsobovat.

Najednou se musí do výuky zapojit vyhledávání zdrojů na internetu, spolupráce učitelů napříč předměty a uvažování žáka nad tím, jak převypráví své nabyté znalosti neznalému čtenáři textu. Stejně může fungovat i výroba uměleckého nábytku nebo tvorba krátkometrážního filmu. Vždy se jedná o povýšení nároků zkoušky z pouhého znát a zopakovat na porozumět, použít, prozkoumat, najít chyby, tvořit, porovnávat nebo hodnotit.

Udělejme z pohádky realitu

Musel by se stát zázrak, aby závěrečná zkouška rozvíjela moderní dovednosti v podobě kritického myšlení, podnikavosti nebo práce se zdroji informací a zároveň se skládala z pouhého zkoušení zapamatovaného učiva. Pokud chceme u zkoušky ověřovat dovednosti pro přežití v moderním světě, musíme ji tomu náležitě přizpůsobit. Seznamy, co by měl současný maturant umět, a příklady postupů, jak toho dosáhnout, existují. Tak s chutí do toho.