Je potřeba snižovat počty gymnazistů, nebo zkvalitnit úrověň odborného školství?

Krátce:

Cermat má nového ředitele, přichází z IT. Jedním z úkolů Miroslava Krejčího bude elektronizace státních zkoušek. Experta na kybernetickou bezpečnost a výstavbu informačních systémů si vybral ministr Balaš (Twitter). „Neúčastnil jsem se výběrového řízení, ale oslovil mě pan ministr poté, co nebyl vybrán žádný z kandidátů,“ vysvětluje pro iDnes Krejčí. S ministerstvem v minulém roce spolupracoval externě. Podle serveru Novinky se podílel na posouzení stávajících ICT řešení v rámci organizace státních maturit a jednotných přijímaček, zároveň byl členem pracovní skupiny k dalšímu směřování státních zkoušek. Dříve působil jako odborník na informační technologie na Policejním prezidiu, zkušenosti sbíral podle serveru iDnes také jako projektový manažer pražské Nemocnice na Homolce. Za volbou nového ředitele je podle serveru Lidovky záměr převést státní zkoušky do elektronické formy. „Ve střednědobém horizontu, tedy řádově do dvou až tří let, bychom měli připravit elektronizaci maturit i jednotných přijímacích zkoušek,“ citují Miroslava Krejčího. Bývalá ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová skončila v květnu poté, co ji kvůli nespokojenosti s řízením a hospodařením organizace odvolal bývalý ministr školství Petr Gazdík (ČT24). První úkol nového ředitele bude připravit testy pro jaro 2023. V těch posledních, podzimních, byla opět nejednoznačná úloha. Cermat to uznal a připsal body za ni všem (Seznam Zprávy).

Průzkum se zaměřil na začínající učitele. Většina z nich je po dvou letech s volbou povolání spokojená. „Během posledních dvou let byly na učitele v důsledku pandemie kladeny mimořádné požadavky. Je nicméně zjevné, že učitelé, kteří v těchto podmínkách strávili první roky v profesi, to neodradilo,“ shrnuje Zuzana Šalamounová, proděkanka pro studium učitelských programů a celoživotní vzdělávání Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, jeden ze závěrů rozsáhlého šetření mezi začínajícími učiteli (Universitas). Podle anonymního průzkumu pro společnost GTS Alive by si většina učitelů opět vybrala tuto profesi, pětina se jich ale po prázdninách do školy netěšila (iDnes).

Do škol nepřišlo zhruba 10 tisíc zapsaných ukrajinských dětí. Celkové náklady na zvládnutí uprchlické vlny budou nižší, než vláda předpokládala. Do škol se zapsalo 66 tisíc ukrajinských žáků, nejvíc do základních škol – 51 tisíc, k tomu ještě 10 tisíc do mateřinek a 4,5 tisíce na střední školy. Asi 10 tisíc z nich už ale do škol aktivně nechodí. „Potřebujeme nyní zjistit, jestli těch 10 tisíc žáků ještě bude navštěvovat školy – zda jsou ještě v České republice, nebo se už případně vrátili na Ukrajinu. Proces budou v rámci zahajovacích výkazů provádět školy,“ citují Seznam Zprávy náměstka ministra školství Jana Mareše. Ukrajince zapisovaly také církevní školy, nově budou moci požádat o dotaci na jejich začlenění – ministerstvo pro ně vyčlenilo 40 milionů (Novinky). Člověk v tísni pořádá on-line kurzy češtiny pro ukrajinské asistenty pedagoga. „Za tři týdny jeho provozu se do něj přihlásilo přes 900 účastníků,“ říká mediální koordinátor programu Václav Zeman (Novinky). Náklady na zvládnutí uprchlické vlny budou nižší než původní odhady, podle ministra financí Stanjury se Ukrajinci rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada lidí je navíc ubytovala zdarma (iRozhlas).

Není tak důležité, co dítě čte – důležité je, že čte. Školní seznamy povinné četby tomu ale zatím moc nepomáhají. Z nedávných zahraničních výzkumů vyplývá, že pokud si dítě doma čte alespoň 20 minut denně, seznámí se ročně s 1,8 milionem slov, do šesté třídy čtení věnuje 851 hodin a následně bude mít ve standardizovaných testech lepší výsledky než 90 % jeho vrstevníků, píše Deník N. Článek Elišky Černé upozorňuje na přetrvávající problém školních seznamů povinné četby a dává ho do souvislosti s probíhající revizí RVP. „Meziresortní přístup ke kulturním kompetencím a čtenářství je naprosto nezbytný, jinak uvízneme v tom, co bylo doposud, a čtenářství zůstane jen jako součást předmětu český jazyk,“ cituje ministra kultury Martina Baxu.

Přibývá dětí v rané pubertě, které řeší svou genderovou identitu. Řada učitelů to považuje za módní trend. Podle výzkumu OUT řada vyučujících považuje přihlášení se k LGBT+ komunitě za módní trend. „Pro mladé lidi, kteří se hledají, ale může být velmi zraňující, když vyučující neberou jejich pocity vážně a zlehčují je s tím, že jde jen o módu,“ upozornila Irena Smetáčková, odborná garantka poradny Sbarvouven.cz a pedagožka psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Strmý nárůst počtu dětí v rané pubertě, které experimentují s nebinaritou nebo genderovou neutralitou, vnímá psycholožka ZŠ Sázavská Olga Kučerová. V článku popisuje zkušenosti s prací s těmito dětmi ve školním prostředí (Seznam Zprávy). Počet trans a nebinárních dětí podle odborníků mezi lety 2010 a 2020 stoupl téměř osmkrát, Daniela Krásenská v článku shromáždila příběhy čtyř rodin (Seznam Zprávy).

Výrok týdne:

„Jistě, vláda je v obtížné situaci, protože válka na Ukrajině, energetická krize a vysoká inflace vynucují dodatečné státní výdaje. A proto bohužel nezbývá než vybírat – přísně, bolestně a asi i politicky riskantně… Vzdělání je naprosto nezbytné, protože je to investice do budoucnosti dětí, jimž zanecháváme hromadu různých dluhů, je to investice do společenské soudržnosti, která se rozplývá jako jarní sníh, a také investice do snižování nerovnosti, která je rakovinou demokracie,“ píše v komentáři šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Petr Šabata (irozhlas.cz).

V souvislostech

Je gymnazistů moc, nebo málo? Olomoucká hospodářská komora by je chtěla nasměrovat do užitečnějších oborů

Zajímavou diskusi rozvířilo v minulém týdnu volání olomoucké hospodářské komory po zkrocení školského systému, který místo tolik potřebných techniků chrlí stále více pro praxi podle nich zřejmě jen málo užitečných (alespoň v takovém množství) absolventů gymnázií. „Už brzy může nastat zásadní problém, že nebudou techničtí odborníci. A při vší úctě, absolvent gymnázia bez dalšího vzdělání pracovnímu trhu v nejžádanějších profesích nepomůže,“ varoval v článku na iDnes šéf krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk a vyzval stát k zásahu (omezení počtu míst na gymnáziích), neboť „gymnázia jsou pro mnoho mladých jen únikovou cestou za snazším životem a pak ani nejdou na vysokou“, zatímco firmám chybí řemeslníci a technici.

Zdá se přitom, že radní pro školství Olomouckého kraje s ním v zásadě souhlasí. „Je to politické rozhodnutí a školství je velmi citlivé. Poptávka je hlavně po gymnáziích, takže počty jsou takto nastavené. Nicméně s blížícím se nástupem silnějších ročníků už nebudeme počty míst na gymnáziích navyšovat,“ shrnul Aleš Jakubec s tím, že na gymnázia v Olomouckém kraji odchází 31 % populačního ročníku.

Na sociálních sítích se požadavek olomouckých podnikatelů s jasným souhlasem nesetkal. Karel Gargulák upozornil na to, že podíl gymnazistů je spíše na úrovni 20 % a že větší efekt než omezit místa na gymnáziích by mělo, kdyby se hospodářská komora zapojila do zvyšování kvality vzdělávání na odborných školách (Twitter). Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl v příspěvku na facebooku okomentoval, proč podle jeho názoru tento přístup podkopává do budoucna konkurenceschopnost české společnosti, zatímco zřizovatel sítě soukromých škol Ondřej Kania členy olomoucké hospodářské komory označil za sociální inženýry (Twitter).

K zajímavé diskusi nabízíme několik statistických údajů, které ukazují změny v zastoupení populačního ročníku na jednotlivých typech škol a jejich vývoj v posledním desetiletí:

27,2 % populačního ročníku nastoupilo do učebních oborů ve školním roce 2021/22. Jde o historicky nejnižší podíl, i když díky silnějšímu populačnímu ročníku v absolutních číslech učňů neubylo, a to ani v Olomouckém kraji. Od roku 2000 podíl žáků na učňovských oborech mírně narůstal, až v roce 2012/13 dosáhl maxima (32,1 %). Potom následoval mírný pokles ke 30,0 % ve školním roce 2019/20.

21,6 % byl v loňském školním roce podíl žáků nastupujících na gymnázia. Jejich podíl stejně jako u učňovských oborů v posledních deseti letech poklesl, přestože je o studium na nich největší zájem. Maxima 22,5 % dosáhl v roce 2015/16 (týká se čtyřletých gymnázií i vyšších stupňů víceletých gymnázií). V absolutních číslech jich, stejně jako učňů, vloni přibylo.

1,5 procentního bodu. O tolik poklesl mezi školními roky 2019/2020 a 2020/2021 podíl gymnazistů v Olomouckém kraji, po Středočeském kraji jde o druhý největší propad v rámci ČR.

40,1 % žáků zamířilo na maturitní obory na středních odborných školách. Právě tento typ vzdělávání (a nikoli gymnázia) posílil v posledních dvou letech nejvíce (zřejmě nejlépe absorboval populační nárůsty posledních tří let a možná se projevilo i covidové odpuštění přijímacích zkoušek, které využilo 50 % těchto škol). V posledních deseti letech přitom tento typ škol zažil značné výkyvy. Po nárůstu do roku 2009/10 až na hodnotu 36,9 % následuje pokles až do roku 2012/13 (34,8 %).

6 % žáků si vybralo maturitní obor s odborným výcvikem. Pro tento typ oborů, které od roku 2020/21 umožňují žákům získat jak maturitu, tak výuční list odpovídající tříletému učebnímu oboru, to byl také rekordní rok.

112 295 dětí bylo nově přijato na střední školy ve školním roce 2020/2021 (ČSÚ). Jde o třetí rok, kdy čerstvých středoškoláků přibylo, ve srovnání s rokem 2010/2011 (124 751) ale stále jde o slabší populační ročníky. V 1. polovině 90. let se školy dělily i o více než 180 tisíc patnáctiletých.