Je potřeba snižovat počty gymnazistů, nebo zkvalitnit úrověň odborného školství?

Co přinesl týden 12. 9. – 15. 9.

Krátce: 

Výrok týdne:

„Jistě, vláda je v obtížné situaci, protože válka na Ukrajině, energetická krize a vysoká inflace vynucují dodatečné státní výdaje. A proto bohužel nezbývá než vybírat – přísně, bolestně a asi i politicky riskantně… Vzdělání je naprosto nezbytné, protože je to investice do budoucnosti dětí, jimž zanecháváme hromadu různých dluhů, je to investice do společenské soudržnosti, která se rozplývá jako jarní sníh, a také investice do snižování nerovnosti, která je rakovinou demokracie,“ píše v komentáři šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Petr Šabata (irozhlas.cz).

V souvislostech

  • Je gymnazistů moc, nebo málo? Olomoucká hospodářská komora by je chtěla nasměrovat do užitečnějších oborů

Zajímavou diskusi rozvířilo v minulém týdnu volání olomoucké hospodářské komory po zkrocení školského systému, který místo tolik potřebných techniků chrlí stále více pro praxi podle nich zřejmě jen málo užitečných (alespoň v takovém množství) absolventů gymnázií. „Už brzy může nastat zásadní problém, že nebudou techničtí odborníci. A při vší úctě, absolvent gymnázia bez dalšího vzdělání pracovnímu trhu v nejžádanějších profesích nepomůže,“ varoval v článku na iDnes šéf krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk a vyzval stát k zásahu (omezení počtu míst na gymnáziích), neboť „gymnázia jsou pro mnoho mladých jen únikovou cestou za snazším životem a pak ani nejdou na vysokou“, zatímco firmám chybí řemeslníci a technici.

Zdá se přitom, že radní pro školství Olomouckého kraje s ním v zásadě souhlasí. „Je to politické rozhodnutí a školství je velmi citlivé. Poptávka je hlavně po gymnáziích, takže počty jsou takto nastavené. Nicméně s blížícím se nástupem silnějších ročníků už nebudeme počty míst na gymnáziích navyšovat,“ shrnul Aleš Jakubec s tím, že na gymnázia v Olomouckém kraji odchází 31 % populačního ročníku.

Na sociálních sítích se požadavek olomouckých podnikatelů s jasným souhlasem nesetkal. Karel Gargulák upozornil na to, že podíl gymnazistů je spíše na úrovni 20 % a že větší efekt než omezit místa na gymnáziích by mělo, kdyby se hospodářská komora zapojila do zvyšování kvality vzdělávání na odborných školách (Twitter). Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl v příspěvku na facebooku okomentoval, proč podle jeho názoru tento přístup podkopává do budoucna konkurenceschopnost české společnosti, zatímco zřizovatel sítě soukromých škol Ondřej Kania členy olomoucké hospodářské komory označil za sociální inženýry (Twitter).

K zajímavé diskusi nabízíme několik statistických údajů, které ukazují změny v zastoupení populačního ročníku na jednotlivých typech škol a jejich vývoj v posledním desetiletí:

  • 27,2 % populačního ročníku nastoupilo do učebních oborů ve školním roce 2021/22. Jde o historicky nejnižší podíl, i když díky silnějšímu populačnímu ročníku v absolutních číslech učňů neubylo, a to ani v Olomouckém kraji. Od roku 2000 podíl žáků na učňovských oborech mírně narůstal, až v roce 2012/13 dosáhl maxima (32,1 %). Potom následoval mírný pokles ke 30,0 % ve školním roce 2019/20.
  • 21,6 % byl v loňském školním roce podíl žáků nastupujících na gymnázia. Jejich podíl stejně jako u učňovských oborů v posledních deseti letech poklesl, přestože je o studium na nich největší zájem. Maxima 22,5 % dosáhl v roce 2015/16 (týká se čtyřletých gymnázií i vyšších stupňů víceletých gymnázií). V absolutních číslech jich, stejně jako učňů, vloni přibylo.
  • 1,5 procentního bodu. O tolik poklesl mezi školními roky 2019/2020 a 2020/2021 podíl gymnazistů v Olomouckém kraji, po Středočeském kraji jde o druhý největší propad v rámci ČR.
  • 40,1 % žáků zamířilo na maturitní obory na středních odborných školách. Právě tento typ vzdělávání (a nikoli gymnázia) posílil v posledních dvou letech nejvíce (zřejmě nejlépe absorboval populační nárůsty posledních tří let a možná se projevilo i covidové odpuštění přijímacích zkoušek, které využilo 50 % těchto škol). V posledních deseti letech přitom tento typ škol zažil značné výkyvy. Po nárůstu do roku 2009/10 až na hodnotu 36,9 % následuje pokles až do roku 2012/13 (34,8 %).
  • 6 % žáků si vybralo maturitní obor s odborným výcvikem. Pro tento typ oborů, které od roku 2020/21 umožňují žákům získat jak maturitu, tak výuční list odpovídající tříletému učebnímu oboru, to byl také rekordní rok.
  • 112 295 dětí bylo nově přijato na střední školy ve školním roce 2020/2021 (ČSÚ). Jde o třetí rok, kdy čerstvých středoškoláků přibylo, ve srovnání s rokem 2010/2011 (124 751) ale stále jde o slabší populační ročníky. V 1. polovině 90. let se školy dělily i o více než 180 tisíc patnáctiletých.

Data byla převzata z publikace Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a budoucí výzvy a transformace trhu práce, kterou v roce 2021 vydal Národní pedagogický institut.

Z edukalendáře:

 

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments