Publikujeme závěry kulatého stolu SKAV a EDUin, který se konal 31. října a byl věnován otázce, jak učit v přeplněných třídách. Nabízíme stručné shrnutí debaty, prezentace přednášejících a plný obrazový i zvukový záznam.
Dvouhodinová debata šesti panelistů obsahovala úvodní prezentaci Petra Najvara z brněnské Masarykovy univerzity, který na příkladu odborné debaty v Anglii vysvětlil, jak se na problém učení ve velkých třídách dívá odborná veřejnost. Pavla Ducháčková – Chotková, učitelka a občanská aktivistka, představila případovou studii z Prahy 6, městského obvodu, který řeší narůstající problém přeplněnosti základních škol. Následné debaty se kromě dvou prezentujících účastnili ještě Petr Bannert, vedoucí odboru vzdělávání MŠMT, Zdislava Nováková (ředitelka ZŠ Satalice), Olga Králová (zástupkyně ředitele ZŠ Kunratice) a ředitel MŠ a ZŠ Klecany Vladimír Lacina. Debata se soustředila na dva problémy. Za prvé – co je třeba udělat, aby bylo učení v naplněných třídách efektivní. Za druhé – jak se mají a mohou školy zachovat v situaci, kdy nemají ve škole dost míst ani pro děti ze své spádové oblasti.
Obsah debaty shrnujeme:
- Diskutující se shodli v tom, že neexistuje jednoduchá úměra mezi kvalitou učení a množstvím dětí ve třídě.
- Výzkumy nepotvrzují, že snížení počtu dětí přináší zlepšení vzdělávacích výsledků.
- Velké třídy přinášejí pro vzdělávání i pozitivní efekty, především po stránce komunikace a socializace.
- V každém případě je ale učení ve velké třídě náročnější pro učitele.
- Problém velkých tříd by bylo možné efektivně řešit větším počtem pedagogických asistentů. Na ty ale nemají školy za současné situace peníze.
- Přeplněných tříd, tedy tříd, kde je více než třicet dětí, je v ČR zatím jen malé procento a to jen v některých regionech, zvláště satelitních oblastech velkých měst.
- Demografický vývoj přinese přinejmenším dočasné zhoršení situace. Mnohé městské části či obce na tuto situaci nejsou připraveny a situaci podceňují.
- Ředitelům chybí jasný pokyn či metodická pomoc ze strany Ministerstva školství, která by jim umožnila vypořádat se s dětmi, které přesahují kapacitu školy. A to tak, aby to bylo vůči nim korektní, a zároveň právně nenapadnutelné.
Na plný obrazový záznam debaty (120 min.) se můžete podívat zde:
Nabízíme i zvukovou nahrávku včetně prezentací:
Vystoupení Petra Najvara z Pedagogické fakulty MU v délce 20 minut stáhněte a poslouchejte ZDE, jeho prezentaci najdete ZDE.
Vystoupení Pavly Ducháčkové – Chotkové, členky Komise pro výchovu a vzdělávání Prahy 6, v délce 11 minut stáhněte a poslouchejte ZDE, její prezentaci najdete ZDE.
Záznam debaty panelistů v délce 80 minut poslouchejte ZDE.
Je vidět, že v debatě jen jedna učitelka a to velmi servilní. Proč o vyučování mluví stále jen „bílé límečky“, které děti neučí? VŠECHNO ŠPATNĚ. Jednak je už dávno známo, že výsledky výuky v přeplněných třídách stojí za nic. A DRUHÁ HORŠÍ ZNÁMÁ VĚC JE, ŽE VELMI POČETNÉ TŘÍDY JSOU ŠPATNÉ DOSLOVA ZLÉ PO SOCIÁLNÍ STRÁNCE. Takže závěry diskuse jsou lživé. Naše vzdělání jde do kytek, protože o něm mluví lidé, kteří nestojí denně léta před dětmi, ale zavírají se do kanceláří a pak mají plná ústa hloupých rozumů. Je mi z toho dost smutno.