Komu vyhovují praktické školy? No přeci postiženým dětem!

Publikujeme další názor v debatě o základních školách praktických. Autorka, Jana Karvaiová,  se zabývá především tím, jak se děti do základních škol praktických dostávají.  K tématu čtěte i texty Jiřího Pilaře, Petra Chaluše, Filipa Rameše a Tomáš Feřtka.

Praktické školy jsou ne v poslední době, ale již delší dobu stále na tapetě našich médií. Kdo si dal práci zjistit, jak se to s nimi opravdu má? Neboť ve většině článků jsou opakovány dokola stále stejné LŽI, které vedou k matení lidí.

Většinou se ozývá Asociace speciálních pedagogů, dnes se ozvu i já, dlouholetý pedagog.

Největší lží je, že do praktických škol jsou umisťovány děti (většinou se mluví o Romech) dle přání škol nebo rodičů. Že se jich chtějí základní školy zbavit. Pravda je jinde. Dítě, které v běžné základní škole neprospívá, je po nějaké době (kratší či delší) navrženo na přezkoumání pedagogicko – psychologickou  poradnou. Ta využívá testy inteligence a další speciálně pedagogické testy (týkají se diagnostiky různých vad, motoriky, dysfunkcí mozku apod.)

Pokud je u dítěte shledána nižší inteligence (méně než 69 bodů IQ škály) a neprojde ani dalšími testy, poradna navrhne RODIČŮM (tedy ne škole), aby zvážili přestup dítěte do základní školy praktické. Jestli se rodiče rozhodnou tam dítě zařadit, je jen a jen jejich věc. Vše jim je předem řádně vysvětleno, rodiče mohou praktickou školu navštívit, seznámit se s prostředím, metodami práce, s učiteli. Po písemném (tzv. poučeném) souhlasu může být dítě do školy přeřazeno. Pokud rodiče nesouhlasí, není zařazeno a zůstává na základní škole. Přes to vlak nejede, vážení.

A z praxe znám mnoho případů, kdy se rodiče této změně urputně bránili několik let. Musím ovšem dodat, že většinou pod tlakem neúspěchu dětí, ne pod tlakem nějaké instituce, se rozhodli dítě do praktické školy nakonec zařadit. Po zařazení většinou litovali, že tak neučinili dávno.

Takže, pokud jsou v současné době ve škole praktické nějací Romové, vše probíhalo podle tohoto schématu. Rodiče dali souhlas, děti byly vyšetřeny a shledány mentálně postiženými. Tak nevím, kde je problém. Kdo se snaží stále stejnými hloupými argumenty prosazovat rušení praktických škol?

Protože nikdo z těch „zastavačů“ rušení praktických škol se nejde podívat do rodin neromských postižených dětí. Nikoho osud těchto dětí nezajímá. Nikoho nezajímá spokojenost dětí a rodičů s péčí v praktických školách. Za nimi nestojí žádné vládní ani nevládní organizace, které by si na nich dělaly kariéru. Znám rodiče dětí s mentálním postižením zvaným Downův syndrom. Jsou to děti s velmi nízkým IQ. A ti si prostě prosadili, že jejich dítě bude chodit do základní školy, sehnali si asistenta a nikdo je nedonutil, aby dítě šlo do školy praktické nebo speciální (dříve pomocné). Takže zde je ukázka toho, že vše leží na rodičích a nemohou být obviňováni speciální pedagogové a další učitelé.

Další lži, které se objevují, se týkají středního vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením. Samozřejmě, že tyto děti mají možnost navštěvovat různá učiliště a vyučit se v mnoha oborech. Takže, kdo tvrdí, že praktické školy vychovávají nezaměstnané, lže a to velmi jasně. To bychom totiž mohli říci i o vysokých školách – přeci je dnes problém s nezaměstnaností i vysokoškoláků. Takže autoři těchto slov by si měli dost dávat pozor na ústa (pardon na ruku, která to psala). Anebo je to vše krásně účelové. Vždyť tu přece jde zase a jenom o peníze. Jen si všichni dobře vzpomeňte, jak se před pár lety houfně rušily jesle a mateřské školy. Argumenty se našly – je to socialistické, stojí to moc peněz, o malé děti se mají starat matky… Už si ani nevzpomínám, kolik dalších zaručených pravd jsme se dozvěděli z médií. A dnes, světe div se, stavíme nové školky, politické strany si z toho dělají svá předvolební „tahátka“ pro voliče.

Dnes jsem se tu chtěla zabývat právě a jen nápravou lží, které by měly být převedeny na pravdu. Protože, kde jste se mohli dočíst to, co jsem tu napsala?  Nechci se tu teď zabývat otázkami inkluze a integrace – také dva velmi často užívané pojmy v souvislosti s praktickými školami. To by bylo na další dlouhé vyprávění. Jde mi o to napravit veřejné mínění, kterému se nedostává správných a hlavně úplných informací.

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
11 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
7 years ago

S dovolením přebírám jeden komentář, který se k tomuto tématu právě objevil na profilu jednoho z mých přátel na facebooku.

A.Č. napsala:

„Dnes jsem se seznámila s jedenáctiletou romskou holčičkou, která po škole uvaří pro celou početnou rodinu (zatímco rodiče jsou v práci), vypere a s mladšími sourozenci napíše úkoly. Je jí opakovaně doporučován přestup ze zvláštní na běžnou základku, ale ona tam jít nechce, protože tam byla jediná Romka a bílé děti ji mlátily. (šikana byla tedy vyřešena přestupem dívky na zvláštní)
Jasně že vole tady žádná diskriminace neexistuje a kdo chce, tak to dokáže, že jo.“

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
7 years ago

A koho by zajímalo, může nahlédnout do podrobné analýzy inteligenčního testu SON-R, který se k diagnostice lehké mentální retardace používá: http://www.varianty.cz/download/pdf/pdfs_142.pdf

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
7 years ago

Můj článek se zabýval upřesněním informací, které se lidem v běžných médiích nedostávají. Co se týká užívání testů – mohu argumentovat, že se tyto vámi uváděné testy v poradnách užívají,samozřejmě kromě i jiných. Pokud dítě neuspěje,nebo zřetelně nezvládá jiné testy, je použito vámi uvedeného testu SON-R. http://www.ippp.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=311&Itemid=323 http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki/?p=1746 Spíše je zarážející fakt, že místo ,abychom tu řešili ten opravdový problém,tedy že že sociálně znevýhodněné děti v testu častěji selhávají nikoliv z důvodů odlišné mentální dispozice, ale kvůli odlišnému charakteru výchovy a nižší vzdělanostní tradice v rodině, tak bude snaha rušit praktické školy. Praktické školy ale nezpůsobily charakter výchovy a nižší… Více »

Kateřina Lánská
Kateřina Lánská
7 years ago

Máte pravdu, že test SON-R je pouze jedním z diagnostických nástrojů. Je doporučován pro děti, které jsou „obtížně testovatelné“ a „socio-kulturně znevýhodněné“. Test je označován jako tzv. kulturně nezatížený, čili prostředí, ve kterém děti vyrůstají, by mělo co nejméně ovlivnit výsledky testů. Podle této analýzy je ale použití tohoto testu pro romské děti ze sociálně vyloučeného prostředí problematické, přesto se pro jejich diagnostiku používá. Pokud se Vám nechce číst celá analýza, přečtěte si alespoň východiska a závěry zprávy. Píšete, že je třeba řešit „ten opravdový problém, tedy že že sociálně znevýhodněné děti v testu častěji selhávají nikoliv z důvodů odlišné… Více »

Jirka
Jirka
7 years ago

Praktické školy mají své opodstatnění. Učil jsem na zvláštním odborném učilišti. Považuji tyto léta za vrchol své ped. činnosti. Pokud si kantor dokázal tyto děti získat, tak oni pro něj a ovšem i pro sebe udělali vše do posledního puntiku. Tyto školy byly pro tyto děti doslova záchranou a myslím, že jsem z nich vychoval dobré řemeslniky a dobré občany. Říkal jsem jim po vyučení, teď Vám nikdo nemůže říci, že jste,,blbci“ z pomocné školy, vždyť máte výuční list a něco umíte. Pokud se takovým to dětem kantor věnuje, tak je doslova zachrání.

Zuzana Bulušková
Zuzana Bulušková
6 years ago

Dobrý den, mám úplně opačný problém. Mám dcerku, které je 11 let, má všechny dys, které existují a na víc ještě hypoaktivitu. 1. třídu opakovala, v 2. třídě měla jednu 4. Byla naprosto vynervovaná a my jako rodiče taky. Každý den jsme dřely. Na konci druhé třídy nám učitelka s radostí oznamovala, že se otvírá v našem městě speciální škola pro deti s dys a poruchami chování. Dcerka tam teď chodí druhým rokem, tedy do 4. třídy má sice trojky, ale nejsou tak vydřené, jak by byly na základce. Ale na druhý stupeň už by měla nastoupit opět na klasickou… Více »

Radek Sárközi
6 years ago

Spíše jste ji měli v první třídě dostat k lepší učitelce…

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
6 years ago

Má-li někdo představu o uniformitě světa, či o absolutnosti té, či oné téze pak ho velice lituji. Každý člověk je individuální jedinec, ač z jednoho druhu. Proč by měl tedy být vychováván a vzděláván totožným způsobem? Nikdo mne snad nechce přesvědčovat o správnosti té či oné didaktické metody výuky na škole praktické, anebo v běžné základní škole, každá metoda je přeci vybrána a použita na podkladě individuálního přístupu ke všem účastníkům edukačního procesu. Je však vice než zřetelné, že zatím co dítě s IQ 140 bude řešit v páté třídě například rovnice, dítě s IQ 60 bude rádo, když se… Více »

Václav Votruba
Václav Votruba
6 years ago

K tomu se dá jen dodat – díky za tyto postřehy. Každé další slovo je nadbytečné.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Doufám, že si to přečte někdo na Karmelitské.

Irena
Irena
6 years ago

Možná si toto někdo i přečte. A možná to tím také skončí,… Bohužel.