Lidové noviny: Komu gymnázium nesvědčí

(c) kateřina lánská, eduin

Publikujeme text Barbory Cihelkové, který vyšel 30.1. v příloze Akademie Lidových novin. Věnuje se s něm shrnutí základních výstupů výzkumu CLoSE týkajícího se přidané hodnoty víceletých gymnázií, který na konci minulého roku zveřejnil Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání.

Dvakrát týdně přípravný kurz k přijímačkám, mezitím soukromé doučování a o víkendu počítání ze sbírky matematických úloh. Místo jarních prázdnin na horách týden intenzivní přípravy. Někteří rodiče chtějí dotlačit dítě na gymnázium, ať to stojí, co to stojí. „Konečně bude mezi svými, v podnětném prostředí chytrých dětí z normálních rodin,“ těší se například jedna pražská maminka. Jak se během rozhovoru ukáže, „normálními rodinami“ myslí rodiče vysokoškoláky, kteří vozí děti do školy v terénním BMW.

Podle nedávno zveřejněného průzkumu Close z dílny Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání pochází z mimořádně podnětného rodinného prostředí 68 procent dětí studujících víceletá gymnázia. V případě dětí, které zůstaly na základní škole, je to méně než třetina. Další přidanou hodnotu ale podle citovaného výzkumu víceletá gymnázia téměř nepřináší. (Pokud tedy vůbec výše uvedené vnímáme jako výhodu.)K podobným závěrům došlo i šetření České školní inspekce z loňského roku, podle nějž třetina studentů víceletých gymnázií dosahuje horších výsledků než třetina nejlepších dětí ze základních škol.

Primán je chytřejší než deváťák

Experti z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy sledovali čtyři roky více než šest tisíc žáků základních škol a víceletých gymnázií a zkoušeli je z matematiky, čtenářské gramotnosti a jazykových dovedností, kam patří pravopis, gramatika a slovní zásoba. „Ukázalo se, že přidaná hodnota víceletých gymnázií a základních škol se neliší ve dvou ze tří předmětů. O něco lepší byli gymnazisté jen ve čtenářské gramotnosti. Za přidanou hodnotu přitom považujeme to, co se dítě ve škole skutečně naučí, očištěné od vlivu rodinného prostředí a dalších vlivů,“ vysvětlil garant výzkumu Close a ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání David Greger s tím, že „ne vždy přináší gymnázium více než základní škola, jak by mnozí očekávali“.

Pokud se rodiče rozhodují, jestli dát dítě na víceleté gymnázium, musí podle Gregera posuzovat kvalitu své základní školy, zvažovaného gymnázia i vlastnosti dítěte. Univerzální doporučení neexistuje. Zdaleka to ovšem neznamená, že gymnazisté nedosahují lepších výsledků než jejich vrstevníci na základních školách. Průměrný výsledek žáků v primě se vyšplhal dokonce na stejnou úroveň, jakou měli o čtyři roky starší deváťáci ze základek. Autoři výzkumu pro to ale mají vysvětlení podložené získanými daty: důležitou roli hraje rodinné zázemí, dobré společenské postavení rodičů i podobní vrstevníci, se kterými jsou gymnazisté v každodenním kontaktu. Aby to autoři výzkumu zjistili, nechali děti vyplnit dotazníky týkající se jejich rodinného prostředí. Ptali se třeba i na to, kolik knih mají v domácnosti.

Víc škody než užitku

Ředitel pražského gymnázia Jana Keplera upozorňuje, že některé děti přestupem na gymnázium jakoby „vyrostou“ a vyhovuje jim přístup i nároky nových učitelů. To je i případ dnes už sedmnáctileté Barbory Dvořákové, která ze základní školy odešla v sedmé třídě na šestileté gymnázium. „Na základce jsem si nerozuměla se spolužáky ani s učiteli, kteří nás peskovali jako malé děti, bylo to demotivující. Profesoři na gymplu jsou jiní. Hned od začátku nám vykali, a když se někomu něco nepovedlo, nerozmazávali to, jen prostě dali horší známku a dál už se to neřešilo, chovali se k nám s respektem a dokázali přijmout i naše rozhodnutí věnovat přípravě na nějaký předmět méně času,“ vzpomíná na přestup ze základní školy Barbora s tím, že její známky se zhoršily jen v některých předmětech a maximálně o stupeň. Měla prý ale spolužáky, kteří „z jedniček a dvojek skočili na trojky a čtyřky“.

Některým žákům může přechod na víceleté gymnázium přinést víc škody než užitku. Zhorší se v prospěchu a ztratí motivaci. Gymnaziální učitelé, zvyklí na středoškolský způsob výuky, nejsou vždy ochotní přizpůsobovat své pedagogické zvyky mladším dětem. „Kantoři na gymnáziích jsou často ryze středoškolští a menší děti neumějí učit, případně se nedokážou rychle přeladit, když jednu hodinu mají maturanty a za deset minut po přestávce jdou do primy mezi jedenáctileté až dvanáctileté,“ upozorňuje expert na vzdělávání Miroslav Hřebecký, který má za sebou učitelskou a ředitelskou zkušenost ze základní školy i z gymnázia.

Po jedenáctiletých dětech se pak chce, aby zvládaly akademický způsob studia. Mají si dělat efektivně zápisky, samostatně pracovat s textem a zorganizovat si průběžné zvládnutí velkého objemu učiva. „A to je právě to, co někdy ani chytré dítě nedokáže, protože je to opravdu ještě dítě, a ne student. A potom se třeba trápí, zlobí nebo je apatické,“ píše na serveru Rodina.cz učitelka a profesní poradkyně Šárka Eisová.

Když se přidá puberta

Ke všemu se navíc přidává fakt, že studenti víceletých gymnázií projdou hned v prvních letech studia pubertou. „Znám několik rodin, kde se to okolo třináctého roku zvrhlo a končilo to odchodem z gymplu. Dítě je nešťastné, nebaví ho to a učitelé mají někdy minimální sebereflexi, berou to jako problém a vinu žáka. Prostě ho vyhodí a ještě mají pocit, že tím chrání vzdělanost an sich,“ posteskl si Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin v diskusi na webu Rodičevítáni.cz.

Může nastat i varianta, že se ne úplně spokojené dítě v prostředí gymnázia a vyspělejších dětí adaptuje a pubertální hledání a vzdor u něj neproběhnou v čase, který je tomu vývojově vyhrazen. Puberta se tím ale jen oddálí. „Dítě se třeba v patnácti trhne, nechce se učit, začne zlobit, vzdorovat a stává se někdy i neúspěšným studentem, přestože je to chytré dítě milujících rodičů,“ míní Šárka Eisová.

Ředitelé víceletých gymnázií tyto problémy znají, víceméně se ale shodují, že jde o ojedinělé případy. Většina dětí přechod na gymnázium z páté nebo sedmé třídy zvládne a chválí si ho, byť k němu většinou patří o jeden až dva stupně horší známky. Od toho je tu ostatně husté síto přijímaček, jímž by slabší žáci projít neměli. Osmiletá a šestiletá gymnázia si mohou mezi uchazeči vybírat více než čtyřletá. Hlavně v Praze a Brně je zájem obrovský a nejžádanější gymnázia berou třeba jen každého osmého či sedmého uchazeče. Přesto na nich v hlavním městě končí okolo dvaceti procent dětí. V regionech je to deset až dvanáct procent. Kdo z fenoménu víceletých gymnázií není zrovna nadšený, jsou ředitelé a ředitelky základních škol. Řada z nich musí už šesté třídy spojovat – po přijímačkách na gymnázia v nich zbývá málo žáků. A třídní kolektivy ztrácí své tahouny. Kvalita druhých stupňů základních škol se snižuje a někteří tvrdí, že situace neprospívá ani jedničkářům, kteří v gymnaziální třídě své exkluzivní postavení nepotvrdí. „Když někdo druhého v týmu táhne, rodí se u něj pocit odpovědnosti a ten se bude později u vedoucích pracovníků hodit. Ten samý člověk může v prostředí víceletého gymnázia plout v průměru, nebo dokonce na rozdíl od dosavadní základní školy najednou bojovat se školním neúspěchem, když se v nové třídě octne na chvostu,“ domnívá se Miroslav Hřebecký.

Čím dál častěji se ozývají názory, že víceletá gymnázia nesplnila původní očekávání. Nestaly se z nich vzdělávací instituce pro pár procent nejnadanějších, ale nástroje vyčleňování dětí ambicióznější části rodičů z vyšší a vyšší střední třídy společnosti, kteří své děti na přijímačky nadrilují. Finsko zrušilo víceletá gymnázia v 70. letech a nyní má jeden z nejlepších vzdělávacích systémů na světě, argumentují odpůrci.

Je ale potřeba říct, že (podobně jako v jiných otázkách) je i tady společnost rozdělena na Prahu (případně Brno) a zbytek republiky. Mluví-li Pražan o kus dál v Pardubicích o hysterickém boji o místo na osmiletém gymnáziu, tváří se posluchači nechápavě. I ta nejžádanější osmiletá gymnázia tam přijímají zhruba každého třetího – podobně jako gymnázia čtyřletá.

Pro a proti víceletých gymnázií

+ Chytré děti najdou na víceletých gymnáziích podnětné prostředí. Nebudou je brzdit méně nadaní spolužáci. Některé se zbaví šikany a najdou si konečně kamarády, s nimiž si budou rozumět.
– Podnětné prostředí by mělo být na všech školách. Setkávání s dětmi méně nadanými má svůj význam. V životě potkáváme různé lidi a je nutné naučit se s nimi jednat.
+ Víceletá gymnázia jsou užitečná pro celý vzdělávací systém. Generují intelektuální elity důležité pro rozvoj společnosti.
– Víceletá gymnázia škodí základním školám. Vysávají z nich jedničkáře a třídní tahouny, kteří mohli slabší žáky motivovat k vyšším výkonům. Poslední výzkumy navíc ukazují, že přidaná hodnota víceletých gymnázií není velká.
+ Na gymnáziu dítě rychleji dospěje a rozvine své kompetence intelektuální i sociální. Setká se s učiteli, kteří s ním budou jednat jako s dospělým, což může být motivující.
– Děti ještě nejsou zralé na akademický přístup ke studiu. Potřebují si projít pubertou. Pokud v jedenácti letech nastoupí na gymnázium, může jim období vzdoru studium zkomplikovat.

+Průměrný výsledek žáků víceletých gymnázií v primě je na stejné úrovni, jaké dosáhne žák deváté třídy ZŠ. Žáci na gymnáziích dosahují výrazně lepších výsledků v matematice i čtenářských a jazykových dovednostech.
– Průměrný posun ve znalostech je u žáků mezi 6. a 9. ročníkem ZŠ a primou a kvartou víceletých gymnázií podobný. Gymnázia neposkytují vyšší přidanou hodnotu. Na gymnáziích pouze studují žáci z podnětnějšího rodinného prostředí (děti vzdělanějších a bohatších rodičů).

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments