Lidové noviny: Matematika děsí děti i rodiče

ilustrační foto by Benjamin Claverie (flickr.com) (CC BY-SA 2.0)

U podzimního termínu maturit propadlo na dvě třetiny studentů, z velké části z matematiky. Barbora Cihelková se ve svém textu ptá, jak bude vypadat úspěšnost z maturity z matematiky, až bude povinná, a co stojí za špatnými výsledky ze zkoušky. Text vyšel 31. 10. v příloze Akademie Lidových novin.

Představme si takovou slovní úlohu: U podzimních státních maturit propadlo šedesát procent maturantů, kteří si matematiku vybrali jako volitelný předmět. Kolik procent maturantů propadne za čtyři roky, až bude maturita z matematiky povinná? Dosud maturují z matematiky pouze ti, kteří se na to takzvaně cítí. Nebo si aspoň na matematiku troufnou spíš než na angličtinu či jiný cizí jazyk, který si místo ní mohou také zvolit. V roce 2021 ale budou muset projít jednotným státním maturitním testem z matematiky všichni studenti gymnázií a lyceí, v dalším roce se přidají studenti středních odborných škol. Jaké výsledky povinná maturita z obávaného předmětu přinese, když už nyní jsou bez nadsázky katastrofální?

Neblahý podzimní termín 

Doby, kdy si studenti zdobili maturitní třídy hesly typu „maturita – formalita“ a případný červnový neúspěch shazovali svérázným ujištěním „listí to jistí“, jsou pryč. Letošní podzimní maturity toho moc „nejistily“. Celkem u nich propadlo zhruba sedmdesát procent studentů, jak vyplývá z údajů autorů státních maturitních testů – Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Většina studentů pohořela, jak už bylo výše řečeno, na matematice. Opravný termín jich nezvládlo ani na čtyřku šedesát procent. Písemnou češtinu, která se skládá ze slohové práce a didaktického testu, nezvládla zhruba třetina. Z angličtiny, obsahující podobně jako čeština test a sloh na zadané téma, uspěla podle Cermatu necelá polovina.

Podle vyjádření mluvčího Cermatu stojí za špatnými podzimními výsledky mimo jiné fakt, že v tomto termínu skládají zkoušku kromě jarních propadlíků také neúspěšní studenti, kterým se nepodařilo ukončit v řádném termínu poslední ročník. Jinými slovy také ti, které učitelé k maturitě raději odmítli pustit z obavy, že neuspějí. Krátce před maturitním termínem museli tedy zvládnout složit také reparát, někdy i z více předmětů. „Jejich vědomosti jsou v průměru mnohem slabší než vědomosti prvomaturantů skládajících zkoušky na jaře v řádném termínu,“ nechal se slyšet po neúspěšných maturitách mluvčí Cermatu Jan Pohanka.

Typický neúspěšný maturant 

Příčinami maturitního debaklu, nejen toho z letošního podzimu, ale i z předchozích termínů, se zabývá Česká školní inspekce. Zaměřuje se na školy, jejichž studenti byli u maturit obzvláště neúspěšní. Poslední výsledky svého pátrání shrnula ve zprávě nazvané „Vzdělávání ve středních školách s vysokou mírou neúspěšnosti ve společné části maturitní zkoušky“.

Ze zprávy lze vyčíst mimo jiné i to, jak vypadá typický neúspěšný maturant. Po získání výučního listu se přihlásil na nástavbový maturitní obor podnikání, kam se dostal bez přijímaček. Do školy chodil „jako do houslí“, v jednotlivých stěžejních předmětech zameškal okolo třiceti procent vyučovacích hodin, často i více. Polovina jeho spolužáků dopadla stejně jako on – školu opouštějí bez maturitního vysvědčení, případně se po třech neúspěšných pokusech znovu zapisují do maturitního ročníku.

Podívejme se ale po pořádku, co školní inspekce zkoumala a k čemu došla. Vytipovala si školy, jejichž studenti u státních maturit pohořeli ve více než padesáti procentech případů, a to opakovaně v několika termínech po sobě. Celkem jich obešla třicet čtyři. Co mají tyto školy společného? Žádné nebo velmi nenáročné přijímací zkoušky, jimiž projde drtivá většina uchazečů. Sledované školy přijímaly ve školním roce 2015/2016 v průměru 96 procent studentů.

Dalším faktorem vedoucím k neúspěchu u maturit je podle České školní inspekce také již zmíněné vysoké procento absencí, ať už řádně omluvených, nebo těch spadajících do kategorie záškoláctví. „Omluvená i neomluvená absence souvisí s nízkou mírou motivace ke vzdělávání, jež plyne z nižších studijních předpokladů a také z předchozí nedostatečné úrovně dosažených znalostí,“ píše se v inspekční zprávě.

Ve dvou třetinách vyšetřovaných škol se vzdělávají studenti, kteří u maturity již dříve třikrát neuspěli, a škola je následně opět přijala do maturitního ročníku. Jejich další pokusy o složení zkoušky byly ale přesto většinou neúspěšné. V nástavbovém maturitním studiu (obvykle dvou- či tříletém, následujícím po získání výučního listu) pak podle inspektorů „umocňuje nízkou motivaci žáků vysoká poptávka po zaměstnancích bez ohledu na jejich dosažené vzdělání“. Problém je i nedostatek kvalifikovaných pedagogů (aprobovaní chybí hlavně na matematiku a cizí jazyky) spolu s faktem, že na ne zrovna kvalitních školách dobří učitelé dlouho nevydrží a leckde se ve třídě vystřídají i v průběhu školního roku, přičemž klidně pár týdnů matematiku supluje třeba zeměpisářka, dokud se nepodaří získat nového učitele.

Česká školní inspekce zastává v případě neúspěšných škol, jejichž studenti u maturit opakovaně propadají ve více než polovině případů, poměrně radikální postoj. Ředitelům vytipovaných škol navrhla, aby omezili množství oborů zakončených maturitou a nové žáky už do nich nepřijímali. Nelichotivé doporučení rovnající se v některých případech degradaci střední školy na učiliště dostalo 25 z 34 zkoumaných škol. Mezi obory, které by měly být podle inspektorů smazány z rejstříku škol a školských zařízení, patří zejména nástavbový maturitní obor podnikání. Nepřijímat nové studenty do tohoto oboru nebo ho přímo smazat z rejstříku inspektoři doporučili šestnácti školám. Mezi další ohrožené obory patří gastronomie nebo provozní technika.

Jednotné přijímačky nic nezmění 

Vedle nedostatků ve výuce je zásadní chybou a příčinou maturitního debaklu fakt, že školy ve snaze naplnit své třídy přijímají co nejvíc studentů, aniž by je prosely přijímačkami. Nic na tom nemění ani nedávno zavedené jednotné přijímací zkoušky. Všichni studenti musí sice podstoupit testy z českého jazyka a literatury a matematiky, je ale v podstatě jedno, jak v nich dopadnou. Méně prestižní školy berou všechny a studenty fatálně vytřídí až testy maturitní. Stát totiž centrálně nestanovil žádnou minimální hranici úspěšnosti, a školy tak mohou nabírat uchazeče prakticky bez omezení. Efektivně pracovat s nízkým studijním potenciálem svých svěřenců však neumějí.

Pokud se zásadně nezmění výuka matematiky ani obsah testů, budou roky 2021 a 2022, kdy se z matematiky stane povinný maturitní předmět, pro velkou část studentů devastující. Na to, že školy nedokážou včas připravit studenty na matematickou zkoušku dospělosti, upozorňuje i vedení České středoškolské unie, která studenty středních škol zastupuje. „Procento neúspěšných maturantů z matematiky neklesá i přesto, že počty studentů, kteří si matematiku jako maturitní předmět vybírají, jsou rok od roku nižší,“ řekla předsedkyně ČSU Lenka Štěpánová. V jarních termínech sice nebývají výsledky maturit tak katastrofální jako v tom posledním podzimním, i tak ale z matematiky propadá okolo čtvrtiny maturantů. Naposledy si ji přitom místo cizího jazyka vybralo jen 26 procent maturujících, což představuje zhruba 18 tisíc studentů. Kolik jich propadne, až se přidají i zbylé tři čtvrtiny, zůstane ještě čtyři roky neznámou.

Stoprocentně jisté je zatím jen to, že s heslem „maturita – formalita“ je přinejmenším na několik následujících let konec. A také to, že místo aby se studenti učili logicky myslet, analyzovat a používat matematiku tak, aby jim sloužila v běžném denním životě, případně aby její středoškolské zvládnutí bylo co nejlepší průpravou pro studium na vysoké škole, začnou tvrdě drilovat na testy jednotné státní maturity. Novým cílem jejich učitelů totiž bude proniknout do myslí zadavatelů testů z Cermatu a odhadnout, na jaký typ úloh a jejich specifik a „chytáků“ mají své svěřence připravit.

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na