Lidové noviny: Pokrytectví stran trvale poškozuje školství

ilustrační foto by USAG- Humphreys (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 2.6. v Lidových novinách. Upozorňuje v něm na dlouhodobý problém české vzdělávací politiky, a tím je neschopnost nalézt shodu na jejím směřování napříč politickým spektrem.

Česká politická scéna jako by byla kategoricky rozdělena na ideologické stoupence, zaklínající se principy, které jsou jim více než svaté. Někdy je to jářku jednoduché, levice prostě tlačí na vyšší daně a redistribuci, zatímco pravice říká, že smysluplnější je nechat na svobodné vůli jednotlivce, jak s prostředky naloží.
Jenže pak přijdou těžší úkoly pro stranické ideology, aby našli vodítko k principiálně správnému postoji. Vezměme si třeba inkluzi: hejtmani ČSSD torpédují snahu vlastní vlády o prosazení vládního programu. KSČM by nejradši zvrátila legislativní proces a inkluzi zastavila, stejně tak „levicový“ prezident Zeman.

Výsostný stratég české pravicové scény Miroslav Kalousek překvapivě přiznává, že má Zeman konečně po dlouhé době pravdu. O nedostižný kalouskovský ideál usilující Petr Fiala řekne totéž, a aby vynesl trumf, označí inkluzi za „neomarxistický projekt“. Zbývá nám už jen vnitřně ideologicky „heterogenní“ hnutí ANO, které v tomto ohledu připomíná „united colors of…“, a pak „klidná síla“ KDU-ČSL, která ví, že Bůh se vždy adaptuje. Zbylé osazenstvo sněmovny je irelevantní a netřeba je komentovat.

Takže si to nějak srovnejme. KSČM bojuje proti tomu, co ODS označuje za neomarxistický projekt. To je pozoruhodné, jelikož pokud má Petr Fiala pravdu, KSČM páchá sebevraždu. „Levicový“ prezident Zeman se domnívá, že inkluze je jakýsi k nezdaru odsouzený experiment, a obhájce pravicových hodnot Miroslav Kalousek mu tleská.

Odvolávám, co jsem odvolal…

V ČSSD a ANO vládne podivuhodné schizma, a nebýt premiéra Sobotky či šéfa školského výboru Jiřího Zlatušky, člověk by si musel položit otázku, proč vlastně tahle koalice prosadila legislativní změny, které jako by nikdo nechtěl. Ministr financí Andrej Babiš se nechce zamyslet nad tím, že dlouhodobě těžce podfinancované české školství je zanedbávání investice do budoucnosti a inkluze je jedním z prvků, které mohou tuto investici v různých ohledech zhodnotit. O rozličných kverulantech v ČSSD, kteří jsou více loajální Miloši Zemanovi než své vlastní straně, už řeč byla.

Podívejme se na problém inkluze z ideologického hlediska podle standardů zemí, ke kterým běžně vzhlížíme. Tradičně sociálně demokratická Skandinávie se svým vysokým zdaněním a vysokou mírou sociálního zabezpečení je silně proinkluzivní. Lidé ze severu příliš nechápou, jak mohou politici, kteří prosadí inkluzi, následně tvrdit, že ji nechtějí. Na severu se za posledních 25 let vystřídaly vlády pravicové i levicové, ale inkluzi nikdo nezpochybňuje, naopak.

Inkluzi prosadila Thatcherová

Ale co víc. Ve Spojených státech byla legislativa podporující inkluzi přijata za administrativy vedené republikánem Geraldem Fordem. Ve Velké Británii přijímala inkluzi „železná lady“ Margaret Thatcherová (milý pane Klausi) a velkou propagátorkou inkluze v současných USA je bývalá konzervativní guvernérka Aljašky Sarah Palinová. Co to tedy znamená? Že inkluze není téma, na němž by se lámaly ideologické principy. Na západ od Česka je to „common sense“, projev soudnosti. Proč tedy tolik pozdvižení v české politické vísce? Protože vznešené ideologické principy tuzemských politických „mogulů“ evidentně neurčuje žádný kodex, ale vox populi, hlas lidu, který v období před volbami dokáže zformovat levici i pravici do jednoho šiku. Je úplně jedno, jak skandální lži budeme trousit vůkol, hlavně že to nerozčílí potenciálního voliče. Házet je budeme do jednoho voličského koše, vždyť jde koneckonců o výsledná procenta a možnost vést pohodlný život s all-inclusive servisem v hotelu Sněmovní.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments