Lidové noviny: Selekce dle sociálního klíče

(c) kateřina lánská, eduin

Publikujeme komentář Boba Kartouse k tématu víceletých gymnázií a jejich roli ve vzdělávacím systému. Text vyšel 8. 1. v deníku Lidové noviny. Dnes, 9.1. od 17.00, můžete přijít o víceletých gymnáziích a o tom, zda je máme zachovat, nebo zrušit, diskutovat do Akvária v EDUpointu na Staroměstském náměstí.

Na víceletých gymnáziích studují žáci z podnětnějšího rodinného zázemí. 68 procent žáků gymnázií tvoří žáci z dvou nejvyšších socioekonomických skupin, zatímco na základních školách je žáků s vysoce podnětným rodinným zázemím jen 28 procent. Průměrný socioekonomický status 60 procent víceletých gymnázií vytvářejí žáci z nejlepší pětiny rodin dle „kulturního kapitálu“ a další třetina víceletých gymnázií má žáky z druhé pětiny (v průměru). Naopak dvě třetiny základních škol se nacházejí ve dvou nejnižších pětinách sociálněekonomického statusu žáků.
Zajímavé, viďte. Zjednodušeně řečeno, drtivá část víceletých gymnázií koncentruje žáky z rodin, které jsou na tom sociálně a ekonomicky dobře, zatímco většina základních škol koncentruje žáky, jejichž rodiny spadají do podprůměru, vyjádříme-li to stejným indikátorem. Jde o závěry z výzkumu CLoSE (Czech Longitudinal Study in Education), který čerstvě zveřejnil tým vědců z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě UKv Praze. Jde o data a zjištění doposud jedinečná a vysoce důležitá. Společně s dalšími, dříve zveřejněnými zjištěními z výzkumu popisují jednak složení žáků na víceletých gymnáziích a základních školách, ale také – a to je velmi podstatné – přidanou hodnotu víceletých gymnázií a základních škol.

Vytváření pocitu elitního postavení 

O víceletá gymnázia, která nabízejí převážně osmileté studium (po ukončení prvního stupně ZŠ) a v menší míře šestileté studium (po ukončení sedmé třídy ZŠ), je mezi rodiči vysoký zájem. Vše je zároveň ovlivněno možnostmi (počtem škol v dosahu), a takmůžeme z dat Cermatu, organizace zajišťující plošné přijímací zkoušky do oborů s maturitní zkouškou, vyčíst, že v Praze, kde je koncentrace víceletých gymnázií nejvyšší, se ke studiu na osmiletých gymnáziích hlásí 34 procent žáků z 5. tříd. To je často více než dvojnásobek oproti krajům, v nichž možnosti studia na víceletých gymnáziích nejsou tak dostupné.

V průměru studuje na víceletých gymnáziích v ČR 10 procent dětí. Nejde přitom zdaleka jen o regionální nevyváženost v přístupu ke studiu. Jde zejména o sociálně-ekonomický status, který je hlavním determinantem vstupu ke studiu na elitních školách. Jak ukazuje citace ze závěrečné zprávy, na víceletých gymnáziích se koncentrují děti ze sociálně a ekonomicky podnětného prostředí, zatímco na základních školách, na jejich druhém stupni, v průměru převažují děti, které vyrůstají v rodinách ocitajících se v průměrném a podprůměrném sociálním postavení. Ve věku 10 a následně 12 let tak dochází – prostřednictvím veřejného vzdělávacího systému – k efektivní selekci dětí dle sociálního klíče. Jinými slovy, veřejný vzdělávací systém vede k vydělování desetiny dětí ze společnosti a vytváření pocitu elitního postavení.

Hledejme v tomto stavu nějakou legitimitu. Proč by měl stát něco takového zajišťovat a platit? Je skutečně třeba, má-li rodina dostatečný, nebo spíše vysoce nadprůměrný kulturní kapitál, aby pro ni stát zajišťoval službu, která umožní ochranu tohoto privilegia v dalším pokolení? Nestačí, že je taková rodina dostatečně schopna – díky kulturnímu kapitálu – zajistit reprodukci „dobrého bydla“ pro své další pokolení sama? Ano, jistá míra legitimity tu je. Stát by se měl starat o výchovu a vzdělávání svých společenských elit a smyslem víceletých gymnázií by mělo být takové elity koncentrovat. Ale ne na základě sociálního a ekonomického postavení rodiny, nýbrž na základě předpokladů ke studiu. Jenže to se neděje. Jana Straková, jedna z výzkumnic podílejících se na CLoSE, dříve pro Aktuálně.cz uvedla, že podle zjištění se na víceletá gymnázia nedostanou převážně děti na základě svého nadání, nýbrž na základě ambicí rodičů. Převážně proto, že nadané děti (zjištěno na základě testu z matematiky) se na víceletá gymnázia nehlásí a z těch, které se hlásí, se všechny nedostanou.

I kdyby ale víceletá gymnázia přitahovala a vybírala dle předpokladů ke studiu, je tu ještě jeden problém. CLoSE totiž ukazuje, že představa o „lepším vzdělání“ na víceletých gymnáziích neplatí. Víceletá gymnázia totiž neposkytují svým žákům vyšší přidanou hodnotu vzdělání než základní školy. Jinými slovy, nadané dítě na víceletém gymnáziu nemusí automaticky získat lepší podporu pro rozvoj svých předpokladů než na základní škole. Existují pochopitelně rozdíly, jenže napříč víceletými gymnázii a základními školami. V obou případech jsou tu školy vysoce nadprůměrné i podprůměrné. Rozdíl tak nespočívá v jejich kvalitě, ale v tom, že skupiny dětí se výrazně liší. A jejich výsledky – na víceletých gymnáziích prokazatelně mnohem lepší – vysvětluje rodinné zázemí, ne přidaná hodnota školy.
Fakt, že elitní školy neposkytují potřebnou přidanou hodnotu ve vzdělávání, není vůbec ojedinělý. Prokázal to i výzkum MIT, provedený na absolventech škol v Bostonu a New Yorku. Když výzkumníci později zkoumali úspěšnost absolventů při studiu na univerzitách, přidanou hodnotu elitních škol se nepodařilo prokázat.

Oslyšené doporučení 

Resumé? Český vzdělávací systém je elitářský. Už ve druhé polovině 90. let dostalo Česko doporučení od OECD, aby víceletá gymnázia zrušila. Počítala s tím Bílá kniha, strategický dokument rozvoje vzdělávání z roku 2001. Strategie vzdělávací politiky 2020 si bere za cíl snižovat formální diferenciaci ve vzdělávacím systému, což právě víceletá gymnázia dělají. Dvacet let se ale nic neděje, protože těm, kdo mohou rozhodnout, tento stav evidentně vyhovuje. Když se totiž rozhodují, kam dát děti, jsou tu víceletá gymnázia s „lepší“ společností. O vzdělávání tu přece zase tolik nejde. Nový ministr školství, ať už nakonec bude na MŠMT potvrzen kdokoliv, by měl konečně přestat hrát slepého a hluchého.

4
Přidat komentář

avatar
3 Comment threads
1 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
JanaMartinJanek Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Janek Wagner

Selekce dle sociálního klíče?! Kdo selektuje?

Martin Boucek

Dobrý den, rád Vaše články v LN čtu, porovnávám se svou zkušeností… Již několik let pracuji v pozici „asistenta pedagoga“, nejdříve v soukromé základní škole, pak ve státní základní škole a nyní jsem na gymnáziu… Již čtvrtým rokem jsem pro chlapce s poruchou autistického spektra. Dva poslední ročníky na ZŠ, druhým rokem na gymnáziu. Moje profese byla dříve úplně jiná a se školním systémem po „revoluci“ jsem neměl ani tušení… Byl to pro mě poměrně šok, co jsem viděl… Asi největší – vyučující, ale i děti chovající se úplně jinak, než jsem znal ze svých školních let.. a pak rodiče…,… Více »

Jana Karvaiova

Doslo k tomu tak, ze do skolstvi muze mluvit kde kdo. Jen ne ucitele. Ty nikdo neposloucha. Je tu diktatura zaku- zak je buh a vse se mu musi podrizivat. Pedagog se dostal diky msmt a inspekci na uroven sluhy, ktery ma poslouchat nadrizene a klanet se. Beda mit nazor nebo se snazit delat dle sveho rozumu. Dnes dalsi diktat- poradny. Tvrdi rodicum, ze dite vubec nemusi to ci ono. Mnoho pedagogu po boji s temito vetrnymi mlyny rezignovalo. Nikoho nebavi byt stale vlacen medii, byt tzv. pricinou vseho. Stav naseho skolstvi je katastrofalni diky permanentnim politickym zasahum a nekompetentnosti… Více »

Jana Karvaiova

Eduine, zcela nekorektnim zpusobem ses podilel na zavedeni paskvilne a nefunkcni inkluzi v CR. Hodlas se nyni angazovat v podobne saskarne za zruseni osmiletychngymplu? Jen proto, ze zase nejake OECD a jina podivna instituce ma pocit, ze nam muze neco doporucovat? Jen proto, ze i toto souvisi s inkluzi. Ja naopak doufam , ze ministr ma rozum a hlavne, ze se nebude ptat podobnych „expertu“ jako jste vy, ale pota se mezi uciteli a rodici.