Publikujeme rozhovor Michaely Kabátové s Milanem Adámkem, který na Univerzitě Pardubice vyučuje neuropedagogiku (vědu o myšlení, mozku a vzdělávání). Podle něj s sebou učitelé do škol často přinášejí psychopatologické jevy. Jeho názor se přidává k debatě o zavedení povinné maturity z matematiky.
Srovná povinná maturita z matematiky současnou velmi rozdílnou úroveň absolventů gymnázií a středních odborných škol?
Bude to stejné. Protože povinnost neřeší kompetenci. Vytvoří spíše strach a ještě větší odpor. Tvůrci totiž přehodili kroky. Nejdřív by museli vychovat učitele matematiky, aby nefrustrovali děti, potom teprve zavádět nějakou povinnost.
Jak byste tedy ohodnotil práci učitelů?
Kdysi profesor Vondráček, který byl špičkový psychiatr, řekl, že by učitelé měli dělat psychotesty. Jako když chcete vlastnit střelnou zbraň nebo řídit kamion. Nyní to funguje tak, že kdo přijde do školy, ten tam učí. Učitelé ale s sebou přinášejí vážné psychopatologické rysy. Jsou různě úzkostní, agresivní, osobnostně nevyrovnaní. V tom je základ problému a platí to pro všechny předměty, ne pouze pro matematiku.
Objevuje se názor, že učitelům povinná maturita z matematiky vyhovuje, protože nahrává jejich současnému stylu výuky. Souhlasíte s tím?
Ano. Děti budou postavené před „vy musíte, co já bych seměnil“. Jenom to zabetonuje současný nevyhovující stav.
Kantoři podle vás neznají základy psychologie a podstatu učení. To je na fakultách neučí?
Řeknu konkrétní případ. Ptám se u zkoušky studentů na základní věc: Co je to emoce? Neví. Druhá má otázka pak je: Jak chcete pracovat s dětmi ve škole a s jejich emocemi, když nevíte, co to je? Psychologii mají několik semestrů, ale o mentálních funkcích člověka – dítěte nevědí prakticky nic.
Jak byste tedy ohodnotil kvalitu pedagogických fakult?
Já učím absolventy v rámci doplňkového studia. A když se s nimi bavím, doslova říkají, že se během pěti let na fakultě nic nenaučili.
Často se zmiňuje, že studenti nemají dostatek praxe. Vy ale naznačujete, že ani teorie nebude úplně v pořádku…
Koncept studia zasluhuje naprosto zásadní přestavbu. Kdo by to ale dělal, kdo by to učil. Katedry mezi sebou nespolupracují, vedou žabomyší války. Kdybych měl stanovit koncepci na příštích 20 let, změnil bych financování tak, že by nedostávaly peníze na hlavu studenta, ale za absolventa, kterého prověří a přijme praxe. Když zkouším studenty, tak bych si z ročníku vybral tak jednoho. A na pedagogické fakultě by neměl vyučovat někdo, kdo tam vystuduje a skončí na katedře, ale člověk, který něco dokázal v praxi.
Velké rozdíly, jakumaturity dopadají studenti gymnázií a odborných škol, jsou způsobené tedy mimo jiné také tím, jaké typy učitelů chodí učit na které školy?
Jistě. Není to o příjemci – dítěti, ale o tom, kdo ho vede a rozvíjí. Pokud chce mít učeň soustružník maturitu z matematiky, musí umět vypočítat kvadratickou rovnici. Tu ale u soustruhu v životě potřebovat nebude. Neřešil jsem ji ani já jako inženýr. CERMAT, který je podobně komerčním projektem jako Opencard, nastavuje standardní požadavky na znalosti matematiky takzvané středoškolské úrovně. Student ale nechápe, proč to má umět. Nevidí spojitost mezi tím, když točí klikami na soustruhu a co po něm chce CERMAT. To vytváří frustraci a odpor studentů.
A jaká je situace na gymnáziích?
Vezměte si, kdo tam studuje. To jsou budoucí právníci, doktoři, biologové, filozofové. Potřebují tito lidé maturitu z matematiky z kvadratické rovnice a podobně? Kdyby se spočetlo, kolik to stojí společnost času, peněz a převýchovy takto zkažených lidí v praxi, tak to odhaduji na jednou tolik HDP.
Říká se, že trvá leckdy až dva roky, než se z absolventa střední odborné školy stane plnohodnotný pracovník. Vidíte to také tak?
Ano. Protože je škola rozptyluje, ne že by je mistři nebyli schopní naučit řemeslo. Když chtějí mít maturitu z českého jazyka, musí znát spisovatele. To už mají umět z devítiletky, aby jim to stačilo pro běžnou občanskou orientaci. Takže ve dvaceti vyjdou ze školy smaturitou, jsou ale dezorientovaní a frustrovaní.
Pan inženýr ukazuje takové nedostatky v logice a takovou míru antipatií vůči matematice, učitelům a Cermatu, že by měl zvážit vrácení vysokoškolského diplomu. Ví vůbec, jak se projevuje část nynějších žáků? A kdopak může za to, že soustružníci usilují o maturitu? Cemat jako komerční projekt – zřejmě si ho spletl se Sciem nebo Kalibrem. Antiučitelská kampaň nabírá na síle.