Lidové noviny: Studenty frustrují sami učitelé

ilustrační foto by University of Nottingham (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Publikujeme rozhovor Michaely Kabátové s Milanem Adámkem, který na Univerzitě Pardubice vyučuje neuropedagogiku  (vědu o myšlení, mozku a vzdělávání). Podle něj s sebou učitelé do škol často přinášejí psychopatologické jevy. Jeho názor se přidává k debatě o zavedení povinné maturity z matematiky.

Srovná povinná maturita z matematiky současnou velmi rozdílnou úroveň absolventů gymnázií a středních odborných škol?

Bude to stejné. Protože povinnost neřeší kompetenci. Vytvoří spíše strach a ještě větší odpor. Tvůrci totiž přehodili kroky. Nejdřív by museli vychovat učitele matematiky, aby nefrustrovali děti, potom teprve zavádět nějakou povinnost.

Jak byste tedy ohodnotil práci učitelů?

Kdysi profesor Vondráček, který byl špičkový psychiatr, řekl, že by učitelé měli dělat psychotesty. Jako když chcete vlastnit střelnou zbraň nebo řídit kamion. Nyní to funguje tak, že kdo přijde do školy, ten tam učí. Učitelé ale s sebou přinášejí vážné psychopatologické rysy. Jsou různě úzkostní, agresivní, osobnostně nevyrovnaní. V tom je základ problému a platí to pro všechny předměty, ne pouze pro matematiku.

Objevuje se názor, že učitelům povinná maturita z matematiky vyhovuje, protože nahrává jejich současnému stylu výuky. Souhlasíte s tím?

Ano. Děti budou postavené před „vy musíte, co já bych seměnil“. Jenom to zabetonuje současný nevyhovující stav.

Kantoři podle vás neznají základy psychologie a podstatu učení. To je na fakultách neučí?

Řeknu konkrétní případ. Ptám se u zkoušky studentů na základní věc: Co je to emoce? Neví. Druhá má otázka pak je: Jak chcete pracovat s dětmi ve škole a s jejich emocemi, když nevíte, co to je? Psychologii mají několik semestrů, ale o mentálních funkcích člověka – dítěte nevědí prakticky nic.

Jak byste tedy ohodnotil kvalitu pedagogických fakult?

Já učím absolventy v rámci doplňkového studia. A když se s nimi bavím, doslova říkají, že se během pěti let na fakultě nic nenaučili.

Často se zmiňuje, že studenti nemají dostatek praxe. Vy ale naznačujete, že ani teorie nebude úplně v pořádku…

Koncept studia zasluhuje naprosto zásadní přestavbu. Kdo by to ale dělal, kdo by to učil. Katedry mezi sebou nespolupracují, vedou žabomyší války. Kdybych měl stanovit koncepci na příštích 20 let, změnil bych financování tak, že by nedostávaly peníze na hlavu studenta, ale za absolventa, kterého prověří a přijme praxe. Když zkouším studenty, tak bych si z ročníku vybral tak jednoho. A na pedagogické fakultě by neměl vyučovat někdo, kdo tam vystuduje a skončí na katedře, ale člověk, který něco dokázal v praxi.

Velké rozdíly, jakumaturity dopadají studenti gymnázií a odborných škol, jsou způsobené tedy mimo jiné také tím, jaké typy učitelů chodí učit na které školy?

Jistě. Není to o příjemci – dítěti, ale o tom, kdo ho vede a rozvíjí. Pokud chce mít učeň soustružník maturitu z matematiky, musí umět vypočítat kvadratickou rovnici. Tu ale u soustruhu v životě potřebovat nebude. Neřešil jsem ji ani já jako inženýr. CERMAT, který je podobně komerčním projektem jako Opencard, nastavuje standardní požadavky na znalosti matematiky takzvané středoškolské úrovně. Student ale nechápe, proč to má umět. Nevidí spojitost mezi tím, když točí klikami na soustruhu a co po něm chce CERMAT. To vytváří frustraci a odpor studentů.

A jaká je situace na gymnáziích?

Vezměte si, kdo tam studuje. To jsou budoucí právníci, doktoři, biologové, filozofové. Potřebují tito lidé maturitu z matematiky z kvadratické rovnice a podobně? Kdyby se spočetlo, kolik to stojí společnost času, peněz a převýchovy takto zkažených lidí v praxi, tak to odhaduji na jednou tolik HDP.

Říká se, že trvá leckdy až dva roky, než se z absolventa střední odborné školy stane plnohodnotný pracovník. Vidíte to také tak?

Ano. Protože je škola rozptyluje, ne že by je mistři nebyli schopní naučit řemeslo. Když chtějí mít maturitu z českého jazyka, musí znát spisovatele. To už mají umět z devítiletky, aby jim to stačilo pro běžnou občanskou orientaci. Takže ve dvaceti vyjdou ze školy smaturitou, jsou ale dezorientovaní a frustrovaní.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
17 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Josef Soukal
Josef Soukal
3 years ago

Pan inženýr ukazuje takové nedostatky v logice a takovou míru antipatií vůči matematice, učitelům a Cermatu, že by měl zvážit vrácení vysokoškolského diplomu. Ví vůbec, jak se projevuje část nynějších žáků? A kdopak může za to, že soustružníci usilují o maturitu? Cemat jako komerční projekt – zřejmě si ho spletl se Sciem nebo Kalibrem. Antiučitelská kampaň nabírá na síle.

Pavel Mráz
Pavel Mráz
3 years ago
Reply to  Josef

Sám miluji logiku a v uvedeném rozhovoru jsem na žádné nedostatky v logice nenarazil. Můžete být konkrétnější? Stejně tak mi z toho logicky nevyplývá nějaká antipatie vůči matematice. Možná právě naopak. Miluji i matematiku a právě proto se mně samotnému nelíbí z královny věd dělat bič na studenty. Aby ji po zbytek života nenáviděli. K takto jednoduché úvaze ani vysokoškolský titul netřeba, takže byste se mohl pochlapit a (místo navážení se do jiných) podložit svá neurčitá tvrzení konkrétními argumenty.

Vladimir Stanzel
Vladimir Stanzel
3 years ago
Reply to  Pavel Mráz

Podívejme se třeba na toto tvrzení: „Kdybych měl stanovit koncepci na příštích 20 let, změnil bych financování tak, že by nedostávaly peníze na hlavu studenta, ale za absolventa, kterého prověří a přijme praxe.“ Víme, že existují obory, které produkují nadbytek absolventů. Sehnat dnes češtináře, dějepisáře, občankáře a další humanitně zaměřené učitele není problém. Zeptejte se ale ředitelů, kde obstarat matematika, informatika, fyzika, chemika… V praxi tedy školy lačně sáhnou po každém absolventu exaktních a přirodovědných studií, zatímco absolventi oborů humanitních budou čekat ve frontě úřadě práce. Máme tedy dvě skupiny, jejichž postavení je vlivem vnějších okolností nesouměřitelné, přičemž na jejich… Více »

Pavel Mráz
Pavel Mráz
3 years ago
Reply to  Vladimir

No jo, tenhle návrh. To máte těžké. Mně může přijít úplně stejně logický, jako to financování na hlavu, případně jako financování závislé na počtu odučených hodin. Všechno se dá nějak obhájit a u všeho najdeme klady i zápory. Myslím, že tady nám moc logika nepomůže, toto musí vyplývat z celospolečenské dohody. Jedná se přeci o veřejné finance. U tohoto návrhu spíš vidím hlavní slabinu v jeho přílišné složitosti při vlastní realizaci. Není mi totiž úplně na první pohled zřejmé, jakým způsobem by se prokazovala ona prověřitelnost praxí. Zkrátka tu vidím relativně velký manévrovací prostor pro různé výjimky a šedou zónu… Více »

Václav Votruba
Václav Votruba
3 years ago
Reply to  Pavel Mráz

Stačí jediný dotaz, vysvětlení, co znamená: „prověří a přijme praxe“ a financování na tomto principu se rozsype v prach. Škola placená podle budoucího výkonu absolventů. Ale když Vám to přijde logické a obhajitelné…

Pavel Mráz
Pavel Mráz
3 years ago
Reply to  Václav

O této zásadní slabině přeci píšu také. Ale máme tu ten fakt – na který si ostatně postěžoval i Vladimír Stanzel – že některé obory chrlí nadbytek absolventů, kteří jsou pak prakticky neuplatnitelní. V tomto bodě se snad shodneme. Takže tento návrh beru spíše za jakousi hyperbolu a vidím za tím snahu, se současným stavem něco udělat. I jsem psal, že tady nám moc klasická logika nepomůže. Tady vychází řečník z vlastních zkušeností a má k tomu odpovídající názory. A proto to těžko budeme posuzovat z pohledu nějakých triviálních výroků typu pravda/nepravda. Logika není žádný všelék na každodenní život, to… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years ago
Reply to  Pavel Mráz

Vážený pane, přečtěte si třeba na webu Asociace češtinářů naše materiály k maturitní zkoušce a jako logik jistě pochopíte, že problémy maturity jsou úplně jinde než v tom, že by si snad Cermat usmyslel chtít něco po soustružníkovi apod. Vyjádření na adresu učitelů matematiky vyznívá tak, jako kdyby matematiku učili především špatní učitelé. Může to pan inženýr něčím doložit? A proč by měl být procentuální poměr dobrých/špatných učitelů jiný u matematiky než třeba u češtiny? Stejně autoritativní je vyjádření na adresu pedagogického studia. Speciálně u matematiky mi rozhodně nepřipadá nenáročné. V čem je Cermat komerční subjekt, to také nevím. Slouží… Více »

Pavel Mráz
Pavel Mráz
3 years ago
Reply to  Josef

Vaše materiály k maturitní zkoušce jsou zajímavé. A vaši odbornost zajisté nikdo nerozporuje. Ale abychom se drželi tématu. Trochu jste mi utekl z toho, abyste se pokusil obhájit své vlastní výroky o nedostatcích v logice a jakési obrovské míře antipatie vůči matematice. Mám za to, že rozhovor se netočí kolem toho, jak vysoko nebo jakým způsobem je nastavena laťka někde u maturity. (Navíc tam už je trochu pozdě cokoliv honit, na tom se snad shodneme.) Myslím, že se tu spíše jedná o to, jakým způsobem se v současnosti ještě stále na řadě škol matematika (a vlastně i cokoliv jiného) učí.… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years ago
Reply to  Pavel Mráz

Nedomyšlená vyjádření se týkají především maturity, vysvětlovat snad netřeba. V rozhovoru vidím věty zpochybňující význam matematiky jako jednoho ze (tří) základních maturitních předmětů. Autor užívá argument o „nepotřebnosti“ určitého učiva, ale takto bychom mohli odstřelit valnou většinu učiva ve všech předmětech; vzdělanost se zdaleka nezakládá jen na čistě pragmatických znalostech. Ač češtinář, matematiku bych rád v povinné maturitě viděl, už kvůli tomu, že její zvládnutí vyžaduje od žáka jisté úsilí, sebekázeň, systematičnost. To jsou přesně věci, které nemalé části dnešních středoškoláků chybí. Nevím, zda má autor k dispozici nějakou relevantní studii o kvalitě současných učitelů matematiky, ale jeho paušalizující kritika… Více »

Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
3 years ago

Z to, že byla zprzněna studia pedagogiky nemůžou učitelé. Genrece učitelů dokončivších studium tak do roku 1990 byla s psychologií seznámena velmi dobře. Já osobně jsem vystudovaný speciální pedagog a měli jsme obecnou, vývojovou a dětskou psychologii, patopsychologii a psychiatrii. Ze všeho zkoušky. Patospychologické jevy jsou u všech osob napříč různými zaměstnáními. není rozdílu mezi agresivním lékařem, řidičem či učitelem.To bychom museli zavést psychotesty naprosto pro všechny. S tím, že 70% populace by neměla kvůli nim žádné zaměstnání. Být frustrovaný, nervozní není patospychologický jev, je to jev dnešní doby. Učitele do toho vlastně strká ministerstvo a jemu přidružené organizace –… Více »

Romana Howe
Romana Howe
3 years ago
Reply to  Pěnice

Já jsem vystudovala kolem roku 1994 a studium hodnotím jako velmi nepraktické, pouze odborně zaměřené, praxe téměř žádná, orientace na dítě, žáka, žádná. Ze všeho pouze ohromné seznamy sice rozsáhlých, ale proto povrchních znalostí. Souhlasím, že ministerstvo učitele do špatné pozice tlačí, ale z diskusí s učiteli také vidím, že oni sami si změnu k lepšímu představují také velmi omezeně – pouze možností přinutit děti a rodiče, aby více poslouchali, neodmlouvali, šprtali se a uznávali autoritu učitele. Takže není to pouze tak, že učitelé jsou pouze obětí. Kdyby se sjednotili a požadovali rozumné změny, určitě by veřejnost byla na jejich… Více »

Pavel Mráz
Pavel Mráz
3 years ago
Reply to  Romana

Tedy smekám klobouk, Romano, bez legrace. Myslím, že jste to vystihla. A současně mě překvapuje, že Vás někteří zde přítomní doposud neukamenovali a nepožadovali například vrácení vysokoškolského diplomu. Souhlasím s tím, že pedagogické fakulty sice poskytují odborné znalosti, ale velice okrajově se věnují tomu fundamentálnímu, totiž jak učit děti. A o tom je tento rozhovor. A vidím u nás velmi kvalitní školy (tedy jejich vedení), které si kladou za cíl být tu hlavně pro děti a tudíž se snaží si své učitele vychovat a poskytovat jim k tomu odpovídající podporu. Nevymlouvají se, jaké že to máme dnes divné děti (a… Více »

Jiri Hampeis
Jiri Hampeis
3 years ago

Dalsi spasitel – teoretik. Doufam, ze s nejakou praxi na zakladni nebo stredni skole. Uz me unavuje porad cist o tom, jak jsou ucitele neschopni blbci.

poste.restante
poste.restante
3 years ago

Nestojí náhodou kritické myšlení na aplikované logice?

Podle autora článku není třeba znát kvadratickou rovnici, neboť ji soustružník nepotřebuje. (Zjednodušuji.)
Ptám se tedy. Potřebuje soustružník znát například evolventu?
A není náhodou znalost kvadratické rovnice, goniometrických funkcí a další té „zbytečné“ matematiky pouhým předpokladem k pochopení té potřebné evolventy?
Ono jako stačí vysvětlit transformaci kartézských souřadnic na polární bez znalosti násobilky?
Ono se dá vysvětlit třeba chování přehřáté páry na VŠ úrovni bez znalostí integrálů a derivací?
„Řečník“ možná z něčeho vychází. O kvalitě jeho zkušeností, tomu odpovídajících názorů a především schopnosti použít logiku lze ale pochybovat s velmi vysokou úspěšností.

Romana Howe
Romana Howe
3 years ago

Pan Tomáš Čakloš, student PF, vše ještě průzračněji popisuje zde: http://student.e15.cz/q-a/tomas-caklos-na-pedagogickych-fakultach-uci-spousta-lidi-kteri-tam-nemaji-co-delat-1326390

Václav Votruba
Václav Votruba
3 years ago
Reply to  Romana

Z Vašeho odkazu: „často pochybné kvality ve formě masové přednášky o didaktice pro 800 lidí“. To fakt jde? To se učí v hale? A máme tolik studentů učitelství? Je-li zbytek rozhovoru obdobný, asi je to ztráta času číst.

Kolemjdoucí
Kolemjdoucí
3 years ago

Jako otec tří školáků to tady průběžně sleduji, spíše pro zajímavost. Ovšem na mudrce Adámka nemohu jako absolvent FEL a PF UK, nyní advokát a insolvenční správce, nereagovat. Tato pasáž „To jsou budoucí právníci, doktoři, biologové, filozofové. Potřebují tito lidé maturitu z matematiky z kvadratické rovnice a podobně?“ bohužel nesvědčí o ničem jiném než naprostém diletantismu jejího autora. Velmi ve zkratce – doktoři a biologové potřebují nejen trojčlenku, ale zejména chtějí-li něčeho dosáhnout, i vyšší statistiku, s níž bez znalosti základního matematického aparátu moc schopni pracovat nebudou. O svých kolezích, kteří nevědí, co to je logický, popř. teleologický, výklad práva… Více »