Lidovky.cz: Novela inkluze? Přiškrtila nás, říká ředitel školy. Ve třídách je méně pedagogů

ilustrační foto (c) katerina lanska

Publikujeme text Veroniky Krejčí, který se věnuje dopadům změn, které přinesla tzv. inkluzivní vyhláška. Plošné snížení počtu pedagogických pracovníků ve třídách hodnotí negativně především ti ředitelé, kteří se snaží o efektivní zavádění společného vzdělávání ve školách. Text vyšel 1. února na zpravodajském webu Lidovky.cz.

Asistenti pedagoga se od ledna sžívají s novými změnami. Novela vyhlášky o inkluzi kromě jiného snížila v běžných třídách škol celkové počty pedagogů i asistentů. Asistent pedagoga nově není k dispozici jednomu dítěti, ale má pomáhat všem žákům zařazeným v kolonce „speciální vzdělávací potřeby“ (SVP). Zatímco některé školy tyto změny nijak neovlivní, jiným přinášejí starosti.

„V běžné třídě máme děti se speciálními vzdělávacími potřebami i děti nadané a jednoho žáka s tzv. čtvrtým stupněm podpory, proto jsme mohli využívat čtyři pedagogické pracovníky, což však od ledna už nelze,“ uvedl Jiří Vymětal, ředitel Základní školy Svatoplukova v Olomouci.

Co se tedy od ledna hlavně změnilo? V inkluzivním vzdělávání žáků s SVP – ale i žáků nadaných – mohou být v běžných třídách maximálně tři pedagogičtí pracovníci a za určitých podmínek maximálně dva asistenti.

Ve třídě čtvrťáků v olomoucké základní škole byli doposud čtyři pedagogičtí pracovníci, doporučení pedagogicko-psychologickou poradnou. Třídní učitelka, tandemový učitel a dva asistenti. Škola přijala mnoho „spádových žáků“ a z celkového počtu 24 dětí jich má ve zmíněné třídě 16 s SVP. Jedné z žaček však s posledním lednem skončilo dvouleté doporučení z poradny. Podle nové legislativy tak bude muset jeden z asistentů odejít.

„Pro nás, kdo jsme z inkluze celkem dost těžili, využívali ji a přišlo nám to perfektní, jde o velké přiškrcení a omezení, které bude mít dopad i na žáky,“ uvedl ředitel Vymětal s tím, že dojde k omezení individuální péče. „Dostali jsme ťafku, těžili jsme z toho, že zákon umožňoval čtyři pedagogy. Požádali jsme ministerstvo o výjimku, ale tu jsme nedostali,“ popsal s tím, že nyní bude těžší zaručit kvalitu výuky.

Méně času na žáky bude mít i Jiří Ondrušák, tzv. tandemový pedagog. „Nebudeme mít tolik prostoru vysvětlit dostatečně látku všem dětem, které to potřebují. Více než polovina má předepsané podpůrné opatření z poradny a každý má jiné úlevy, jeden v diktátu a v psaném projevu, druhý ve čtení, jiný zase v úlohách,“ řekl.

Asistent jeden, nanejvýš dva

Počty asistentů pedagoga v Česku meziročně rostou, nyní přesahují 24 tisíc a podle dřívější zprávy školní inspekce jsou nejnákladnější položkou v celé inkluzi. Praxe ve třídách však dle šetření neprobíhala zcela efektivně – například že asistenti spíš než pedagogovi pomáhali jednomu dítěti. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proto podmínky upravilo.

„Finanční stránka jistě hrála také roli, ale stávalo se, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami byly z tříd vyčleňovány, což však není účelem inkluze. Proto se přistoupilo ke zřízení pozice sdíleného asistenta,“ vysvětlila Magda Dirgasová, regionální metodička z Národního pedagogického institutu.

Aby žáci se speciálními potřebami byli více součástí kolektivu, stát místo tří asistentů pedagoga nově zaplatí jednoho tzv. sdíleného, určeného pro více žáků jako podpůrné opatření. A druhého asistenta pak jen tehdy, budou-li ve třídě buď více než tři děti s nárokem na asistenta (podpůrná opatření 3. až 5. stupně), nebo alespoň tři, přičemž jeden z žáků má diagnostikované závažné psychické onemocnění.

Pokud třída nesplňuje zmíněné podmínky, ale škola druhého asistenta přesto chce, musí si jej zaplatit z jiných zdrojů. Snahou MŠMT je, aby pedagogicko-psychologické poradny doporučovaly k žákům právě sdíleného asistenta. Celkové počty asistentů se však dle ministerstva novelou nemění.

Strasti vyloučených lokalit

„Největší problém budou mít školy, kde se vzdělávají žáci ze sociálně vyloučených lokalit, s problémovým chováním, ale bez jakékoliv ‚diagnózy‘, tedy bez mentálního postižení, ADHD a podobně, přestože se chovají problematicky,“ uvedla Magda Dirgasová z Národního pedagogického institutu. Zvýšenou potřebu asistentů ve vyloučených lokalitách zdůrazňuje i Bohumil Kartous z organizace EDUin. Novela je podle něj „snahou snížit příspěvek ze státního rozpočtu na inkluzi bez ohledu na to, co změny způsobí“.

Na inkluzi je v letošním rozpočtu vyhrazeno asi 3,6 miliardy korun, loni to bylo cca o 400 milionů korun víc.

Mnoho tříd si však podle metodičky Dirgasové vystačí s učitelem a jedním asistentem. Na sdílené asistenty pedagoga jsou dlouho zvyklí třeba v pražské základní škole Eden. „Naopak si myslím, že více asistentů ve třídě někdy může vytvářet i problém. Občas nejsou asistenty pedagoga, ale jednoho dítěte. Tak to však probíhat nemá,“ shrnula ředitelka Jana Churáčková.

Jednoho asistenta ve třídách mají třeba i v Děčíně na Základní škole Máchovka, kde inkluzi praktikovali od roku 2010, a byli tak na její plošné zavedení v roce 2016 připraveni. Dle ředitelky Aleny Tomáškové zůstává největším problémem nedostatek kvalifikovaných asistentů pedagoga, jejich nízké platy a také ne vždy efektivní komunikace mezi pedagogem a asistentem. „Už se nám i stalo, že se asistenti dětí báli a nechtěli přejít na druhý stupeň,“ řekla serveru Lidovky.cz.

Podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka je v mnoha školách jeden asistent dostačující, plošné omezení však zároveň znemožňuje mít asistenty tam, kde nezbytní opravdu jsou. Za další problém považuje to, že asistenti nejsou pevnou součástí učitelského sboru. „Bylo by dobře, kdyby se stali trvalou součástí sboroven alespoň v nějakém počtu a nebyli vázáni jen na podpůrná opatření,“ uvedl. To koneckonců do budoucna slibuje i MŠMT.

Bez přestávky

Novela má ulehčit školám od hodin papírování, například při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů. Naopak stopla některé finance. „Například pomůcky do 500 korun, jako jsou speciální učebnice, už nebudou propláceny, ale škola si je hradí z rozpočtu,“ řekla učitelka Hana Veselková z pražské Základní školy genpor. Františka Peřiny.

Inkluzivní vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a také její novelizace dle ní opomíjejí asistentovu přestávku. „Nikdo přesně neví, co je hodina asistenta. Lektoři na školení tvrdili, že oproti učitelům má 60 minut, ale v novele se o tom nemluví. Asistentka v mé třídě je s dítětem i o přestávce. Na toaletu či kávu tak chodí během vyučovací hodiny,“ dodala Veselková.

 

2
Přidat komentář

avatar
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Jana Karvaiova

Jak není dost pedagogů? V každé třídě je snad jeden učitel A paralelní učitelé – to zas není a asi ani nebude častý jev. A asistent rozhodně není pedagog. Je to pedagogický pracovník a to je hooodně velký rozdíl.

Martin Odehnal
Martin Odehnal

To je klasické nepochopení pojmu inkluze! Cituji: Škola přijala mnoho „spádových žáků“ a z celkového počtu 24 dětí jich má ve zmíněné třídě 16 s SVP. Co je proboha na tomhle „inkluzivního“? Jedná se o „sesypání“ všech dětí se SVP s řadou nepochybně velmi odlišných druhů zdravotního postižení, resp. znevýhodnění, „na jednu hromadu“, takže ve třídě početně zcela dominují. Tedy přesně to, co jsem v polovině devadesátých let coby ředitel tehdejšího odboru speciálního školství MŠMT (s gescí i za zavádění inkluzivních nástrojů a opatření do praxe běžných škol) označoval za odstrašující příklad pseudoinkluze! Jaká je asi kvalita vzdělávání – cožpak… Více »