Martin Jan Stránský: Testovat je potřeba často, ale jinak, než jak to děláme

Publikujeme rozhovor s neurologem Martinem Janem Stránským o testování, vlivu sociálních sítí a digitálních technologií na lidský mozek a selekci ve školství. Rozhovor navazuje na vystoupení Martina J. Stránského na letošní konferenci Neurověda ve vzdělávání (ZDE), v rámci něhož shrnul soudobé poznatky neurovědy o procesu učení. Škola podle něj selhává, pokud učí děti biflováním, nesprávně a málo testuje a rozděluje děti na ty „chytřejší“ a „méně chytré“.

„To, co víme a co je vědecky prokázáno, je, že lidé s různými mozky a schopnostmi se mají kombinovat dohromady a všichni z toho mají benefit. Segregovat lidi na základě jejich intelektuálních schopností je primitivní a ten, kdo něco takového tvrdí, by se měl nad sebou hluboce zamyslet,“ odpovídá Martin J. Stránský na otázku, zda by se ve školách měly děti rozdělovat podle talentu.

Mluvíte o testování jako o nástroji aktivizace mozku před samotným učením. Mohl byste to vysvětlit?

Jednou otázkou je frekvence testování a druhou, co se testuje. Obecně řečeno se u nás ve školách spíše testuje to, co společnost nepotřebuje, místo aby se testovala schopnost myslet a analyzovat.

Úplně nejlepší je testovat ústně, kdy musí testovaný ukázat, jak by problém řešil. To je velice důležité. Stačí se jenom podívat na to, kde jako Česká republika jsme. Karlova Univerzita v Praze je v mezinárodním žebříčku Economistu a U. S. News & World Report bohužel na 350. místě, takže nemáme na co být pyšní. V mezinárodním měřítku Karlova Univerzita tedy propadá, neumí ani učit ani testovat to, co naše moderní společnost potřebuje. Zůstává obrovskou fosilií, ve které funguje nepotismus a staré struktury. Nenabízí téměř žádné praktické zkušenosti, nicméně v těch ostrovech světa, kde je nabízí, studenti vynikají. Celkově to vypadá tak, že profesoři jsou mnohokrát nedostupní a přednášky jsou vedené tak, že se přednáší, učí se dálkově a všichni se učí na to, aby udělali nějakou zkoušku a nikoliv proto, aby skutečně něco uměli.

Je to opravdu tak špatné?

Učím na lékařské fakultě tady a v USA a rozdíl mezi klinickými schopnosti studentů u nás a v Americe je velký. Zdejší studenti to dohoní teprve poté, co promují, odejdou z lékařské fakulty a začnou dělat medicínu. Samozřejmě jsou výjimky, ale obecně řečeno nemají v žádném případě integrovaný přístup k pacientům. V Americe se učí modulárním přístupem. Hned od začátku se učí nejen základní předměty, jako například anatomii, ale účastní se i léčby pacientů a učí se, jak s nimi komunikovat a jak o nich přemýšlet.

Při výuce je důležité připravit mozek na to, aby mohl informaci vstřebat rychle a zároveň jí propojovat, tedy integrovat. To lze posílit i tak, že to hned na začátku otestujeme – předložíme mozku to, z čeho ho budeme zkoušet. Je to stejné, jako kdybych vás vzal na stadion a řekl vám: tady máte dráhu a za tři měsíce dostanete známku za to, jak rychle jí proběhnete. Nejdřív vám ale řeknu, ať ji oběhnete hned teď. Všechno, co se pak ode mě dozvíte jako od trenéra, bude vztažené už k této zkušenosti, už budete mít s čím to porovnávat. Veškeré další výkony v atletice měříte s touto první zkušeností. Tím testem si váš mozek vlastně zarámuje a připraví prostor, do kterého může vkládat myšlenky a zkušenosti. Tak získá objektivní parametry, podle kterých může posuzovat. Čím častěji to děláte, tím je to lepší.

Jakou roli hraje hodnocení testu?

Záleží na tom, z jakého hlediska se na to díváte. Když přijímám studenty ke studiu, samozřejmě předpokládám, že mají nějaké základní znalosti z oboru, nemůžou mít pětky z biochemie. Jinak mě ale zajímá převážně to, kde byli, jaké mají životní zkušenosti, a co se naučili mimo medicínu. To totiž ukazuje, že jejich mozek je pružný, iniciativní a „bohatě sestavený.“

A co stres, který to testování vyvolává?

Obecně se dá říct, že pokud máte jeden nebo dva testy na semestr, tak ten stres je obrovský. Když to rozporcujete tak, že každý týden máte test a každý ten test platí na deset procent a máte jich deset, získáte mnohem pružnější systém. A ještě lepší je, když to rozdělíte tak, že část známky je z psaného testu, část je z i ústní interakce mezi vámi a učitelem nebo mezi vámi a třídou a ta poslední část je stanovena na základě vašich dalších aktivit, které děláte mimo daný, rigidní, program libovolně, ale které souvisejí s tím, co jste se učili. Každá výuka by totiž měla mít určitou část, kterou mohou ovlivnit sami žáci, poněvadž úspěch je především o iniciativě. Ta iniciativa by měla vést jak k dosažení nových faktů, ale rovněž i nových kontaktů. To, co totiž nejvíc souvisí s úspěchem, nejsou faktické znalosti, ale vlastně to, kolik lidí ve vašem okolí a oboru znáte. A právě to by měla škola hned od malička podporovat – kontakt a komunikaci.

Takže myslíte, že by ve škole měly být daleko více zohledňovány mimoškolní aktivity…

Mělo by být zavedeno, že nemalou část hodnocení budou tvořit mimoškolní aktivity, které souvisejí s výukou. Například v rámci výuky biologie můžete jít do zoo, podívat se na zvířata a promluvit si s někým, kdo se tam o ně stará. To je to, co tvoří úspěch v dospělosti.

Jaký v tomto smyslu vidíte rozdíl mezi českými a americkými školami?

Amerika má ty nejlepší i ty nejhorší školy na světě. Je to obrovská země. Bohužel, stejně jako my, klade velký důraz na diplom a ne na to, co za ním stojí. Obecně řečeno je úroveň výuky na našich gymnáziích vyšší, než je ve Spojených státech, alespoň, co se týká přírodních věd a matematiky. Ale to, v čem krok nedržíme, je schopnosti obhajovat vlastní názor a myslet laterálně. Tedy prosazovat. Američan nemá třeba tušení, kde je Evropa, ale mnohem rychleji než Čech vám řekne, když s něčím nesouhlasí a myslí si, že by se to mělo dělat trochu jinak. Když bude chtít obhájit svůj názor, dá vám k tomu legitimní fakta, udělá to rychleji a dotáhne argumentaci do konce. My jsme stále zatížení habsburským a komunistickým školstvím, kde je učitel či profesor nedotknutelný.

A co MOOC, jaký je jejich přínos?

Asi je to lepší než se koukat na televizi. Když člověk čte a učí se, tak přeci jen přemýšlí, ale je otázka, jak je to efektivní.  Způsob, jakým učíme, a to, co učíme, je nepochybně to nejdůležitější, co jako společnost můžeme udělat pro sebe. To se tu absolutně podceňuje, z hlediska vlády je to totálně ignorováno. Kosmetické kroky, jako například dát tablet každému dítěti, jsou nejen populistickým nesmyslem, ale i vědecký potvrzené jako nežádoucí. Mezinárodní pediatrické společnosti varují před tím, aby děti nadměrně používaly technologie.

Dlouhodobě také kritizujete příliš časté používání sociálních sítí. Je jejich vliv opravdu tak destruktivní?

To je opačná strana mince, když se člověk posadí před počítač a nedělá nic užitečného, protože tam vlastně jen režíruje vlastní divadlo.

Zároveň se tam ale taky dostáváte do interakce s ostatními, i když to samozřejmě někdo může brát jako možnost sebeprezentace. Někdo jiný na základě komunikace na sociálních sítích může rozšiřovat své sociální vazby i v reálném světě…

Ta interakce je plochá, falešná a neupřímná, poněvadž je režírovaná. Vy toho člověka nevidíte, neřeknete mu, co si skutečně myslíte. Když s lidmi mluvíte, díváte se na jejich výrazy v obličeji, a podle toho regulujete diskusi. Je to legitimní výměna názorů, která reflektuje naší biologickou a psychologickou skutečnost.

A není to ve skutečnosti tak, že i v běžných vztazích člověk používá nejrůznější nástroje, jak vyjádřit například svůj názor a v jistém smyslu režíruje svoje jednání? Na sociálních sítích je to samozřejmě okleštěné o řadu faktorů, které je potřeba vzít v běžném prostředí v potaz…

Ano je to podobné, ale život a mezilidské vztahy fungují simultánně na různých úrovních. To, co reprodukuje realitu nejlépe, je realita samotná. Když můžete editovat, když to filtrujete, když to píšete pod vlivem emocí či alkoholu a podobně, dáváte to do úplně jiné režie, než když se s někým posadíte do kavárny a bavíte se spolu. Zdá se mi, že tuhle druhou schopnost už dost nedovedeme – dnes přijde pět lidí do kavárny, všichni vytáhnou své mobilní telefony, do kterých čumí a vůbec nic si mezi sebou neřeknou.

Může mít masivní používání digitálních technologií vliv na dlouhodobé změny v mozku? Jak se to odrazí v příštích generacích a ve společnosti vůbec?

Věřím, že jako vše ostatní, společnost vytvoří protiproudy. Shodou okolností jsem nedávno byl ve Spojených státech na promoci. Hlavním řečníkem byla prezidentka největší nemocnice ve Filadelfii a ta studenty varovala před používáním sociálních sítí, počítačů a internetu vůbec ve chvílích, kdy to opravdu není nutné.

Pokud to bude pokračovat jako dosud, bude pokračovat totální homogenizace lidstva. Všichni budou napojeni na stejnou společenskou síť, která bude vše režírovat. Budou nosit stejná reklamní trička, budou mít stejné varianty názorů a chtíc nechtíc, budou propagovat zboží a myšlenky ostatních.

Ale tendence většiny kopírovat vzorce chování a myšlení od sebe navzájem, tu můžeme sledovat napříč generacemi. Stačí, když se podívám, jak trávila svůj čas generace mých rodičů, když byli mladí, v jistém smyslu to byla také homogenní společnost, daná i tím, že například hranice byly uzavřené…

V tom s vámi nemůžu souhlasit. Jednotlivé kultury byly homogennější, ale teď máme něco, čemu se říká západní civilizovaná společnost, ve které není žádný rozdíl mezi Italem, Němcem, Američanem a Čechem. Možná máme nějaké šarmantní přebytky kultury, ale nosíme transglobální oblečení, jíme transglobální jídlo, a pokud ne, tak se mu musíme úmyslně vyhýbat, abychom jedli to, o čem si myslíme, že je naše. Naši předci kvůli rozdílům ve společnosti začali několik světových válek, my teď chceme všechny ty rozdíly vymazat a stát se jedním a tím stejným. Sledujeme stejné umělce, filmy, naše celá kultura je v jednom kotli, náš úspěch se měří podle jediného měřítka, a tím je, kolik kamarádů máme na Facebooku.

A nevede to ke snižování konfliktů ve společnosti?

Zdravé konflikty jsou to nejlepší, co se může ve společnosti dít, poněvadž znamenají konkurenci. Nezáleží na konfliktech samotných, ale na tom, jakým způsobem se řeší. Právě rozdíly jsou tím, co posouvá skutečnou civilizaci a kulturu dopředu.

Myslíte si, že lidé jsou schopni ty konflikty vyřešit jinak než použitím agrese a snahou o eliminaci toho, kdo není tím stejným, jako jsem já? Kdo je jiný?

Dá se říct, že jsme se ocitli na důležité křižovatce. Máme nadnárodní instituce, jako je Evropská Unie, které byly založené proto, aby předešly těm nejhorším možným konfliktům.  A to se skutečně podařilo! Otázkou je, co bude dál. Jakmile nás dohoní islámský svět ze 14. století a Afrika, která žije v 10. století, což nebude zase tak dlouho trvat, dojde k další í homogenizaci. Otázkou je, jak to bude vypadat. Zda se lidstvo začne dělit do různých ekonomicky „kastovních systémů“, či se znovu vynoří rasismus a nacionalismus, jak jsme dnes svědky, anebo jestli se vytvoří jakýsi vzácný a žádaný model, který bude na jedné straně podporovat rozdíly a nezávislost a na druhé zajistí rozumnou redistribuci bohatství a s tím i rovnost.

Každopádně, vždy budou lidé, kteří budou vymýšlet a vlastnit a pak ti ostatní žijící v nějaké naivní představě, že stále mají určité možnosti, určitou naději. Právě proto se současný stav udržuje, i když nůžky mezi těmi, kteří mají a nemají, se drasticky rozšiřují. To, co vše spojuje, jsou právě sociální sítě a technologie. A když pak někdo, metaforicky řečeno, vypne proud, nastane konec. Ostatně už Einstein řekl, že to bude technologie, která zničí lidstvo. A nemyslel tím atomovou technologii. Myslel závislost na technologii.

Co si myslíte o zavádění technologií do škol? Máme tu strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která počítá s tím, že využívání digitálních technologií se stane součástí výuky ve školách.

Je to nevyhnutelné. Přirovnal bych to k tomu, že každý bude muset mít řidičák. Jsou ale někteří lidé, kteří auto nebudou potřebovat, někteří jej budou potřebovat jen na určité věci a někteří se budou živit řízením vozu. Digitální technologie je víceméně to stejné. Nějaká základní potřeba vyznat se v ní a umět ji používat tu je, ale pak je velmi důležité rozhodnout se, pro které lidi je důležitá a k čemu. Využívat digitální technologii se dá naučit. Ale naučit se, jak přemýšlet a jak používat digitální technologii, aby měla co největší praktický, ale dá se říct i filosofický, přínos, to se jen tak naučit nedá a rozhodně nikoliv přes digitální technologii. Digitální technologie má být to poslední, co se má nabízet, nikoliv to první. Nejdřív je třeba umožnit dětem mezi sebou mluvit a debatovat.

Nemají i digitální technologie nějaký potenciál rozvíjet myšlení?

Můžou být používány jako pomocník k tomu, aby se člověk naučil „přeskakovat“ mezi jednou a druhou myšlenkou nebo mezi různými procesy. Ale je to naprosto nepřirozené. Z hlediska pěti bilionů let existence Zeměkoule je nepřirozené, aby se biologická masa začala řídit elektronickou technologií během jedné generace. To je antievoluční. My jsme především, a budeme vždy, vedeni geny, které nosíme v sobě samých. Naše geny nezajímá digitální technologie, pokud nám neumožní mít větší potenciál.

Na závěr ještě jedna poslední dobou velmi diskutovaná otázka. Selekce nebo inkluze, co je pro společnost prospěšnější?

To, co víme a co je vědecky prokázáno, je, že lidé s různými mozky a schopnostmi se mají zkombinovat dohromady a všichni z toho mají benefit. Segregovat lidi na základě jejich intelektuálních schopností je primitivní a kdokoli to tvrdí, by se měl nad sebou hluboce zamyslet.

Ten, kdo v něčem vyniká, si vždycky najde to, co potřebuje. Ten, kdo je pomalejší, jiný nebo slabší v té dané věci, ten se naopak inspiruje tím druhým a může svůj potenciál realizovat přes něj. Nejlepší je vzít tu hendikepovanou osobu, věnovat se jí trochu intenzivně a pak ji dát hned do toho mainstreamu. Uznávám, že je to finančně a časově náročné, nicméně je to ale optimální scénář, protože vzbuzuje empatii. Tím se lidi naučí, že musí korigovat své názory a své aktivity, hry a výuku podle všech. Člověk si totiž mnohokrát něco uvědomí teprve poté, co se s tím dostane do kontaktu. Podstatně lepší, než abychom přednášeli o empatii a pak šli na návštěvu do dětského domova, je dát jedno dítě z  dětského domova do každé třídy, aby i ti ostatní byli konfrontováni s tím, že jsou lidé, kteří žijí úplně jinak, kteří nemají jisté schopnosti, ale zase mohou mít jiné. Má to v sobě tolik vrstev, je to velmi bohatá zkušenost. Takováto integrace je velice žádoucí a měla by se agresivně podporovat.

 

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
137 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
sam
sam
7 years ago

U nás testujeme maturitu matiku jen písemně, z 80% bez postupu jen výsledky, formou sprintu 37 otázek na 105 minut, tipování z 50 % možné, kritické myšlení se neuznává (viz úloha 22).

Pan ministr to nazval 3.5.2015 správně.

sam
sam
7 years ago

A stres k tomu – předchozí 4leté úsilí se úplně ignoruje, nepočítají se výsledky, rozhoduje 105 minut za 4 roky života zpětně. Bez možnosti nasměrovat, povzbudit, prostě písemka vyhodnocená strojem. Najednou čtyřkař či propadlík má za tři, něco spočte, něco opíše, něco tipnul, nervy nulové – nemá co ztratit. Premiant pod náporem odpovědnosti vystresovaný je rád za čtyřku. Myslím, že všichni soudní vědí (nebo by měli vědět), že to je špatně, ale zastavit to nelze (aspoň zatím). Jak říká pan Perun – cílem je srovnat učňák a prestižní gympl na jednotném testu. Tak to se nám fakt povedlo. A co… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago

Já bych řekl, že 4leté úsilí se při zkoušce především zúročuje.
Není-li zkouška srovnatelná, selhává ve své certifikační funkci.

sam
sam
7 years ago

„Obecně se dá říct, že pokud máte jeden nebo dva testy na semestr, tak ten stres je obrovský. Když to rozporcujete tak, že každý týden máte test a každý ten test platí na deset procent a máte jich deset, získáte mnohem pružnější systém. A ještě lepší je, když to rozdělíte tak, že část známky je z psaného testu, část je z i ústní interakce mezi vámi a učitelem nebo mezi vámi a třídou “ Maturita z matiky – jeden písemný test během 105 minut na 37 příkladů rozhoduje o 4 letech zpět. Není to stres, tento početní sprint? Bez ústní… Více »

sam
sam
7 years ago

Pane Soukale
Proč medicína, vysoká ekonomická, stojařina, zemědělci, farmaceuti, pajdáky, matfyzy, atd.. nedělají STEJNÉ STÁTNICE?
Přicházíme o srovnání! Vystavujem VŠ certifikaci bez srovnání!

Proč se takto nesmyslně poměřuje zdravka, umělecká škola, učňák a prestižní gympl – každý student má jiné cíle a jiné směrování do budoucna, jiné hodinové dotace, jiné odbornosti, přesto
STEJNÁ jedna zkouška vystavující certifikát.

Nechápu podstatu.

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago

Same,

středoškolské a vysokoškolské vzdělání je rozdílné, opravdu nechápu, co nechápete. Sjednocující snahy na VŠ musí být jiné; před časem jsem četl návrh skládat jednu část závěrečné vysokoškolské zkoušky v cizím jazyce. To je hudba budoucnosti, ale rozumná.

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago

Omylem jsem odeslal příspěvek před dokončením:
Nic více na VŠ sjednocovat nelze.
Středoškolské vzdělání má své speciální, odborné výstupy, a kromě toho jeden společný – zkouška má ukázat, zda je student schopný vysokoškolského studia. Buď je, nebo není. nezvládne-li jeden náročný test (a nemá na něj jen jeden pokus), jak bude zvládat další, ještě náročnější? Co pak bude dělat v praxi? Omluvíme např. zborcený most tím, že projektant a stavební inženýři se přece tak snažili?

sam
sam
7 years ago

Pane Soukale, nevím, proč zdrávka, umělecké školy, pajdák mají dělat jednotnou maturitu z matiky s prestižním gymplem, když VŠ nemůžou dělat jednotnou zkoušku z ničeho. To nechápu. Zkuste mi to podrobně logicky vysvětlit. Děkuji. Naštěstí první rozhovor nové ministryně mě povzbudil:-) Že by i rozum ve školství zvítězil? Vím, je předčasné jásat, ale ten náznak už tak udělá radost http://zpravy.aktualne.cz/domaci/valachova-povinna-maturita-z-matematiky-v-zadnem-pripade/r~ad8ea79210f111e59d310025900fea04/ „A co říkáte na povinnou maturitu z matematiky od roku 2019? Nyní je zkouška dobrovolná, zřejmě se tam hlásí ti, kteří si v matematice věří, a neúspěšnost je kolem 24%. Tady člověk nemusí být expert, aby se zamyslel nad tím,… Více »

sam
sam
7 years ago

Pane Soukale s Vaši logikou vize zborcených mostů třeba u absolventů uměleckých středních škol či pajdáků (úplně mě oblil strach) navrhuji povinnou jednotnou státnici z ekonomiky pro všechny VŠ – vždyť lékař, učitel, strojař, ba i herec musí v dnešní době ekonomice bezpodmínečně rozumět, že jo? Pak vidíme ty krachy kolem sebe den co den. Který VŠ obor nemusí rozumět ekonomice? Jmenujte prosím. Daly by se najít krom cizího jazyka i logicky další jednotné státnice, ale z cizího jazyka se státnice nedělají na většině VŠ. Když máme to vidění jednotného a srovnatelného světa ve všem, proč končit u středních škol… Více »

rodič
rodič
7 years ago

„…(maturitní) zkouška má ukázat, zda je student schopný vysokoškolského studia.“

Co když maturant soš na vš nechce a spokojí se s maturitou jako certifikátem dosaženého vzdělání? Nebyla maturita zkouškou především certifikační?
Nějak se do toho zamotáváte pane Soukale.

sam
sam
7 years ago

Pane Soukale „maturitní zkouška má ukázat, zda je student schopný vysokoškolského studia“? To myslíte vážně? To je opravdu cílem KAŽDÉ maturitní zkoušky na VŠECH typech středních škol? Proč se pak dělají přijímačky na VŠ, když složená maturita KAŽDÉHO rovnou ocejchuje „schopen studia jakékoliv VŠ“? Není maturita jen jedním z nutných předpokladů pro studium VŠ? Vámi uvedené má ukázat maturita na gymplu, ale maturita na SOŠ a SOU má takové ambice a studenti tam s těmito ambicemi vstupují? Ale jak může ukazovat maturita na gymplu schopnost studovat VŠ, když skládají tutéž pro ně směšně lehkou maturitu jako učňáky? To logicky nic… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago

Vzhledem k tomu, že maturita opravňuje studenta ucházet se o studium na VŠ – a dnes to znamená, že na část VŠ skutečně může rovnou nastoupit – měla by být dokladem toho, že její držitel je vysokoškolského studia schopen. To, že někteří středoškoláci o vysokoškolském studiu neuvažují, s výše uvedeným nemá co dělat. Nebo se má snad maturitní úroveň odvíjet od záměrů studenta?
Zavedení dalšího možného výstupu střední školy je z tohoto pohledu nezbytné.
Prosím ty, kteří doposud nechápou tyto prosté skutečnosti, aby se soustředili na to, co říkám, a nikoli na své zašmodrchávání.

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago

…výstupu ze střední školy…

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago

Ještě ke zborceným mostům: Píšu o dalších, náročnějších zkouškách, projektantech a inženýrech, tudíž pokud někoho „oblívá strach“, tak pouze z jeho vlastních pomotaných dedukcí. A část závěrečné vysokoškolské zkoušky v cizím jazyce znamená pouze to, že každý vysokoškolák ovládá dobře alespoň jeden cizí jazyk. Je tato vize „jednotného světa“ něčím vadná? Mimochodem navrhoval ji špičkový odborník ve svém oboru. Nikoli učitel, dodávám pro ty, pro něž je učitel prostě jen učitel, a nikoli odborník pro oblast školství; tím se asi stane teprve ve chvíli, kdy učit přestane, nebo ještě lépe když předtím vůbec neučil. – Případným oponentním příspěvkům se budu… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

„Vámi uvedené má ukázat maturita na gymplu, ale maturita na SOŠ a SOU má takové ambice a studenti tam s těmito ambicemi vstupují?“ No, pak nechápu, proč musejí studenti, kteří nemají ambici studovat VŠ, dělat maturitní zkoušku. Pokud by maturita nebyla nutnou podmínkou pro studium VŠ, pak by jí nikdo nedělal. V připuštění, či nepřipuštění k terciálnímu vzdělávání, je její podstata. Pokud má někdo ambici mít středoškolské vzdělání s maturitou, ale ve studiu pak pokračovat nechce, tak pro něj zaveďme maturitu bez povinné matematiky, jednodušší, ale bez možnosti pokračovat na VŠ. Stále žiji v představě, že univerzitní student by měl… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

„Pane Soukale, proč medicína, vysoká ekonomická, stojařina, zemědělci, farmaceuti, pajdáky, matfyzy, atd.. nedělají STEJNÉ STÁTNICE? Přicházíme o srovnání! Vystavujem VŠ certifikaci bez srovnání!“ Pokud by studium VŠ opravňovalo studenta operovat pacienty, zároveň projektovat mosty a domy, zároveň dělat soudce, advokáty a notáře, zároveň dělat účetní a auditory, zároveň dělat psychoterapeuty, zároveň učit, létat s letadlem, řídit letový provoz, programovat core systémy bank, atd., pak by musely být státní zkoušky skutečně jednotné a ověřovat schopnosti studenta ve všech oblastech. Ale tak tomu není. Maturita ale studentům umožňuje se hlásit na studium jakékoliv vysoké školy a proto musí ověřovat znalosti studentů jednotně.… Více »

sam
sam
7 years ago

Pane Doležele
hlásit se na VŠ a udělat VŠ jsou 2 zásadně rozdílné věci.
Pokud toto nerozlišujete, nemá cenu pokračovat.

sam
sam
7 years ago

Pane Doležele
přečtěte si třeba živnostenský zákon (stačí přílohy) a pochopíte, k čemu je taky maturita.

sam
sam
7 years ago

Pane Doležele
zavést 2 maturity, jedna s možnosti studovat na jakékoliv VŠ (a tedy přísnější) a druhá ukončující vzdělání bez možnosti studovat VŠ (s možnosti v budoucnu sloužit i tu druhou) je řešení, na kterém jsme se tady shodli.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
7 years ago

A proč musí studium ukončovat právě maturita? Nestačí poslední vysvědčení? Nebo nějaký výstupní projekt? Vždyť tam, kde se mluví o maturitě, se má spíše na mysli ukončené středoškolské vzdělání. Prodej maturit na 50 litrů bez středoškolského studia je absurdním důsledkem „významu“ maturit.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
7 years ago

Sam: „hlásit se na VŠ a udělat VŠ jsou 2 zásadně rozdílné věci“

A platí i variantga: hlásit se na SŠ a udělat SŠ jsou 2 zásadně rozdílné věci?

sam
sam
7 years ago

Ukončení studia na výstupu by nemělo ověřovat schopnost vystudovat další úroveň školy, ale pouze ověřovat dané 4 leté ukončené studium (ano ukončené, protože absolvováním 4 letého studia a připuštěním k maturitě student ukončil studium – zbývá jen otázka zda s maturitním diplomem či ne). Jak může STEJNÁ zkouška ověřovat 4 leté studium na gymplu a učňáku? To každý soudný vidí jako blbost, pane Sotoláři. Jest tak? Student ukončil SŠ, otázka zní zda s maturitou či ne. Kdyby v zákonech jako je živnostenský stačilo ukončené středoškolské vzdělání, byl by klid. Chce však ty diplomy. A někteří v tom diplomu rovnou vidí… Více »

sam
sam
7 years ago

Když nám jde jen o diplomy a ne o vzdělání, tak se diplomy kupují. Na SŠ, na VŠ. Lidé se chovají vždy logicky, neříkám morálně. Politici jdou v čele a ostatním ukazují cestu.
Co je na tom nejasného, když cíle jsou chybně postavené?
Jako třeba u státní maturity.
Ještě nás to stojí 150 mega ročně+ nevyčíslené náklady všech škol (kopírování a tisky mraky papírů k státní maturitě).
No nekupte to pane Sotoláři.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
7 years ago

Pane same,

myslím, že nejsme ve při. Jen nevěřím, že to s maturitou skončí pouze u dvou úrovní: možná začneme pociťovat další a další rozdíly. Jiný je nejen učňák, jiná je průmyslovka, jiný/á je… Lavina. Domino.

sam
sam
7 years ago

Já myslím, že ne. Čeština se dá bez problému stejně ověřit na průmce i na učňáku, na tom se asi shodneme, na dnešní maturitě.
A angličtina B1 NEBO matika taky. Angličtina je nastavena dobře nyní.
U matiky je problém 37 příkladů na 105 minut, když se jich udělá STEJNÉ tíže místo toho, bez přemýšlení napíšu 20-25, tak to jde taky. Normální maturitu o přemýšlení, ne matfyzácký sprint.

rodič
rodič
7 years ago

„Normální maturitu o přemýšlení, ne matfyzácký sprint.“

Zde jest čokl zakopán. Státní maturita je neopodstatněný přesah vysokoškolské akademie do středoškolského vzdělávání, jelikož zkoumá nejen znalosti, ale také rychlost a schopnost odolávat stresu. Pokud je schopnost rychle pracovat pod časovým stresem částí středoškolské certifikační zkoušky, navrhuji zkoušky dvě. Jednu, kde by žák vykonal co nejvíce nějakých úkonů v krátkém časovém limitu a druhou, kde by žák v klidu a důkladně demonstroval hloubku svých vědomostí.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

„Ukončení studia na výstupu by nemělo ověřovat schopnost vystudovat další úroveň školy,…“ A proč proboha ne? A státní zkouška z medicíny také má ověřovat jen předchozí studium, nikoliv připravenost na povolání lékaře? Tak s tím nemohu souhlasit. To se můžete vztekat, jak chcete. Jak říká klasik – dětství není jen přípravou na život, dětství, to už je život sám. Nechápu tedy tu snahu chránit děti před stresem ze zkoušek. To si jen dospělí deprivanti snaží na systému léčit své komplexy méněcennosti. Nic víc za tím nevidím. Pan rodič neumí matematiku na úrovni ZŠ a i první stupeň je na něj… Více »

Ondřej Neumajer
7 years ago

Myšlenky Jana Stránského čtu rád, zejména ty, které se týkají výsledků moderních neurověd pro učení. Jeho odpor k digitálním technologiím má do jisté míry patrně právě tyto kořeny (škodlivost multitaskingu atp.) a pak i jeho osobní přesvědčení, které výzkumy nepodkládá (patrné i v tomto rozhovoru). Obávám se, že ale nikdy neslyšel o didaktických důvodech, proč může být vhodné využití digitálních technologií pro učení přínosné. A to například i zatracovaných sociálních sítí. Škoda, že na toto se ho nikdo nikdy v rozhovoru nezeptal. Ale je to zcela běžné, v médiích se ke vzdělávání vyjadřují většinou odborníci na související vědy (psychologové, neruologové…),… Více »

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
7 years ago

Pro – Pavel Doležel Současná podoba maturit je paskvil, stejně jakým byla na počátku. O nutnosti maturovat z matematiky mne přesvědčí ten, jehož student mi bude schopen vysvětlit přesah Eulera a jeho význam pro moderní technologie a především jej bude umět aplikovat v praxi (naučit se vypočítat 1+1 není podstatné pro matematiku, ale pro počty)! Abstraktních pojmu se na prvním stupni nemá používat – možná vám ušlo něco z vývojové psychologie. Hodinová dotace matematiky na konzervatořích je 0. Vysoké školy snad akceptují maturitní vysvědčení jako vstupenku do 1. ročníku, které? Neakceptují protože porovnatelnost maturitních zkoušek (jen) mezi lety 2013 –… Více »

sam
sam
7 years ago

Jen to jednoduché – at ministerstvo školství na základě 5 let proběhlých státních maturit napíše: 1.kolik to stálo – 10letý výzkum, ročně Cermat 150 milionů, celá školní administrativa (maturitní počítače, tiskárny, skenery do škol), tuny papírů a tonerů ve školách, čas učitelů započítejme pro jednoduchost zdarma – jsou zvyklí 2.co to nového přineslo – pro kvalitu vzdělávání na středních školách či jednotlivých typech škol (jak zvedlo úroveň gymplů, SOŠ, SOU, nástaveb) 3. pro kvalitu maturantů v předmětech ČJL, cizí jazyk, matematika, když novou maturitu složili 4.pro vysoké školy – jak se dívají na maturitní vysvědčení 2010 a 2015 5.pro společnost… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

„…vysvětlit přesah Eulera a jeho význam pro moderní technologie a především jej bude umět aplikovat v praxi…“

Nerozumím, to je nějaký dějepis? Přesah přes co? Myslíte Eulera jako osobu, Eulerovy vzorce, Eulerovo číslo, Eulerův algoritmus, Eulerovu větu, nebo co?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

„Vysoké školy snad akceptují maturitní vysvědčení jako vstupenku do 1. ročníku, které? Neakceptují protože porovnatelnost maturitních zkoušek (jen) mezi lety 2013 – 2015 je jako porovnávat traktor Zetor a Airbus 380!“

seznam zde: http://www.kampomaturite.cz/kampomaturite/na-ktere-fakulty-se-dostanete-bez-prijimacek

sam
sam
7 years ago

Jasně, berou, i mí synové nedělali na elektro fakultu přijímačky. Ale to nemá se státní maturitou nic společného – brali před ní i po ní. To je spíše o způsobu placení vysokých škol.

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago

Same,

výhody nové maturity ohledně češtiny jsem vám zde předestřel; můžete o nich začít přemýšlet. Ovšem vzhledem k tomu, že některé věci létají kolem vašich uší, aniž byste je byl schopen zaznamenat, asi nemá cenu v debatě pokračovat.

sam
sam
7 years ago

Ale pane Soukale, pár drobných výhod češtiny jsem zaznamenal, souhlasím s nimi, pár drobných výhod maturity z cizích jazyků taky vidím. Jen mi to nějak na těch vahách nemůže stále vyvážit dneska odhadem tak miliardu a půl nákladů za těch víc 10 let práce na státních maturitách a provozních nákladech, které ročně dávají 150 milionů (dle Cermatu) a k tomu nesledované náklady školy na tuny papírů, množství tonerů a nezaplacené práce učitelů (jenom zkušební listy (název přesný neznám) pro cizí jazyky na každého žáka, každý rok nutně nové – tak mi to jazykáři tvrdí, pochopitelně barevně) ty náklady dramaticky navyšují.… Více »

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
7 years ago

Máte dojem, že Euler patří do dějepisu, pak ano, máte pravdu.
Ptal jsem se snad jasně na jeho přesah k moderním technologiím, nerozumíte tak jasnému zadání? Co byste dělal u maturitní zkoušky?
Prvosemestrální síto chcete označit jako důsledek státní maturity (máte tabulku na počet „odejitých“ studentů po prvním semestru)? Vážně si děláte legraci? S některými jedinci nemá cenu řešit přesahy, pokud nevidí dále, než na konec vlastní věty.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

„Jasně, berou, i mí synové nedělali na elektro fakultu přijímačky. Ale to nemá se státní maturitou nic společného – brali před ní i po ní. To je spíše o způsobu placení vysokých škol.“ To není o způsobu placení vysokých škol, neboť jsou všechny veřejné financovány podle stejného principu a přece některé přijímačky pořádají a některé ne. To byla od vás velmi slabá úvaha. Se zavedením státní části maturity to nemá nic společného, to máte pravdu, nicméně jest zřejmé, že absolvování maturity slouží jako vstupenka do prvních ročníků mnohých fakult i velmi kvalitních vysokých škol. A dokonce do oborů, které zaručují… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

„Ptal jsem se snad jasně na jeho přesah k moderním technologiím, nerozumíte tak jasnému zadání? Co byste dělal u maturitní zkoušky?“

Ne, tomu skutečně nerozumím, to není zadání k maturitě z matematiky, ale z dějepisu. Vy nebudete matematik, viďte? U maturity z dějepisu bych se za předpokladu, že bych dostal přesah Eulera k moderním technologiím, pěkně uklonil a řekl básničku od Jana Nerudy. Jedna se mi i docela líbí.

A jak byste na takové jednoduché zadání reagoval vy? Jsem věru zvědav o jaký přesah se má jednati a co to je. A jaké moderní technologie máte na mysli.

sam
sam
7 years ago

Nikdy jsem neodmítal maturitu, jen jednotnou státní maturitu. To je drahá skoro nic nedávající blbost srovnávající do latě gymnazistu, strojaře, zdravotnici, učitelku mateřské školy a kadeřnici. Je mi jasné, proč mi synové nedělali přijímačky na elektrofakultu plnou matiky. Jak využijí šance v oboru, kde přetlak není, je jejich věc – škola jim velké možnosti dává, studuji telekomunikace a informatiku. „Maturita může tento neradostný stav ovlivnit, protože může a má být nastavena tak, aby se nedala obcházet, či uplácet.“ To neplatilo v 70. ani v 80. letech (kupovala se účast na SŠ či VŠ), ani dnes, kdy se pro změnu kupují… Více »

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
7 years ago

Nevím jak vy, ale já tak činím po celou dobu své praxe?! Nicméně o důležitosti (astronomicky předražené) státní maturity mne nepřesvědčí někdo, kdo vymyslí otázku: „kolik bytů za život vystřídala Boženka Němcová“ (kolik vystřídala chlapů by snad na její tvorbu vliv mělo… Ani ten, kdo sesmolí maturitu z matematiky, aniž student ví co, a proč to počítá (tolik k tomu, jak je myšlena hyperbola Eulerovi). „To není o způsobu placení vysokých škol, neboť jsou všechny veřejné financovány podle stejného principu a přece některé přijímačky pořádají a některé ne. To byla od vás velmi slabá úvaha.“ To opravdu myslíte vážně, asi… Více »

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
7 years ago

sam
Taková maturita, nic nesrovnává a ani nemůže, protože rok od roku vykazuje jiné parametry.
A pan Pavel Doležel všechny srovná do jiné totalitní tabulky, kterou si vymyslel.
Myslím, že raději z toho školství odejdu, protože se máme na co těšit.

sam
sam
7 years ago

Když robíme furt ty jednotné přijímačky a jednotné maturity, proč proboha nepojmenujeme všechny střední školy jednotným názvem Střední škola s jednotnými hodinovými dotacemi a jednotnými předměty a pak po maturitě jedna půjde na kadeřnici a jedna na medinu. To bych chápal. To by bylo srovnaníčko :-) Akorát nevím, jaké předměty by jsme do takové jednotné školy narvali. Ale zpátky od ironie. Dneska se nám rozdělí žáci a školy nenávratně nejpozději na konci 5. ročníku ZŠ (víceleté gymply), díky soukromým školám a školkám někdy již dříve a pak to chceme srovnávat jednotnými testy 8 let poté maturitou. Děti Buzkové (pro nepamětníky… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

Ale vy stále nechápete, že srovnání je vedlejší efekt, nebo ještě spíše prostředek k dosažení daleko vyššího cíle. Školní maturity jsou k ničemu. Učitelé nemají motivaci hodnotit objektivně, hodnotí přeneseně i svojí vlastní práci. Nehledě na to, že se na mnohých místech rozmohlo to kamarádíčkování učitelů, či rovnou ředitelů s regionálními pseudoelitami a nejrůznější synáčkové a dcerušky bohatých tatínků sponzorujících školy, pak nemají stejný přístup, jako běžní studenti. Já sám jsem toho byl svědkem a jsou známy i medializované případy. A vím, jak to vypadá na základních školách – mám to z první ruky. Rodiče vyhrožují učitelům právníky, místní bossové… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

Pane Adamíku, vy jste tedy tlachal. Tak to už máme jednoho jelena, který tlačí a jednoho tlachala. „To opravdu myslíte vážně, asi se mnoho kolegů v práci pobaví, až jim to dám přečíst? Prostě jen redukce administrativy testů – redukce studentů, až po obdržení státní dotace.“ Mohl byste pro mě něco udělat? Pište prosím otazníky pouze na konec vět tázacích. Tohle se nedá číst. Samozřejmě, že systém financování na hlavu je vysokými školami využíván, ale zjevně to neznamená, že by všechny brali všechny uchazeče o studium bez přijímaček – prostě nemají kapacity. Nicméně nechápu, kam tím sdělením míříte. Kdosi zde… Více »

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

oprava: „všechny braly“ nikoliv „všechny brali“

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

„Taková maturita, nic nesrovnává a ani nemůže, protože rok od roku vykazuje jiné parametry.“

Jaké parametry?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

„A pan Pavel Doležel všechny srovná do jiné totalitní tabulky, kterou si vymyslel.“

Co učíte? Nesnažím se všechny srovnat, naopak, snažím se diferencovat.

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
7 years ago

„na základě absolvování maturity nepřijímají“
„akceptují maturitní vysvědčení“ – tím bylo myšleno hodnoty u jednotlivých předmětů, tedy ne průměrnou čiselnou hodnotu – a položku splnil/a.
A ještě, že je tečka tak daleko od otazníku – jako y od i. Jinak by se to nedalo číst. Nechte si svá emotivní vyjádření a tklivé dojmy, je irelevantní co a jak učím, protože vámi by to bylo akorát převráceno. A koho či co rozlišujete ve vašem vyjádření níže – mě to zní jako óda na světlé zítřky socialistického československa z padesátých let?

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
7 years ago

Mimo to, urážkami vašich kolegů si zajisté získáte obdiv a uznání, jakého byste dosáhl stejně jako oni léty praxe, za různých ministrů ministryň a jejich velevyvážených a geniálních poradců.

Josef Soukal
Josef Soukal
7 years ago

Byl bych moc rád, kdyby se každý, kdo se dá do debaty o maturitě, nejdříve seznámil s elementárními fakty a v průběhu diskuse vnímal argumenty druhých. Cituje-li někdo prezidentovo vyjádření o bytech B. Němcové jako něco, co vypovídá o nové maturitě, pak ze sebe s prominutím dělá hlupáka v přímém přenosu. Prezident nesmyslně s novou maturitou spojil otázku – nevíme, zda vůbec padla a jak byla míněna – učitele při ústní zkoušce; ta otázka ovšem s metodikou nové maturity nemá nic společného, stejně jako ji nemá např. školní pracovní list, který zde nedávno vyhrabal T. Feřtek a manipulativně ho vydával… Více »