Mladá fronta Dnes: Když se vzdělání zvrhne

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 9.6. v deníku Mladá fronta Dnes pod názvem Když se vzdělání zvrhne v přímou debilizaci. Komentář se zabývá otázkou, jak v dnešní době definovat, co je vzdělání.

Vzpomínáte na Ferdu Mravence? Beruška jde poslouchat rádio ke kmotru Cvrčkovi, brouk Pytlík se chvástá, že takové rádio „proti němu nic není“, a pak se Ferdy ptá, co to vlastně to rádio je…

Se vzděláváním se to má podobně. Nejsme schopni se shodnout na tom, co to je. Příkladem budiž maturita. Obskurní, literárněvědný pojem epizeuxis, otázka z letošních státních maturit, je bizarním důkazem o tom, jak jednoduše se dokáže zvrhnout vzdělávání v přímou debilizaci, nicméně z hlediska systému je vše v pořádku, neboť „úloha odpovídá rámcovým vzdělávacím programům“. Jde o pomyslnou třešničku na dortu, který podle všeho vaří někde v útrobách ministerstva dobře ukrytí pejsek s kočičkou.

Asi to bude tím, že vzdělávání se vážně těžko definuje. Srovnejme ho třeba s lidským zdravím. Pomocí stále dokonalejších prostředků diagnostiky i léčby jsme schopni s velkou přesností určit, je-li člověk zdravý. Ve stále větším procentu případů jsme také schopni jej léčit, pokud není.

Paradoxem je, že tentýž technologický pokrok způsobil, že definovat dnes vzdělávání je takřka nemožné. Na vzdělání neexistuje žádná přesná diagnostika a neexistuje proto ani dostupná metodologie k „léčbě“ nevzdělanosti. Pravděpodobně se teď spravedlivě naštvali všichni, kdo vlastní nějaký titul, stvrzující z moci úřední, že vystoupali ve vzdělávací hierarchii dostatečně vysoko. Promiňte, ale to není důkaz. Je to jen úřední doklad, který během posledních desítek let ztratil velkou část své platnosti. Korporace Ernst & Young dokonce nedávno vyškrtla z kritérií pro posuzování uchazečů o práci výsledky z vysoké školy. Podle jejich dlouhodobých zjištění nekorelují s kvalitou zaměstnanců.

Žijeme v zajetí paradigmatu, že vzdělávání má připravit člověka na jeho budoucí, zejména pracovní život. Vedle toho nám ale vyrůstá paradigma nové. Vzdělávání se stává součástí zábavního průmyslu a jeho smyslem je zabavit ty, pro něž na pracovním trhu není místo.

Se skálopevným přesvědčením brouků Pytlíků se ignorantsky domníváme, že vzdělání je banální věc. Všichni přece chodili do školy. Brouk Pytlík si nakonec tu otázku položil. My jsme tam zatím nedospěli.