Mladá fronta Dnes: Pěstujeme si deprivaci, extremismus, násilí

(c) KL

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který upozorňuje na rostoucí míru nerovnosti v rámci vzdělávacího systému ČR. Text vyšel 18. 11. v Mladé frontě Dnes. K tématu si také můžete projít výstupy z nedávné konference Spravedlivost ve vzdělávání, kterou pořádala ČŠI.

Veřejnost i politici jsou v ČR v poslední době znepokojeni otázkou bezpečnosti. V předvolebních programech jsme měli bezpečnost většinou někde na prvních místech politických priorit. K nevíře: Global Peace Index, žebříček bezpečnosti světa, vyhodnocuje ČR jako pátou nejbezpečnější zemi světa. Přesto máme strach, zejména z vnějšího ohrožení. Aniž bychom k tomu měli objektivní příčinu, nepočítámeli mediální hype a politický populismus. Ale proč ne, měli bychom se skutečně zaobírat bezpečností. V tom případě si položme otázku, kde v ČR hledat reálná rizika jejího ohrožení a jak jim zabránit. V ČR totiž existuje velmi reálné riziko toho, že v této zemi dojde na výrazné ohrožení bezpečnosti.

Nebude to ale pravděpodobně horda islamistů, která přijede vyplenit české mrazáky, znásilnit české ženy a českou kulturu. Pokud dojde k extremismu a násilí, bude domácí provenience.

Chybí vhodná páka 

Vysoká koncentrace sociálního vyloučení, zejména na severu a severozápadě ČR, s sebou nese všechny doprovodné jevy: výrazně vyšší nezaměstnanost, větší počet rodičů s nižším vzděláním, nižší naděje na dožití a tak dále. Tyto regiony stárnou, klesá v nich míra vzdělanosti, chudnou. Souvislosti se vzděláváním? Ve vyloučených lokalitách klesá sociální mobilita, děti rodičů se středním vzděláním dosahují nižší úrovně. Nízká kvalita bydlení, vysoká míra migrace a etnická homogenita škol negativně ovlivňují dosažené vzdělání.

Obce výrazně ovlivňují situaci nastavením spádových oblastí. Podle odhadů je v ČR zhruba 140 takzvaných segregovaných škol. Současný trend zaměstnanosti? Lákání mladých lidí se základním vzděláním do montoven. Mezinárodní monitoringy TIMMS i PISA potvrzují zvyšující se rozdíly mezi školami dle jejich socioekonomického statusu. V mezinárodním srovnání patří ČR k zemím s vysoce nadprůměrným vlivem tohoto faktoru už od 1. stupně ZŠ.

Přitom Česká školní inspekce (ČŠI) dlouhodobě sbírá data, z nichž vycházím a která poukazují na výše uvedené trendy. „Nepolevíme ani přes nepřízeň těch, kteří nechtějí poslouchat racionální argumenty a respektovat empiricky podložená data,“ řekl Ondřej Andrys, náměstek ČŠI, k tomuto problému na nedávné konferenci Spravedlivost ve vzdělávání. K neuvěření podruhé: málokdo se touto otázkou zabývá, v politických programech a mediálním tlachání na to téměř nenarazíte.

ČŠI pracuje dobře, chybí ale páka, která by zjištění zpřevodovala na politickou akci. Akci, která bude směrovat pozornost s podporou do těchto míst na bázi meziresortního programu, který sváže vzdělávání a sociální podporu. Který bude dětem, jež nemají perspektivu, dávat možnost si ji vytvořit, a to na úrovni rodiny i školy.

O problému rostoucí socioekonomické nerovnosti, souvislostech se vzděláváním a důsledky se v současných politických programech dočtete jen málo. Jestli ovšem chceme řešit naši budoucí bezpečnost, je to právě tohle riziko a jeho řešení. Nebo čekáme na to, až vzniknou uzavřená ghetta a v reakci na ně extremismus? Jinými slovy, skutečně si tak moc ceníme naší bezpečnosti?

Začněme skutečně uvažovat a jednat racionálně a v našem vlastním, skutečném zájmu…

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na