Mladá fronta Dnes: Spolupráce s firmami může učňovskému školství pomoci

Publikujeme text Evy Jarošové o stavu učňovského školství a spolupráce s firmami. Text vyšel 19. 10. v příloze Střední školy regionální mutace Mladé fronty Dnes.

Učňovské školy se dlouhodobě potýkají s malým zájmem uchazečů o studium. Zlepšit tuto situaci by mohla spolupráce škol s místními firmami a poskytování různých benefitů. Touto cestou se už někde vydali, jinde změnili svoji nabídku.

S obory zedník, klempíř a izolatér začínala před třiceti lety Střední odborná škola a Střední odborné učiliště řemesel Kutná Hora. Tehdy byla stavebním podnikovým učilištěm. Zájem o nabízené obory však postupně slábl, přešli proto na jiné. Nyní se jim nejlépe naplňuje obor kadeřník-kadeřnice. Pro děvčata mají ještě kosmetické služby a zhruba polovina dívek je v oboru kuchař-číšník.

Právě gastronomické učňovské obory patří podle Bohumila Kartouse, vedoucího analýzy a komunikace společnosti EDUin, k těm, o které je trvale vysoký zájem. Například obor kuchařčíšník je možné studovat na téměř stovce škol po celé republice.

Učiliště se spíše neproměňují

Když se žáci rozhodují, kam se po základní škole vydají, ovlivňuje je i to, jaký zaměstnavatel v okolí nabízí práci. „Bude-li v obci nějaká velká strojírenská firma, je pravděpodobné, že tam bude větší zájem o vyučení v oboru, který taková firma potřebuje. Problém ale je, že ve srovnání s všeobecným studiem či alespoň studiem odborným, leč maturitním, nelze považovat učňovské obory za žádané. To je realita měnícího se světa, v němž délka vzdělání dobře určuje budoucí adaptabilitu a relativní úspěšnost,“ uvedl Bohumil Kartous s tím, že regionální charakter může rozhodovat i v případě opačném – tedy které obory jsou žádané nejméně. Mezi ně patří kovoobrábění a stavebnictví. „Učiliště se spíše neproměňují. Po odluce od podniků po roce 1989 došlo k tomu, že většinou nejsou schopna sledovat měnící se technologické trendy, a tedy připravovat učně adekvátně na jejich práci. Spolupráce s firmami, která by vytvořila most do současnosti, existuje jen někde. Pokud se toto nezmění, těžko hledat jakoukoliv legitimní pozici k politice většího počtu učňů,“ domnívá se Bohumil Kartous.

Dobrým příkladem je například mladoboleslavské ŠKODA AUTO Střední odborné učiliště strojírenské, které se každoročně těší velkému zájmu uchazečů. Má to několik důvodů. Díky velké provázanosti s automobilkou se už během praxe žáci dostanou přímo do provozů, pracují s nejmodernějšími technologiemi a mají velkou šanci na získání pracovního místa ve firmě. K tomu škola nabízí řadu benefitů. Navíc připravuje obory tak, aby absolventi ve firmě našli uplatnění.

Práci najdou hned po vyučení

Napojenost školy na místní firmy a benefity jsou přitom jednou z cest, která může pomoci budoucí žáky nalákat. Daří se to i učilišti v Horkách nad Jizerou. Škola úzce spolupracuje s farmáři, zemědělskými podniky i agrární komorou. Ti všichni mají zájem přijímat učně na praxi. „To je změna oproti stavu před deseti lety, kdy sice škola s firmami spolupracovala, ale bylo to založeno spíše na osobních vztazích. Dnes je přístup firem mnohem aktivnější,“ podotkl zástupce ředitele Miloš Repáň ze Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Horky nad Jizerou. Brány učiliště každoročně opouští víc než desítka nově vyučených zemědělců. Práci v oboru najdou všichni hned po vyučení. Je o ně totiž zájem. „Dobří traktoristé zemědělcům chybějí. U většiny hospodářů scházejí lidé, kteří jsou schopni zorat, zasít, jezdit kombajnem, řezačkou a na podzim se zapojit do oreb. Všechny činnosti musí dělat člověk, který jim rozumí. A právě nastává generační výměna,“ upozornil zástupce ředitele.

Ve škole v Horkách mají zemědělské obory tradici už od roku 1952. Na obor zemědělec-farmář nastupuje do prvního ročníku mezi 12 a 24 žáky a škola nemá problém místa naplnit. „Pohlížejí na zemědělství jako na perspektivní obor. V rámci studia získají naši žáci řidičský průkaz na traktor, osobní i nákladní auto. Navíc si mohou udělat kurz na ovládání sklízecí mlátičky a hydraulického nakladače,“ uvedl Repáň. Díky tomu, že tyto obory podporuje i Středočeský kraj, dostávají navíc žáci stipendium.

Více než tisícovka oborů

Podle webu www.stredniskoly.cz školy po celé republice nabízejí možnost získat výuční list v 1 136 oborech studia, a to na oborech dvouletých a tříletých, učiliště nabízejí i čtyřleté obory s maturitou.

Celou tuto škálu má v nabídce například Střední škola stavební Jihlava. Dvouletý učební obor Stavební práce je určen především žákům, kteří ukončili základní školní docházku v nižší než 9. třídě, ale také například neúspěšným žákům tříletých učebních oborů. Většina času je u dvouletého učebního oboru věnována praktickým dovednostem v odborném výcviku. Pro přijetí nejsou potřeba dělat žádné zkoušky, uchazeč musí s přihláškou jen doložit potvrzení o zdravotní způsobilosti. Po dostudování získá výuční list.

Škola nabízí i tříleté studium, například v oborech tesař, truhlář či pokrývač. Zakončené je také výučním listem. Ani na tříleté obory se zkoušky nedělají.

Oproti tomu na čtyřleté obory s maturitou žáci skládají jednotnou přijímací zkoušku formou písemného testu z českého jazyka a literatury a z matematiky.

„Na obory s maturitou se vztahují plošné přijímací zkoušky, které musejí mít v konečném hodnocení váhu alespoň 60 procent. Škola má nicméně možnost doplnit přijímací zkoušky dalšími kritérii, doplňkovými zkouškami, pohovory, může hodnotit předchozí výsledky vzdělávání, mimoškolní činnost, talent. U učilišť, která nabízejí takové maturitní obory, to ale bude spíše výjimka, pokud nejde například o umělecká řemesla,“ vysvětlil Bohumil Kartous.

V případě nematuritních oborů se sice plošné přijímací zkoušky nedělají, ale některé firmy přihlížejí při přijímání učňů k různým kritériím. „V profesním programu pro učně, který otevřel Metrostav, vybírají uchazeče podle motivace, což je skutečně nejdůležitější parametr,“ dodal Kartous.