Nestihli jste konferenci o spolupráci obcí a škol? Podívejte se na ni on-line.

Konferenci Propojme se! uspořádalo 14. listopadu sedmnáct neziskových organizací, které nabízejí některý z programů propojující žáky, učitele, obce a rodiče. Jejím smyslem bylo přesvědčit zástupce samospráv a škol, že taková práce má smysl, prospívá dětem, zvyšuje jejich povědomí o místě a zapojení se do života obce. Kdo, kdy a kde konferenci organizoval, se dozvíte ZDE. Nabízíme záznamy všech vystoupení a diskusí, vždy s krátkým shrnutím jejich obsahu. Nabízíme i fotogalerii z akce a vyjádření účastníků, co se jim na akci líbilo i nelíbilo.

Hlavním sdělením konference se ukázala myšlenka, že motivovat děti k zájmu o společenské a obecní dění je možné, že je podobné projekty zajímají a často jim přinášejí v oblasti vzdělávání víc než tradiční vyučování. Důležité je i to, že spolupráce mezi obcí a školou často mění názory a pohled učitelů i zástupců obce na mladou generaci, na její hodnoty, postoje a perspektivy. Hlavním přínosem projektů tedy obvykle není ani tak úprava místního prostředí nebo zorganizování veřejné akce, ale zlepšení vztahů a hlavně postojů učitelské a rodičovské generace k mladým lidem, žákům a studentům.

Fotogalerii z akce najdete ZDE. Anotace zúčastněných projektů si můžete stáhnout ZDE.

Video č. 1: Úvodní slovo, představení záměru, pořadatelů a programu konference. Moderují  Jitka Přerovská z Nadace Proměny a Tomáš Feřtek z Eduin. Délka 6 minut.

Video č. 2: Karel Strachota z programu Jeden svět na školách, který organizuje občanské vzdělávání prostřednictvím práce s filmem, vysvětluje, proč má na generaci dnešních středoškoláků výrazně pozitivnější názor, než je ve veřejné debatě zvykem. Délka 17 minut. Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

„O náctiletých se velmi často říká, že jsou to ignoranti, že se chtějí jen bavit, že je nic nezajímá, nic pořádného nedělají. Slýcháme to od jejich rodičů, prarodičů, často to slýcháme od jejich pedagogů. Když se dostanou do médií, pak jen proto, že něco provedli. Zkuste si vzpomenout, kdy jste slyšeli v médiích něco o mladých lidech v pozitivních souvislostech. … Pak se nelze divit, že oni sami nevěří, že mohou jako občané přispět k řešení společenských problémů.“

Video č. 3: Olga Shirobokova z Ashoka ČR, organizace, jež podporuje sociální podnikatele z neziskových organizací po celém světě, vysvětluje, koho, proč a jak podporuje Ashoka v České republice. Délka 11 minut. Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

„Minulý týden mě oslovila škola v mém rodném městě, že budou slavit výročí a jestli bych nenapsala, za co jsem škole vděčná. Zkoušeli jste přemýšlet o tom, za co vděčíte své škole? Doporučuji. To bylo skvělých patnáct minut mého života. Hodně věcí, co jsem se biflovala, se mi v hlavě neuchytilo. … Co si pamatuji jsou dobré vztahy s lidmi, se spolužáky. Pamatuji si týmovou práci, pamatuji si, když jsme měli možnost převzít iniciativu, něco podniknout, někomu pomoci.“

Video č. 4:  Jak měnit prostředí našich měst ve spolupráci s žáky a studenty.

Úvodní vystoupení:  Patrik Jurka, Nikolas Náprstek a František Pavlíček, žáci základní školy Hranice, mluví o tom, jak na místě skládky ve městě vytvořili veřejný park. Pracovali v rámci programu Škola pro udržitelný život. Jejich prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

Debaty se účastní: Petr Juráček, ředitel ZŠ Ostopovice u Brna (program Bezpečné cesty do školy), Miroslav Kořistka, starosta, Opava-Vávrovice (program Ekoškola), Alice Jirásková, zástupkyně Klubu rodičů a přátel MŠ Letadýlko, Český Brod (program Zahrada hrou, Kateřina Trochtová, starostka obce Francova Lhota (program Místo, kde žijeme, Petr Švec, ředitel Národní sítě Zdravých měst ČR. Délka 36 minut.

Hlavní sdělení:

• Účast žáků a studentů na úpravě prostředí je silnou motivací k dlouhodobé péči o něj a ochotě nepoškozovat ho.
• Zastupitele zprvu přesvědčí úprava prostředí, až později pochopí, že podobné programy jsou důležité i pro vzdělávání a komunikaci s žáky.
• Je důležité přibrat žáky a studenty k rozhodování o tom, jak bude vypadat prostředí, v němž žijí.
• Děti jsou velmi citlivé na to, zda to, co dělají, má nějaký viditelný výsledek a především smysl, který někdo ocení.

Video č. 5: Umí spolupráce žáků a samosprávy změnit vztahy v obci?

Úvodní vystoupení: Jan Morawiec a Marek Veselý z First International School of Ostrava  mluví o projektu Active Citizens, jenž se soustředil na chování v městské hromadné dopravě. Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

Debaty se účastní: Jiří Vitanovský, starosta Deblína (programy Extra třída, One World, Many Voices), Helena Martincová, ředitelka ZŠ Machov (program Škola pro udržitelný život), Barbora Masopustová, učitelka, ZŠ sv. Voršily v Praze (program 72 hodin), Blažena Hušková, expertka na místně ukotvené učení, Milan Zeibert, místostarosta Třebíče (program Varianty, Člověk v Tísni). Délka 42 minut.

Hlavní sdělení:

• I parta dvaceti lidí z jedné školy dokáže ve městě velikosti Ostravy něco změnit.
• Pro vedení obce je často překvapující, co všechno si děti dokážou samy zorganizovat.
• Často komplikovaná bývá prvotní komunikace mezi představiteli školy a starostou. Zástupci malých obcí jsou přístupnější, když aktivitu školy podporují občanské spolky a veřejnost.
• I zdánlivě nevydařený projekt je prospěšný pro studenty tím, že porozumí tomu, jak probíhá komunikace na místní úrovni.
• Čím více se prohlubuje znechucení z velké politiky, tím zesiluje občanská angažovanost v obcích.

Video č. 6: Co dokáže městský dětský parlament?

Úvodní vystoupení:  Michaela Poštová a Lea Vaculovičová, žákyně ZŠ Ruská, Litvínov vysvětlují, jak u nich ve městě vznikl žákovský parlament města Litvínov a co prožívají, když se mohou podílet na proměně podoby města a spolurozhodovat o prostředí, v němž žijí.

Debaty se účastní: Pavlína Tomášová, ředitelka ZŠ Ruská, Litvínov, Květuše Hellmichová, zastupitelka města Litvínov, Filip Hotový (Centrum pro demokratické učení).

Hlavní sdělení:

• Existují školy, které mají žákovský parlament jako vyučovací předmět.
• Městské a školní žákovské parlamenty jsou ideálním způsobem k rozvíjení klíčových kompetencí.
• Angažovanost v parlamentech zvyšuje podíl mladých lidí, kteří se po ukončení studia vrací do města a projevují výrazně vyšší míru osobního zaujetí pro místní politiku.
• Děti mají jasný názor na to, v jakém městě a v jakém prostředí chtějí žít.
• Není snadné zajistit, aby městští zastupitelé dětským zástupcům opravdu naslouchali.
• Není dobré se soustředit na vnější znaky parlamentu, podstatnější je podporovat věcnou debatu a reálný vliv žáků na rozhodování ve městě.

Video č. 7:  Martin Nawrath z Partnertví, o. p. s., založené Nadací Partnerství uzavírá konferenci příspěvkem o tom, jak se proměnila v posledních letech mladá generace, která sice nechce vstoupit do politiky, ale je mnohem ochotnější občansky se angažovat.  Délka 25 minut.  Postřehy z konference najdete v blogu Martina Nawratha na respekt.cz. Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

A nakonec žáci několika škol, které se účastnily popisovaných projektů, vysvětlují, co si představují pod pojmem občanské dovednosti. Pracovní listy si můžete stáhnout ZDE a ZDE.

„Občanské dovednosti jsou ty dovednosti, za které pak dostanete občanský průkaz.“

Jaká myšlenka z konference by neměla zapadnout aneb výběr z toho, co nám napsali účastníci:

• Děti a mladé lidi je potřeba podporovat, jak to jen jde. Teprve potom vynikne jejich pravý potenciál.
• Propojení funguje. Mladí umí.
• Trvá i déle než dva roky, než se proces spolupráce nastartuje. Spolupráce nesmí být jen na efekt. Nemít strach nechat děti něco dělat.
• „Když už si to místo vybudujeme, tak už si ho chráníme.“ Pro žáky je důležité změny nejen navrhovat, ale i realizovat.
• Pozitivní motivace, všechno jde, když se chce, co se děti v mládí naučí, budou provozovat celý život.
• Je třeba posunout dopad projektů k jeho uživatelům. Je třeba nechat mladé lidi samostatně tvořit a pomáhat jim jako partneři.
• Přirozeně ta základní myšlenka, že aktivní občanství a demokracii je třeba se učit prakticky a v akci přímo ve školách a že spolupráce se samosprávami je tou nejjednodušší cestou, jak něco takového mladým lidem zprostředkovat.
• Že budovat v dětech vztah k městu se vyplatí. Že neformálně se mohou děti naučit mnohé pro život, důležité kompetence/znalosti.
• „Jde to“; dát prostor dětem, naslouchat jim.
• Celá obec je učebna, děti si vytvářejí vztah k obci a pak vytvořené méně ničí (co si samy vybudují, o to lépe pečují).
• Podpora mládeže – dát jim šanci a prostor pro své nápady.
• Přístup k mladým lidem (K. Strachota), sami zdola vymýšlet věci a obce k tomu „přizvat“.
• Pozitivní nadšení, máme moc věci měnit.
• Propojme se! musí pokračovat.