Novinky: Zanedbávání slabších žáků vyjde Česko draho

Alarmující výsledky mezinárodního průzkumu PISA, podle něhož je po pandemii čtvrtina patnáctiletých matematicky funkčně negramotná, se nepříznivě podepíšou na příštích rozpočtech. Shodují se na tom odborníci, podle nichž je potřeba zaměřit se na slabší rodiny a změnit přístup ve školách.

Průzkum totiž mimo jiné potvrdil, že v Česku panuje v rámci zemí OECD nejsilnější vazba mezi socioekonomickým zázemím rodiny a vzdělávacími výsledky. Podobně tomu je jen v Rumunsku, Maďarsku a na Slovensku. A například se také ukázalo, že jen sedm procent dětí z nejslabších rodin dosáhlo nejlepších výsledků. Nižší podíl mají opět jen na Slovensku a v Rumunsku. „U těchto dětí už toho moc nedoženeme. Obecně se ví, že to všechno vzniká ve věku mateřské školy a na prvním stupni základní školy,“ řekl Právu šéf Institutu IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Právě jeho institut se před třemi lety podílel na studii pro Českou spořitelnu, podle níž by si stát polepšil na HDP, pokud by se podařilo dostat funkčně negramotné děti na základní úroveň.

Nejschůdnější model ukázal, že v rozmezí 80 let by se jednalo o 18 miliard korun ročně. Tehdy byla pod hranicí základní gramotnosti pětina. „Máme tam různé scénáře, ale vycházeli jsme z toho, že se něco zlepší. Jenže tady došlo ke zhoršení. Řekl bych, že o to, co by přineslo zlepšení, přijdeme tím zhoršením,“ odhadl nyní Münich.

Münich poznamenal, že se slovenským a maďarským školstvím má Česko hodně společného od dob Rakouska-Uherska. Společným rysem je například rozdělování dětí, zejména při přechodu na střední školy. „To přežilo sto let. Máme i nešťastně designované přijímačky, kde děti se slabým zázemím nedokážou strategizovat, aby se dostaly na školu, kam by měly,“ poznamenal Münich, který je i poradcem ministra školství a členem ekonomické rady vlády. Studie jeho kolegy Václava Korbela, který působí i v agentuře PAQ Research, zase vypočítala, jakým přínosem pro rozpočet jsou mladí lidé, kteří dostudují střední školu. „Když se povede, aby žák dokončil střední školu, za celý život pak odvede do státního rozpočtu o 2,5 milionu korun více než velmi podobný žák, který ji nedokončí. Ten, který ji dokončí, má lepší uplatnění na trhu práce, nečerpá tolik dávky a podobně,“ sdělil Právu. „Kdybychom pomohli tisícovce žáků, aby zvládli střední školu, máme o 2,5 miliardy korun navíc,“ dodal Korbel. Jenže podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala není školství na pomoc sociálně znevýhodněným stavěno. „Naše výuka nenahrává tomu, abychom dokázali odhalovat na­­­­dání, případně silné stránky žáků. Nevyužíváme tak všech jejich schopností a oni se pak vzdělávají v oborech, které je nezajímají. Až obor dokončí, do tří let v něm ani nepracují. To jsou obrovské individuální a celospolečenské náklady, které to generuje,“ uvedl. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) k průzkumu prohlásil, že změnu ve výuce a třeba i výsledcích by mohla popohnat revize rámcových vzdělávacích programů. Rovněž se chystá změnit financování škol tak, aby ty s více znevýhodněnými dětmi dosáhly na více peněz. Pomoc by podle Bekova dalšího poradce Karla Garguláka z PAQ Research měla zajistit vznik podpůrných pozic, jež by se podílely na podpoře žáka ve škole, mimo ni i na práci s rodinou. „Výsledky vzdělávání jsou spojené s tím, jestli mají rodiny stabilní bydlení, jestli nejsou zatíženy exekucemi. Proto jsou zapotřebí poradenské služby, asistenti, psychologové anebo doučování. To hodně pomáhá školnímu úspěchu,“ popsal.

Jako v Singapuru

„A pak by to chtělo zapracovat na dobrých pedagogických strategiích, které pracují s motivací žáků a s tím, že je někam dotáhnou,“ dodal. Podle něj by rovněž pomohla změna oborové soustavy na středních školách. Poukázal, že na víceletých gymnáziích dosáhli žáci lepších výsledků, než bylo průměrné bodové ohodnocení Singapuru, který je na špici. Žáci odborných škol skončili jako Švýcarsko, které je momentálně evropskou matematickou mocností. Žáci z učilišť jsou pak na tom jako Uruguay a Malajsie. Právě na učilištích se počet funkčně negramotných zvedl za deset let z třetiny na 60 procent. Ministerstvo chystá i úpravu učebních oborů, protože mnohé už nebudou mít uplatnění. „Pokud žáky od základní školy značkujeme, že nemohou uspět, tak to vede k takzvané akademické marnosti. Jdou tam, kde je místo. Nevěří, že škola má smysl,“ dodal Gargulák.

Text vyšel na zpravodajském webu Novinky.cz.