Obědy pro potřebné děti zdarma se potýkají s řadou bariér

Přečtěte si shrnutí debaty Co a jak funkčně řeší obědy do škol, která proběhla 22. října v Pražském kreativním centru v rámci Akvária. Akvárium je diskusní setkání otevřené všem, kteří mají zájem dozvědět se něco nového z oblasti vzdělávání. Chceme propojovat akademiky, učitele, zástupce neziskovek, byznysu, státní správy a samosprávy. Diskuse má specifický formát, ve kterém se diskutuje první část debaty mezi pozvanými odborníky a ostatní mají možnost naslouchat a případně vstupovat do diskuse v rámci předem daných pravidel. Pozvání do diskuse přijali Jana Skopová, Women for Women, Jan Hřebíček, MPSV, Lukáš Průcha, Člověk v tísni – pobočka Liberec a Jan Korda, ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze. Debatu moderoval Mirek Hřebecký, EDUin. Nahrávku debaty si můžete poslechnout ZDE. Studii Obědy zdarma v předškolním a základním vzdělávání, kterou pro Nadaci OSF v roce 2017 připravila agentura Median, najdete ke stažení ZDE.

Nedávno veřejnou diskusí proběhlo téma obědů zdarma pro žáky z rodin ohrožených sociálním vyloučením. Názory na to, zda a komu poskytovat ve školních jídelnách oběd zadarmo, byly často protichůdné a odrážely fakt, že společenská debata vnímá problém vzrůstající nerovnosti, ale neví si rady s tím, jak jej řešit. Proto jsme se v debatě soustředili především na to, jak institut obědů zdarma fungoval doposud a jak to reálně vypadá v terénu. Jaké jsou jeho přínosy a jaké sebou nese problémy a bariéry?

Jan Hřebíček z MPSV představil současný program Obědy do škol, který běží již od roku 2016 v rámci Operačního programu Potravinové a materiální pomoci (OP PMP) z prostředků Evropského fondu pomoci nejchudším. Podle jeho slov nastartovala v roce 2014 organizace Women for Women na ministerstvu práce a sociálních věcí diskusi o tom, že tu existuje cílová skupina chudých dětí, a MPSV proto do OP PMP včlenilo prioritní osu zaměřenou na obědy do škol.

„Z našeho pohledu to není tak, že by tu existoval problém a ministerstvo si řeklo, pojďme ho vyřešit a vymyslelo tohle. To by byl samozřejmě velmi nedokonalý nástroj. Ta cesta byla taková, že jsme tu měli evropské peníze a hledali jsme možnosti, jak je dostat alespoň k části cílové skupiny, což jsou děti, které nedosáhnout na školní a školkové stravování,“ popsal Jan Hřebíček vznik programu Obědy do škol. „Program chápeme jako důležitou část toho, aby se alespoň části dětí mohlo pomoci, zároveň ovšem víme, že evropské peníze by neměly mít charakter něčeho trvalého a systémového,“ doplnil Hřebíček.

Do budoucna očekává, že se o problematice školního stravování chudých rodin povede odborná diskuse a bude se hledat optimální řešení, aby na obědy zdarma dosáhlo co nejvíce dětí, které to potřebují.

Podle reakcí ze škol ministerstvo podle jeho slov vidí, že program přináší celou řadu pozitivních věcí, kromě oběda popisují školy vyšší docházku u žáků, lepší psychickou i fyzickou kondici a schopnost soustředit se a vydržet učivo ve škole.

Projekt Women for Women vznikl podle slov Jany Skopové v září 2013 na základě reportáže České televize v pořadu 168 hodin, která otevřela téma hladovějících dětí. „Mysleli jsme si, že se to bude týkat jednotlivců. Spustili jsme anketu ve školách v Ústeckém kraji a postupem času jsme zjišťovali, že ten problém je na mnoha školách. Zareagovali jsme rychle, během tří týdnů se připravil systém, který funguje dodnes,“ popsala Jana Skopová manažerka charitativních projektů manželů Tykačových.

Poté se Women for Women stali iniciátorem aktivit na MPSV i MŠMT. „Spolupracujeme od začátku i na operačním programu MPSV, ale je to pouze dočasné řešení, které bylo možné zavést do praxe velmi rychle s tou myšlenkou, že tam, kde nemůžeme pomoci my, může pomoci MPSV,“ uvedla o zacílení programu. Uznala ovšem, že i nadále mají rezervy v zapojení škol a hledají cesty, jak to ředitelům usnadnit. Často se také potýkají se zdlouhavým schvalováním souhlasů ze strany zřizovatelů.

Lukáš Průcha, ředitel liberecké pobočky organizace Člověk v tísni, zmínil, že nabízejí kromě sociálních služeb i vzdělávací aktivity pro školy, proto je s řadou ředitelů v lokalitách v kontaktu. „Po prvním roce fungování programu Obědy do škol (MPSV) jsme zjistili, že do něj není zapojená žádná liberecká škola,“ upozornil. (Zároveň v prvním roce fungování byl do projektu zapojen pouze Liberecký a Jihomoravský kraj, pozn. redakce). Potvrdil ovšem zkušenosti ministerstva ohledně dalších pozitivních efektů, které obědy zdarma mají. „Z našeho pohledu vidíme, že děti kromě toho, že dostanou najíst, zůstávají odpoledne ve družině, kde dostanou jiný volnočasový rámec, než kdyby byly doma nebo na ulici. Někteří ředitelé potvrzovali, že se zlepšila školní docházka dětí,“ uvedl.

Jan Korda, ředitel Základní školy Lyčkovo náměstí v Praze připustil, že to vnímá jako velký problém. Obědy zdarma pak podle jeho názoru pomůžou především dětem v mateřských školách a na prvním stupni, děti na druhém stupni často už stravování nevyužívají. „Když tato nabídka přišla, hned jsme se do evropského projektu přes magistrát zapojili a tam nastal první problém, protože jsme jako škola měli vytipovat děti, které by do toho programu měly být zapojeny. Vytipovali jsme tenkrát kolem padesáti dětí, ale dosáhlo na to osm. Následující rok to bylo šest dětí a třetí rok nikdo. Čtvrtý rok už jsem smlouvu nepodepsal. Buďto u nás ve škole potřebné děti nejsou, nebo je někde chyba v systému,“ popsal zkušenosti se zapojením do ministerského programu Obědy do škol. „Rád bych se bavil o tom, jestli je dobře nastavená laťka, které rodiny na to dosáhnou,“ dodal. Administrativa není podle jeho názoru tak zatěžující jako u jiných projektů a celkově je využití evropských peněz v tomto programu smysluplné. Problémy pak nastávají, když dítě oběd dostane, ale nevyužije jej a ani ho neodhlásí. Což je často případ dětí, které jsou starší. Nemají ve škole podle jeho slov nástroj, jak to ošetřit.

Jak rozsáhlý je to problém?

Do programu Obědy do škol (MPSV) se mohou zapojit všechny rodiny, které jsou v hmotné nouzi. Tento klíč nastavilo ministerstvo jako dané „objektivní“ kritérium potřebnosti. „Když jsme v roce 2015 začínali, bylo v cílové skupině 100 tisíc dětí. Pak jsme zjistili, že si o to spousta lidí neřekne, nebo se o tom nedozví. Spousta škol se rozhodla, že se nezapojí, takže nám peníze s každým ročníkem zbývaly. Dnes je v naší cílově skupině asi 50 tisíc dětí a projekty jsou připravené asi pro deset tisíc dětí,“ uvedl Hřebíček.

Jana Skopová uvedla, že se jim každý rok počty dětí navyšují. „Dnes máme asi osm tisíc dětí. Praxe nám ukazuje, že toto číslo dosáhneme zkraje školního roku, ale pak se to navýší. Odhad pro rok 2019/2020 je deset až dvanáct tisíc dětí. Závisí to samozřejmě na zapojení škol. Máme registrovaných cca tisíc škol. Největší čísla máme z Ústeckého kraje a z Moravskoslezského kraje. Chceme pomáhat do té doby, než se najde nějaké systémové řešení,“ odpověděla na otázku, jak rozsáhlý je to podle jejích zkušeností problém.

Dalším tématem diskuse bylo, jakým způsobem oslovovat rodiče, aby se do programu zapojili. Zatímco program Obědy do škol (MPSV) tuto pravomoc delegoval na Úřady práce, což se ukázalo jako neefektivní, Women for Women to řeší přes kontakt třídních učitelů s rodiči. S tím ale nesouhlasí ředitel Jan Korda, který si myslí, že škola může dítě vytipovat, ale neměla by být tím, kdo by měl s rodiči řešit citlivá témata týkající se jejich příjmů. Zkušenost ředitelky v libereckém kraji, která se pokusila děti ve škole vyhledat a oslovit jejich rodiče, popsal Lukáš Průcha podle jejích slov jako nepříjemnou.

Další bolestí obědů zdarma je plýtvání. Rodiče oběd neodhlásí a dítě si ho nevyzvedne. Jan Korda se s takovým případem setkal jednou z oněch osmi podpořených dětí, Jana Skopová uvedla, že se jim od roku 2013 stalo také pouze jednou, že museli dítě kvůli dlouhodobému neodhlašování obědů z programu vyřadit. „Pro nás je to citlivé téma, nemůžeme dopustit, aby se těmi prostředky plýtvalo, ale nechceme děti trestat za nezodpovědné rodiče, proto nechce určit nějaké pevné penzum, kdy ještě dítě v projektu držet a kdy jej vyloučit. Školám radíme, aby měly nějaký záznam o tom, že rodinu oslovily a že se tak stalo až po nějaké době, kdy je zřejmé, že se nejedná o příležitostnou záležitost,“ představil stanovisko MPSV Jan Hřebíček. Lukáš Průcha dodal, že jak pro Člověka v tísni, tak i ostatní organizace, které poskytují sociálně – aktivizační služby, je zcela určitě jednou ze zakázek i stravování a motivace rodičů.

 

 

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments