Nabízíme vám ke zhlédnutí sedmiminutové video o desetiletém chlapci ze Spojených států, pro kterého není vytváření počítačových her na počítači jen koníčkem, ale i zdrojem užitečných dovedností. Pro Rhyse je podstatný nejen samotný tvůrčí proces, ale i zpětná vazba od uživatelů jeho her. Na videu vysvětluje proč.
Shrnutí obsahu najdete níže. Samotné video je v angličtině, k lepšímu porozumění vám pomůže pustit si anglické titulky. Pokud anglicky neumíte vůbec, můžete si zvolit automatický překlad titulků do češtiny, které vám poskytnou alespoň přibližnou představu o obsahu sdělení.
Shrnutí obsahu:
- Rhys pochází z Texasu a ve volném čase hraje a baseball a tvoří hry v programu Gamestar Mechanic. Vymýšlení her ho baví, protože v něm nachází tvůrčí vyžití. Každá hra musí mít dobrý námět a příběh, jehož součástí je překonávání překážek.
Gabe Zicherman, ředitel společnosti Gamification Co & Dopamine, říká, že:
- Program Gamestar Mechanic je pro děti tvůrčím nástrojem, stejně jako štětec. Dovednosti získané vymýšlením her jsou přenositelné, děti se učí aplikovat principy jejich tvorby i v jiných souvislostech.
Rhysova matka tvrdí, že:
- Děti si tak osvojují cennou dovednost řešit problémy. Tvorba hry je pro ně úkol. S něčím si vědí rady, s něčím ne a musí hledat cesty, jak překážky postupně zdolat a dojít k celkovému výsledku.
- Rhys často uvažuje o rozdílech mezi baseballem a počítačovými hrami. Obojí ho baví, v obojím nachází výzvy. Jedná se o rozdílné výzvy, ale v obou případech ho vedou k přemýšlení. Vytváření počítačových her je pro něj i zdrojem užitečné zpětné vazby. Na jejím základě hry uzpůsobuje a zdokonaluje.
Kurt Squire, který přednáší komunikaci na Univerzitě ve Wisconsinu, se domnívá, že:
- Rozdíl mezi tvorbou počítačových her a psaním slohů je v tom, že kolem her existuje nadšené společenství. Děti vytvářejí něco pro skutečné publikum, skutečné lidi, zatímco slohovou práci si přečte nejvýš učitelka. Při vymýšlení hry děti musí také uvažovat nad tím, jak příběh pochopí jejich publikum, nad tím, co vlastně chtějí sdělit.
- Když Rhysovi někdo napíše, že hra byla hrozná a příště by to měl udělat lépe, nebere si to osobně. Ví, že takový komentář mu k ničemu nepomůže. Zatímco když mu někdo napíše, co by měl udělat jinak (například umístit někam schodiště), ví, co udělat.
- Stejně je tomu v baseballu. Když mu trenér řekne, že to byl hrozný výkon, je mu to k ničemu. Když mu však poradí, aby sklonil hlavu, přidržel rukavici u země a nebál se nízko letícího míče, Rhys ví, co dělat. Dobrá zpětná vazba mu pomáhá průběžně se zlepšovat v baseballu i ve vymýšlení her.
Kurt Squire potvrzuje, že:
- Zpětná vazba je pro učení velmi důležitá. Učitelé ve škole na ni nemají tolik času, i kdyby chtěli. Ale společenství fanoušků her je velké a rozmanité. Tito lidé si navzájem poskytují zpětnou vazbu, která dětem pomáhá růst.
No jo, ale uvažujeme-li v této souvislosti o slohových pracích, nemá chudák Rhys kvůli psaní počítačových her vůbec čas osvojit si jednotlivé funkční styly. Co když někdy v budoucnosti bude potřebovat napsat třeba reportáž? Anebo udání? Celý ten videonámět, jak udělat z nudné školy „školu hrou“, má tedy zjevné zásadní nedostatky. Vždyť ten kluk by u nás neodmaturoval! Jedinou nadějí pro něj by bylo, že by se nějakým nedopatřením podařilo dostat tvorbu počítačových her do školní výuky. Že by se z ní stal povinný předmět. Nejlépe maturitní. Stát přece musí mít jistotu, že každý maturant zvládl tvorbu počítačových her alespoň… Více »