Podívejte se: V čem je rozdíl mezi počítačovou hrou a slohovou prací

Nabízíme vám ke zhlédnutí sedmiminutové video o desetiletém chlapci ze Spojených států, pro kterého není vytváření počítačových her na počítači jen koníčkem, ale i zdrojem užitečných dovedností. Pro Rhyse je podstatný nejen samotný tvůrčí proces, ale i zpětná vazba od uživatelů jeho her. Na videu vysvětluje proč. 

Shrnutí obsahu najdete níže. Samotné video je v angličtině, k lepšímu porozumění vám pomůže pustit si anglické titulky. Pokud anglicky neumíte vůbec, můžete si zvolit automatický překlad titulků do češtiny, které vám poskytnou alespoň přibližnou představu o obsahu sdělení.

Shrnutí obsahu:

  • Rhys pochází z Texasu a ve volném čase hraje a baseball a tvoří hry v programu Gamestar Mechanic. Vymýšlení her ho baví, protože v něm nachází tvůrčí vyžití. Každá hra musí mít dobrý námět a příběh, jehož součástí je překonávání překážek.

Gabe Zicherman, ředitel společnosti Gamification Co & Dopamine, říká, že:

  • Program Gamestar Mechanic je pro děti tvůrčím nástrojem, stejně jako štětec. Dovednosti získané vymýšlením her jsou přenositelné, děti se učí aplikovat principy jejich tvorby i v jiných souvislostech.

Rhysova matka tvrdí, že:

  • Děti si tak osvojují cennou dovednost řešit problémy. Tvorba hry je pro ně úkol. S něčím si vědí rady, s něčím ne a musí hledat cesty, jak překážky postupně zdolat a dojít k celkovému výsledku.
  • Rhys často uvažuje o rozdílech mezi baseballem a počítačovými hrami. Obojí ho baví, v obojím nachází výzvy. Jedná se o rozdílné výzvy, ale v obou případech ho vedou k přemýšlení. Vytváření počítačových her je pro něj i zdrojem užitečné zpětné vazby. Na jejím základě hry uzpůsobuje a zdokonaluje.

Kurt Squire, který přednáší komunikaci na Univerzitě ve Wisconsinu, se domnívá, že:

  • Rozdíl mezi tvorbou počítačových her a psaním slohů je v tom, že kolem her existuje nadšené společenství. Děti vytvářejí něco pro skutečné publikum, skutečné lidi, zatímco slohovou práci si přečte nejvýš učitelka. Při vymýšlení hry děti musí také uvažovat nad tím, jak příběh pochopí jejich publikum, nad tím, co vlastně chtějí sdělit.
  • Když Rhysovi někdo napíše, že hra byla hrozná a příště by to měl udělat lépe, nebere si to osobně. Ví, že takový komentář mu k ničemu nepomůže. Zatímco když mu někdo napíše, co by měl udělat jinak (například umístit někam schodiště), ví, co udělat.
  • Stejně je tomu v baseballu. Když mu trenér řekne, že to byl hrozný výkon, je mu to k ničemu. Když mu však poradí, aby sklonil hlavu, přidržel rukavici u země a nebál se nízko letícího míče, Rhys ví, co dělat. Dobrá zpětná vazba mu pomáhá průběžně se zlepšovat v baseballu i ve vymýšlení her.

Kurt Squire potvrzuje, že:

  • Zpětná vazba je pro učení velmi důležitá. Učitelé ve škole na ni nemají tolik času, i kdyby chtěli. Ale společenství fanoušků her je velké a rozmanité. Tito lidé si navzájem poskytují zpětnou vazbu, která dětem pomáhá růst.

Připojit se s

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
48 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Oldřich Botlík
8 years ago

No jo, ale uvažujeme-li v této souvislosti o slohových pracích, nemá chudák Rhys kvůli psaní počítačových her vůbec čas osvojit si jednotlivé funkční styly. Co když někdy v budoucnosti bude potřebovat napsat třeba reportáž? Anebo udání? Celý ten videonámět, jak udělat z nudné školy „školu hrou“, má tedy zjevné zásadní nedostatky. Vždyť ten kluk by u nás neodmaturoval! Jedinou nadějí pro něj by bylo, že by se nějakým nedopatřením podařilo dostat tvorbu počítačových her do školní výuky. Že by se z ní stal povinný předmět. Nejlépe maturitní. Stát přece musí mít jistotu, že každý maturant zvládl tvorbu počítačových her alespoň… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Velmi vtipné. A zášť z toho jen teče. A když už jsme u udání, s denunciačními texty má pan Botlík velké zkušenosti. Kdyby mu šlo všechno tak jako urážení, možná bychom ho ohledně maturity mohli začít brát vážně.

O. Hausenblas
8 years ago

Myslím, že je užitečné rozlišovat různé slohové prostředky: v příspěvku p. Botlíka se to jmenuje „sarkasmus“. Bylo by dobré, kdyby se i žáci učili odlišovat takové ostřejší formy stylizace, ale nespojovali si je rovnou s nějaký jediným postojem, totiž například se „záští“. Ten postoj za sarkasmem může, ale nemusí stát, může totiž za ním být také prostý výsměch. Kdyby se žáci učili, že sarkasmus je vždy projevem zášti, nebo kdyby to viděli tak natěsno spojené u svých učitelů, neučili by se myslím ani tak používat sarkasmu a rozumět mu, jako spíše té zášti. To by nebylo zodpovědné. Abych lépe porozuměl… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Pane Hausenblasi,

jako obvykle si občas něco špatně domyslíte a občas si vymýšlíte. Konkrétně vám to vysvětlím později. A když už jste se tak zamyslel, zkuste si nějak odůvodnit smysl uvedení motivu „udání“ v textu. I sarkasmus musí mít logiku a hlavně úroveň.

l.snirch
l.snirch
8 years ago

„Sarkasmus: poslední útočiště skromných a čistých lidí, když se někdo hrubě vloupává do soukromí jejich duše.“ (F. M. Dostojevskij, Zápisky z podzemí)

Bořivoj Brdička
8 years ago

Myslím, že by bylo vhodné se vrátit k podstatě věci. Pan Botlík se dokonale trefil, když konstatoval, že Rhys by u nás neodmaturoval. Dál je vše ale, zdá se, doprovázeno nepochopením smyslu původního sdělení. Jde totiž o to, zda je pro budoucí uplatnění Rhyse ve světě všudypřítomných technologií lepší, když umí napsat udání, nebo zda je lepší, když umí ovládat technologie až na takové úrovni, že tyto dělají, co on chce. Prosím, nepokoušejte se nám namluvit, že zde jde jen to vytvořit scénář popisující triviální hru. V pozadí je rozvoj informatického myšlení – http://spomocnik.rvp.cz/clanek/18689/.

Oldřich Botlík
8 years ago

Samozřejmě, že Rhys se sám i díky zpětné vazbě od komunity hráčů učí a naučí mnohem víc než jen vytvořit scénář jednoduché počítačové hry. Já jsem jen popisoval, na co by jeho aktivity degradovala česká škola, kdyby jí byla nedejbože svěřena výuka tvorby počítačových her. Je to tak se vším. Kdyby se žáci měli ve škole naučit jezdit na kole, začala by výuka tím, jaké bicykly rozeznáváme: silniční, horská, trekingová, akrobatická, elektrokola, závodní atd. Následoval by měsíční historický exkurs, začínající samozřejmě vynálezem kola Sumery nebo kým. Pak by se přešlo ke správnému názvosloví jednotlivých součástek: řidítka, sedlo, ráfek, přesmykač, …… Více »

Václav Votruba
Václav Votruba
8 years ago

Však kdyby trenér dostal na starost 30 živých cvičenců, z nichž opravdový zájem má jen 5, pozor, když promluví, dávají ještě další 4, a zbytek mu za zády kolo rozebere, taky by začal jinak – potřeboval by na všechny vidět, jezdit by dovolil jen tolika, kolik by stihl doběhnout, až budou padat, protože – nedej bože – kdyby se někdo zranil, on přijde o práci. To přirovnání je trefné. Realita je taková, že stát diktuje, co chce vzdělávat, zřizovatel za kolik, rodič/žák, aby to nebolelo a učitel se v tom má přizpůsobit všem stranám. To není povzdech. Jen povzdechnutí, že… Více »

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Myslím tedy , že se shodnem na to podstatném: 1. pro budoucí uplatnění Rhyse ve světě všudypřítomných technologií je lepší, když umí ovládat technologie až na takové úrovni, že tyto dělají, co on chce. 2. v ČR by ale asi neodmaturoval 3. školní přípravou dokážeme často studentům znechutit literaturu, matiku, dějepis (a určitě i další předměty), protože je neučíme a nezkoušíme to podstatné a potřebné pro život, ale různé faktografie, data, pojmy, vzorečky, zkrátka různé pojmologie a nauky o autorech (auturatury), ale ne význam literárních děl, (matematickou) logiku, význam dějin pro současnost atd. A čekáme dále na Godota a mezi… Více »

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Pane Votrubo, tleskám, je to přesně, 4 pánům s diametrálně odlišnými zájmy (a příkazy) se najednou nedá sloužit.
Sluha 2 pánů na tom byl sqěle a přesto měl co dělat

Ondřej Šteffl
8 years ago

Zdá se mi, že se diskuse konečně začíná dostávat k podstatě věci: „školní přípravou dokážeme často studentům znechutit literaturu, matiku, dějepis (a určitě i další předměty), protože je neučíme a nezkoušíme to podstatné a potřebné pro život… (…) A čekáme dále na Godota“ Nedávno jsem slyšel ředitelku gymnázia Na Zatlance, jak na semináři v Poslanecké sněmovně říká něco v tom smyslu, že roste napětí mezi tím, co žáky učíme (pro minulost) a co by potřebovali a chtěli (pro budoucnost). A že má strach, že když se něco neudělá, že to všechno praskne a celé školství se nám rozletí na všechny… Více »

rodič
rodič
8 years ago

What a load of bull… Ten kluk pouze přesouvá předem dané a někým jiným vytvořené komponenty na předem určená místa pro jiné závislé nebožáky aby mohly promarnit ještě více času. To je tvoření? Jediný „přínos“ je v tom, že ho to baví. A pak leze na strom a hraje baseball. Pánové vzdělavatelské kapacity vzrušením vlhnou.

Ondřej Šteffl
8 years ago

rodič:
Vy asi nemáte rád počítačové hry, že?

Ve škole je to ovšem něco jiného, že. Vaše děti přesouvají předem dané a někým jiným vytvořené komponenty (písmena, slova, čísla, značky, ale i celé znalosti) na předem určená místa. Ovšem v tomto případě většinou jen pro učitele.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

„Představy většiny, zde reprezentované např. panem Soukalem, ovšem stále spočívají v tom, že někdo moudrý rozhodne, co je to správné…“ Pane Šteffle, nejste právě teď poněkud nespravedlivý? Nejste to právě vy, který se často staví do role toho moudrého, který přesně ví, co je (a hlavně bude) to správné? Stejně jako zde mnozí mluví o budoucím uplatnění Rhyse (a rozvoji informativního myšlení), jako kdyby někdo mohl tušit, co tenhle desitiletý kluk bude jednou dělat. Možná se na technologie úplně vykašle a bude zahradníkem. P.S. Chápu rozdíl mezi slovesy „rozhodne“ a „ví“, ale nelze popřít, že máte určitý vliv na běh… Více »

Ondřej Šteffl
8 years ago

Zdeněk Sotolář: „Nejste to právě vy, který se často staví do role toho moudrého, který přesně ví, co je (a hlavně bude) to správné?“ Snad byste to měl doložit nějakou citací. Já se hodně snažím své názory formulovat tak, aby bylo jasné, že to je můj názor na výchovu a vzdělávání dětí (zejména svých), který mohou ostatní přijmout, ale také nemusejí. Ten hlavní rozdíl není mezi „ví“ a „rozhodne“ (což je ovšem rozdíl velmi podstatný), ale mezi „doporučuje“ a „nařizuje“ a mezi „mnoho možností“ a „jediná správná cesta“. Myslím, že o podobném psal i kolega Botlík. Článek je zajímavý právě… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

Botlík si potřeboval rýpnout do maturity. Samozřejmě z češtiny, jak už to u matematiků bývá. Fajn. Tentokrát mu nemohu upřít nápaditost. Rhys píše story pro hry. Opravdu si ale myslíte, že tím se automaticky naučí psát i něco jiného? Já bych na to nespoléhal. Je to příliš specifický žánr. Co ale z tohoto příkladu chceme a můžeme v našich podmínkách aplikovat do škol? Co tedy bude se školními slohy, které si vzal Botlík na mušku? Squire zdůrazňuje, že společenství fanoušků počítačových her je velké. Co s tím? Nahradíme tedy školní slohy tvorbou počítačových her? Myslíte, že tím oslovíte a nadchnete… Více »

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Matematici kritizují oprávněně maturity nejen z češtiny, ale i z matiky. Tak to tak neberte pane Sotoláři. Otázka je, zda češtináři k jakémukoliv psaní studentů vedou či odrazují. Stejná otázka je pro matikáře.
Včera jsem poslouchal ministra, jak říká, že se musí zlepšit výuka pedagogů-matikářů na pedácích a pak se zlepší i výuka matiky na školách. Jinými slovy řekl, že nyní ty pedáky nefunguji dobře. To je zajímavý kontext se zněním zákona o PP.
No to jsou poznatky, co se člověk z té televize nedozví, že?

Perun
Perun
8 years ago

Bouvard a Pécuchet českého školství, pánové Botlík a Šteffl, opět v akci. Nuže, poraďte nám, neschopným češtinářům z praxe, prosím, jak máme tu zatracenou stylistiku učit. Dejte hlavy dohromady s panem Feřtekem, zaštítí Vás třeba pan Hausenblas a vznike zcela jistě učebnice, jakou svět neviděl. Co učebnice, celá převratná koncepce, kterou nám v šichni ve světě budou závidět. Ono je totiž velmi únavné číst stále dokola izolované výkřiky – chce to zkrátka vzít z gruntu. Když někdo tak ostře a jasně vidí, kde současné české školství (potažmo zmíněnou výuku stylistiky) tlačí bota, ale nechává si koncepční řešení pro sebe, nezodpovědně… Více »

Oldřich Botlík
8 years ago

ad Z. Sotolář No, pane Sotoláři, Botlík chtěl mj. zjistit, zda členové jistého spolku a) pořád ještě drží hlídky sledující dění na stránkách EDUin b) během uplynulých tří let pochopili aspoň některé z výhrad ke státní maturitě. Znovu opakuji, že Rhys nepíše (pouze) scénáře počítačových her – on ty hry sám vytváří. Celé. Vůbec nevadí, že k tomu využívá stavební kameny vytvořené někým jiným. Takové je ostatně KAŽDÉ programování, pokud nejde o strojový kód. Podstatné je mimo jiné, že (a) jde o jeho vlastní projekty, jimiž se zabývá ze své vůle (b) to, co vytvoří, má adresáty, s nimiž komunikuje… Více »

Perun
Perun
8 years ago

Pane Botlíku, opět je vidět, že se ve stylistice a její výuce zkrátka a dobře neorientujete. U mnoha útvarů bližší určení nepotřebujete, neboť by bylo příliš svazující – konkrétně třeba u „Afrického dobrodružství“, vypravování; analogicky u „Je s ním legrace, i když je jen 2D“, charakteristiky filmové animované postavy a v dalších zadáních. Představte si, že bychom chtěli, aby charakteristiku animáka směřovali na cca 8-10letého čtenáře – měl byste vymezeného adresáta, ale kdo by dokázal takový text napsat? Zkrátka větší volnost zadání umožňuje i volnější pojetí práce. Navíc proti práci s komunikační situací se vyhraňuje třeba Společnost učitelů českého jazyka… Více »

Oldřich Botlík
8 years ago

Pane Perune, je mi líto, ale stále více mi připadá, že debata s některými učiteli českého jazyka v češtině je marná. Co kdybychom to příště zkusili v nějakém cizím jazyce? Navrhuji angličtinu nebo němčinu. Asi bych to zvládl i v ruštině, ale nejsem zvyklý na jejich klávesnici. A francouzsky jsem se teprve začal učit… Píšete, že proti práci s komunikační situací se vyhraňuje třeba Společnost učitelů českého jazyka a literatury, která podle Vás ve svém Prohlášení k problematice zadání a hodnocení maturitních slohových prací uvádí: „Požadujeme zařazení jen jasně formulovaných slohových útvarů vycházejících z české tradice a z běžné školní… Více »

Ondřej Šteffl
8 years ago

„Ve škole učitel předstírá žákům, že je vyučuje něčemu, co budou v životě potřebovat, a žáci předstírají, že se to naučili. (…) Rhys se ovšem tvorbou počítačových her zabývá DOOPRAVDY.“ Potíž ve škole ovšem je, že nahlíženo z hlediska školy a učitele je výuka vlastně DOOPRAVDY. Naprostá většina učitelů strávila vlastně celý život jen ve škole, od první třídy až od důchodu. Je proto pro ně velmi obtížné přemýšlet o praktické použitelnosti toho, co učí, pro obyčejného člověka. Je těžké vysvětlit matikářům, že skoro nikdo nebude řešit úlohy o společné práci nebo upravovat složený zlomek, stejně tak chemikářům malou reálnou… Více »

Ondřej Šteffl
8 years ago

děti opravdu bylY

… a nezapomeňte, že se bude stále méně psát a stále více, fotit, natáčet podcasty a hlavně videa a to např. v těchto útvarech: popis, odborný popis, popis pracovního postupu, vypravování, charakteristika, líčení, úvaha, referát, výklad, reportáž, recenze, stížnost… Mám takový dojem, že by takovou „stylistiku“ děti pokládaly za smysluplnější. Ale chápu, v RVP to není a u maturity se to nezkouší (jen by se to třeba dětem v životě hodilo).

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
8 years ago

Tak pánové,asi jsem blbá. Já tu nenacházím nějaký konflikt mezi psaním slohů a vytvářením her. Kromě nadpisu.Obě ty věci jsou totiž ,dle mě, něco diametrálně odlišného.Je tu snaha srovnávat hrušky a jabka. Je ajsné, že to toho kluka baví. A psaní by ho asi nebavilo. Jenže je tu taková potíž. On existuje svět, kde jsou lidi, kteří dělají věci, které je jenom baví? Nebo se chystá nějaký podobný (skoro bych to nazvala komunistický) projekt? Hele, já tam chci.Do toho světa,kde budu dělat jen co mě baví.A budu se rozvíjet,protože to budu dělat s chutí. Teď trpím. Představte si, že musím… Více »

Oldřich Botlík
8 years ago

Nástup nových technologií a jejich velká obliba mezi dětmi a mládeží ovšem samozřejmě nejsou důvodem, proč bychom měli přestat dbát o to, aby se mladí lidé uměli kultivovaně vyjádřit. Písemně i ústně. Je to ovšem příležitost k přehodnocení některých dosavadních postupů a jejich nahrazení něčím, z čeho dětem tak nečpí naftalín. Zvláště ty nepříliš účinné a vysmívané jsou první na řadě. Uznávám, že pro jednotlivého učitele to může pracné, ale i jemu můžou nové technologie pomoci tam, kde český pedagogický výzkum selhává. Kdo je otevřený novým myšlenkám, ten najde dostatek podnětů na internetu. Překážkou obvykle nebývá absence či nedostupnost nových… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
8 years ago

Myslím, že se tu nikdo nebrání novým technologiím. Ač nejsem nejmladší, s chutí tyto technologie užívám neb mi pomáhají. Ale je to jako se vším – dobrý sluha,špatný pán. Jde tu o vyrovnanost.Když se rozhlédnu po český školských luzích a hájích,myslím, že se velmi mnohé zlepšilo.Velké množství učitelů má snahu věci měnit,stále se něčemu novému učit.Hledat další a další možná řešení v procesu výuky.Vůbec nemám pocit, že učitelé stagnují. Naopak. Na to,jak jsou stále dehonestováni svým okolím, se snaží až moc )těch pár,co ne je dáno Gaussovou křivkou). Smiřte se s tím, že škola nemůže stihnout vše. Naopak. Škola musí… Více »

Oldřich Botlík
8 years ago

Já myslím, že zásadní otázka je úplně jiná. Zbývá ve školství doladit už jen pár drobností, anebo jsou nutné zásadní změny? Dodnes se potýkáme s dědictvím Schulkodexu z roku 1805, podle něhož Rakousko-Uhersko nepotřebovalo lidi vzdělané, ale dobré poddané. Úkolem veřejných škol bylo pozvednout vzdělanost prostých lidí, avšak ne zas moc. Industrializace vyžadovala gramotnou a snadno zacvičitelnou pracovní sílu, schopnou přijímat pokyny a disciplinovaně je plnit. To stačilo, neboť před většinou dětí se rýsovala perspektiva doživotní manuální práce v jednom oboru. Gramotné, ale nepříliš vzdělané masy se rovněž snáze ovládaly. K vyššímu vzdělání pustil stát jen toho, kdo se podrobil výchovným a… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

„To, že ve škole je všechno jenom JAKO, je jedním z hlavních důvodů velmi nízké efektivity školního vzdělávání.“ Měřeno čím? Vy, pane Botlíku a pane Šteffle, nejste produkty školního vzdělávání? A tisíce dalších úspěšných lidí? Chcete tvrdit, že úspěchu se dosahuje pouze navzdory školnímu vzdělávání? Tím samozřejmě neříkám, že všechno je vpořádku a netřeba změn (hájím načatou reformu, která jde BOHUŽEL do kytek), ale vyprávět recyklované historky o Marii Terezii a o odtrženosti učitelů od reálného světa ničemu nepomůžete. Jen si prosím uvědomte, jak tím pohřbíváte zbytky prestiže učitelů (která v naší zemi vždy byla stejně jen JAKO.) Kolovrátek pro… Více »

Harry
Harry
8 years ago

Když tady čtu výplody mediálních mudrlantů Botlíka a Šteffla, tak nevím, jestli se mám smát nebo spíše brečet…
Už tady chybí jenom Feřtek a naši geniální teoretici na problematiku vzdělávání budou kompletní :-)

Oldřich Botlík
8 years ago

Víte, pane Sotoláři, já jsem myslím do diskusí na EDUinu přispěl naposledy před rokem, možná ještě jednou či dvakrát mezi tím.

Nemám nejmenší tušení, kolik lidí je čte a kolik je mezi nimi „neučitelů“.

Když ale čtu Vaše příspěvky v této diskusi a v několika dalších, na které jsem se nedávno díval, mám dost neodbytný pocit, že zbytky prestiže učitelů pohřbíváte spíš Vy. A ani si toho nejste vědom.

Zdenek Slejška
8 years ago

ŽÁDOST NA DISKUTÉRY: Vážení diskutující, jsme rádi, když články provokují k diskusi. Nicméně vás žádáme, abyste se oprostili od osobních invektiv a diskutovali věcně o problému. Myslíme si, že jedině to povede ke kultivaci diskuse a k posunu našich pohledů na věc. Diskuse nejsou bojištěm, ale místem, ve kterém se mají potkávat argumenty a pohledy na věc. Přijměte, prosím, fakt, že pravda není jedna, ale skládáme dohromady mozaiku, která může být užitečná pro kohokoliv z nás. A vězte, že naše stránky sledují i např. středoškoláci, kteří si vytvářejí svoje názory na základě toho, jak vás zde vidí argumentovat. Díky!

Alena S.
Alena S.
8 years ago

Proč by neodmaturoval? http://respekt.ihned.cz/externi-hlasy/c1-62260570-jaky-ma-smysl-maturovat-z-eurytmie Paní Jano, prosím, nedělejte věci, které nechcete. Televizi vypněte (stejně blbě kecají) a neluxujte (stejně vás to nebaví, no a co, že rodina zhyne ve špíně). btw. víte, proč to děláte?. Netvrdím, že já sama bych si maturitu z eurytmie vybrala (zkrátka proto, že mě nebavila), ale pokud se pro ni rozhodlo 12 ze 30 lidí ve třídě (tento údaj jsem neověřovala), a škola jim ji dokázala zorganizovat, proč by něco takového nebylo možné, kdyby se připravila maturita pro nadšence do tvorby počítačových her? Prostě proto, že by to chtěli. A protože jsou to hry, tak… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
8 years ago

Paní Aleno.Nutnost,povinnost je vlastně přijetí odpovědnosti. Jestliže si pořídím psa, přijímám s ním i nutnost ho venčit, krmit,opečovávat,chodit k veterináři apod. A že se člověku občas nechce.. A stejně je to s jinými věcmi. Jestliže mám rodinu,potom přijmu odpovědnost a luxuju nebo se o tu práci podělím s ostatními členy rodiny.Jedno je jisté, někdo luxovat musí.
Když se chci vzdělávat,musím přijmout odpovědnost za tuto činnost a provádět i ji i ve chvílích,kdy se mi nechce a dělat věci, které mě zrovna neberou.Odměnou je mi vzdělání,možnost profesně růst a pod.

Perun
Perun
8 years ago

Vy jste, pane Botlíku, zábavný chlapík. Je skvělé, že umíte anglicky, německy a rusky, k tomu Vám gratuluji. A nyní k meritu věci. Kritizoval jste zadání maturitních prací a já se Vám snažil vysvětlit, že některá nepotřebují bližší vymezení. Vy to odmítáte přijmout – na tom komunikace v jakémkoliv jazyce nic nezmění. Ale zkusím to vysvětlit ještě jinak – umím-li napsat motivační dopis, pak mi může být konkrétní adresát ukradený. Mám obecnou dovednost, kterou pak přizpůsobím konkrétní situaci. Analogické je to třeba s výkladem – pokud jej umím funkčně pojmout a jsem odborně na výši, je jedno, jestli je určen… Více »

Perun
Perun
8 years ago

P.S. omlouvám se drobné přepisy, při kopírování se načetla poslední uložená verze, ne aktuální provedné změny.

Oldřich Botlík
8 years ago

Pane Perune, zkusím to tedy ještě jednou. Začnu tím, co Vám dlužím. Tedy reakcí na argumentaci k „fingování reportáží“ a k výuce „slohu“. Ale začnu trochu zeširoka. Jak jste asi zaregistroval, v celosvětovém měřítku (rámcem je mezinárodní průzkum PISA) vynikají naši patnáctiletí v tom, jak se ve škole cítí a jaký k ní mají vztah. Vynikají bohužel negativně. To se samozřejmě musí projevit na výsledcích vzdělávání. Ale také například kázeňskými problémy, tím, že zcela demotivovaní žáci ignorují jakékoli snahy svých učitelů, používají nejpohodlnější cesty, jak vyhovět požadavkům školy, příp. hledají vlastní cesty za poznáním jinde než ve škole. Hrubý nesoulad… Více »

Oldřich Botlík
8 years ago

Uvědomil jsem si až dodatečně, že při zavádění výuky mluvení na českých školách už proběhl i tento krok.

(10)
Je odvolán ředitel organizace připravující reformu maturitní zkoušky. Pod heslem Baví nás být užiteční! zakládá vzápětí občanskou společnost, která mj. konstatuje, že „Zkoušky státní části maturity jsou pro polovinu maturantů vážným a až pro osminu existenčním rizikem. Za tím vším je spousta normální lidské tragédie a zklamání a finanční rozměr způsobených ztrát veřejných i soukromých peněz se počítá v řádu miliard korun ročně.“ E-shop zmíněného sdružení nabízí mj. tzv. „tréninkové hodiny pravdy“.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
8 years ago

• …vynikají naši patnáctiletí v tom, jak se ve škole cítí a jaký k ní mají vztah. Vynikají bohužel negativně. To se samozřejmě musí projevit na výsledcích vzdělávání. Ale také například kázeňskými problémy, tím, že zcela demotivovaní žáci ignorují jakékoli snahy svých učitelů, používají nejpohodlnější cesty, jak vyhovět požadavkům školy, příp. hledají vlastní cesty za poznáním jinde než ve škole. Hrubý nesoulad mezi žáky a českou školou je naprosto evidentní a nelze ho klást za vinu žákům: ti jsou prostě takoví, jací jsou. A budou takoví, jací budou. Za nesoulad může jednoznačně škola a stát… Je tak jednoduché klást vše… Více »

l.snirch
l.snirch
8 years ago

školství v dobrém stavu stavu není a zesměšnování profese seriály atd. na tom nic nemění. Autoritu si učitel nezíská seriálem, ale vlastní osobnosti. Já se cítím ve škole studenty respektován a nemám ani náznakem opačný dojem. Když jsem před 4 roky šel do školství, měl jsem představy, ale to je největší překvapení – jak korektně se studenti chovají. V čem a kdo zklamal mé představy, nyní psát nebudu – ale nejsou v tom v hlavní roli studenti. Krizi autorit do společnosti zanesli dospělí, ne děti a studenti. Dospělí těžko zvládají svobodnou společnost, děti to jen někdy přejímají. Bylo krásné respektovat… Více »

Anthony Tun
Anthony Tun
8 years ago

Pane Botlíku,
děkuji Vám za trefné a pravdivé pojmenování problémů českého školství.

Oldřich Botlík
8 years ago

Nemáte zač, pane Tune. Děkuji za uznání. Paní Karvaiová, mám velké pochopení pro to, co píšete, ale domnívám se, že reagujete na něco jiného než na má slova. Dal jsem si, zcela vědomě, velmi záležet na tom, aby bylo zřejmé, že žáky nehodnotím a nehledám příčiny toho, proč jsou takoví, jací jsou. Z jednoho prostého důvodu. Stát jim ukládá povinnost chodit do školy, a má proto naopak povinnost zajistit, aby prostředí, do něhož je posílá, s nimi bylo „kompatibilní“. Aby pobyt dětí ve škole vůbec mohl plnit cíle, kvůli nimž škola existuje. (Ponechávám teď stranou možnost domácího vzdělávání, těžce vybojovanou,… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
8 years ago

Jestli jsem vám, pane Botlíku,dost dobře neporozuměla,tak se omlouvá. Popisuji stav věci tak, jak ho zažívám já a kolegové právě teď.Práce s dětmi mě baví,ale znáte to, stačí pár vejlupků… a máte zkažený den. Jsem ráda, že existují osvícení lidé a nerada, že někdo takový není v mé blízkosti. Pokud mě něco (kromě oněch vejlupků) ve škole ubíjí,tak je to určitá stereotypnost,podlézání vrchnosti, prostě ta dogmata,o kterých píšete.Jenže zkuste něco měnit,když vedení má zájem dogmata zachovávat. mohu jen na úrovni své třídy a ještě se modlit, aby to nebylo moc inovativní(divné). I mě je jasné, že změny se dějí pomalu.… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Čta adorace p. Botlíka na (jeho vlastní) projekt nemohu nedoplnit, že projektová výuka má velká pozitiva, ale také svá úskalí, a že se na ní nedá postavit kompletní výuka. Je mi ovšem nadále záhadou, jak se ten, kdo se prezentuje jako zastánce „jiného“ učení, může tak fatálně mýlit v otázce nové maturity z češtiny, která představuje – vzhledem k tomu, jak se čeština vyučovala a hodnotila předtím – obrat přímo revoluční. A proč se ty, kterým nové pojetí zkoušky a hlavně výuky evidentně „šlape“ a kteří dokáží vyučovat smysluplně, snaží tak usilovně dehonestovat. Možná je příčina právě v tom, že… Více »

Monika Sauerová
Monika Sauerová
8 years ago

Jana Karvaiová

Stěžujete si, že učitelé jsou systematicky dehonestováni, že pak nemohou mít autoritu a respekt žáků. Přitom se Vám líbí, že někdo mluví o dětech jako o „eurospratcích“.

karvaiova
karvaiova
8 years ago

to nema s dehonestci ucitelu nic spolecneho.Ten vyraz se mi libil,protoze se to o nekterych mladeznicich da rici.TO ze jsem ucitel mi nebere pravo nektere deti kritizovat.DEhonestaci ucitelskeho povolani mam na mysli napr.formu,jak jsou ucitele prezentovani v mediich,klise,ktere ulpiva nekterym autorum scenaru v mozku.Je to forma, jak stale jen obvinovat ucitelstvo za vse co v dnesnim skolstvi je.Malokdy se v mediich dockate objektivnich fakt a rozboru.

Monika Sauerová
Monika Sauerová
8 years ago

Nazvat někoho spratkem není žádná kritika. Je to urážlivé. Na jiném místě zase píšete o blbých dětech, které se odmítají učit triviality. Kdoví, možná jsou to chytré děti, které se odmítají učit blbiny. Zdá se mi, že často se učitelé sami svým přístupem k dětem, přehlížejícím a nadřazeným, zbavují možnosti získat jejich respekt. Nelze respektovat někoho, kdo nás uráží. Dokud bude škola nahlížet na děti jako na spratky, kteří odmítají dělat a učit se to, co jim předkládáme, dokud se je bude snažit motivovat pomocí odměn a trestů, neustále je poměřovat a srovnávat, jediné, co je pořádně naučí je obcházet,… Více »

Václav Votruba
Václav Votruba
8 years ago

„Samozřejmě, že děti se rády učí novým věcem a zdokonalují se v tom, co již umí.“ Kéž by, kéž by. Stačí, když dítěti v určité fázi dáte šidítko, drogu v podobě televize, počítače či jinak vítaného „uklidnění a rozptýlení“ a jeho nejoblíbenější činností se nestane poznávání a zdokonalování, ale „konzumace“. Jinak se přiznám, že nevím, jak dítěti umožnit fundovanou volbu, když nemá zkušenosti – může se samo rozhodnout, jestli se bude učit tiskací nebo psací písmo; jestli matematiku Hejného metodou nebo tradiční; jestli vlastivědu na tabletu nebo s atlasem? Obávám se, že i na té vysoké škole to vede k… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
8 years ago

Paní Sauerová,

máte pravdu – vaříte z vody. Učitelé se vám vysmívat nebudou, jen konstatují, že vámi nastíněný program je organizačně a hlavně ekonomicky tak náročný, až prostě není reálný.