Právo: Dálkovou výuku nezvládají tisíce cizinců

„Jedna věc je, že po prázdninách přišly děti a školy je nechtějí přijmout, protože se nemohou setkat nebo se setkání bojí. Zkrátka nejsou přijaty. Těch je do stovky,“ řekla Právu programová ředitelka neziskové organizace META Kristýna Titěrová.

Pak jsou tady podle ní děti, které nastoupily třeba už minulý školní rok, ale nemají vůbec rozvinutou češtinu. „Od března nebyly ve škole a nejsou v kontaktu s češtinou. A se začátečníkem je problém už to, se na dálku spojit. Učitelé jim například posílají úkoly, ale oni jim vůbec nerozumějí. A to jsou třeba osmáci,“ přiblížila Titěrová hlavní problém.

Takových dětí je podle odhadů za minulý i letošní školní rok kolem čtyř tisíc. Podle Titěrové část těchto dětí chodí do škol, kde mají s výukou cizinců zkušenosti, disponují učiteli, kteří umějí učit češtinu jako druhý jazyk. Ale dvě třetiny mají podporu buď chabou, nebo žádnou.

A pak jsou ještě další tisíce malých cizinců, kteří češtinu na určité úrovni zvládají, ale v rámci dálkové výuky si nemohou sami pomoci. „To pak záleží na učiteli, jak umí diferencovat úkoly, jestli počítá s tím, že dítě dělá úkoly, se kterými mu rodič nepomůže. Záleží na tom, jak zadá úkol a zda je ochoten si třeba po výuce s dítětem sednout ještě individuálně,“ uvedla.

Přestože významnou část cizinců tvoří Slováci, ani ti i přes jazykovou blízkost, se neobejdou bez podpory. „Oproti jiným národnostem to mají snadnější třeba v přírodopise, dějepise, ale není to stoprocentní. Pro nás, kteří jsme vyrůstali v Československu, je ten jazyk známý, ale pro dnešní děti je to jako polština. Pokud jsou tady nové, tak na tom jsou lépe než Ukrajinci, protože mají aspoň stejné písmo. Ale těch jiných slov, pojmenování je spousta,“ vysvětlila ředitelka.

V minulém školním roce docházelo na základní školy celkem 26 527 cizinců, což odpovídá 2,8 procenta z celkového počtu žáků. Střední školy navštěvovalo 9496 cizinců, tedy 2,2 procenta. V mateřských školách bylo celkem 11 942 cizinců, kteří tvořili 3,3 procenta všech dětí v mateřinkách.

Ve všech třech segmentech tvořily nejvyšší zastoupení děti ukrajinského původu (28 procent), následované Vietnamci (20 procent), Slováky (19 procent). V případě Rusů to bylo sedm procent, Mongolů 2,7 procenta, Bulharů 2,5 a Rumunů dvě procenta.

Bohaté zkušenosti má například ZŠ Ústí nad Labem Anežky České. „Naše škola má poměrně početnou komunitu cizinců z různých koutů, ale ty děti jsou už tady víceméně adaptované. Český jazyk ovládají natolik, že rozumějí látce a zadání. Mnohé z těch dětí mají vynikající, až nadprůměrné výsledky,“ popsala Právu ředitelka školy Jindra Šteflová.

Podle ní se většina rodičů snaží pomáhat, ale děti bývají spíš samostatné. Nyní škola podporuje děti, které potřebují pomoc, elektronicky.

„Ale protože jsme škola v sídlišti, tak pokud je jakýkoli problém, jsme ochotni zadat úkoly papírovou formou. Děti mohou mít třeba problém s připojením, máme zde také děti sociálně a zdravotně znevýhodněné, ale i mimořádně nadané. Vyučující předávají úkoly denně a stejně tak je vyhodnocují. Dokážou se s nimi spojit přímo a problémy řešit individuálně,“ uvedla Šteflová.