Právo: Povinná matematika zvýší počty neúspěšných maturantů

ilustrační foto (c) KL

Publikujeme rozhovor Jiřího Macha s Michaelou Kleňhovou, novou šéfkou Cermat, o státních maturitách a jednotných přijímacích zkouškách, jejich podobě, budoucnosti a vlivu na vzdělávací systém. Text byl publikován 5. 1. pod názvem Povinná matematika zvýší počty neúspěšných maturantů v deníku Právo.

Kolem státních maturit i přijímaček na střední školy, které organizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), je vždy spousta emocí. Proč jste do toho šla?

Ve školství se pohybuji od roku 1995. Působila jsem v Ústavu pro informace ve vzdělávání, kde tenkrát Cermat vznikal, takže mám k problematice blízko. Když se vypisoval konkurz na jeho ředitele, tak mě to zaujalo a viděla jsem v tom příležitost po tříleté odmlce se do školství vrátit.

Působila jste v Českém statistickém ústavu. Budou se zkušenosti se sběrem dat hodit?

Velmi. Cermat má poměrně velké množství dat o výsledcích zkoušek, data o tom, kdo se hlásí k maturitě, jak jsou žáci úspěšní podle typu školy, podle regionu, podle jednotlivých zkoušek. Tato data nebyla zatím plně vytěžována. V tom vidím velkou výzvu – podrobně rozebrat tato data a zpracovávat analýzy pro vzdělávací politiku a další vývoj ve školství.

A co tedy můžeme očekávat?

Teď jsme začali například publikovat údaje o absolutní neúspěšnosti u maturity. Tedy o studentech a žácích, kteří se v daném roce k maturitě přihlásili a nakonec ji neudělali. Data se musí zpracovávat zpětně, protože na splnění maturity mají od přihlášení tři pokusy v rozmezí pěti let. Teď máme výsledky za rok 2011, 2012 a částečně 2013.

Je to kolem čtyř procent každý rok a další čtyři procenta studentů k maturitě vůbec nepřišla. Nemuseli být buď připuštěni, nebo tam mohly být jiné okolnosti. Ale zatím nemáme informace o těch, kteří se přihlásí na jinou střední školu a pokoušejí se maturitu dodělat.

Kolik lidí tedy od roku 2010 u státní maturity pohořelo?

Od roku 2011 do roku 2017 vyčerpalo tři pokusy nebo nevyužilo pětileté období pro složení maturity 27,6 tisíce žáků. Tři termíny vyčerpalo 24,5 tisíce z nich a další 3,1 tisíce nevyužilo šanci přijít k opravnému termínu v průběhu pěti let od ukončení střední školy.

Jaké změny čekají letošní maturanty?

Plníme to, co stanovuje legislativa. Na základě novely vyhlášky došlo ke změně délky doby, kterou mají žáci na složení zkoušky. Na jaře budou mít maturanti více času u didaktického testu z matematiky a u slohové práce z češtiny. Na matematiku bude 110 minut, na didaktický test z češtiny 75 minut.

Proč k té změně došlo?

Impulzem byla intervence ombudsmanky a další přišly od odborníků. V obou případech byly námitky, že nedostatek času vede ke stresovým situacím, kdy žák při testu prokazuje odolnost proti nim na úkor prokazování znalostí.

Znamená to, že propadlíků bude méně?

Myslím si, že se nebude jednat o žádné radikální snížení počtu propadlíků.

Takže z matematiky opět propadne v prvním termínu zhruba čtvrtina a z češtiny 10 procent?

Dá se to předpokládat. Nicméně víc než třetina z těch, kteří maturitu neudělají na první pokus, se na druhý pokus k maturitě připraví lépe a na podzim ji udělají.

Jsou to lidé, kteří potřebují maturitu z profesních důvodů, anebo uchazeči o VŠ?

O tom nemáme informace. Ale lze usuzovat, že při tom kvantu lidí, které vysoké školy přijímají, to asi nehraje roli. VŠ berou téměř všechny a proberou si je až během prvního ročníku. Kdo chce na VŠ, tak má šanci se na ni dostat.

Jak je možné, že propadá stále stejný počet studentů, když už za těch osm let moc dobře vědí, do čeho jdou? To se to nedá prostě našprtat?

Myslím, že dá. Největší neúspěšnost mají ti, kteří jdou z nástavbového studia a z maturitních oborů středních odborných učilišť. Gymnazisté problémy nemají, u středních odborných škol záleží na konkrétním oboru. Roli tam hraje víc faktorů. Je to hlavně kombinace toho, jestli jsou ze školy dobře připraveni a jak se oni sami připraví. Na první pohled se může zdát, že jsou testy náročné, ale v každém testu je určité penzum úloh, které testují úplný základ. Pokud mají žáci základní znalosti, tak by ten test za „dostatečnou“ udělat měli.

Ale odborníci zpochybňovali i to. Jsou ty testy spravedlivé pro všechny typy škol? Má šanci dostat z matematiky jedničku i člověk z nástavby?

To nedokážu posoudit. Ale testy jsou opravdu dělané tak, že vycházejí z rámcových vzdělávacích programů (RVP). A každý expert, který nám testy hodnotil, nám potvrdil, že ve shodě jsou. Stejně tak potvrdily shodu i validační komise a nezávislá odborná komise ministerstva. Je fakt, že na nástavbách mohou mít menší počet hodin matiky a že z toho jejich učebního učebního oboru nemají takové znalosti, jaké by měli mít.

Bylo by podle vás správné, kdyby se vytvořily zvlášť maturitní úrovně pro gymnázia, odborné školy a třeba nástavby? 

Pokud žáci odcházejí ze školy s maturitním vysvědčením, se kterým mohou na vysokou školu, tak je to stejná maturita, a to i z pohledu trhu práce. Platové tabulky ve státní správě jsou pro držitele maturity také stejné bez ohledu na to, zda ji mají z učiliště nebo z gymnázia. Proto si myslím, že by maturita měla být jednotná. RVP jsou velice podobné s výjimkou gymnázií, kde je ta náročnost vyšší. Pokud je maturita vstupenkou na vysokou školu, tak by měla být jen jedna úroveň maturity. Na druhou stranu se pak dostáváme k tomu, že VŠ si stěžují, že maturita z matematiky je na velmi nízké úrovni.

Tak jednak ji má zvládnout absolvent nástavby, který VŠ nepotřebuje, ale gymnazistovi nemusí ani jednička stačit pro přijetí na VŠ.

To by se ale musel změnit vzdělávací systém a nastavení kritérií pro přijetí na VŠ.

Podle ministra by bylo cestou, kdyby v testech byly úlohy, jejichž zvládnutí už by svědčilo o nadprůměrných schopnostech. Je to tak?

Již delší dobu nabízíme výběrovou zkoušku, která se jmenuje Matematika+, která je na vyšší úrovni. Jsou tam i některé věci částečně nad rámec RVP. Není povinná, žáci si ji mohou zvolit mimo povinnou část maturity, aniž by riskovali propadnutí. Velká část VŠ, jejichž studenti potřebují znalosti z matematiky, při přijímacím řízení žáky s Matematikou+ zvýhodňuje. Dokonce i ti, kteří ji udělají na trojku, mají velkou šanci se na těchto školách udržet.

Jak s tím pohne rok 2022, kdy bude povinná maturita ze tří předmětů včetně obávané matematiky?

Podrobné analýzy dopadů povinné matematiky zpracovány zatím nebyly. Nevíme, jaké mají žáci volící si matematiku znalosti z cizího jazyka a naopak. Také nevíme, jaká je strategie žáků při volbě druhé povinné zkoušky – tedy proč si volí matematiku či cizí jazyk. Při rozhodování hrají roli jak znalosti toho kterého předmětu, tak náročnost zkoušky, případně počet částí zkoušky, nebo žáci volí „menší zlo“. Každopádně se dá předpokládat, že při zavedení tří povinných zkoušek vzroste neúspěšnost žáků nejen v matematice, ale i v cizím jazyce.

Co by se stalo, kdyby Cermat dělal jenom didaktické testy, jak by si přál ministr školství Robert Plaga?

Došlo by tak ke ztrátě komplexnosti zkoušky. A pak je otázkou, zda by ústní a písemná část byly přesunuty na úroveň školy jako povinná část zkoušky, nebo by jejich zařazení záleželo pouze na škole.

Chystáte nějaké další změny do budoucna?

O podobě maturity se vedou velké diskuse a záleží na tom, kam povedou a jaké bude rozhodnutí pana ministra. Obsah testů se odvíjí od RVP. My nemůžeme zkoušet něco, co tam není. Teď se připravuje jejich revize, jde o koncepční věci, které jsou v kompetenci ministerstva.

I loni se objevily chyby v hodnocení, které se zpětně opravovaly. Jak se jim chcete do budoucna vyhnout?

Pokud máte do systému zapojený lidský faktor, tak se rizika chyby nikdy úplně nezbavíte. Chceme ho ale minimalizovat. Posílili jsme týmy, které připravují testy, a posílili jsme i validační komise, které testy hodnotí po zkoušce. Také chceme častěji tyto experty obměňovat, protože svou roli hraje i profesionální slepota. Ta se také projevila v loňském roce, kdy chybu neobjevila ani validační a ministerská expertní komise. Posílili jsme i bezpečnostní monitoring, abychom odchytili podněty ze sociálních sítí a z médií, že může být něco v nepořádku. A také jsme změnili systém vnitřní komunikace, aby se problémy řešily naprosto okamžitě. Každý signál, který u podzimního termínu přišel, jsme vyhodnocovali, ačkoli se zdál od prvních chvil zcela bezpředmětný.

Vzpomenete-li si na úlohu, kdy měli maturanti spočítat povrch čepice ve tvaru rotačního kuželu, nabízely se tam dvě odpovědi, ale všechny komise se postavily za tu jednu odpověď, kterou měl Cermat za správnou. Nepomohly ani diskuse v parlamentu. Taková chyba už nenastane?

Ono o chybu nešlo – dovedete si představit čepici, která má dno?

Když se nazve rotačním kuželem, tak ten z definice dno má. A je-li mezi odpověďmi k zaškrtnutí i varianta se dnem, pak je to přinejmenším matoucí.

Musím říct, že teď už se každá úloha vyhodnocuje nejen z odborného hlediska, ale i z toho hlediska, jak by to mohli žáci pochopit. Loni byla v testech podobná úloha se sklenicí a bylo tam přesně popsáno, že se má spočítat plocha skla, která je pokryta tekutinou.

Jak se daří plnit původní zadání státní maturity, aby se zajistilo srovnávání vzdělání žáků mezi lety, nepodkročitelná hranice maturitního vzdělání a vstupenka na VŠ?

Nepodkročitelná hranice se plní, vstupenka na VŠ se úplně nepodařila. A srovnání mezi lety je problematické, protože se podoba maturity v průběhu let měnila. Do testů z češtiny byly například zařazeny otevřené úlohy a s prodloužením času na zpracování zkoušek se srovnatelnost omezuje i propříště.

Pokud mám státní maturitu, co to o mně vypovídá? Že se umím nadrtit? Že jsem schopen být městským strážníkem?

Vypovídá to o vás, že máte alespoň minimální objem znalostí, které si máte ze střední školy odnést.

Je to šťastný stav?

Otázka je, k čemu má státní maturita sloužit. To je na politickou či odbornou debatu. K těm zmíněným třem zadáním bych přidala ještě jedno, a to optimalizaci sítě škol, která tehdy existovala. Záměr byl, že školy, které nedokážou žáky na maturitu připravit, by maturitní obory vůbec neměly vyučovat. A některé školy od maturitních oborů skutečně upustily, což ale nemuselo být jen vlivem státních maturit.

Proč je u maturit laťka propadovosti, kde je?

To nastavení vzniklo na začátku a primárně vychází z rozvrstvení populace. Kdyby odmaturovali úplně všichni, tak by nebyla žádná motivace se učit. Ideálně ta laťka nastavena není. Dochází tam k neporovnatelnosti, protože u zkoušek z jazyků je níž než u matematiky.

Ještě k debatám o změně RVP. Inspekce říká, že je nutná výrazná reforma, která zohlední, co budou děti v rychle se vyvíjejícím světě potřebovat. Posílit by se měly gramotnosti a zeštíhlit by se měl objem učiva. Kdyby tomu odpovídala maturita, bylo by to něco, co by jí zvýšilo prestiž? Nestálo by to už jen na znalostech, ale na schopnostech…

Schopnosti se poměrně těžko testují. Záležet bude na tom, jak budou RVP postaveny, a druhá věc je, jak to měřit. Gramotnost se testuje velmi špatně, aby bylo možné ji testovat, je nutné ji přesně definovat. Studijní schopnosti žáků se částečně testují i nyní. V češtině je i část věnovaná čtení a porozumění textu – jde o čtenářskou gramotnost. Je třeba prokázat, že žák dokáže z toho, co je v textu, udělat závěry, vyhodnotit to. I to je jeden ze základních předpokladů, že si dokáže množství informací roztřídit. Totéž je i v matematice, protože součástí testů jsou i slovní úlohy – napřed tomu musíte porozumět a musíte mít znalosti, které dokážete aplikovat. Kdyby se ale měly testovat pouze gramotnosti a studijní předpoklady, tak musí být napřed jasně definováno, co to přesně je a jakým způsobem se mají testovat.

Státní přijímačky mají vytipovat školy, které berou na maturitní obory slabé žáky, kteří nejsou schopni dojít k maturitě, případně ji zvládnout. Funguje propojení „nezvládne přijímačky, nezvládne maturitu“?

Svým způsobem funguje. Sice máme k dispozici data jen za dva roky, a to ještě ti přijatí žáci k maturitě nedošli. Ale pokud porovnáme výsledky jednotných přijímacích zkoušek na určité školy nebo na určité obory, tak to víceméně  koresponduje s tím, jaké jsou výsledky u maturity. Bohužel ale nevím, které žáky školy přijmou. Máme informace jen o těch, kteří se k nim hlásí.

Naplnila se podezření, že jsou i gymnázia, která berou žáky jenom kvůli finanční dotacím?

Určitě se najdou i taková. Pokud berou žáky bez ohledu na znalosti, tak pak mohou mít horší výsledky u maturit. Častěji se může jednat o menší gymnázia, která mají problém s naplněností tříd. Aby vůbec mohla otevřít třídu, tak berou i žáky s horšími výsledky. Nicméně je to především záležitost krajů, které by měly průběžně optimalizovat síť škol a měly by mít o svých školách přehled. My krajům poskytujeme informace o všech jejich školách, navíc kraje mají podklady ze škol, kolik žáků bylo přijato.

Pomohlo by u přijímaček stanovení nepropustné hranice?

Některé kraje to svým školám už stanovují. Já osobně moc s nastavením hranice nesouhlasím. Vzhledem k tomu, jak je roztříštěné základní školství a jak chodí děti ze ZŠ různě připravené, tak bychom je víceméně trestali za to, že je škola nepřipravila. Navíc by se začaly rozevírat sociální nůžky, protože ti rodiče, kteří na to mají, tak by dětem dali maximální přípravu, jakou můžou. Systém by ale měl být nastaven tak, aby každá ZŠ dostatečně připravila na SŠ. Pokud by to tak bylo, můžeme se bavit o stanovení laťky.

Inspekce hovoří o testu obecných studijních předpokladů. Zvládl by to Cermat? Scio i Masarykova univerzita takové testy připravují.

Základní problém je, jak definovat obecné studijní předpoklady. Pokud bude jasně stanoveno, co jsou studijní předpoklady, co se testuje, a dostaneme zadání od ministerstva, tak testy připravovat budeme. Testy, které jsou teď, jsou nastaveny tak, že pokud je žák udělá, tak nějaký předpoklad pro to, že střední školu dodělá, tam je. Musí prokázat, že se umí naučit, že si dovede logicky vyvodit závěr, najít řešení, a musí být schopen rozklíčovat text. To je prakticky základ předpokladů pro studium.

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na