Provzdelavani.nuv.cz: Jak vypadá běžná finská škola?

ilustrační foto (c) katerina lanska

Publikujeme text Anjy Willner, redaktorky FOCUS Online, která navštívila základní školu nedaleko Helsinek. Ve svém článku popisuje běžný finský školní den. Článek FOCUS Online představuje také klady a zápory projektově/problémově orientované výuky (PBL – project/problem/phenomenon-based learning). Zároveň definuje hlavní rozdíly finského a německého vzdělávacího systému. Text byl publikován na webu provzdelavani.nuv.cz.

První dojmy ze školy

Škola nesoucí jméno Grankulla se nachází ve finském městě Espoo. Patří mezi školy určené pro švédsky mluvící finské děti. Navštěvuje ji celkem 367 žáků. Celá škola je světlá, na stěnách visí kresby, koláže a jiné výtvory dětí. Každý má na lavici jmenovku s vlastním jménem, vlastní laptop a iPad. V této základní škole jsou děti od první až do šesté třídy (na některých finských základních školách až do deváté třídy).

Ve všech finských základních školách mají žáci zdarma učebnice a výukové materiály. Zdarma je i stravování ve školní jídelně, kde žáci jedí společně se svými učiteli. Děti mohou dělat vše, co chtějí: běhat po chodbách, hlasitě mluvit v jídelně nebo chodit bez bot. Učitelé zasahují pouze v případě, když dochází k narušení vyučování.

V německých školách mají děti často strach – strach ze špatných známek nebo z toho, že budou vyvoláni. Tady nikdo strach nemá, při hodině matematiky jedna z dívek bez vyzvání vstává a jde k tabuli, protože se nemůže dočkat, až ukáže své řešení ostatním.

Všechny děti ochotně odpovídají na otázky v angličtině. Nikdo se neschovává za učitelem. Zhruba devítiletá dívka plynně anglicky vypráví, že ji baví především nový projekt propojující několik oborů. Kluci v hodině pracovního vyučování říkají, že je dílny sice baví, ale není to jejich nejoblíbenější předmět. Užívají si především, že jsou chvilku bez svých spolužaček. I chlapci mohou chodit na hodinu ručních prací, kde si děti šijí oblečení. Každý si vybere předmět, který ho baví.

Žáci mají velmi přátelský vztah ke svým učitelům a jsou vedeni od samého počátku k samostatnosti. „Je úplně běžné, že za námi žáci chodí a svěřují se nám se svými problémy, chodí i za mnou“, říká Catharina Sunesdotter, ředitelka školy. „Každý musí mít přeci ve škole někoho, komu důvěřuje,“ pokračuje ředitelka.

Rodiče respektují učitele, někdy až příliš 

Učitelská profese má ve společnosti velmi dobrou image. Přijímací zkoušky pro budoucí učitele jsou obtížné, učitelé získávají dobré vzdělání v průběhu studia a vzdělávají se i poté, během celého svého života. Ředitelka školy nemá problémy s rodiči, kteří by učitele nerespektovali. Častěji řeší problémy s těmi rodiči, kteří projevují malý zájem o to, co děti ve škole dělají, a spoléhají se až příliš na dobrou reputaci finského vzdělávacího systému. „Očekávají od učitelů, že odvedou veškerou práci, ale vzdělávání není možné redukovat pouze na výuku ve škole,“ zdůrazňuje ředitelka školy. Také z toho důvodu dostávají žáci domácí úkoly. V případě, že je děti neodevzdají, škola kontaktuje rodiče. Chytré telefony jsou zakázané, neboť žáky příliš rozptylují. „Diskutovali jsme to se žáky a kolegy a společně došli k rozhodnutí, že se v hodinách telefony nesmějí používat“, říká Catharina Sunesdotter.

Dalším důležitým aspektem vzdělávání je diskuse. Ve Finsku je velmi běžné, že učitelé nemluví celou dobu sami, nutí žáky, aby se aktivně zapojovali do diskuze. „Žáci o sobě hodně mluví, chceme vědět co nejvíc o jejich rodinách a poměrech doma“, zdůrazňuje Sunesdotter.

Důležitá je spravedlnost a pocit sounáležitosti 

Žáci a učitelé jsou sice v přátelském vztahu a tykají si, ale neznamená to, že by učitelé neměli respekt. Finsko je malá země a velkou roli hraje pocit sounáležitosti – důležité jsou společné tradice, ale například i společné jídlo ve škole. Proto je ve Finsku silně podporována inkluze. Všichni mají stejná práva. Žáci s fyzickým postižením nebo se speciálními vzdělávacími potřebami jsou až na výjimky integrováni a navštěvují běžné školy. Podle studie UNESCO je 100 % finských škol přizpůsobeno dětem s tělesným postižením.

Každý žák má právo na pomoc 

Ve Finsku existuje vícestupňový systém podpory. Tu mohou využívat všichni žáci podle aktuální potřeby. Na škole Grankulla jsou celkem tři asistenti učitele a jedna speciální pedagožka. Kromě toho je ve škole každý den k dispozici školní psycholožka a zdravotní sestra. Takto vybavené jsou všechny finské školy.

Ve Finsku platí princip „pozitivní diskriminace“. Čím více žáků vyžaduje speciální přístup nebo je ze sociálně slabších rodin nebo z rodin, jejichž mateřským jazykem není finština, tím více prostředků škola dostane. Školy samy mohou rozhodovat, jak s těmito prostředky naloží. Některé školy s pomocí těchto prostředků financují nejnovější model výuky „spoluučení“, kdy se dva učitelé společně starají o jednu třídu a navzájem si pomáhají. Finské třídy nikdy nebyly malé, neboť národní studie neprokázaly, že by menší třídy vedly k větším vzdělávacím úspěchům. Role učitele je naopak chápána jako zcela zásadní.

Proč se výsledky finských žáků zhoršují?

V posledních letech se zhoršily výsledky žáků v mezinárodním šetření PISA. Ve Finsku se vedou debaty o příčinách tohoto zhoršení. Často lze slyšet, že jedním z hlavních důvodů je rostoucí migrace. Odborníci však věří, že migrace není jediným důvodem pro zhoršení výsledků v rámci testování PISA. Není ani zcela jasné, proč Finsko v rámci prvního testování v roce 2000 dosáhlo tak vynikajících výsledků. Někteří odborníci se domnívají, že dobré výsledky finských žáků souvisely s tradičními výukovými metodami, které byly kolem roku 2000 běžné na všech základních školách. Zhoršení může souviset se zaváděním nových metod. Od roku 2016 musí každá škola ve Finsku povinně využívat kolaborativní metody učení. Mezi jednu z takových metod patří tzv. projektově/problémově orientovaná výuka (PBL – project/phenomenon-based learning). Žáci si mohou, na základě vlastního uvážení, zvolit téma projektu a vypracovat ho za využití znalostí a dovedností z více předmětů. Důraz je přitom kladen na využívání moderních technologií a mimoškolních zdrojů (například odborníků nebo muzeí). Hlavním cílem této výuky je to, aby si žáci sami s pomocí učitele strukturovali proces učení. Měli by mít z učení radost a rozvíjet svou zvídavost. Díky osobnímu prožitku si žáci vše naučené lépe zapamatují. Škola Grankulla se snaží využívat tuto metodu, ale doplňuje ji tradičními metodami. Žáci například často píšou testy, které ověřují úroveň jejich znalostí. Žáci také od první třídy dostávají známky.

Škola má největší problémy s dětmi, které se učí dobře a mají dobré výsledky. U těchto žáků hrozí, „že se začnou nudit a přestanou chodit do školy“, říká ředitelka. Proto žáci dostávají úkoly navíc.

Projektově/problémově orientovaná výuka: pro a proti

I v jiných zemích se stále více mluví o projektově/problémově orientované výuce, mezioborové výuce nebo výuce, která propojuje více oborů. Odstraní tento model v budoucnosti jednotlivé předměty? Jaká jsou jeho pro a proti?

Kirsti Lonka, profesorka psychologie vzdělávání na univerzitě v Helsinkách zdůrazňuje výhody tohoto modelu, který je základem pro to, aby žáci získali dovednosti potřebné pro 21. století, mezi které podle ní patří zejména kritické myšlení a technické dovednosti: „Tradičně bylo učení definováno jako soubor informací a faktů, které si musíme osvojit v jednotlivých předmětech – například v aritmetice nebo gramatice. Když se ale podíváme na reálný život, náš mozek není rozdělen na jednotlivé obory; přemýšlíme velmi komplexním způsobem.“ Profeska dále dodává: „Myslím, že největší chybou je vést děti k přesvědčení, že svět je jednoduchý a že když se naučí určitá fakta, budou na něj připraveny. Důležité je naučit je přemýšlet a porozumět, učení by mělo být zábavné, neboť radost zvyšuje kvalitu života a blahobyt celé společnosti“.

Na druhé straně je pravda, že členění na jednotlivé obory existuje již po staletí a je základem nejen vzdělávání na školách, ale také akademického vzdělávání budoucích učitelů a jejich dalšího vzdělávání. Výuka spojující několik oborů vyžaduje, aby měli učitelé zcela jiné kompetence. Jochen Schnack, ředitel německé mezinárodní školy v Bostonu varuje: „Učitelé by se mohli cítit nejistí, protože by se mohli jednoduše ocitnout v situaci, že o dané problematice nevědí více než sami žáci. Rozdělení na jednotlivé obory zajistí, že se žáci seznámí s různými perspektivami a vnímáním světa: přírodovědec se na svět dívá jinýma očima než umělec nebo historik a každý z nich také používá jiné metody zkoumání světa.“ Jochen Schnack dodává: „Potřebujeme tedy obojí: systematičnost oborů a radost z překračování jednotlivých oborů.“

Hlavní rysy finského vzdělávacího systému 

1. Společná školní docházka od 1. do 9. třídy
Šestileté děti musejí absolvovat ve státních mateřských školách nebo soukromých zařízeních povinný rok předškolního vzdělávání. Mateřské školy jsou cenově přístupné pro všechny, výše příspěvku závisí na výši příjmů rodičů. I pro děti mladší šesti let jsou k dispozici vzdělávací zařízení, rodiče se mohou sami rozhodnout, zda je budou využívat, nebo ne. Všichni pracovníci činní v rámci předškolního vzdělávání musejí mít dokončené alespoň bakalářské studium. Děti vstupují na základní školu v sedmi letech a zůstávají zde většinou až do deváté třídy. Devátou třídou končí povinná školní docházka. Poté mohou žáci dále studovat tři roky (studium lze zkrátit na dva roky nebo naopak prodloužit na čtyři roky). Po úspěšně ukončeném tříletém studiu mohou žáci pokračovat ve studiu na vysoké škole.

2. Skoro vše je zdarma 
Školní docházka je zcela bezplatná. Až do deváté třídy je vše, včetně stravy, materiálů, učebnic a dopravy do školy zdarma. Každý žák má právo na pomoc. Platí to nejen pro žáky s postižením, ale i pro běžné děti, které potřebují extra pomoc v rámci nějakého předmětu.

3. Učitelé a školy mají možnost svobodně se rozhodovat 
Nejdůležitější vzdělávací cíle jsou dány národním kurikulem, za jehož tvorbu je zodpovědná Finská národní agentura pro vzdělávání (https://www.oph.fi/), která spadá pod ministerstvo školství. Učitelé se však mohou sami rozhodnout, jaké metody a jaké učební materiály budou vyžívat. Zřizovatelé škol jsou městské části / magistráty. Ty často nechají školy, aby samy rozhodovaly o interních záležitostech, například o výběru personálu. V 90. letech došlo ke zrušení inspekčních činností. Sází se na autoevaluaci škol a testování žáků. Učitelé se vzdělávají v rámci celé své kariéry: každoroční účast nebo případná neúčast na seminářích se může odrazit na výši platu. Hodně škol spolupracuje s odborníky z univerzit. Školy mohou získat na vzdělávání svých pedagogů finanční prostředky od státu.

4. Inkluze v hlavní roli 
Jasný cíl finské vzdělávací politiky je společné vzdělávání všech dětí na běžných školách. Děti, které pocházejí z rodin, jejichž mateřským jazykem není finština nebo švédština, mohou získat extra intenzivní kurz, který absolvují před nástupem na běžnou školu. V roce 2012 absolvovalo tyto kurzy skoro 80 % všech dětí migrantů bez dostatečných znalostí finštiny. V Německu obdobné kurzy absolvovalo zhruba každé druhé dítě z rodin migrantů.

5. Právo na vzdělávání v mateřském jazyce 
Ve Finsku jsou oficiální dva jazyky – finština a švédština. 5 % žáků navštěvuje školy, ve kterých výuka probíhá ve švédštině. Žáci s jiným mateřským jazykem, než je švédština nebo finština, mohou absolvovat dodatečnou výuku ve svém mateřském jazyce. Podmínkou je minimálně osm zájemců o výuku v daném jazyce. Děti díky tomu mají možnost udržet si vztah ke své mateřštině a původní kultuře.

6. PISA
Finsko mělo největší úspěch při prvním testování PISA, prováděném OECD v roce 2000. Žáci ve věku 15 let se umístili na prvním místě v oblasti čtenářské gramotnosti. V roce 2015 se Finsko umístilo celkově na osmém místě. Stále je však před Německem, které obsadilo 13. místo. Finsko patří mezi země, kde jsou žáci spokojenější se svým školním životem v porovnání s německými děti nebo s dětmi z asijských zemí, které mají sice vynikající úspěchy, jsou však často vystavovány enormnímu tlaku.

V článku byly využity citace z následujících článků:
https://www.bbc.com/news/world-europe-39889523
https://deutsches-schulportal.de/stimmen/finnland-schafft-die-schulfaecher-ab/

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments