Reflex: Víceletá gymnázia – ano, či ne?

23. 2. 2018
EDUin
Screenshot_2-1

Publikujeme anketu Týdeníku Reflex, která se zaměřila na diskutovanou otázku existence víceletých gymnázií v ČR. Anketa vyšla 22. 2. K tématu doporučujeme nedávno zveřejněnou zprávu z výzkumu CLoSe o přidané hodnotě víceletých gymnázií, který provedl Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání při PedF UK.

Téměř čtvrtstoletí existují v České republice osmiletá gymnázia – a není to jen ku prospěchu nadanějších žáků. Hlásí se na ně typicky zhruba pětina populačního ročníku, méně než polovina jedenáctiletých dětí je ovšem u přijímacích zkoušek odmítnuta. Informační centrum o vzdělávání EDUin uspořádalo v lednu tohoto roku zajímavý kulatý stůl, který opět prokázal důležitost a ambivalenci tohoto tématu: téměř každý by chtěl, aby jeho dítě na víceletém gymnáziu studovalo, ale podle mnohých tyto ústavy podporují sociální nerovnost a napomáhají tolik kritizovanému rozštěpení společnosti. Položili jsme tedy pěti odborníkům jednoduchou otázku: 

Jste pro zrušení víceletých gymnázií v ČR?

  • Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR: „Musíme řešit i vzdělávání nadaných.“

Diskuse o víceletých gymnáziích se nedá odbýt na ploše anketní otázky. Je mnohem složitější a měla by být součástí celospolečenské debaty o kvalitě vzdělávání v následujících deseti dvaceti letech. Zda jde v případě víceletých gymnázií skutečně o výběrové školy, jak se plánovalo při jejich vzniku, nebo se posouvají jinam, se musí důkladně analyzovat. Oblast vzdělávání však dlouho nehrála významnou roli a do popředí politického zájmu i zájmu veřejnosti se dostává až poslední roky. Součástí probíhající debaty o zvýšení prostředků na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků ve školství se musí stát i diskuse o kvalitě vzdělávání a o roli jednotlivých prvků vzdělávací soustavy. Stejně jako se věnujeme podpoře handicapovaných, musíme řešit i vzdělávání nadaných. A právě zde mají hrát víceletá gymnázia klíčovou roli.

  • Bob Kartous, vedoucí komunikace vzdělávacího think tanku EDUin: „ANO. Je to „zárodek rozpadu společnosti“

Víceletá gymnázia vzdělávání v ČR neprospívají. Neprospívají ani společenskému soužití. Tak lze objektivně interpretovat závěry nedávno zveřejněných výsledků longitudinální studie CLoSE. Ukázala, že víceletá gymnázia nepřinášejí podstatnou přidanou vzdělávací hodnotu, jinými slovy neumějí vzdělávat lépe než základní školy. Rozdíl ve výsledcích je způsoben tím, že na tyto školy nastupují děti z podnětného prostředí. Ty ale zároveň vytvářejí takřka homogenní sociální kohortu: na víceletých gymplech se soustředí takřka výhradně děti z nejvyšších sociálněekonomických vrstev. Český stát si tak svými vlastními prostředky vytváří zárodek rozpadu společnosti u dětí ve věku deseti let. Důsledky ztráty společenské soudržnosti můžeme vidět například v posledních prezidentských volbách. Sebevražedné. Jsem tedy pro postupné zrušení, nikoliv hned. V prvé řadě je třeba navýšit investice do vzdělávacího systému na alespoň důstojnou úroveň – ČR je v tomto jednou z nejzaostalejších zemí v rámci OECD – a začít aktivně konsolidovat vzdělávání na 2. stupni ZŠ. Jinak se budou rodiče snažit své děti „uklidit“ do neveřejných škol. Je potřeba začít jednat co nejdříve, v opačném případě už ve střednědobém horizontu spláčeme nad pochybným výdělkem.

  • Jana Straková, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání: (ZATÍM) NE, ačkoli „raná diferenciace vzdělávacího systému ohrožuje soudržnost společnosti“

Víceletá gymnázia přispívají k tomu, že se děti již v útlém věku rozdělují do škol podle rodinného zázemí. O tom, zda se bude žák ucházet o studium na víceletém gymnáziu, rozhoduje rodina a ta také děti připravuje k přijímacím zkouškám: děti leckdy navštěvují přípravné kurzy, učí se s rodinnými příslušníky. Dítě z rodiny, která si cení vzdělání a je s to potomka ke zkouškám připravit, přitom má daleko vyšší šance než dítě s lepšími schopnostmi, ale méně příznivým zázemím.

Víceletá gymnázia však nepředstavují jediný mechanismus rozdělování. V poslední době se setkáváme s tím, že vzdělaní a motivovaní rodiče se pro své děti snaží zajistit kvalitní vzdělání buď prostřednictvím soukromých škol, nebo prostřednictvím veřejných výběrových tříd a škol, kde si často připlácejí za nadstandardní služby. Spolu s profilací výběrových škol dochází ke vzniku škol zbytkových, kde se shromažďují děti s horším rodinným zázemím. Těmto dětem se dostává méně kvalitního vzdělání, protože zde vzniká méně příznivé studijní klima a často zde pracují méně motivovaní učitelé.

Přestože jsem přesvědčena, že raná diferenciace vzdělávacího systému ohrožuje soudržnost české společnosti, nemyslím si, že je nyní možno přikročit k likvidaci gymnázií či výběrových škol. Nejdříve je nutno prostřednictvím snahy o zajištění kvalitního vzdělávání v každé základní škole zvýšit důvěru společnosti ve standardní služby veřejného školství.

  • Jiří Málek, rektor Univerzity Pardubice: „Soutěžení v nabídce možností vzdělávání je důležité a motivující“

Nejsem. Domnívám se, že v této věci je vhodnější než konat radikální akce (rušení) více přemýšlet o nastavení vhodné proporce. Situace je asi dost rozdílná ve velkých městech, menších regionálních centrech a venkovských oblastech. Rodiče by měli mít možnost volby, kde se budou jejich děti vzdělávat. Soutěžení v nabídce možností vzdělávání je důležité a motivující. Zároveň je také významné udržet rozmanitost ve třídách základních škol. Proto se domnívám, že se jedná spíše o otázku hledání právě té správné proporce.

  • Milena Minaříková, ředitelka Gymnázia Kladno: „Vychováváme studenty, kteří své schopnosti a dovednosti efektivně rozvíjejí“

Na našem gymnáziu je osmileté studium zavedeno od roku 1997, každoročně se hlásí 120 až 150 dětí, můžeme přijmout pouze třicet žáků. Vzhledem k jejich studijnímu potenciálu mohou být na tyto žáky kladeny poněkud vyšší nároky, což bez problémů zvládají.
Nemyslím si, že bychom vychovávali elitu; vychováváme skutečné studenty, kteří své schopnosti a dovednosti efektivně rozvíjejí a na vyšším studiu dosahují solidních studijních výsledků. Ty jim pak umožní úspěšně studovat na VŠ.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články