Řízení školy: V naší škole se děti různého věku vzdělávají společně

Publikujeme rozhovor Silvie Pýchové s Johannou Wahlman, finskou pedagožkou o tom, jak vypadá role speciální pedagožky ve finské škole, o domácích úkolech a spolupráci s rodiči. Text vyšel v časopise Řízení školy v září 2018.

Tento rozhovor vznikl díky tomu, že koordinátorka iniciativy Úspěch pro každého žáka Silvie Pýchová, která je zároveň výkonnou ředitelkou SKAV, měla možnost strávit dva měsíce ve Finsku na stáži Erasmus v rámci svého doktorského studia na FSV UK. S Johannou Wahlman, která působí jako speciální pedagožka na základní škole v Lappeenrantě, se Silvie seznámila už v roce 2012 na studijní návštěvě v Irsku. Teď měly tedy příležitost se po delší době opět setkat a pohovořit spolu o tom, jak funguje pilotní škola, kde Johanna učí.

Johannina první profese spočívala v práci s mentálně postiženými lidmi. Pak získala magisterský titul v oboru speciální pedagogika na Univerzitě v Turku a je koučkou v přístupu orientovaném na řešení. Zároveň získala certifikaci učitelky AMI Montessori (pro děti od tří do šesti let). 15 let pracovala v několika školách ve Finsku jako učitelka nebo zástupkyně vedoucí pro oblast speciálních potřeb žáků. Nyní pracuje jako speciální pedagožka ve škole Pontuksen koulu v Lappeenrantě v jihovýchodním Finsku.

Johanno, mohla bys nám představit školu, kde pracuješ?

Název naší školy je Pontus koulu a nachází se v oblasti Lauritsala. Naši žáci ale také dojíždějí z jiných míst. Ve škole máme více než 330 žáků (od 1. do 6. ročníku, což znamená věk 7 až 12 let). V části budovy je také umístěna mateřská škola se 190 dětmi. Na naší škole působí celkem 25 učitelů a šest školních asistentů, kteří pracují se žáky se speciálními potřebami; jedná se přitom především o postižení zdravotní (např. epilepsie, poruchy příjmu potravy apod.). Vedení školy se skládá z jedné ředitelky, jednoho zástupce, vedoucích čtyř učitelských týmů a speciální pedagožky. Všichni učitelé se scházejí jednou týdně, projednáváme pedagogické i praktické záležitosti a zpracováváme hlavní instrukce. V našem týmu působí ještě školník, sociální pracovník a školní psycholog (dva až tři dny v týdnu), zdravotnice (čtyři dny v týdnu) a školní sekretářka. Informace o naší škole v angličtině jsou zde: http://www.pontuksenkoulu.fi/pontuksen-paivakoti/pontus-nursery-and-primary-school/.

Jak vypadá vedení na vaší škole?

Naše škola má sdílené vedení. Ředitelka má na starosti celou školu a je za všechno zodpovědná, i za budovu. Vede náš řídicí tým, který se skládá z vedoucích učitelských týmů, zástupce ředitelky a speciální pedagožky. Vedoucí učitelských týmů zodpovídají za všechny učitele ve svém týmu a také za své asistenty. Mají určitou míru nezávislosti na vedení školy, rozhodují se, jaký druh akce se žáky navštíví nebo co budou se svými žáky organizovat. Disponují rovněž částí rozpočtu školy, takže mohou rozhodovat o tom, jak tyto finance v rámci výuky použijí. Vedoucí učitelských týmů také zpracovávají společně s ředitelkou plán pro učitele v každém týmu, který pracuje ve stejném vzdělávacím oddělení. V příštím roce bude mít každé ze čtyř vzdělávacích oddělení zvláštní úkol, např. zavedení motivačního programu pro školy. Ve škole celkově působí vedoucí tým, speciálně pedagogický tým, tým zaměřený na welfare (tj. zdraví a blaho žáků) a čtyři učitelské týmy. Takto společně rozvíjíme vzdělávání v naší škole. Pořádáme pro sebe navzájem semináře, kde jeden z týmů prezentuje ostatním, co dělá a co se mu daří, a takto sdílíme své znalosti. Na základě společné diskuse pak můžeme rozhodovat. Vedoucí učitelského týmu je například zodpovědný i za zajištění suplujícího učitele, pokud je někdo z kolegů v jeho týmu nemocný.

Jaká je tvá role v rámci školy?

Pracuji jako speciální pedagožka a vedu tým zabývající se speciálními potřebami žáků. Aktuálně v něm jako speciální pedagožky působíme dvě. Vedle nás jsou zde také tři učitelé speciálních tříd. Učitel speciální třídy pracuje se žáky se speciálními potřebami ve vzdělávacích odděleních. Pracuje s celou speciální třídou (kde je teď devět žáků a dva asistenti), kterou navštěvují žáci se speciálními potřebami (fyzickými, neurologickými nebo emocionálními problémy). Ve vzdělávacím oddělení mají svůj vlastní prostor. Pokud jsou schopni pracovat s ostatními dětmi mimo speciální třídu, učí se většinu času dohromady s nimi. Během tělesné, hudební, výtvarné nebo pracovní výchovy jsou všechny tyto děti obvykle s ostatními. Za žáky se speciálními potřebami je zodpovědný učitel speciální třídy, ten ale vyučuje také žáky hlavního proudu a naopak třídní učitelé jiných tříd vyučují žáky se speciálními potřebami. Společně tedy vyučujeme všechny žáky.

Já jako speciální pedagožka jsem tu od toho, abych pomáhala všem žákům s problémy s učením (v jednom vzdělávacím oddělení je dohromady až 90 žáků), ale také pracuji se žáky se speciálními potřebami. Můžu si například vzít malou skupinku žáků stranou, abych s nimi na něčem pracovala, nebo jen jednoho žáka. Hodně žáky pozoruji. Ve čtení a matematice používáme standardizované testy, a pokud se v nich některým dětem nedaří, je to signál, že potřebují nějakou pomoc. Žáci za mnou mohou přijít i nezávisle, protože je vedeme k tomu, aby dokázali rozpoznat, že potřebují pomoc. Ve vzdělávacích odděleních pracuji současně s třídními učiteli. Učíme ve dvojici (tandemu) s třídním učitelem nebo učitelem speciální třídy, ale často je to skupinová výuka, protože můžeme být tři nebo se zapojí ještě více učitelů, kteří reagují na potřeby žáků.

Pokud se chcete stát speciálním pedagogem ve Finsku, musíte vystudovat tento obor v pětiletém univerzitním programu a pak absolvovat speciální školení přímo ve školách. Další vzdělávání už pak závisí na samotném učiteli. Finská Národní rada pro vzdělávání nám nabízí možnosti průběžného vzdělávání anebo můžeme využít nabídky dalšího vzdělávání na regionální úrovni nebo od univerzit.

Jak probíhá výuka v již zmiňovaných vzdělávacích odděleních?

U nás ve škole máme čtyři vzdělávací oddělení (learning bots). Děti různého věku se tam vzdělávají společně. Využíváme k tomu Montessori pedagogiku a přístup orientovaný na řešení ve vzdělávání a zároveň vycházíme z národního vzdělávacího programu. Ve vzdělávacích odděleních máme společně 1., 3. a 5. ročník a 2., 4. a 6. ročník. Učí se takto dohromady a jedno z našich oddělení spolupracuje také s dětmi z mateřské školy. Naráz může být ve vzdělávacím oddělení až 90 žáků. Záleží na tom, co je za den, žáci tráví všichni společně zhruba pět hodin týdně.

Tento přístup teprve pilotujeme, ale už se ve Finsku používá v Montessori školách. Máme ověřeno, že větší věkový rozdíl mezi žáky, kteří se učí společně, funguje lépe, než kdybychom spojili děti téměř stejného věku. Mají z toho tak větší užitek. Žáci pracují na týdenních úkolech, které jim učitelé v pondělí představí, a poté žáci pracují co nejsamostatněji. Když potřebují pomoc, přijdou k učiteli a požádají ho o ni. Učitelé zároveň neustále sledují, jak se žákům práce na úkolech daří. Někdy učitelé pracují s celou skupinou nebo si vytvoří malou skupinku žáků, aby jim něco vysvětili nebo je něco naučili. Výuka je co nejvíce individualizovaná. Děti nepracují na stejných úkolech současně. Výuku diferencujeme, a tak se 5. třída může například učit matematiku 6. ročníku. Žáci tak mohou postupovat rychleji, ale stejně můžeme stanovit i nižší cíle, a přesto stále naplňovat kurikulum.

Ve výuce také používáme e-booky, které jsou dostupné převážně skrze iPady. Ty mohou žáci od 3. do 6. ročníku používat pro své individuální potřeby (i doma), děti z 1. a 2. ročníku s nimi pracují pouze ve škole. Ve skutečnosti už příliš nepoužíváme učebnice, v podstatě už jen v matematice, angličtině a švédštině. Funguje to dobře, a žáci tak mohou společně pracovat na projektu. Zaměřujeme se na dovednosti 21. století, které budou žáci potřebovat později v pracovním životě.

Jak můžeme poznat, že je vaše škola inkluzivní?

Naši školu za inkluzivní skutečně můžeme považovat. Cílem města Lappeenranta je, aby místní školy byly inkluzivní a děti mohly navštěvovat ty, které jsou blízko jejich domova. Můžete v nich potkat všechny žáky. Všechny děti mají stejné příležitosti a školy jim nabízejí podporu, kterou potřebují. Denně se to mění, protože musíme reagovat na všechny potřeby, které děti mají. Všichni učitelé vyučují všechny žáky ve škole a všichni jsme ochotni všem žákům pomoci. Máme za tím účelem sestaven speciálně pedagogický tým (učitelé speciálních tříd a speciální pedagogové), kde hovoříme o všech problémech, se kterými se setkáváme, a o všech úspěších, kterých jsme se žáky dosáhli; během těchto našich setkání sdílíme své poznatky. Pak máme ještě tým welfare a máme zpracovaný plán, jaké vytvoříme podmínky pro blaho a zdraví žáků. Členy týmu welfare jsou školní sociální pracovnice, psycholog, zdravotnice, lékař, ředitelka a vedoucí učitelských týmů. Měli by se ho účastnit i zástupci žáků a rodičů. Taková setkání pořádáme dvakrát za rok a tým welfare slouží celé školní komunitě. Jednotlivým žákům poskytujeme individuální podporu, a když organizujeme setkání, plánujeme, kdo se ho musí zúčastnit (rodiče, sociální pracovnice, učitel nebo ředitelka atp.).

V Lappeenrantě funguje i speciální škola pro žáky s těžkým zdravotním postižením a mentálně postižené. Mají vlastní vzdělávací program odlišný od našeho. Záleží na každé škole, zejména na jejím řediteli, aby ve spolupráci s týmem welfare rozhodl, jestli se může daný žák vzdělávat v místní škole. Tým rozhoduje společně s rodiči žáka na základě toho, jakou podporu dítě potřebuje. Inkluze vyžaduje úsilí a učitele, kteří akceptují všechny žáky. Je také potřeba dostatek dospělých, aby mohli vytvořit požadované podmínky. Asistent má odbornou kvalifikaci, myslím, že se za tímto účelem vzdělává jeden až dva roky, a absolvuje praxi ve škole předtím, než může začít samostatně pracovat. Potřebovali bychom více asistentů a samozřejmě i učitele pro žáky se speciálními potřebami, ale na druhou stranu disponujeme dostatkem dobrých nástrojů a sdílíme nápady – v tom spočívá naše síla.

Pokud mají žáci poruchy chování, jedná se o nejnáročnější situace, s nimiž se setkáváme. Když narušují výuku a dělají hodně hluku, musejí odejít do odděleného prostoru s jedním dospělým. V tom případě jeden dospělý doprovází jednoho žáka. Ostatní žáci pak musejí čekat na pomoc déle, pokud jeden asistent není k dispozici. Žáci se speciálními potřebami mají vymezen zvláštní prostor ve vzdělávacím oddělení, ale pokud to nestačí, mohou jít i jinam. Celá škola je určena pro vzdělávání a někdy se učí například i v kanceláři ředitelky nebo v jídelně. Všichni žáci se ale musejí řídit stejnými pravidly (i žáci se speciálními potřebami), pokud tomu tak není, následuje opatření. Jestliže je někdo například agresivní, následuje schůzka žáka s učitelem a ředitelkou a v některých případech zveme do školy i rodiče. Pro komunikaci s rodiči využíváme online systém Wilma (https://wilma.lappeenranta.fi/!01914/?langid=3).

A co domácí úkoly a zapojení rodičů?

Našim žákům nedáváme mnoho domácích úkolů, protože výzkum ukázal, že se díky domácím úkolům stejně příliš nenaučí. Ale mají týdenní plán, a pokud nejsou schopni ho splnit, musejí na něm pracovat během svého volného času, přestávek nebo po škole. Pokud někdo nemá práci hotovou včas, jednáme s tímto žákem individuálně. Dětem říkáme, že je lepší, když na úkolech pracují tady ve škole, protože jsou zde učitelé, kteří jim mohou pomoci, a nedoporučujeme jim, aby si práci nechávaly na doma.

Rodiče můžeme kontaktovat prostřednictvím zmiňovaného online systému Wilma. Pořádáme pro ně večerní setkání, na která učitelé připravují program. Jedná se o pedagogické i praktické záležitosti. Letos jsme mluvili hodně o vzdělávacím systému, který rozvíjíme v naší nové budově. Rodiče se nás například ptají, proč „už neučíme“. Učíme jinak, protože již nemáme tradiční třídy. Vysvětlujeme jim, že děti tak mají více individuální podpory než dříve. Nabízíme jim, aby se přišli na výuku do školy podívat, ale zatím nikdo nepřišel. Působí tady také sdružení aktivních rodičů, které organizuje akce pro děti. A při škole rovněž funguje žákovský spolek. Spolupracujeme s nimi při vytváření pravidel ve škole nebo když se zabýváme otázkami hodnocení nebo životního prostředí. Žákovský spolek zajišťuje například aktivity během přestávek (hry a další akce) a jeho členové mohou být pozváni na setkání vedoucího týmu školy jako odborníci na záležitosti žáků.

Jak stará je tato školní budova? Vypadá velmi nově

Naše školní budova je stará jeden rok, navrhl ji estonský architekt Tarmo Koop. Předtím v této oblasti existovaly čtyři školy ve špatném stavu (sto let staré budovy s problémy s větráním), takže se zřizovatelé na úrovni města rozhodli vybudovat jednu velkou školu pro všechny místní žáky. Tato škola je otevřena prvním rokem. Všichni učitelé měli možnost konzultovat projekt a podat návrhy architektům, např. kde by měla být sborovna nebo tělocvična, a také žáci a rodiče mohli poskytnout svůj názor na to, jakou školu chtějí. Žáci mohli ovlivnit, jaké barvy budou použity ve vzdělávacích odděleních, a spolupracovali na tom s interiérovým designérem. Děti jsou také autory obrazů na chodbách. Skupina žáků navštívila společně s návrhářem nábytkářskou firmu ve městě Lahti, aby rozhodla, co za vybavení chtějí žáci ve škole (židle, stoly atd.). Nyní tedy mají nábytek, který si sami pro svou školu na základě diskuse s interiérovým designérem vybrali.

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na