Školy řeší energie i zvýšený počet žáků cizinců

Co přinesl týden 29. 8. – 4. 9.

Krátce: 

Začal další školní rok. Počty prvňáků jsou díky cizincům výrazně vyšší než odhady podle českých matrik. První školní den prožilo minulý týden 131 tisíc prvňáčků. Je to o 18 tisíc více, než kolik se jich přes šesti lety narodilo. Na školách totiž stoupá podíl cizinců (Deník). Polovina dětí se podle průzkumu do školy netěší, nejméně ze všeho se těší na učení, ranní vstávání a strach ze špatných známek (Seznam Zprávy). O výzvách, které školy letos čekají, mluvila s učitelem gymnázia Na Zatlance Michalem Kaderkou Veronika Sedláčková (Seznam Zprávy), věnovali se i sílícímu tlaku dezinformačních zdrojů.

Lex Ukrajina umožní školám upravit vzdělávací požadavky pro ukrajinské děti, zapsalo se jich kolem 60 tisíc. Přes prázdniny se řada ukrajinských dětí vrátila na Ukrajinu, kolik jich přijde do českých škol, nebylo jasné ještě pár dní před začátkem školního roku, odhad byl do 70 tisíc. „Rozhodně nebudou naplněny krizové scénáře z první poloviny tohoto roku, které předpovídaly příchod až 130 tisíc ukrajinských dětí,“ řekla mluvčí MŠMT Aneta Lednová (Seznam Zprávy). České neziskovky se starají i o děti, které přijely samy. Je také otázkou, kolik z ukrajinských dětí, které u nás zůstaly, se do školy nezapsalo – ředitelé škol nemají, jak to zjistit (Seznam Zprávy). První den školy se nižší odhady potvrdily, do škol jich nastoupilo do 60 tisíc (Novinky), jejich počet se bude měnit i nadále. Podle Lednové se do škol nevrátilo zhruba sedm tisíc dětí, které se v nich vzdělávaly v minulém školním roce (Deník N). Deník N také zmapoval příběh ukrajinské rodiny, která v Praze nenašla místo pro jednoho ze synů. Jejich osmák se proto učí on-line z hotelového pokoje, pro nejmladšího z bratrů nebylo místo ve školce. Do výuky nastupují i ukrajinští učitelé. „Učitelů je přes 500, asi 560, k šesti stovkám. A nepedagogických pracovníků, kteří mohou sloužit jako asistenti, těch je přes 800,“ řekl v rozhovoru k začátku školního roku ministr Vladimír Balaš (iRozhlas). „Chceme (ukrajinským žákům) v Česku, v českém školství, vytvořit prostor, ale případně jim také vytvořit prostor pro to, když se rozhodnou vrátit se na Ukrajinu, aby jejich vzdělání bylo dobré a potřebné i pro život tam,“ řekl náměstek Jan Mareš. Školy podle Lex Ukrajina budou moci upravit požadavky pro ukrajinské žáky (iRozhlas). Ministr Balaš v rozhovoru mluvil o limitech integrace, jako je nedostatečná výuka češtiny. Udržet Ukrajince ve školách je podle něj v zájmu nejen jich, ale i Česka (irozhlas.cz). Problém jsou podle něj především středoškoláci, na české školy jich chodí jen čtvrtina (iRozhlas).

Češtinářka, která dětem při hodině vykládala, že Kyjev nehoří, podala na školu žalobu kvůli výpovědi. Paní Bednářová namítá, že výpověď byla neplatná,“ uvedl pro Seznam Zprávy právní zástupce školy Jakub Blažek. „Stanovisko klienta je, že výpověď je platná,“ doplnil s tím, že „do soudního jednání se k detailům nechce klient vyjadřovat“.

Školy se obávají příliš vysokých nákladů na energie, spory se vedou i o povinné snížení teploty ve třídách. Počítáme s náklady v rozmezí dvaapůlkrát až třikrát vyššími než v minulosti,“ řekl ředitel školy v Mukařově Jan Kuzebauch (HN). Podle Luboše Zajíce, prezidenta Asociace ředitelů základních škol, ale někteří jeho kolegové dostávají i nabídky za pětinásobné ceny oproti těm současným (podcasty HN). Obce varují, že vysoké ceny energií ohrožují nejen jejich investice, ale i běžný provoz – včetně provozu školních budov (ČT24). Řada z nich ještě nemá energie na příští rok zajištěné (E15). Zvažuje se i distanční výuka, té se ale řada škol, žáků i rodičů obává více než snížených teplot ve třídách (CNN Prima News). „Budeme se snažit prostředky najít, protože je to i efektivnější než učit děti doma online a topit v každé domácnosti, když tam kromě dítěte nikdo není,“ řekl v rozhovoru ministr Balaš (Novinky). Přehledně návrhy na snížení teplot v mateřských a základních školách popisuje server Aktuálně, v současné době ministerstvo průmyslu a obchodu vypořádává připomínky, MŠMT s některými z návrhů nesouhlasí.

Revize RVP nabírá zpoždění, ministerstvo školství však stále počítá s dodržením harmonogramu. Celkem přišlo více než čtyři tisíce připomínek, nejvíce k rozdělení učiva na jádrové a rozvíjející. Ministr Balaš navíc vyjádřil obavy, aby změny nebyly příliš obecné a byly ve výsledku dostatečně patrné. Úřad však stále počítá s tím, že revize bude hotová na podzim roku 2023 a že podle ní školy začnou učit v září roku 2024. „Odhadem se revize zdržely o dva až tři týdny,“ okomentovala to pro Hospodářské noviny mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Průměrná mzda učitele na nižším stupni podle studie IDEA loni přesáhla 49 tisíc korun, v příštím roce se ale slibovaným 130 procentům průměrného platu vzdálí. Málokdo čekal, že by se to podařilo vytáhnout z té bídy před rokem 2018 na loňských 127 procent,“ říká k platům učitelů Daniel Münich z think-tanku IDEA, který každoročně výši učitelských platů analyzuje. Úrovni 130 % průměrného platu se ale v příštím roce podle něj vzdálí, v rozpočtu ministerstva na to chybí peníze. Podle premiéra Petra Fialy s navýšením na 130 % vláda počítá v připravované novele, která by měla být účinná od 1. ledna 2024. To bude vládu, která má výši učitelských platů v programovém prohlášení, stát za dva roky 50 miliard, v průměru by pak učitelé měli brát zhruba 60 tisíc (Seznam Zprávy). Podle studie think-tanku IDEA dosáhly v loňském roce platy učitelů 122 % průměrné mzdy a průměrná mzda učitelů na nižším stupni přesáhla 49 900, což si na rozdíl od autorů studie nemyslí předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová (Radiožurnál). Rozpočet ministerstva školství by se mohl v příštím roce proti letošku snížit, oproti letošním 251,9 miliardám by mohl resort v příštím roce hospodařit s 248,5 miliardami (Deník N). Odbory to považují za nepřijatelné, od ledna chtějí pro učitele o 15 % víc a další zvýšení v roce 2024 (Novinky).

Výrok týdne:

„Kvalitní výuka může mít mnoho různých podob. Jejich společným znakem je, že vyučující zachází s dětmi jako s lidmi. Děti pro něj nejsou jen stroj, kterému potřebuje něco vtlouct do hlavy, ale osobnosti, jež chce rozvíjet. Hovoří s nimi s respektem, dbá, aby se cítily ve třídě bezpečně. Jenom tak budou mít děti možnost a chuť se učit,“ říká v rozhovoru pro idnes.cz psycholog, filozof a výzkumný pracovník Adam Lalák.

V souvislostech

  • Ohlédnutí za prázdninami aneb co by vám nemělo utéct

O prázdninách vyšla celá řada zajímavých článků a také pár studií, které mají hodně co říct k aktuálním výzvám ve školství. Pár z nich jsme pro vás vybrali.

Rozhovor se Zdeňkou Musilovou Heroldovou otevírá nový pohled na učňovské školy. Mluví o tom, proč se rozhodla, že bude učit právě tam, a co ji na tom baví. Našla si ke svým žákům, které učí matematiku, ekonomiku a němčinu, svou vlastní cestu.

Obavy z přetížení školského systému více než sto tisíci ukrajinských žáků se sice nenaplnily, část jich ale i tak bude chodit do ukrajinských tříd. Rizika tohoto řešení z nouze, které je odděluje od českého prostředí, popsala v článku Skupiny místo školy. Ukrajinským dětem ale hrozí segregace, varují experti pro Deník N Jana Ustohalová.

Pětina ukrajinských středoškoláků, kteří přišli do Česka, v červnu nechodila do české školy ani se neučila on-line na Ukrajině. Zjistil to výzkum společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd Hlas Ukrajinců. O vzdělávání ukrajinských dětí očima jejich rodičů mluvil v rozhovoru pro server Aktuálně sociolog Daniel Prokop.

Překážky, na které v českém vzdělávacím systému naráží ukrajinští uprchlíci ve věku střední školy, do šířky i hloubky analyzuje článek s názvem Proč by nám mělo záležet na budoucnosti ukrajinských středoškoláků, kteří u nás hledají útočiště před válkou, který vyšel na webu EDUin.

Na vzdělávání z trochu jiné perspektivy se ptala Kateřina Lánská v rozhovoru s Harry A. Patrinosem, poradcem hlavního ekonoma Světové banky pro region Evropy a Střední Asie. Mluvili hodně o uzávěrách škol – vzdělávací ztráty podle něj „téměř lineárně“ souvisí s délkou lockdownu. Je také přesvědčen, že Evropa zažije další krize, které si mohou vyžádat i uzavření škol. Podle něj by to ale mělo být až poslední řešení a školy je třeba na to připravit.

Třaskavého tématu víceletých gymnázií se dotkla v rozhovoru pro Deník N Jana Straková. V článku, který vyšel s titulkem Víceletá gymnázia neodvádějí lepší práci než základky, měli bychom je zrušit, vysvětluje, proč podle ní tento typ škol nenabízí ve srovnání se základkami podstatnou přidanou hodnotu. Když pak do diskuse o víceletých gymnáziích zhruba v polovině prázdnin vstoupil nový ministr školství, shrnul problematiku v komentáři A kdy už konečně zrušíme ta víceletá gymnázia pro Respekt Tomáš Feřtek.

Česká školní inspekce v polovině srpna vydala další podařenou tematickou zprávu, tentokrát na téma Podpora vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v základních a středních školách. Zpráva pojmenovává přetrvávající nedostatky v péči o rozvoj nadání, od diagnostiky po školní praxi nebo nedostatek spolupráce s odborníky mimo školu, věnuje se rozdílům mezi regiony, popisuje souvislost mezi nadáním nebo výsledky a všímá si forem a metod výuky používaných školami při rozvoji nadání.

Konec prázdnin oslavil think-tank IDEA vydáním další z řady každoročních analýz učitelských platů v Česku, tentokrát pod titulem Platy učitelů v roce 2021: Vrchol dosažen a co dál?, podle níž v roce 2021 platy učitelů dosáhly úrovně 122 % průměrných mezd v ekonomice a přiblížily se tak průměru zemí OECD i EU. Dostat je na 130 % a udržet je na této úrovni bude ovšem drahé. V příštím roce výhledově relativní platy spíše mírně poklesnou na 119 % průměrné mzdy.

Z edukalendáře:

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments