Stále stejné špatné (a dobré) zprávy o českém školství

Publikujeme komentář z Respektu, který konstatuje, že statistické a ekonomické ukazatele našeho vzdělávacího systému se zatím nijak výrazně nemění. Zpráva Education at a Glance 2012 zpracovává data o vzdělávacích systémech 34 zemí ( členové OECD a spolupracující státy) z let 2008 – 2010. To je nutné si uvědomit. Ve většině „finančních“ ukazatelů jsme sice téměř na konci pelotonu, ale hlavní snaha šetřit v rozpočtu školství přišla později a ani nejnovější zpráva EaG ji nezachycuje. Povodní komentář i s diskusí najdete ZDE, odkazy na studii v češtině a angličtině najdete uvnitř textu.

 

Na vzdělávání dáváme pořád stejně málo, v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci jsme už mnoho let na chvostu statistiky, učitelské platy jsou otřesně nízké, proto učitelská populace stárne a více než 70 procent učitelů je už starších než čtyřicet let.

Kdo si čte letošní zprávu OECD Education at a Glance, má pocit, že ta hlavní sdělení, jak je na tom naše školství, se už po léta nemění a jsou to většinou neveselá čísla. A to letošní studie zpracovává data z let 2008 – 2010. Od té doby si finančně spíš pohoršilo. Tak snad nebude pokus najít v té spoustě grafů i něco pozitivního, působit příliš křečovitě.

První dobrá zpráva zní jaksi samozřejmě – česká mutace studie o vzdělávacích systémech zemí OECD od roku 1996 pořád vychází. Každé září je na stránkách ministerstva školství k dispozici ke stažení (ZDE) a ti dychtivější si mohou stáhnout celý tlustospis v angličtině na stránkách OECD (ZDE). Je to mimořádně užitečná věc, za kterou platíme, a je dobře, že žádný z ministrů a ministryň nezačal šetřit zrovna tady. Žádný jiný takhle autoritativní zdroj informací totiž nemáme.

Druhá dobrá zpráva. Pořád platí, že naše školství v pozitivním smyslu žije z tradice. Patříme k zemím, kde přes devadesát procent obyvatel projde nějakým vzděláváním. U nás jen osm procent lidí skončí bez jakékoli školy, v Evropě je to v průměru čtvrtina. Patříme ke špičce zemí, pokud jde o počet středoškoláků (tam se v OECD počítají i učni). Pořád také platí, že poměrně málo lidí z našich učilišť a středních škol během studia odpadne. Jinde je to obvykle horší.

Ta třetí dobrá zpráva je nečekaná. Patříme k zemím, kde se z hlediska platů vysokoškolské vzdělání pořád mimořádně vyplácí. Vysokoškoláci mají oproti středoškolákům plat vyšší v průměru o osmdesát procent (záleží na věku a typu vzdělání). Jinde jsou ty rozdíly obvykle menší.

To je překvapení, protože už před lety se předpokládalo, že s odchodem čím dál větší části populačního ročníku na vysoké školy (momentálně zhruba čtyřicet procent), se rozdíly v platech budou rychle zmenšovat. Ale ony naopak rostou.

Nejspíš proto, že v naší populaci je pořád počet vysokoškoláků nízký (17 procent, hůř je na tom jen Mexiko, Rakousko, Itálie, Turecko, Brazílie a Čína, průměr EU je 28 procent). Mezi absolventy našich vyšších odborných a vysokých škol je nejvyšší míra zaměstnanosti, mezi lidmi se základním vzděláním a absolventy učňovských nematuritních oborů je naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti. Platí to dlouhodobě.

Koho to zajímá v číslech, tak nezaměstnanost lidí, kteří mají jen základní školu, se za posledních třináct let pohybovala mezi 14,5 – 21,4%, u lidí se střední školou mezi 3,3 – 6,7%, a u vysokoškoláků mezi 1,6 – 2,6%.

Ta poslední dobrá zpráva je už jen hypotetická. Pokud politici a průmyslníci opravdu uvažují racionálně a na základě čísel, přestanou nám třeba tvrdit, že víc lidí na učilištích pokud možno bez maturity téhle zemi prospěje. Všechna dostupná data říkají opak. A to po léta. Vzdělanější lidé snáze hledají zaměstnání, jsou zdravější a více platí na daních. Doporučuji přečíst si příslušné pasáže téhle studie opravdu pozorně (strany 26 – 32 v české verzi).

Spolu s Polskem, Slovenskem a Maďarskem patříme k zemím, kde jsou vyučení ohrožení nezaměstnaností nejvíc. Asi nebude náhoda, že právě celá „Visegrádská“ politická reprezentace pěje píseň o užitečnosti učilišť prakticky jedním hlasem. Pokud mají kapitáni průmyslu a politiky za to, že je potřeba víc lidí v technických a manuálních profesích (to možné je), budou muset hledat jinou cestu, než odsunout ještě větší část populace na učňáky. Škodí to dětem, společnosti jako celku i ekonomice.

Nebo si umí někdo ta čísla vyložit jinak?

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
13 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Hanka
Hanka
8 years ago

Ja si ale nemyslim, ze je nutne vsechny deti nutit do maturitnich oboru, rusit ucnovske skoly a nerozvijet je. Ne vsechny deti na maturitni obory maji a mne prijde, ze prave abychom pak uspeli v takovych zpravach jako je tato, davame maturitu i tem, kteri na to proste jednoduse nemaji – snizujeme naroky. Prijde mi to jako degradace vzdelani. A at je to maturita nebo vysokoskolsky diplom. Pritom jak se ceni clovek, ktery umi pracovat rukama, zvladne zavest elektrinu, polozit podlahu nebo vykovat vrata, vyrobit postel!!!!! Vzdyt lide, kteri jsou opravdu manualne sikovni, se o zivobyti bat nemusi a mnohdy… Více »

Hana
Hana
8 years ago

Souhlasím s komentářem. Určitě je lepší, když dítě, které není studijní typ, ale je zručné, se vyučí něčemu, co ho bude bavit a v čem bude vynikat, než aby studovalo a nervovalo se, jestli vůbec „proleze“ a co bude,když tu maturitu neudělá. Myslím si, že určitě jsme mohli být dřív hrdi na „zlaté české ručičky“… Důležité je, když člověk svoji práci perfektně ovládá a rozumí jí, než když studuje proto, že je třeba zvýšet statistiky středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných lidí… Domnívám se, že nejen maturita nebo vysoká škola je znamením inteligence…

Jirka Paulů
Jirka Paulů
8 years ago

Bezvýhradný souhlas s prvním komentářem. Ne všichni mazuritu potřebují či na ni mají. Ona si spousta vysokoškoláků (nejen učitelů) uvědomí, že jim to finančně řada řemeslníků natře. A to ještě nedebatujeme o skrytém školném – zápisném a pěti letech studia. Tohle všecko řadu vysokoškoláku hendikepuje.

Alena Štěpánková
Alena Štěpánková
8 years ago

Dobrý den, pane Feřtku, máte pravdu, české školství je ve špatném stavu; a k tou přispívá i rozhodnutí takzvané /samozvané? expertní komise o nové maturitě. Moji studenti mi položili otázku: „A není to vlastně krok zpátky? Pojďme si stěžovat!“ Já říkám: „Jsou to dva až tři kroky zpátky!!!“ Jako studentka učitelství v minulém režimu si pamatuji, že nás krmili hesly jako: „Vzdělanost společnosti se zvyšuje…“ tenkrát to vlastně znamenalo, že se zřídily učební obory s maturitou. Stále držíme tento trend. Máme zedníky a pokrývače s maturitou (oni ji vlastně nepotřebují), máme kosmetičky a kadeřnice s maturitou (rovněž ji nepotřebují); máme… Více »

Alena Štěpánková
Alena Štěpánková
8 years ago

Expertní komise Eduin – slavného to a jediného spravedlivého spolku: “ Čtete vůbec ty zprávy, které Vám lidé píší? A jak na ně reagujete? Hloupou formulací, že vše zvážíte a posoudíte?
Děkuji za všechny maturanty 2013, Vy samozvaní /takzvaní experti.
A. Štěpánková

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
8 years ago

Paní kolegyně Štěpánková, problém státních maturit spočívá v tom, že ani zdaleka nepřispívají ke „zvýšení úrovně vzdělanosti“ v naší zemi. Zadání byla plná formulačních chyb, neosvědčilo se ani centrální hodnocení písemných prací, neúměrně vzrostla administrativní zátěž spojená s maturitami. Mně osobně se zdá, že CERMAT ani moc neprotestuje proti tomu, že v tomto školním roce nespustí 3. povinnou zkoušku, protože ty testy společenskovědního a informačně technologického základu zřejmě stále ještě nejsou dotažené. Stačilo mi vidět několik ukázek z nepovinného testu z dějepisu, a byla to hrůza (nikoli co do náročnosti, ale nesmyslnosti testových položek!), jakou bych se neopovážila předložit studentům… Více »

Harry
Harry
8 years ago

Souhlas s paní Štěpánkovou – nechápu, jak mohli být do expertní komise vybráni takoví „odborníci“ jako Feřtek, Hausenblas nebo Chládek.

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
8 years ago

Kdo chce maturitu pohřbít, odborníky si vždycky najde.

Radek Sárközi
8 years ago

On řemeslník je dnes často živnostník. A když je člověk OSVČ, tak se mu určitě maturita hodí!

Zuzana Eretová
Zuzana Eretová
8 years ago

to R. Sárközi
A když je člověk OSVČ, tak se mu určitě maturita hodí!
Nač ta skromnost? Proč ne rovnou VŠ? Vždyť – jak zdůrazňuje p. Feřtek – vysokoškoláci mají vyšší plat!

Feřtek
Feřtek
8 years ago

K učilištím a řemeslníkům: Rozlišujme dvě věci. To, že se někdo živí manuální prací, je řemeslník atd. a že odejde v patnácti na učňák. Samotným zahnáním větší části populace na učiliště dobrý řemeslník nevzniká. To je hlavní omyl těchto debat. Když se ptám řemeslníků, kteří pracují u mě na domě, velmi často jsou to středoškoláci, kteří si dodělali výuční list. A mají tu výhodu, že mají i nějaké všeobecné vzdělání, umějí se domluvit se zákazníkem. Dneska třeba chlap, který má pokrývačskou firmu, musí mít maturitu, musí, ten konkrétní, o němž mluvím, mít slušné technické vzdělání a umět německy, protože jinak… Více »

Feřtek
Feřtek
8 years ago

Ke komisi a maturitě: Je to na tomhle webu napsané na více místech, ale pro jistotu to zopakuji. Ta komise rozhodně není komisí odborníků na testování a jednotlivé předměty, ale opravdu komisí lidí z krajů, politiky, neziskovek, škol. Jou tam většinou lidé, kteří se nějakým způsobem s maturitou souvisí, nebo se k ní vyjadřovali. Popravdě řečeno, moje první výhrada také byla, že tam chybí odborníci na testování a hodnocení výsledků vzdělávání. I jsem nabídl své místo, aby tam někoho takového přizvali. Ale ministerstvo pravilo, že odborníci mohou být přizváni jako experti. Takže to tak dělám, jdu tam s podklady od… Více »

Zuzana Eretová
Zuzana Eretová
8 years ago

Zabývejme se tím, co se děje na učilištích, aby neprodukovala tak velké množství nezaměstnaných. A do doby, než tohle vyřešíme, tak bych na učnáky rozhodně víc dětí neposílal. To, že se jim tam nechce, má své opodstatnění. Pane Feřteku, zajímalo by mě, co Vaše komise nebo Vy osobně navrhujete pro zlepšení učilišť. Vyměnit všechny učitele? Přijímat jen na základě výběru, dosti ostrého – zohlednit např. jazykové výsledky ze ZŠ, matematiku, atd.? Nebo rovnou celé učňovské školství zprivatizovat?? Při rychlosti legislativních i dalších změn u nás se začne něco dít tak za dvacet let… Mnozí vidíme jedinou reálnou možnost v současnosti… Více »