Stanislav Štech: V čí hlavě je třeba uklidit?

by Sokoljan (CC BY-SA 4.0)

Publikujeme reakci Stanislava Štecha na komentář Oldřicha Botlíka O úklidu v hlavě. Diskuse, kterou vyprovokoval komentář Tomáše Feřteka na webu Týdeníku Respekt, se týká povinné státní maturity z matematiky a její funkce ve vzdělávání a vzdělávací dráze maturantů. Stanislav Štech reagoval na text Tomáše Feřteka, v němž vysvětluje, v čem vidí zavedení povinné maturity z matematiky jako smysluplné, přičemž říká, že funkcí této zkoušky není zlepšit vztah žáků k samotné matematice.

O. Botlíkovi i čtenářům se omlouvám za poněkud nekorektní titulek. Není mým zvykem reagovat na osobu tam, kde jde o věcný spor. Nicméně, nezačal jsem si. Věcně vzato chci naposledy v tomto kontextu a stručně upozornit na Botlíkovy neznalosti, případně fauly. Nejprve dva mé argumenty, které prý není třeba brát vážně. Oba se týkají žáky deklarované neoblíbenosti matematiky a z toho vyvozované neúspěšnosti v ní. Tvrdil jsem, že argument, že je třeba pracovat především na zábavnosti a oblibě činnosti, která pak povede k účinnému učení (uvedl jsem paralelu s uklízením pokoje), není ani logický, ani potvrzený daty z mezinárodních šetření.

Za prvé, paralelu úklidu pokoje a učení se základům matematiky je nutné brát vážně. Jen nepodsouvat, co jsem neřekl. Především jsem neřekl, že celá školní matematika je u většiny našich žáků neoblíbená. Není tomu tak, protože z odpovědí v dotaznících doprovázejících šetření PISA nebo TIMSS vyplývá, že jsou operace a úlohy, které jsou poměrně oblíbené a jiné vůbec. A jemný detail – srovnávat hospodyňku s profesorem psychologie je zcela zavádějící: srovnávat je vždycky třeba nováčka v určitém oboru činností a zkušeného „experta“ v něm. Seznam literatury z kognitivní psychologie pojednávající o zásadních rozdílech mezi nimi a také o potřebě upevnit drilem základní operace je poměrně dlouhý. O. Botlík ignoruje – jako řada amatérů v psychologii – že poznávací činnost má svou „architekturu“ (Anderson). Tvoří ji základní operace, osvojované tvrdým nácvikem, které teprve umožňují řešit modelové úlohy a teprve po jejich zvládnutí přichází řešení problémů, např. těch spojených s tzv. každodenním životem. Všechny vyžadují nějakou motivaci (vnější i vnitřní). Jen zkrátka nelze začínat nebo prosazovat jen ty nerutinní, jak velí reformistická idea žáků jako „tvůrčích géniů“.

A pokud jde o poznatky z psychologie motivace, je mi líto, ale i tady je to trochu jinak, než O. Botlík píše. Není pravda, že vnější motivace funguje jen u rutinních činností (a ona vzývaná „vnitřní“ tedy zřejmě hlavně u těch tvůrčích). Pominu-li, že by bylo nejprve třeba všechny tyto pojmy zpřesnit, pak hlavně platí, že klíčový je proces přeměny motivace vnější v tzv. vnitřní, že existuje něco jako funkční autonomie motivů (Allport): lidé jsou vrženi do různých činností, k některým jsou vedeni, k jiným donucováni (v tom spočívá kultura – záleží samozřejmě na formě „donucování“) a postupně vznikne u některých jedinců silná vnitřní potřeba se k nim vracet, přijít věcem na kloub atd. Výzkumy nepotvrdily, že vnitřní motivace „tryská“ z jedinců nikým nevedených (unguided – výzkumy Kirschnera a kol.), resp. jen tak facilitovaných a nijak „neomezovaných“.

Za druhé, moje kritika PISA je dlouholetá a trvá stále. Proč se tedy na PISA 2012 odvolávám? Protože šetření bylo doprovázeno dotazníky, které mapovaly vztahy k vyučovaným předmětům a k činnostem v nich. Vždy jsem upozorňoval na nálezy zahraničních vědců, kteří dávno před Liessmannem upozorňovali, že  PISA bohužel pokrývá, např. v matematice, třeba jen ze 30% nebo 50%  to, co se ve škole vyučovalo. Je tedy možné dávat zpětnou vazbu o výsledcích, ale není možné jednoznačně za ně přisuzovat odpovědnost jen škole. To je podstata mé kritiky interpretování výsledků PISA (na rozdíl od TIMSS). Ať už je překrývání se školním kurikulem v jednotlivých zemích v jakémkoli rozsahu, můžeme zdatnost žáků v mobilizaci školních poznatků a jejich užití seřadit. A korelovat s oblibou. Japonští a korejští žáci v matematické gramotnosti vynikají (a zcela jistě „něco“ ze školy k tomu potřebovali a ty úlohy jim nějak hodiny matematiky ve škole připomínaly) a současně vypovídali o odporu k ní. V čem je má nekonzistentnost?

Botlíkovy reakce se vlastně skoro vůbec netýkají ani povinného charakteru maturity, ani zkoušek jako školního žánru a vlastně jen okrajově matematiky. (Téměř) věcné polemice s mými odpověďmi byly věnovány pouhé dva odstavce. Zbytek je věnován jakési laické diagnóze mé osoby, která vyznívá dost patologicky. Pamětliv starého římského „orel much nelapá“ je proto nebudu komentovat. Důležité je, že se touto reakcí ukázal dlouholetý spor mezi tzv. experty (často „reformisty“ za každou cenu), a lidmi, kteří se snažili desetiletí v oboru vzdělávat a dělat výzkum, v jehož rámci tráví mnoho dní s učiteli ve školách. A pak to všechno taky obhajovat doma i v zahraničí na učitelských i vědeckých odborných fórech, nikoli na setkání příznivců různých reformních sekt. A tím nemyslím jen sebe, ani to, že tato vědecká pozice má patent na rozum. Spíše naopak – skuteční znalci většinou vědí, co všechno nevědí, a proto nejsou ani tak mediálně zajímaví.

30
Přidat komentář

avatar
19 Comment threads
11 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
7 Comment authors
Zdeněk SlejškaVladimirposte.restanteZdeněk SotolářEnnio Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Pěnice Skalicová

Velmi, velmi souhlasím!

Vladimir Stanzel
Vladimir Stanzel

Tak tomu se říká velký výprask. Auvajs!

Ennio Kocourek

Kdybychom se bavili o tom, na který film půjdeme do kina nebo jakou zmrzlinu si poručíme v cukrárně, byl by „spor mezi tzv. experty (často „reformisty“ za každou cenu), a lidmi, kteří se snažili desetiletí v oboru vzdělávat a dělat výzkum“ evidentně směšný. Akorát o českém školství vědátoři tvrdí, že nutně musí všem žákům a jejich rodičům vnutit to nejvědečtější. A samozřejmě všem to samé. //// Jenže vědátoři i jejich partajní podporovatelé se mýlí. Škola je služba jako každá jiná, a správné je to, co si přeje zákazník. Co si přeje student, žák, rodiče žáků. A ne to, co by… Více »

Zdeněk

…aneb Konec botlíků v Čechách

poste.restante
poste.restante

Škola je služba jako každá jiná, a správné je to, co si přeje zákazník. Co si přeje student, žák, rodiče žáků.

Obvyklý a stokrát vyvrácený omyl.
Škola není totéž, co malířství, nebo autoopravna.
Zákazníkem školy/učitele není žák, ani jeho rodič, ale stát.
Stejně tak jako občan není zákazníkem policie, soudu, armády…

Ennio Kocourek

Občan není zákazníkem soudu, armády a ministerstva zahraničí. Toto jsou oprávněné starosti státu. Už u policie je to sporné. Když si na divokém západě obyvatelé městečka zvolili a poté platili šerifa, byli zajisté jeho zákazníci. Stejně tak když si tamtéž vlastnoručně postavili školu a za svoje si zaplatili příslušnou schoolmarm. Zase (platící) zákazníci. ////

„Zákazníkem školy/učitele není žák, ani jeho rodič, ale stát“ – to platí pouze v těch zemích, kde žáci a studenti (obecně děti) jsou MAJETKEM toho státu. Tady všude kolem se tomu říká „středoevropská tradice“, ale na tu vám … ////

Dejte vědět, jak jste to stokrát vyvrátil. ////

poste.restante
poste.restante

Ennio Kocourek Omlouvám se, ale z neznámých mně důvodů nemohu vkládat komentář do vlákna, i když jsem přihlášen. Teď k věci: Když si na divokém západě obyvatelé městečka zvolili a poté platili šerifa, byli zajisté jeho zákazníci. Omyl. Neplatili si ho totiž proto, aby prosazoval jejich zájmy, jakožto platících klientů, ale platili ho za to, aby prosazoval zákon. Místní, federální, ale vždy zákon a nikoliv choutky toho, kdo platí víc. V opačném případě se tomu totiž říká korupce. Stejně tak když si tamtéž vlastnoručně postavili školu a za svoje si zaplatili příslušnou schoolmarm. Zase (platící) zákazníci. I to je částečně… Více »

Ennio Kocourek

Máte tam velice zajímavé postřehy. Podle vás je tedy principiální rozdíl mezi soukromou výukou a situací ve veřejné škole. A vy sám nemáte problém jednou učit podle požadavků zákazníka a podruhé podle jakýchsi jiných požadavků? Ale oč jsou ty ministerské předpisy lepší (nebo pro vás závaznější)? Podřizoval byste se ochotněji požadavkům školní rady? Obecního zastupitelstva? Krajského úřadu? Další zajímavé téma: Rodič studenta není váš šéf. A kdo je tím šéfem? Ředitel školy? Ministr? Předseda vlády? President země? Máte vůbec nějakého šéfa? Nebo jste samonaváděcí? (Omlouvám se za intimní otázky – já bych vám na ně neodpověděl. Nechcete se raději bavit… Více »

poste.restante
poste.restante

Ennio Kocourek Podle vás je tedy principiální rozdíl mezi soukromou výukou a situací ve veřejné škole. A vy sám nemáte problém jednou učit podle požadavků zákazníka a podruhé podle jakýchsi jiných požadavků? No jejkote, že je to rozdíl. Asi jako mezi veřejnoprávní a soukromou televizí. Proč bych s tím měl mít problém? Když si u mne jako u ajťáka objedná soukromník školení, tak ho učím to, co chce. To, co si objedná. Ale oč jsou ty ministerské předpisy lepší (nebo pro vás závaznější)? Ve škole jsem vázán obecnými předpisy, třeba RVP, který považuji za stupidní koncept. Když učím něco jiného,… Více »

Ennio Kocourek

Můj převládající dojem je, že vám vůbec nerozumím.
Na jedné straně „Respektuji právo na jiný názor. I když sám ten názor považuji za hloupý.“ a proti tomu nepřejete mormonům (nebo komukoli) právo vyhodit z jejich školy kohokoli se jim zlíbí a zakázat tam učit Darwina.
Na jedné straně „Nepodřizoval bych se ochotně blbostem, jako je třeba inkluze po česku“ a proti tomu „Ve škole jsem vázán obecnými předpisy, třeba RVP, který považuji za stupidní koncept.“
Nicméně díky za zajímavé názory.

Pěnice Skalicová

Také mi to nejde psát do vlákna. Nechápu proč s tím Eduin nic nedělá, už jsem upozorňovala dávno.

ADD Ennio:
Je to prosté. Pokud byste za svého šéfa považoval rodiče, máte na krku nejméně 30 šéfů. Kapišto? A každý z těch šéfů by si mohl klást jiné požadavky. Trochu schizofrenní ,nee?

Ennio Kocourek

Ad Pěnice: Omlouvám se za zmatení jazyků. Pokud jsem se zmínil o „šéfovi“, pouze jsem respektoval terminologii kolegy komentátora. MOJE představa je rodič jako ZÁKAZNÍK. Jako poskytovatel služby cosi nabízím, mí potenciální zákazníci to posoudí, a někteří z nich si z toho vyberou to, co jim vyhovuje. A pak poskytuji svoji službu – to, co jim vyhovuje a co si z mé nabídky vybrali – svým zákazníkům. Třeba třiceti. Ne třiceti šéfům, ale třiceti zákazníkům. //// Fígl je v tom, že jako poskytovatel služby si JÁ vybírám, co budu nabízet a posléze poskytovat (bude-li zájem). Naproti tomu jako subalternímu vykonavateli… Více »

poste.restante
poste.restante

Můj převládající dojem je, že vám vůbec nerozumím. To naprosto chápu. :-) Člověk mimo školství dost dobře nemůže pochopit ten orwellovský doublethink, ve kterém každý běžný učitel žije. (Ale každý umí rozdávat své knížecí rady a psát „zasvěcené“ úvahy, jak zlepšit vzdělávání, o jehož skutečných podmínkách vůbec nic neví.) „Respektuji právo na jiný názor. I když sám ten názor považuji za hloupý.“ Když Vám tohle někdo napíše, nebo řekne, tak Vám chce slušně dát najevo, že říkáte úplné blbosti. Ale on s tím nemůže nic udělat a tudíž mu nezbývá, nežli vzít na vědomí fakt, že tomu tak je. :-)… Více »

poste.restante
poste.restante

MOJE představa je rodič jako ZÁKAZNÍK. Jako poskytovatel služby cosi nabízím, mí potenciální zákazníci to posoudí, a někteří z nich si z toho vyberou to, co jim vyhovuje. Ale beze všeho. Pak si ale takovou školu provozujte všichni – tedy vás 30 + 1 – výhradně za své. Pokud je vzdělání částečně také veřejným statkem financovaným z veřejných prostředků, stejně jako soudy a dálnice, tak musí mít i ten „stát“ mít možnost obsah tohoto vzdělání ovlivňovat. Čistě teoreticky, když si Vašich 30 zákazníků bude přát perfektní vzdělání v oblasti tělesné výchovy, ale nebude chtít umět číst a psát, tak jako… Více »

Ennio Kocourek

„Pokud je vzdělání částečně také veřejným statkem …“ — Vyhmátl jste to přesně. A podle vás existuje rozumný důvod, aby vzdělání bylo částečně veřejným statkem, zatímco podle mne žádný takový rozumný důvod neexistuje. Jediný důvod, velice nerozumný, aby školství, zdravotnictví a penzijní systém byly vydávány za veřejné, je zpupnost státní moci. Vrchnosti se velice hodí, když všechny ty peníze jí musí procházet rukama, a když může poroučet nesmysly občanům – třeba učitelům. Že české školy stále ještě tak nějak fungují není zásluhou státu, ale zásluhou těch šílenců, kteří jsou stále ještě ochotní učit za almužnu. //// Současný český demokratický stát… Více »

poste.restante
poste.restante

Kdyby stát okrádal občany (dnes již hlavně daňové nevolníky) ne o třetinu… Mohu pouze opakovat už dříve napsané: Pochopil jsem už dříve, že pro Vás je rozhodující ideologická a nikoliv věcná rovina problémů. Vaše volba. Na druhou stranu si zkuste uvědomit, že jen proto, že byste si něco přál a proto to účelově onálepkujete, nestane se to ani pravdou a ani realitou. Zkuste si založit politickou stranu a prosazovat ve školství „zákaznický princip“, třeba pochodíte. Je to pouze o politickém rozhodnutí. Nepleťte si ale placené vzdělávání s pojetím vzdělání jako soukromého statku. Kdybyste si dal trochu práce a studia s… Více »

Ennio Kocourek

„Jen proto, že byste si něco přál (…) nestane se to pravdou.“ — Velice objevné. //// „Zkuste (…) prosazovat ve školství „zákaznický princip“, třeba pochodíte. Je to pouze o politickém rozhodnutí.“ — Sláva! Dosud to vypadalo, že podle vás nejde o politické rozhodnutí, ale o věčnou pravdu, do mramoru tesanou. //// „Kdybyste si dal trochu práce a studia s tím, proč je veřejné školství považováno za veřejný statek a to dokonce i v těch nejpravicovějších a „nejsvobodnějších“ politických systémech na světe, ušetřil byste …“ — Každá vrchnost na celém světě tohle zveřejňuje. Stačí nastudovat. A teď vážně: Mám otázku pro… Více »

poste.restante
poste.restante

„Jen proto, že byste si něco přál (…) nestane se to pravdou.“ — Velice objevné. Nicméně pravdivé. To, že něco nějak onálepkujete, podstatu věci nezmění. „Růže, byť jinak zvána, voněla by stejně.“ Je to pouze o politickém rozhodnutí.“ — Sláva! Dosud to vypadalo, že podle vás nejde o politické rozhodnutí, ale o věčnou pravdu, do mramoru tesanou. Správa věcí veřejných, společnosti je vždy politikum. Společnost má právo se rozhodnout. Třeba i blbě. Ale i když parlament schválí, že gravitační zákon neplatí, létat nezačneme. Bezplatné veřejné školství je věcí vývoje. Čistě soukromé školství už tu bylo. Proč asi od tohoto konceptu… Více »

Ennio Kocourek

Vy vyslovíte neověřené a nejspíš neověřitelné tvrzení, a já mám běžet zjišťovat, jak je to doopravdy? //// „Respektovat postoj ostatních znamená brát ho na vědomí a i když s ním nesouhlasím, podřídit se názoru většiny. Tuším se tomu říká demokracie.“ — Omyl. Takhle to možná fungovalo v antické polis, ale nesměla být moc velká. Občané se všichni vzájemně znali, a když někdo navrhnul (nebo dokonce prosadil) naprostý nesmysl, rozbili mu v hospodě hubu a vysvětlili mu jeho omyl. V případě války šli do boje všichni – chuďasové u vesel, střední třída ve zbroji na palubě a boháč na kapitánském můstku.… Více »

poste.restante
poste.restante

Vy vyslovíte neověřené a nejspíš neověřitelné tvrzení, a já mám běžet zjišťovat, jak je to doopravdy? Náklady na nezaměstnaného se dají dohledat. Náklady na žáka základního i středního stupně vzdělání taky. Studie porovnávající efektivitu prostředků vložených do vzdělávání byly opublikovány. Raději přiznejte, že se Vám nechce. Anebo máte obavy, že byste musel uznat argument, který uznat nechcete. Já Vám to usnadňovat nebudu. Takhle to možná fungovalo v antické polis … To byla demokracie. A proč dnes není? Co jste udělal proto, aby byla? Mimochodem máte zmatek v pojmech. Řecká demokracie se vztahovala pouze na svobodné muže a šlo o přímou… Více »

Ennio Kocourek

Když je demokrat v úzkých, začne předstírat nechápavost. ////
Číslíčky statistik si ohromujte ty, kdo jim věří. A můžete nadále předstírat, že nevíte, na jakých všech PROMĚNLIVÝCH údajích závisí náklady na nezaměstnaného, a stejně tak náklady na školství. Jenže to vaše NEOVĚŘENÉ tvrzení nebyla nějaká číslíčka, ale „Většina společnosti totiž chápe, že …“ ////

Poznámka pro HODNĚ nechápavého: zkuste popsat, jak se pozná, že někdo něco chápe. Něco z Bloomovy taxonomie? A jakpak by se to zjišťovalo v rámci „společnosti“ ? Makačka na bednu, co? ////

poste.restante
poste.restante

Když je demokrat v úzkých, začne předstírat nechápavost. Aha. Takže Vy nejste demokrat, myšleno zastánce principů zastupitelské i přímé demokracie? To by mnohé vysvětlovalo. :-) Ne, Vy jste určitě příznivce nějaké AUTENTICKÉ demokracie. Pletu se? Protože v úzkých se necítím, tak asi nechápavost nepředstírám, ale skutečně nechápavý jsem. Rád si to proto od Vás nechám vysvětlit. Číslíčky statistik si ohromujte ty, kdo jim věří. A můžete nadále předstírat, že nevíte, na jakých všech PROMĚNLIVÝCH údajích závisí náklady na nezaměstnaného, a stejně tak náklady na školství. No, když jsou pro Vás tohle „číslíčka“, pak by mě zajímalo, jak chcete pro změnu… Více »

Vladimir Kabele

Následující článek je sice především o vrcholovém sportu, ale myslím, že BÚNO se dá aplikovat i na vzdělání. http://rungo.idnes.cz/rozhovor-marian-jelinek-psychologie-sportu-fmq-/behani.aspx?c=A170309_130504_behani_mao Co se týče nutnosti udělat maturitu z matematiky povinnou, nikde jsem zatím nenarazil na jediný opodstatněný důvod, který by tento krok ospravedlnil. Ty důvody, které se objevují nejčastěji jsou falešné. Matematika jako prostředek rozvoje logického myšlení. Souhlasím, ale s výhradou, že to, co se v maturitě objevuje, jsou počty a ne matematika. Stejně tak způsoby výuky středoškolské matematiky vedou hlavně k tomu, aby si žák na určitou dobu zapamatoval algoritmus řešení typových úloh. Skutečnost, že komplexnější úlohy, kde se objeví kombinace… Více »

poste.restante
poste.restante

Vladimir Kabele
Pokud Vás problematika maturit zajímá více, pak doporučuji především diskuse na webu ceskaskola.cz
Poměrně obšírně zde diskutujeme jak o výuce matematiky, tak třeba o nutnosti maturitní zkoušky z MAT.
Naposled jsem zde zkusil zformulovat své výhrady k jednoúrovňové maturitě. Například zde:
http://www.ceskaskola.cz/2017/03/pavel-dolezel-pojdme-se-tedy-konecne.html

Vladimir Kabele

Mně přijde signifikantní už název toho příspěvku. „Pojďme se tedy konečně přestat bavit o tom, jestli povinná maturita z matematiky ano, nebo ne, a bavme se o tom, jak zajistit, aby schopní lidé prošli“. Neměla náhodou tato diskuze proběhnout předtím, než bylo o povinné maturitě z matematiky rozhodnuto? Ministerstvo nepředložilo jediný opravdový důvod, proč povinná maturita z matematiky ano. Jde o rozhodnutí, které není podloženo žádnými daty. I když přijmu, že je v kompetenci státu rozhodovat o podobě vzdělání, pořád mi vadí ta nahodilost. Povinná devátá třída? Proč? Povinný rok předškolní docházky? Proč, když data jednoznačně prokázala, že jde o… Více »

poste.restante
poste.restante

Vladimir Kabele
Pokud chcete skutečně slyšet odpovědi na své otázky, položte je v diskusi pod odkazovaným článkem.
Na tento web chodí většina učitelů z praxe jen proto, aby se opět dozvěděli, jak moc jsou líní a neschopní. Smysluplné diskuse zde nehledejte.

Vladimir Kabele

Nezlobte se, ale osobně nevidím velký rozdíl mezi diskuzí, na kterou odkazujete vy a tou zdejší. Navíc odpovědi na své otázky bych rád slyšel od představitelů ministerstva, kteří mají zmíněná rozhodnutí na svědomí a je v jejich pravomoci něco na nich měnit, případně řešit, jak předejít problémům. Všechno ostatní je zbytečná ztráta času. A diskuze na České škole, kde se pořád dokola řeší, zda vícestupňová maturita nebo ne, zda má maturitní zkouška suplovat přijímačky atd., to mě fakt nebaví. To už se radši budu někde jinde bavit o hudbě, knihách nebo fotbalu, to aspoň nebudu mít pocit, že jsem v… Více »

Pěnice Skalicová

Já rozdíl vidím. například už jen v počtu diskutujících a různosti názorů. Eduin dříve taky býval takový.Dnes je skoro mrtvý. Vlastním přičiněním. Třeba i neschopností technicky uzpůsobit diskuse – opět mi nejde vložit příspěvek do odpovědi, musím ho dát nahoru.

Zdeněk Slejška

Promiňte paní Karvaiová, ale diskuse zde jsou jen odrazem diskutujících. To, že zde není více lidí je 1/ otázkou schopnosti diskutujících přijímat jiné pohledy, 2/ počtem návštěvnosti. Ad 1/ si myslím, že určitý okruh lidí zde diskuse opustil, vzhledem k nevraživosti některých diskutujících, ad 2/ Česká škola má samozřejmě o něco větší návštěvnost a tudíž tam je více diskutujících. Ale ta skupina je dosti podobná.

Ohledně technického řešení. Jak můžete vidět v diskusi výše, tak lidem vkládat odpovědi jde. Je to tedy zádrhel zřejmě ve vašem prohlížeči, který nedokážeme vyřešit.

Pěnice Skalicová

Používám explorer.
A jinak i vy víte, že škála diskutujících tu byla velmi pestrá. A není to jak to vidíte vy, že se zde přestalo diskutovat, protože někteří odešli odrazeni. přestalo se ,protože na Eduin si učitel přišel nejčastěji přečíst o sobě samé špatné věci. jak píše kolega poste.restante.