Třetina u maturity rupla? Bravo.

Třetina studentů, kteří vyplňovali testy v rámci maturitní generálky, nesplnila její požadavky. To je nečekaně příznivá zpráva. Největší nebezpečí pro státem organizovanou část maturitní zkoušky totiž byla „slovenská cesta“. Na Slovensku zavedli před pěti lety státní maturity s velmi podobně nastaveným stupněm obtížnosti jako u nás. Pravidelně ji složí přes devadesát osm procent středoškoláků. Důvodů je víc – například tamní student si může špatné výsledky testů „opravit“ při ústním zkoušení. Výsledkem je, že státní zkoušky se dnes berou jako povinnost, která nemá na stav vzdělávání na Slovensku prakticky žádný vliv. Třicetiprocentní neúspěch nám dává přinejmenším naději, že stovky milionů investovaných do státní maturity nevyletí komínem.

VÍCEÚČELOVÁ STÁTNÍ MATURITA

Že střední školy opouští mnoho maturantů s podprůměrným vzděláním a existují dramatické rozdíly mezi jednotlivými školami, to je známá věc. Důležité je, že testy státní maturity jsou to schopné zachytit . Ale nejásejme předčasně. Právě teď je vhodná chvíle zopakovat si, co vlastně od státní maturity očekáváme a co z toho může splnit.

Za prvé chceme, aby státní maturita zamezila stavu, kdy odmaturují prakticky všichni, kdo se protlučou čtyřmi roky středoškolského studia. Tady je šance na úspěch. Slabí studenti zkoušku nesloží a školy, kde neúspěšných bude hodně, se budou muset zamyslet nad tím, jaké lidi přijímají a jak je připravují.

Za druhé chceme, aby státní maturita časem nahradila přijímací zkoušky na vysoké školy. To mohou státní testy splnit jen těžko. Je prakticky nemožné nastavit testy tak, aby přesně popisovaly zároveň ty nejslabší i nejlepší studenty. Vysokým školám neumožní mezi uchazeči rozlišovat. Budou tedy přijímat víceméně všechny, kdo odmaturovali, jak to dělají mnohé už teď, nebo si musí připravit vlastní testy s vyšší rozlišovací schopností.

Za třetí chceme, aby nám výsledky státních maturit umožnily porovnat kvalitu celého spektra středních škol. Tento úkol je o něco reálnější, ale současná podoba maturit ho neumožňuje splnit. Zatím jediným společným parametrem je test z českého jazyka a literatury. Matematika není povinná, na některé škole se k ní přihlásí jen pár studentů, někde polovina, někde skoro všichni. Navíc testy jsou připravovány ve dvou úrovních, lehčí a obtížnější. Za takové situace je detailnější srovnání prakticky nemožné. Pokud se po jarní premiéře vláda rozhodne do státní maturity dál investovat, má to smysl jedině v případě, že do ní bude patřit základní matematická gramotnost. Bude to ale politicky průchodné, když v matematice bylo při generálce nejvíce neúspěšných?

No a konečně si od státní maturity slibujeme, že zlepší úroveň středních škol. Tady jsou pochybnosti nejvíc na místě. Ano, v lepším případě dovedou státem organizované zkoušky zamezit tomu, aby maturitu získalo deset dvacet procent nejhorších studentů. Ale to samo o sobě kvalitu vyučování nezvýší. Navíc testy mohou ověřovat jen něco, především znalosti. Z jejích výsledků se nedozvíte, jak kreativně se na té škole učí, nakolik jsou studenti schopní pracovat samostatně, sehnat si informace a něco z nich kreativně vytvořit. Státní testování nemůže nahradit dobře připravené vzdělávací programy a kariérní růst učitelů, který by je motivoval k sebevzdělávání a dlouhodobé práci se studenty. V tomto směru bychom od státní maturity neměli čekat mnoho, i když se pan ministr Dobeš tvrdí, že testování po páté a deváté třídě základní školy a při maturitě spasí náš vzdělávací systém .

CO DĚLAT DO JARA

Do jarní premiéry by organizátoři maturit měli především zjistit, co to vlastně otestovali. Pan ministr v prvních reakcích mluví o nedostatečných znalostech. Při bližším pohledu na testy se ale ukazuje, že leckdy je nejkomplikovanější z úlohy pochopit, co po nás zadavatel chce. Takže možná jsme ani tak neotestovali věcnou (ne)znalost něčeho, ale prostou neschopnost pochopit složitější text zadání. Čtenářská gramotnost se totiž už léta ukazuje v mezinárodních srovnáních jako stále rostoucí problém našeho školství. Podobně je dobré se podívat na testy z matematiky, jestli opravdu ověřují praktickou matematickou gramotnost nebo spíš nacvičené postupy při řešení rovnic. Z analýzy by měla vyplynout jednak konečná podoba maturitních testů, ale hlavně informace, co opravdu od státní maturity chceme a co od ní můžeme čekat. Zatím jsou totiž ona očekávání pořád z valné části nepříliš reálná.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments