Týdeník Vlasta: O jednotných přijímačkách a o tom, co je třeba skutečně ve školách změnit

ilustrační foto. Penn State (flickr.com) (CC BY-NC 2.0)

Publikujeme rozhovor Boba Kartouse pro týdeník Vlasta (publikováno 17. 9. 2014).  O rizicích jednotných přijímacích zkoušek, o možných přínosech maturit a změnách v obsahu a způsobu vzdělávání na českých školách.

Školy by se měly zamyslet, jak sestavit obsah vyučování. Kromě exaktních předmětů zahrnout dostatek historie, občanské nauky, politologie, sociologie, ekonomie. Jsou to důležité vědy a je jim věnováno minimum pozornosti, myslí si specialista na vzdělávání ze společnosti EDUin.

Kartous1
Bob Kartous, EDUin

Co říkáte na zavedení jednotných přijímacích zkoušek? 

Podle nás je to kontroverzní krok. Z několika důvodů. Používání jednotných přijímaček je hodně nezvyklé a v zahraničí se prakticky nevyskytuje. Snad jen v Polsku, kde je snaha o centralizování školství. U nás ale byla v roce 2006 odstartována reforma školství, která ruce školám uvolnila. A teď přijde krok, který je zase svazuje a jde proti reformě. Ta je ale pořád platná. Hrozí podobný průšvih jako při spuštění státních maturit. Hrozí také, že některým žákům novinka zamezí přístup ke střednímu vzdělání. Protože tím, že nastaví nějakou hranici, tak řekne ty a ty nepůjdete na nic s maturitou. To je ale vlastně cílem… 

Čeho ještě se u jednotných přijímaček obáváte? 

Nejvíce toho, že zredukují výuku na ZŠ na pouhou přípravu na testy. A že zároveň omezí přístup ke kvalitnímu vzdělání na SŠ. Jde o takzvanou „nepodkročitelnou hranici“. Pokud ji ministerstvo nastaví nepatřičně vysoko, tak se může stát, že mnoho dětí, které by se dostaly na všeobecné středoškolské studium, bude muset vybírat mezi švadlenou a obráběčem kovů. Školy, které mají přetlak, si mnou ruce, protože chtějí ty nejlepší ze základních škol a hodnotí podle matematiky a češtiny. Zase je tu ale! Hodnotit se bude pouze omezená škála znalostí z matematiky a českého jazyka, ne skutečné gramotnosti a dovednosti. Pak jsou školy, které utrpí, protože třeba nenaplní třídu a ocitnou se v existenčních problémech.

Není výhodou, že když jsou stanovena jednotná kritéria, tak určité vzdělání bude mít garantovanou danou sumu znalostí? 

Tak je postavená současná maturita. A je, myslím, smysluplné, když nějaká taková garance existuje. Na úrovni maturitní nebo kterékoliv jiné středoškolské zkoušky, která zaručuje, že člověk má alespoň základní znalost jednoho světového jazyka, umí používat trojčlenku a procenta a zlomky a třeba umí pokročilým způsobem používat vlastní jazyk. To není špatné. Ale je otázka, kdy to udělat. Jestli už na úrovni deváté třídy? Proč ne, ale zároveň to nemůže rozhodovat o tom, kdo bude přijat na tu kterou školu. Ve Francii se také provádí podobné testování, ale neslouží k rozřazování, kdo může na střední školy. Takže to může garantovat maturita, která je vyvrcholením základního a středního školství. Je ale unikum dělat jednotné maturity bez ohledu na to, jestli jde o gymnázium, zdravotnickou školu nebo odbornou školu. A musíte počítat i s tím, že jsou střední školy různě kvalitní. A to se právě týká i základních škol. Co když někde nemají právě kvalitní základní školu, nebo jen některého učitele. Děti jsou tím v tu chvíli diskriminovány nehledě na jejich kvality. 

Základky ale budou znát hranici pro přijímací zkoušky na střední školu, tak se na to mohou zaměřit. 

No a to je další problém. Protože tím se ovlivní výuka na ZŠ. Poslední dva roky se budou drtit jenom na testy. Protože rodiče to budou v dobré víře chtít, učitelé to budou dělat. Všichni vlastně budou spokojení, i když to vše proběhne na úkor skutečného vzdělání dětí. Žáci stráví spoustu času naprosto zbytečně tím, že se budou drilovat, místo toho, aby se něco naučili. Budou se učit gramatické poučky z češtiny a rovnice z matematiky, které následně rychle zapomenou. A to je špatně.

Neměla by nastat změna i v samotné výuce, není pořád jen o encyklopedických znalostech? 

Kdybychom porovnali dnešek se situací třeba před deseti lety, tak zjistíme, že škol, které se snaží o změny a zlepšení vzdělávání, najdeme mnohem víc. Hodně záleží na ředitelích i samotných učitelích. Mnohde přitažlivou formou propojují žákům události, jejich příčiny a důsledky. Nemusí si tedy jenom pamatovat, že se tehdy a tehdy stalo to a to, ale učí se přemýšlet a v souvislostech. A to lze dělat jak v matematice, tak dějepise nebo biologii, kdekoliv. Učit děti uvažovat v souvislostech, místo memorování postradatelných dat. To se jim bude hodit pro celý život v jakémkoli oboru. 

Jak by měl podle vás vypadat optimálně nastavený systém školství? 

Panuje obecná shoda na tom, že je nutno posilovat všeobecné vzdělávání. Zajímavý je příklad USA. Člověk jde na střední a má relativní volnost vybrat si svou cestu, předměty i jejich různé úrovně. Školy jsou do značné míry všeobecně zaměřené. Některé školy jsou zaměřené víc technicky, jiné humanitně, ale pořád je to formou všeobecného vzdělávání. To si myslím, že je cesta, ke které by český systém měl směřovat, i když k ní nedospěje ze dne na den. Poměr všeobecného vzdělání by se měl významně zvýšit. Aby děti získaly dovednosti a znalosti, které budou potřebovat celý život. Nebude z každého matematický génius, ale základní matematickou gramotnost by měli všichni mít. Základní orientace ve společnosti, v poznání sebe sama, jazyky, to by mělo být na středoškolské úrovni samozřejmé v mnohem větší míře bez ohledu na to, jestli je to gymnázium, učiliště nebo odborná střední škola.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
8 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

„Používání jednotných přijímaček je hodně nezvyklé a v zahraničí se prakticky nevyskytuje. Snad jen v Polsku, kde je snaha o centralizování školství.“ Jenže v mnoha zemích základní školy jako v našem modelu prakticky nejsou, mnohde odcházejí na střední všichni, proto takové srovnání nemá žádný význam. A Polsko? Ještě nedávno vzor. Jak se to kdy komu hodí. „Protože tím, že nastaví nějakou hranici, tak řekne ty a ty nepůjdete na nic s maturitou.“ Teď. Ale maturitu si může každý dodělat i po vyučení. Že se mnohým nedaří (jak přiznává Feřtek) je jiná věc. „Hodnotit se bude pouze omezená škála znalostí z… Více »

l.snirch
l.snirch
6 years ago

Ted se ti nepovedl jeden test (indispozice, nenatrénovatelná tréma z „životní“ zkoušky), tak se vyuč a pak si dodělej maturitu – takhle by se dle mého názoru nemělo uvažovat ani o věcech, natož o lidech, natož o mladých lidech pane Sotoláři. Jeden test, který rozhoduje minimálně na 1 rok o životě 15 letého člověka, je jak to slušně nazval úlet – ani to snad není možné, když bude někdo nemocný,….. Bude-li jich více a bude tedy více šanci uspět, dobrá. Zruší se vícekolová přijímací řízení na SS, když jsou zápisové lístky a možnost se hlásit na 2 SS? Nevíme. Budou… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

„Ted se ti nepovedl jeden test (indispozice, nenatrénovatelná tréma z „životní“ zkoušky), tak se vyuč a pak si dodělej maturitu“ A teď je tomu jinak? Rozdíl je v tom, že místo vyvolené školy, budeš mít jinou. Nechtěnou, možná horší, ale stále maturitní. To je celé, o čem mluvím. Démonizují se plošné přijímačky – a vlastně o nich nic nevíme -, ale stejná rizika přinášejí všechny přijímačky. Nebo se tréma a indispozice týká jen těch plošných??? Rok co vidím, kdo u nás odchází na učební obory. Maturitní studium by pro většinu bylo zbytečným trápením. Většina to sama uznává a nemá s… Více »

l.snirch
l.snirch
6 years ago

Není nic špatného na tom, vyučit se a pak udělat maturitu. To nikdo netvrdí. Pokud to tak mladý člověk chce. Není nic špatného jít z devítky na učnák. To nikdo netvrdí.Pokud to tak mladý člověk chce. Ano, dneska se někteří kvůli přijímačkám nedostanou na vysněnou maturitní školu a jdou na jinou. Ted se kvůli jednotným přijímačkám a nesplněné jednotné minimální hranici možná nedostane na žádnou maturitní školu(pokud bude celostátní nepodkročitelná hranice) – a to je sakra rozdíl. A to třeba jen kvůli trémě, indispozici, špatné základce nebo špatnému učiteli. Ne kvůli svým schopnostem. Jako je chyba nyní, že systém všechny… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Uvidíme. Zatím toho moc nevíme, především nevíme, kam bude stanoveno nepodkročitelné minimum. Vzpomeňme na plošné testy. Vždyť váhu jednotných přijímaček stanoví ředitel. Já myslím, že tohle vše je bouře ve sklenici vody. Cui bono?

O. Hausenblas
6 years ago

Zrovna dnes jsem trávil hezkou neděli ve sklepě vyhazováním brožurek, novin, vzdělávacích materiálů starých 20 let, které jsem si kdysi přivezl z jízdy po školách v USA. Některé se nedaly během těch let u nás ani citovat, protože komplexnost v uvažování například právě o testech je (dodnes) v USA u lidí na rozhodujících pozicích prostě vyšší, jsou zkušenější v přemýšlení o „pro a proti“, a hlavně důsledně sledují důsledky: k čemu to či ono vede a povede. Ostrá diskuse proti testům a pro ně se tam vede odjakživa, zájmová skupina výrobců testů je silnější než u nás (ale taky to… Více »

berenika kopřivová
berenika kopřivová
6 years ago

Já naprosto nechápu, jednotné přijímací zkoušky na tak rozdílných školách, jako jsou např. gymnázium, Střední škola dostihového sportu, Taneční konzervatoř, Střední škola knihovnická, Střední škola průmyslová, Střední zemědělská…apod. To budeme do budoucna přicházet o talentované a nadšené žokeje, baleríny, agronomy, grafiky, knihovníky – jen proto, že jim např. nejde matematika, nebo jsou naopak dyslektici? No není to pitomost?

Václav Votruba
6 years ago

Jistě. Přece agronom nemusí umět spočítat třetinu ze čtvrtiny, grafik nemusí umět nakreslit trojúhelník, žokej nemusí umět úhly.
To si vážně myslíte, že všichni talentovaní jsou natolik neschopní, že neuspějí u přijímaček?