Nárůst platů ve veřejné sféře se dotkne i nepedagogických pracovníků. Tabulkové platy už nebudou pod minimální mzdou

Návrh je prozatím ve formě dohody mezi zástupci vlády a odborů. Finální verzi má v nejbližší době na jednání vlády předložit ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Zástupci vlády po jednáních avizovali, že tarifní částky v tabulkách by se mohly podle profesí zvýšit o pět až devět procent a mělo by tak dojít k navýšení v průměru čtyři tisíce korun na jednoho zaměstnance či zaměstnankyni.

„Zvýšení platových tabulek nad úroveň minimálních a zaručených mezd vítáme, odstraňuje se tím dlouholetý právní nonsens a zdroj netransparentnosti skutečných osobních nákladů nepedagogických pracovníků,“ uvádí k návrhu analytik EDUinu Miroslav Hřebecký. Připomíná, že tabulková mzda řady nepedagogických pracovníků byla dosud pod hranicí minimální i zaručené mzdy a ředitelé škol tak museli výši jejich platů na tuto úroveň dorovnávat doplatkem nebo osobními příplatky. Na ně většinou čerpali prostředky z nadtarifních složek určených pro odměňování všech pracovníků škol.

Platy nepedagogických pracovníků však na základě loňské novely školského zákona od začátku tohoto roku platí zřizovatelé škol. Důsledkem zmíněného navýšení platů ve veřejné sféře je zároveň to, že zřizovatelé budou na tyto platy vydávat více peněz z rozpočtů samospráv. K tomu dojde za situace, kdy řada zřizovatelů uvádí, že za platy nepedagogických pracovníků a ostatní neinvestiční výdaje škol (ONIV) musí vydávat více, než pro školství získávají v rámci rozpočtového určení daní. „Stát takto přenáší další náklady na bedra zřizovatelů škol, tedy obcí, aniž by jim jejich nárůst jakkoliv kompenzoval,“ doplňuje Hřebecký. Pokud stát při vyhodnocení převodu části výdajů na školství na samosprávy dojde k závěru, že podíl zřizovatelů na rozpočtovém určení daní nepokrývá jejich náklady, měl by být tento podíl podle EDUinu revidován. EDUin zároveň kladně hodnotí, že navýšení platů pomůže dlouhodobě nedostatečně placeným lidem v úklidových nebo pomocných kuchyňských profesích. Jistota vyšších platů může zřizovatelům pomoci tyto pozice snáze obsadit.

Zástupci státu už během novelizace školského zákona uváděli, že převedení těchto nákladů na zřizovatele, kteří jsou mnohem blíže konkrétním školám, má vést k větší efektivitě a účelnému nakládání s těmito prostředky. Minimální mzda se v ČR od ledna zvýší z letošních 22 400 na 24 900 korun a bude dále dynamicky růst. Ve veřejných a státních službách pracuje podle údajů ministerstva práce asi 858 tisíc lidí (z toho ve školství podle údajů MŠMT působí přes 80 tisíc nepedagogických pracovníků). Přes 263 tisíc z nich mělo již letos platový tarif pod úrovní zaručeného platu či minimální mzdy. Bez navýšení a úprav by pod tuto úroveň spadlo celkem 468 tisíc zaměstnanců.