V čem se liší český a finský učitel

V rámci debaty o finském vzdělávacím systému a možnostech jeho aplikace v České republice publikujeme reportáž studentky Barbory Pilné, kterou pod titulkem Finsko věří dál publikovala na webu euroviews.eu. Zajímavá je tím, že do jisté míry zpochybňuje absolutní adoraci finského školství. Nabízíme překlad, původní text najdete ZDE. Videoreportáž autorky si prohlédněte ZDE.

Dvě země, dva učitelé ze základní školy, oba mladí a se stejnou zkušeností, oba magistři pedagogiky. Je mezi nimi ale jeden obrovský rozdíl – jejich pozice ve společnosti je vnímána zcela jinak. Finský učitel je respektovaný profesionál spokojený se svojí prací, český je viděn jako okraj společnosti. Nicméně právě ve Finsku se začal učitelskou veřejností šířit pocit ztráty společenské důvěry.  Diskutuje se o učitelských právech a příklad České republiky dokazuje, že by Finsko mělo brát tyto diskuse vážně. Pro učitele totiž neexistuje nic důležitějšího, než důvěra a ocenění ve společnosti.

Helsinki, Finsko / Praha, Česká republika: Lidé po celém světě chtějí zjistit, co všechno se mohou naučit od finského vzdělávacího systému, který je považován za jeden z nejlepších na světě. Když vstoupíte do tříd základních škol, nevidíte zase tolik rozdílů. Zvědavé oči žáků, barevné obrázky na zdech a vpředu učitel snažící se děti motivovat a zaujmout. Nicméně stačí rozhovor se dvěma učiteli a najdete ten největší rozdíl na světě:

„Obecně vzato jsou učitelé ve Finsku cenění a je to atraktivní práce. O učitelské vzdělání je velký zájem,“ říká Rea Ristola, učitelka na základní škole ve Finsku z vlastní zkušenosti.

„Učitelé bývali uznávaní a respektovaní, viděni jako profesionálové,“ říká Zbyněk Vrána, učitel na základní škole v Čechách. „To bývávalo, dneska učitele nikdo nerespektuje, ani rodiče ne.“

A přece Finsko v momentální době čelí nebezpečí ztráty společenské důvěry v učitele. V Helsinkách byl propuštěn učitel za použití fyzické síly v zákroku proti neukázněnému studentovi. Tato událost se stala velkým mediálním tématem a vyvolala otázku, co by se stalo, kdyby Finsko přestalo věřit svým učitelům. Jelikož v České republice učitelům ani nevěříme, ani je nerespektujeme, může náš příklad posloužit jako odpověď na tuto otázku.

Bezchybný vzdělávací systém

Finsko se proslavilo svými skvělými výsledky v testech PISA, ve kterých se od roku 2000 umisťuje v TOP 5. Právě díky výsledkům v PISA testech je finský vzdělávací systém považován za jeden z nejlepších na světě. Nicméně když se podíváte na výsledky zblízka a porovnáte výsledky z posledních testů (2000-2009), zjistíte, že finské výsledky se lehce zhoršují. Stále se jim daří skvěle, ale v porovnání s minulými lety se Finsko v roce 2009 nedostalo ani do TOP 5 v matematice. Abychom zjistili, co se ve Finsku změnilo a jaké jsou okolnosti těchto změn, musíme nejdříve pochopit, proč si finský systém vedl tak dobře od reforem v sedmdesátých letech.

„Podle mě je to docela dobrý systém, je rovný a vše je zdarma, takže v něm má každý teoreticky stejné šance získat takové vzdělání, jaké chce. Máme také skvělou speciální pedagogiku a podporujeme děti, které vyžadují speciální zacházení,“ odpovídá Rea Ristola na otázku, proč je z jejího pohledu finský vzdělávací systém tak úspěšný.

Rovnost je hlavním pilířem systému. Ve Finsku se neplatí školné a neexistují v něm žádné soukromé školy. Všechny základní školy jsou bez přijímacích zkoušek, první vstupní zkoušky děti čekají až v 16 letech. Podle Rey se také snaží udržet děti vyžadující speciální přístup v normálních třídách tak dlouho, jak jen je to možné. V takovém případě učitel získá asistenta, který mu pomáhá udržovat rovnováhu mezi pozorností věnovanou ostatním a individuálním přístupem k těm, kdo ho potřebují.

Druhým pilířem je právě učitel. Všichni učitelé bez ohledu na to, kde učí, musí mít magisterský diplom. Jsou zároveň velmi dobře motivováni, jelikož jejich práce je ve společnosti oceňována stejně jako práce doktorů a právníků. Proto většina učitelů dělá, co muže, aby odvedla perfektní práci. Učitelství je prestižní povolání, jen malé procento zájemců se úspěšně probojuje na univerzitu a jen 10% z absolventů najde práci v oboru. Proto jen ti nejlepší z nejlepších nakonec skončí ve třídách.

,,Cítím ale, že se to v poslední době lehce mění, říká Rea Ristola. “Učitelé musí být stále opatrnější, jelikož je rodiče přestávají respektovat.“

Propuštěný učitel v Helsinkách

Není těžké najít důkaz potvrzující její slova. Před měsícem Helsinské oddělení pro vzdělávání propustilo učitele kvůli incidentu, kdy vyvedl studenta z jídelny za pomoci fyzické síly. Když to Annti Korhonen udělal, asi netušil, že jeho rozhodnutí vyvolá ve Finsku debatu o učitelských právech.

Pokud si chcete sami udělat obrázek o tom, co se stalo, a zda byl jeho zásah přiměřený, či ne, podívejte se na následující video, které incident zachycuje:


Incident, který stál učitele Annti Korhonena místo

Podle úředníků byl zákrok nepřiměřený a tudíž neobhajitelný. Annti Korhonen se brání s tím, že jeho chování bylo v souladu se zákonem. A Rea Ristola s ním souhlasí:

„Podle zákona je učitel oprávněn se studenta dotknout, pokud způsobuje problémy. Dneska jsou studenti a rodiče až moc uvědomělí ohledně vlastních práv a zpochybňují rozhodnutí učitele víc než kdy dřív,“ říká.

Annti Korhonen není v bitvě za učitelská práva sám. Online petice Zachraňme učitele Annti Korhonena  získala během prvního týdne víc jak 150 000 podpisů a podpora nezůstala jen na internetu. Učitelé se sešli v ulicích Helsinek na protest proti zásahu. Žádají příslušné autority, aby sepsaly přesné směrnice pro podobné situace, aby se něco podobného nemohlo opakovat.

„Sympatizuji s tím učitelem. Situace na středních školách je obtížná a příliš málo se o ní mluví,“ říká Marko Skyttä, finský učitel na umělecké střední škole.

,,Je naprosto nezbytné, aby učitelé měli nějaká práva zohledňující situaci na školách a chování žáků,“ říká Henrika Zilliacus, prorektorka Univerzity v Helsinkách. „Můj dojem je, že se učitel zachoval, jak měl.“

Také mluvčí Parlamentu Eero Heinäluoma je na straně Annti Korhonena a tvrdí, že jeho propuštění je nelegální a mělo by být okamžitě zrušeno.

„Tak aby se v budoucnu mohl každý učitel spolehnout na podporu ze strany ředitelů, odborů pro vzdělávání a celé společnosti,“ prohlásil Heinäluoma v tisku.

Finská, nebo česká škola? Foto: Barbora Pilná (C)

Zpochybňování učitelské autority

Finské autority si evidentně uvědomují, jak je důležitá důvěra mezi učiteli a společností. Nejde ale jen o aktuání dění způsobené propuštěním Annti Korhonena. Dle zkušenosti Rey Ristoly nespokojenost u učitelů roste už delší dobu:

„V dnešní době je to celé o právu studentů. Na Facebooku existuje vtipný obrázek vysvětlující vztah mezi rodiči, žáky a učiteli v šedesátých letech a dnes. Za špatné známky studentů dřív mohli sami studenti, dnes za ně mohou učitelé. Opravdu se to mění,“ říká Rea Ristola. Jak se vtipné obrázky ve Finsku mění víc a víc ve skutečnost, učitelé se snaží vysvětlit, jak důležité pro ně je, aby jim společnost důvěřovala:

,,Bylo by pro mě opravdu obtížné dělat svoji práci, kdyby ji rodiče neustále zpochybňovali,“ říká Rea Ristola. „Potřebuji, aby mi věřili jako profesionálovi, aby věřili, že jsem schopná dělat svoji práci. Podle mě je ta důvěra jedna z nejdůležitějších věcí. Jde o motivaci.“

Může být tento rostoucí trend zpochybňování autority učitelů ve Finsku důvodem zhoršujících se PISA výsledků?

Ztráta respektu v Čechách

Česká republika je jedna z rozvinutých zemí OECD, která investuje nejméně peněz do vzdělání (společně s Brazílií, Mexikem a Maďarskem).  Zbyněk Vrána je učitel na základní škole v Praze. Učí Matematiku a Tělocvik pro druhý stupeň tři roky.

,,Když jsem řekl svým bývalým učitelům, že se chci stát učitelem, nazvali mě bláznem a prosili mě, abych si vybral něco jiného, že se budu mít líp,“ říká Zbyněk Vrána. „Protože učitelé se tady opravdu nemají úplně dobře.“

Vzhledem k tomu, že průměrný plat českého učitele je 950 EUR (ve Finsku 2500 EUR), mohlo by se zdát, že jde o peníze. Podle Zbyňka tomu tak ale není. Jak on to cítí, jde o náladu ve společnosti a způsob, s jakým je s učiteli nakládáno. Ocenění a respekt, to je podle něj největší motivací učitelů, a tudíž základem úspěšného vzdělávacího systému. Učitelé v České republice ale respektováni nejsou:

„Všichni dneska věří dětem, všechno je o právech žáků. Nikdo nevěří učiteli, který je vzdělaný profesionál. Slýchávám po chodbách rodiče mluvící se svými dětmi o mých kolezích jako o idiotech,“ popisuje svoji zkušenost Zbyněk.

Co víc, nejsou to jen rodiče, kteří snižují autoritu učitelů před zraky svých dětí, jsou to i oficiální zdroje, které tuhle situaci podporují. ČOSIV v rámci své kampaně na podporu inkluzívního vzdělávání natočil video, ve kterém je otravná učitelka stěžující si na přístup svých žáků. Žáci se proti ní spiknout a dají jí na židli mokrou houbu. Učitel a jeho požadavky jsou po zásluze potrestány. Zní to jako legrace, dokud Tomáš Feřtek, spoluzakladatel neziskové organizace EDUin, použije toto video jako ilustraci toho, jak česká společnost vnímá učitele:


Houba – videospot ČOSIV pro podporu inkluzivního vzdělávání

„Původní záměr autorů byl přesně opačný, ukázat, že děti mají spolupracovat. Ale učitelé ho vnímají jinak, jako své ponížení. Učitel je tu ten špatný a děti se proti němu musí spiknout. Je ale pravda, že učitelé jsou zobrazováni jako idioti, kteří za všechno můžou. Všichni si na ně rádi plivnou, takže mají až iracionální potřebu, aby o nich někdo mluvil alespoň trochu pozitivně,“ říká Tomáš Feřtek.

Získat respekt, získat úspěch

Stejně jako incident ve Finsku, i toto video vyvolalo v české učitelské veřejnosti debaty ohledně práv učitelů. Podle Zbyňka Vrány má učitel jen jedno právo – striktně dodržovat pravidla. Žáci na druhou stranu mohou pravidla porušovat, jelikož jim všichni věří, a tudíž nejsou snadno postižitelní. Nicméně nikdo neví, co s danou situací v České republice dělat. Učitelé, kterým je kolem 45, jsou zoufalí, když pomyslí na dalších 20 let učení, které je čeká, a sní o důchodu.

„Když mluvím s učiteli, hlavní zjištění je, že opravdu totálně ztratili naději a už nevěří vůbec nikomu a ničemu,“ říká Tomáš Feřtek.

Proto Finsko bere zažehnuté diskuse o učitelských právech tak vážně. Jelikož propuštěním učitele kvůli použití fyzické síly byla zpochybněna učitelská autorita a Finsko by mohlo čelit podobné situaci, která se odehrává v České republice.

Českou republiku čeká ještě dlouhá cesta, než plně pochopí význam učitelů a význam důvěry v ně. Pro Finsko je to hrozba kroku zpátky. Protože jak se shodují učitelé, důvěra a ocenění jejich práce je jejich největší motivací.

„Nepotřebuji víc peněz, stačil by mi respekt ze strany rodičů, žáků a celé společnosti,“ říká Zbyněk Vrána.

4
Přidat komentář

avatar
3 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
Radek SárköziMartin ŽemličkaO. HausenblasMonika Šrámková Recent comment authors
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Monika Šrámková
Monika Šrámková

Pane Vráno, nemyslím si, že učitelé nepotřebují víc peněz a je zcela falešné tvrdit, že nám stačí pouze zvýšit respekt a docílit ocenění naší práce společností. Jak jinak by to ta společnost měla vyjádřit, než například poskytnout učiteli alespoň průměrný plat vysokoškoláka.
Řeči o tom, že lidé si naší práce váží existují a běžně v průzkumech se práce učitele hodnotí na předních místech v žebříčku povolání. Přesto respekt ve raálném životě od rodičů a žáků necítíme. Čím to asi bude?

Šrámková

Ondřej Hausenblas

To je možná dost český paradox, že lidi v průzkumech veřejného mínění tvrdí, že si učitelů váží, a v praxi takových rodičů učitel potkává jen málo. Myslím, že mnohý Čech mají ve vícerých dilematech takové dva různé názory na touž věc, protichůdné, a mnozí o tom asi ani nevědí :-) Ale jsou tu i vztahy velmi pozitivní (třebas letos hnutí rodičů proti výměně ředitele na Masarykově ZŠ v Poděbradech, nebo ředitelky v Řevnicích). Jenomže je těch případů málo, a nesahají do sfér politických: když jde o rozhodnutí ve vzdělávací politice (a ta možná by znamenala i lepší platy, ale hlavně… Více »

Martin Žemlička
Martin Žemlička

Bohužel, „český“ pragmatický přístup se nepřímo začíná projevovat také v top školních systémech. Věřím, že si s tím ve Finsku, narozdíl od nás, nějak poradí. Stále nerozumím tomu, proč se ještě žádný český ministr školství nepokusil aplikovat právě skandinávský nebo švýcarský model, vždy s odůvodněním, že tady by to takhle nešlo. Nedávno jsem pročítal sérii článků v časopise Spiegel věnovou německému školství a zásadním problémů, které se ho dotýkají. I zde, přes nepoměrně vyšší platy učitelů, ve srovnání s těmi našemi, spíše příspěvky na přežití, si zde učitelé stěžují na peníze v porovnání s jinými vysokoškolskými profesemi. Pro mladé Němce… Více »

Radek Sárközi

Bohužel u nás se platově učitelé nemohou porovnávat nejen s ostatními VŠ profesemi, ale ani se SŠ profesemi – např. český policista s maturitou je na tom lépe než učitel s VŠ…