Zhruba ve třetině škol nezvládali ředitelé během krize pedagogické vedení svého sboru, řekl Tomáš Zatloukal

Pátá debata ze série Nouzový stav ve vzdělávání/řešení a příležitosti v ČR a SR se zabývala daty, která máme o tom, jaká je schopnost škol a učitelů reagovat na krize, které vyžadují přechod na distanční a on-line vzdělávání. Proběhla 28. května.  Organizátorem debat jsou český a slovenský SKAV. Přečtěte si zápis Tomáše Feřteka. Poslední z přeshraničních online debat proběhne tento čtvrtek ve 12.30, více informací ZDE.

Debaty se zúčastnili:

• Petr Winkler, Národní ústav duševního zdraví (ČR)
• Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor, ČŠI (ČR)
• Romana Kanovská, Národný ústav certifikovaných meraní vzdelavania (SR)
• Alena Kopányiová, Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie (SR)
• Tomáš Feřtek, EDUin, moderátor (ČR)

V čem se z hlediska dat situace v České a Slovenské republice podobá:

• Připravenost učitelů a ředitelů na distanční vzdělávání a schopnost řídit v tomto režimu učitelské sbory byla na počátku krize jen částečná. Zkušenost s digitálním technologiemi malá a zájem o prezenční a distanční vzdělávání v této oblasti před krizí omezený.
• Slovenský NUCEM vycházel při posuzování připravenosti učitelů a ředitelů především ze starších dat z šetření TALIS 2018.
• Česká školní inspekce provedla telefonické šetření na více než deseti tisících škol, zhruba po třech týdnech od jejich uzavření.
• V obou zemích se ukázalo, že sociální rozdíly, a to nejen regionální, zásadně ovlivňují schopnost žáků se distančního vzdělávání účastnit.
• V obou zemích jsou zatím data o sociálně ekonomickém statusu žáků jen obtížně dostupná, a pokud, pak jsou to data z mezinárodních šetření. Je třeba propojovat data o výsledcích žáků propojovat s daty o sociálních podmínkách, v nichž žijí.

Výsledky telefonického šetření České školní inspekce na téma, jak se školy vyrovnávaly s nástupem distančního vzdělávání.

Co řekli diskutující zajímavého:

• Z rozhovorů s řediteli a ředitelkami v České republice vyplynulo, že jen asi 15 % škol umí neproblematicky využívat digitální technologie. Ostatní školy mají větší či menší problémy. (Tomáš Zatloukal)
• Ředitelé zhruba ve třetině škol nezvládali v tomto režimu pedagogické vedení svého sboru. Tedy sjednocení platforem, s nimiž se pracuje, nastavení způsobu hodnocení a podobně. (Tomáš Zatloukal)
• K distančnímu vzdělávání se na Slovensku připojila jen polovina žáků. Často z důvodů technických problémů. Ukázalo se tak, že samotný pobyt ve škole vyrovnává rozdíly způsobené nesrovnatelným vybavením domácností v oblasti přístupu k digitálním technologiím. (Romana Kanovská)
• Školy i žáky krize donutila chovat se jinak a snížila jejich pocit pracovní a životní pohody. Nemáme data ze školství, ale šetření provedená v ostatních oblastech života společnosti ukazují, že míra výskytu duševních nemocí u dospělých v tomto období výrazně narostla. Jde například o sebevražedné myšlenky; často jde o několikanásobný nárůst. (Petr Winkler)
• U dětí, které jsou vždy více odkázané na rodinné prostředí, mohla tato situace způsobit mnoho problémů. Je zřejmé, že problémy rodičů doléhají i na ně. Ale tato data nejsou dostupná, protože šetření na dětech naráží na mnoho realizačních obtíží. (Petr Winkler)
• Potřebujeme zmapovat potřeby rodin, které nejsou při šetřeních on-line dostupné. Na taková šetření v terénu ale nemáme zatím kapacity ani peníze a rádi bychom, aby nás stát v tomto směru podpořil. (Alena Kopányiová)
• Je třeba nastavit systém monitorování emočního „wellbeingu“ a duševního zdraví ve školách a školských institucích mezi žáky i učiteli, abychom mohli nastavit intervence nebo programy pomoci v této oblasti. (Petr Winkler)
• Na Slovensku probíhal on-line průzkum u rodičů, který se ptal na jejich reakce na distanční vzdělávání. Vzhledem k metodě průzkumu byla většina rodičů ze skupiny vzdělaných vysokoškoláků, ale i v této skupině se ukázala velká variabilita přístupů. Ukázalo se, že je třeba v poradnách pracovat s úzkostmi a obavami rodičů. (Alena Kopányiová)
• Bude nás zajímat, jaký dopad na znalosti a dovednosti žáků bude mít tato podoba výuky a co z dovedností, jež si žáci a školy osvojili, by bylo použitelné i v běžném provozu. (Tomáš Zatloukal)

Podívejte se na záznam celé diskuse:

• Chceme se v budoucích šetřeních soustředit na to, jak se během posledních měsíců změnily digitální dovednosti ve školách. Chceme zkoumat motivaci vedení i učitelů zapojovat se do nových forem vzdělávání a řízení. (Romana Kanovská)
• Pro Českou republiku jsou typické velké rozdíly mezi školami, ale také velké regionální rozdíly. I toto šetření tento stav potvrdilo. Proto musíme podporu školám jasně diferencovat, metodicky i finančně, podle podmínek, v nichž pracují. (Tomáš Zatloukal)
• Ukázalo se, že situace žáků i učitelů je jen částečně ovlivňována vnějšími faktory. Pandemie změnila život prakticky všem, přesto se ukazuje, jak různé země a různí lidé na tuto situaci různě reagují. Že záleží na našem vnitřním „softwaru“, jak se s tou situací umíme vyrovnat. (Petr Winkler)
• Pro žáky by měl být dostupný předmět věnující se sociální emoční inteligenci a duševní gramotnosti, aby byli schopni se lépe vyrovnat s mimořádnými situacemi, ale i s běžnými konfliktními situacemi v rodině. Takový předmět jsme vyvinuli a testujeme ho. (Petr Winkler)
• I situace okolo distančního vzdělávání ukázala, že je problematické vyvozovat nějaké obecné soudy o vzdělávacím systému a učitelích jen z osobní, přímé, a tedy vždy omezené zkušenosti. Přesně to ukazují sesbíraná data ze škol. Systém je na to příliš různorodý a rozdílný. (Tomáš Zatloukal)
• Reakce škol na krizi ukázala, že naše školství není rigidní a neměnné, ale naopak bylo schopné se jako celek velmi rychle přizpůsobit nové situaci. (Tomáš Zatloukal)
• Prošli jsme intenzivní osobní i institucionální zkušeností, která nám ukázala, jak spoustu věcí můžeme a musíme dělat jinak. Myslím si, že z dlouhodobého hlediska nám to přinese především pozitivní efekty. (Romana Kanovská)
• Ukazuje se, že škola je pro mnoho dětí sociálně důležité a bezpečné místo. Važme si toho. (Alena Kopányiová)
• Je běžné, že se do školy těší prvňáci. My jsme se ocitli v mimořádné situaci, kdy se do školy těší žáci vlastně všech ročníků. (Tomáš Zatloukal)

Data z mezinárodní šetření ukazují poměrně nízký zájem slovenských učitelů a ředitelů o dovednosti v on-line vzdělávání.