Aktuální debata o vynikajících učitelích, kteří budou muset odejít ze školství, protože nemají vysokoškolské pedagogické vzdělání, otevírá obecnější téma, jak uznávat neformální vzdělávání.
Praha 29. ledna – Tisíce učitelů v českých školách se koncem tohoto roku ocitnou v situaci, kdy budou muset odejít ze školství, protože jim bude chybět zákonem předepsané vzdělání. Přitom jde velmi často o vynikající pedagogy, kteří za léta praxe získali mnohem více znalostí a dovedností, než je schopné poskytnou studium na pedagogické fakultě. Hledejme proto způsob, jak obecně, nejen v učitelské profesi, uznávat neformální vzdělání. Bude to ku prospěchu nejen jednotlivcům, kterým to usnadní pracovní kariéru, ale i celé společnosti, která přestane plýtvat penězi i talenty.
Případy učitelů, kteří budou muset odejít, je jen typickým a veřejně viditelným příkladem chybějícího systému uznávání neformálního vzdělání. Nabídka, že takový učitel může na svém místě zůstat, když začne ještě letos studovat pedagogickou fakultu, je jen zdánlivě vstřícný krok. Nutit například elementaristku – učitelku na prvním stupni základní školy s patnácti lety praxe a mnoha doplňujícími kurzy, aby nastoupila od prváku na pedagogickou fakultu k několikaletému dálkovému studiu je absurdní. Nedozví se většinou nic nového, bude mít méně času na práci s dětmi, společnost bude zbytečně utrácet za její studium. Mnozí učitelé to vědí, proto raději odejdou. Někdo s diplomem je jistě nahradí, ale jako společnost přijdeme o zkušenosti dlouholetých a často vynikajících pedagogů.
Samozřejmě nelze udělit generální pardon všem učitelům bez požadovaného vzdělání, ale snažme se rozlišit mezi těmi učiteli, kteří opravdu nemají požadované znalosti a kompetence, a těmi, kteří si je v mezičase doplnili mimo akreditované instituce. Hledejme a zaveďme co nejdříve systém, který ve všech profesích umožní uznávat neformální vzdělávání. Ulehčí to lidem, přetíženým vysokým školám i veřejným rozpočtům.
Problematice uznávání neformálního vzdělávání se bude věnovat několik projektů EDUin, které odstartují během jara 2014.
Zdeněk Slejška, ředitel EDUin o.p.s., řekl: „Otázka, jak uznávat neformální vzdělávání, byla jednou z těch, které se nejčastěji opakovaly v rámci kampaně Česko mluví o vzdělávání. Je to jeden z klíčových problémů naší vzdělávací politiky. Tím, že zatím neumíme posoudit a ohodnotit kvalitu vzdělání, které lidé získávají mimo formální instituce, plýtváme nejen časem lidí, kteří musejí při zaměstnání navštěvovat školy, kde se obvykle nedozví nic zásadně nového, ale i veřejnými penězi na toto studium. Požadujme formální vzdělání opravdu jen tam, kde je nenahraditelné, a naopak využijme toho, že mnoho pro profesi důležitých kompetencí, se lidé lépe naučí mimo školu.“
„snažme se rozlišit mezi těmi učiteli, kteří opravdu nemají požadované znalosti a kompetence, a těmi, kteří si je v mezičase doplnili mimo akreditované instituce“
Ne. Jde zase o výjimku z pravidla, je jedno jestli pro jednotlivce nebo desetitisíce. Pak se divme, že najednou ministr nemusí mít lustrační osvědčení. Času na doplnění VŠ bylo dost a dost.