Tisková zpráva: Český průmysl projevuje trvalé nepochopení smyslu veřejného vzdělávání

ilustrační foto by Edinburgh City of Print (flickr.com) (CC BY 2.0)

Praha 5. dubna 2016 – Během tzv. Strojírenského fóra adresovali lídři tohoto průmyslového odvětví vládě ČR své požadavky týkající se vzdělávání. Jejich obsah i diktát, jakým jsou předloženy, ukazují na přetrvávající nepochopení českého průmyslu, jaký je smysl veřejného vzdělávání a jakou roli by měl samotný průmysl, rozhodně důležitý aktér na poli vzdělávání, sehrát.

Pod následujícími požadavky přikládáme komentáře EDUin:

1) Průmyslové firmy požadují vytvoření systému předvídání (predikcí) kvalifikačních potřeb jak na celostátní, tak regionální úrovni. Kapacity jednotlivých oborů v oblasti středního vzdělávání je nutné nastavovat podle výhledů a analýz potřebného množství absolventů.

Komentář: Je úkolem vzdělávacího systému připravovat absolventy s co možná nejdelším horizontem dopadů do budoucnosti. Prediktibilita českého průmyslu nepřekračuje ani délku studia dnešních učňů a středoškoláků. České střední školství, zejména odborné, potřebuje posílit svou schopnost připravit absolventy z hlediska jejich adaptability na těžko předvídatelném trhu práce.

2) Pro funkční spojení výuky a praxe je nezbytné ze strany státu podporovat vytvoření partnerství středních a vysokých škol a podniků, včetně zakládání podnikových odborných škol.

Komentář: Stát by měl zejména na středoškolské úrovni taková partnerství podporovat tím, že je umožní. V tom okamžiku je pomyslný míček na straně podniků, jelikož je jejich zájmem získat dostatečně kvalifikovanou pracovní sílu. Podle informací technicky zaměřených VŠ, jako je například Strojírenská fakulta ČVUT, nemají tyto školy problém navazovat partnerství s podniky.

3) Podle všech zúčastněných musí být polytechnické obory zábavnou formou představovány již dětem v mateřské a následně na základní škole. Tyto projekty by měly být financovány jak z národních, tak i z evropských zdrojů.

Komentář: Jde o klíčový problém v postoji českého průmyslu. Teprve v okamžiku, kdy začne do podpory vzdělávání skutečně investovat vlastní prostředky, může stanovovat očekávání. Nehledě na to, že není na českém průmyslu a dokonce ani na státu, jak designovat vzdělávání dětí. Jde o svrchovanou kompetenci rodičů.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Česká průmyslová lobby vynaložila už nemalé prostředky a úsilí na marketingovou kampaň za technické vzdělávání. Pro průmysl i vzdělávací systém by bylo lepší, kdyby tento potenciál investoval český průmysl přímo do vzdělávání.“

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Bořivoj Brdička
Bořivoj Brdička
4 years ago

Je úplně správné chtít od státu, aby nastavoval vzdělávací systém tak, že bude zohledňovat dlouhodobý budoucí vývoj a připravovat absolventy v souladu s ním. To nelze žádat od rodičů! Zásadně souhlasím s tím, že průmysl, který se na rozdíl od škol již blíží do fáze 4.0, se musí vhodným způsobem na správném nastavení aktivně podílet. Pak mohou možná přijít i nějaké požadavky.

Ennio Kocourek
Ennio Kocourek
4 years ago

Kapitáni průmyslu mají plné právo navrhovat státu (např.) vytváření prognóz toho či onoho. Ale nemají pražádné právo vnucovat svoje představy školám. Rozumný stát by průmyslníky hnal bičem, zatímco socialistický demokratický stát jim půjde na ruku. A přitom průmyslníci mohou (a umí!) svoje cíle prosazovat legitmnějšími prostředky. Mohou a umí zakládat a podporovat vysoce úspěšné školy, kde se pak může vyučovat podle jejich představ. Mohou podporovat jednotlivé studenty, kterým přesně vysvětlí, jaké schopnosti od nich budou požadovat. A ve stejném smyslu mohou působit na rodiče žáků. Neboť jedině rodiče žáků a plnoletí studenti mají legitimní právo ovlivňovat směřování školství. Průmyslníci, stejně… Více »